Moje první a na dlouhou dobu jediná online hra, kterou jsem opravdu hrál a prožíval. Hra, o které mohu napsat, že mi změnila život, protože velkou měrou zapříčinila to, že jsem musel maturitu dodělat na jiném ústavu a tím mě nasměrovala úplně někam jinam.
Tehdy to bylo jako zjevení. Online hra, v pěkné grafice, na Dark Paradise v češtině a hlavně zadarmo. I když to v době vytáčeného připojení nebyla zas tak pravda. Doteďka si pamatuju ten řev, když došel první účet za telefon. A to ještě moji rodiče netušili, že to i přes mé sliby nebylo naposled.
Byly doby, kdy se k nám celý víkend nemohl nikdo dovolat a chudák babka si myslela, že nám odpojili telefon.
Slova jako Kal Vas Flam nebo In Vas Mani si pamatuju doteď. Nemůžu zapomenout ani na to, jak jsem se poprvé objevil v hlavním městě s krumpáčem, ve slipech či co to bylo a začal podnikat výpravy po úžasném a rozlehlém světě Britannie. Jak jsem zdravil PK v domnění, že jsou to normální hráči. Jak jsem si koupil svoji první lamu na ježdění a po pár minutách i s lamou umřel. Jak jsem si vyrazil v novém brnění na procházku, byl zabit PK a brnění mi bylo sebráno. Jak jsem si pořidl svůj první domeček a musel jsem si vydělat na nájem, podobnost s reálným životem čistě náhodná. Nezapomenu ani na euforii, kterou jsme zažili při dobití prvního dungeonu. Nebo na radost se zabití mého prvního draka a s následného nálezu části velmi drahé a žádané zbroje, o kterou jsem v zápětí, díky PK jak jinak, přišel.
Vyzkoušel jsem, alespoň na chvilku, takřka všechna povolání. Později jsem se účastnil i bojů s PK, nutno podotknout, že s hodně záporným skóre. Přezdívka Kamikaze mluví za vše, ale to nevadilo, ten adrenalin stál za to.
Byl to prostě několikaletý, dokonalý herní zážitek v perfektním kolektivu hráčů u perfektní hry a i když jsem zanedbával školu(chlastat jsem chodil v tom mi hra nebránila) a zkomplikoval si tak život, určitě nelituju.
Mrkl jsem na stránky DP a je tam přítomno 182 lidí, takže hra se stále hraje, což mě překvapuje. Začíná mi cukat ruka, dostal jsem tik a orosilo se mi čelo, ztopo…. eh teda to samozřejmě ne.
Sakra, psychiatr říkal, že jsem přeci vyléčený. Asi se to zase vrátilo, musím najít prášky, nesmím hrát.
Tehdy to bylo jako zjevení. Online hra, v pěkné grafice, na Dark Paradise v češtině a hlavně zadarmo. I když to v době vytáčeného připojení nebyla zas tak pravda. Doteďka si pamatuju ten řev, když došel první účet za telefon. A to ještě moji rodiče netušili, že to i přes mé sliby nebylo naposled.
Byly doby, kdy se k nám celý víkend nemohl nikdo dovolat a chudák babka si myslela, že nám odpojili telefon.
Slova jako Kal Vas Flam nebo In Vas Mani si pamatuju doteď. Nemůžu zapomenout ani na to, jak jsem se poprvé objevil v hlavním městě s krumpáčem, ve slipech či co to bylo a začal podnikat výpravy po úžasném a rozlehlém světě Britannie. Jak jsem zdravil PK v domnění, že jsou to normální hráči. Jak jsem si koupil svoji první lamu na ježdění a po pár minutách i s lamou umřel. Jak jsem si vyrazil v novém brnění na procházku, byl zabit PK a brnění mi bylo sebráno. Jak jsem si pořidl svůj první domeček a musel jsem si vydělat na nájem, podobnost s reálným životem čistě náhodná. Nezapomenu ani na euforii, kterou jsme zažili při dobití prvního dungeonu. Nebo na radost se zabití mého prvního draka a s následného nálezu části velmi drahé a žádané zbroje, o kterou jsem v zápětí, díky PK jak jinak, přišel.
Vyzkoušel jsem, alespoň na chvilku, takřka všechna povolání. Později jsem se účastnil i bojů s PK, nutno podotknout, že s hodně záporným skóre. Přezdívka Kamikaze mluví za vše, ale to nevadilo, ten adrenalin stál za to.
Byl to prostě několikaletý, dokonalý herní zážitek v perfektním kolektivu hráčů u perfektní hry a i když jsem zanedbával školu(chlastat jsem chodil v tom mi hra nebránila) a zkomplikoval si tak život, určitě nelituju.
Mrkl jsem na stránky DP a je tam přítomno 182 lidí, takže hra se stále hraje, což mě překvapuje. Začíná mi cukat ruka, dostal jsem tik a orosilo se mi čelo, ztopo…. eh teda to samozřejmě ne.
Sakra, psychiatr říkal, že jsem přeci vyléčený. Asi se to zase vrátilo, musím najít prášky, nesmím hrát.
Cyberpunk 2077
Pro: množství povolání, obrovský svět, kouzla, crafting, systém levelování
Proti: závislost