Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Two Worlds

09.05.2007
21.08.2007
64
112 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Two Worlds je freeformové RPG od tvůrců strategie KnightShift. Ujmete se role lovce odměn, kterému podivný kult unese sestru a požaduje několik starodávných artefaktů za její navrácení.

Hratelnost je podobná Oblivionu nebo Gothicu 3, takže jste uvrženi do světa, ve kterém se buďto můžete soustředit na hlavní linii nebo na spoustu vedlejších questů od sedmi různých frakcí.

Vaše postava není omezena povoláním, ale může se postupem hry vyprofilovat rozdělováním bodů do čtyř různých vlastností a šesti oblastí vývoje.

Hra také zajímavě řeší vylepšování vybavení: normálně si brnění vyměňujete za lepší kusy, ale tady stejná brnění spojujete do jednoho silnějšího. Ve hře se také můžete posadit do sedel různých tvorů a dokonce z nich i bojovat.

Two Worlds bylo postupem času rozšířeno o ryze multiplayerové datadisky Tainted Blood a Curse of Souls. Pokračování singleplayerového příběhu se hráči dočkali až v Two Worlds II.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Two Worlds je hra, které jsem musel dát šanci. První pokusy dostat se do hry dopadly nevalně a já znuděně odinstalovával už po pár desítkách minut hned v první vesnici. Až vydání druhého dílu, který vypadá o mnoho lépe, mě donutil po delší době zkusit jedničku, dát ji poslední šanci. Prokousal jsem se nudným úvodem a pak už se jen a jen slušně bavil. Nakonec to není špatná hra. Má ale i své mouchy.

Po rozkoukání se mě jako první okouzlil velmi slušivý grafický kabátek hry. Prostředí vypadá báječně, i když hlavně ze začátku téměř vše pokrývá les a kopce, dívá se na to nádherně. Škoda jen ošklivých NPC – hezkou holku aby člověk pohledal (až na níže zmíněnou sestru, ale...to se nepočítá, je to sestra! :)) a chlapi vypadají všichni stejně, navíc obličeje se často opakují, podobně jako v Oblivionu.

Hlavní příběh je katastrofa. Vlastně jde jen o to zachránit sestru, která vypadá mimochodem jako sexbomba z Playboye. Chybí napětí a vlastně i spád. Naštěstí je tu mnoho vedlejších úkolů, které sice nejsou většinou nijak originální, ale jejich plnění mě bavilo – hlavně questy pro různé frakce, které stojí proti sobě.

Souboje mi přijdou jako klasický klikfest, za nejlepší variantu považuji obouruční zbraň + kouzla, ale to je na každém. Hra je totiž velmi nevyvážená co se týče obtížnosti. Po pár hodinách už kosíte smečku vlků jednou ranou, tábor gromů vysekáte za pár minut a lupiči prosí o milost. Vyjdete na kopec a tam vás osamělý obr skolí na jednu ránu. Zabít golema je daleko větší práce než zabít draka nebo dokonce závěrečného bosse. Nicméně když přijdete na tu správnou taktiku, nebudou vám dělat potíže ani tito silnější nepřátelé. A zbytečně velký počet oltářů doplňujících manu či život rozhodně obtížnost také nezvedne. Ach jo. Jízdu na koni moc zmiňovat nebudu, přišla mě lehce zmršená a raději jsem putoval pěšky. Koně jsem využíval jen na krátké úseky při plnění questů, bojovat z nich mě vůbec nešlo.

Magie – je fajn. Moc se mi líbil nápad s kartama, sice je to i o štěstí, ale celkově tento způsob magie považuji za dobrý a zábavný nápad.

Na co nemůžu nadávat je hratelnost jako celek. Když se do hry dostanete, přestane vám vadit, že jste prakticky nepřemožitelní. Prostě si putujete světem, plníte úkoly, zabíjíte potvory (ty v poušti se mi hodně líbily) a kocháte se výhledem. Líbilo se mi spojování předmětů stejného typu a tím jejich zesílení, alchymie, i vývoj postavy je pro tento typ RPG naprosto dostačující.

Suma sumárum, dobrá hra. Ale jen na jedno dohrání.

Pro: Grafika, hratelnost, systém magie, spojování předmětů

Proti: Hlavní příběh, velmi nízká obtížnost, ošklivé NPC, jízda na koni, souboje mohly být propracovanější

+25
  • PC 65
Od Two Worlds jsem očekával hodně a v první půlce hry se má očekávání vyplnila.
Začátek působí velice slibně, prostředí je pestré, graficky velice zvedené a o nebezpečné tvory (ze začátku pouze medvědi a vlci) není nouze. První hledání sídel, interakce s Npc a jednotlivé questy stojí za to.

Úkoly jsou po většinou na jedno brdo ale ze začátku to vůbec nevadí, hráč se snaží jen o svůj růst a průzkum slibně vypadajících skillů. Zvláště pak velice různorodá výstroj, kterou lze neustále obměňovat a vylepšovat, přináší spoustu naplněného herního času. Potěší už třeba jen takový prvek, kdy v určitém typu zbroje nemůžete plavat.

Je tu i to, po čem jsme toužily v Gothicu 3, konečně se můžeme projíždět na koni ve 3D, takže nějakou dobu strávíte vyděláváním peněz a touhou po koni.

Od druhé poloviny však, již přichází stereotyp. V celé hře se nachází jen pár zajímavých lokací a prvků. Celé prostředí je jen přecpáno desítkami monster, která tam prostě nesedí. Obrovská města ztrácí na kvalitě, množství Npc se kterými nedochází k rozumné interakci (opravdu si s nikým nepromluvíte, aby to mělo hlavu a patu), nízká variabilita.

Na druhou stranu se ale musí nechat, že celá hra disponuje originálními nepřáteli a místy i dost atmosférickými lokacemi. Jinak hra postrádá nějaké pořádné, vedlejší linie. Další postavy, které by rozumně posunovaly příběh, či nějaké události ve světě, které by stály za pozornost.Jedině, když zbavíte město ochrany a zaútočí na něj skřeti.

V závěru se vývojáři snažili o zvrat, o zpestření ale taky se to moc nepovedlo. Paladinové, kteří se objeví ke konci a jednodušše vás dotlačí k tomu, že musíte porazit zlo. Kdyby se objevili už na začátku, mohlo z toho vyjít pár zajímavých úkolů a faktů. Finální soubouj je pak taky vrchol výsměchu - Samotný Gandogar jde na ranu, jedině souboj s paladiny (přídání se k temnotě), je docela zábavný. Dost taky udiví, že monstrum, se kterým se střetnete před finálním bojem, je těžší než obě verze finálního souboje dohromady.
Dá se však říct, že Two Worlds je docela zajímavou hrou, na poprvé i dost hratelnou. Celkově však působí jako změť prvků z jiných Rpg, které však ztrácí význam (např: nastavování vzhledu postavy - šíře hrudi.....).
Chybí tu důležité věci, které by celou hru mohli vylepšit a ty obličeje jsou hrůza.
65% - za koně

Pro: Ze začátku velice zajímavé, cestování na koni. Originální monstra, atmosférické lokace.

Proti: Druhá polovina je nezáživná, finální souboj je k smíchu. S tak velkými městy a počtem Npc mohli zvládnout mnohem více.

+23
  • PC 85
Moje takmer štvormesačné putovanie po Thalmonte (časť sveta zvaného Antaloor) sa skončilo. Teraz sa určite pýtate: „A aké sú tvoje dojmy?“ Keďže ide o rozporuplnú hru, sú aj moje pocity po dohraní tak nejak rozporuplné, ale prevažujú tie lepšie pocity. Alebo nie?
Keďže TW je rozsiahla hra, zaslúžila by si aj rozsiahly komentár. Ale mne sa nechce písať text zložený z milión tisíc znakov (a ktorý by aj tak nikto nečítal), radšej vám to stručne, jasne a výstižne (a hrdo, odborne a slušne) popíšem štýlom sebe vlastným. A pretože som už vyplytval viac než 100 slov tliachaním absolútne o ničom hneď v úvode, je na čase sa už konečne dozvedieť aj niečo o tej hre. Snáď.

Ako som spomenul v úvode, ide o naozaj veľkú hru. Taký Morrowind mi síce príde ešte väčší, ale aj tak sa tvorcom podarilo urobiť riadnu hraciu plochu. Ako každý veľký svet, neobíde sa to bez hluchých miest, to už je daň za veľkosť. Na ich obranu, je v ňom dosť živo. Cez deň aj v noci.

Pri začínaní každého RPG mám pocit, že sa tvorcovia všemožne snažia ma od hrania odradiť. Zažil som to v Zaklínačovi, Morrowinde... no dobre, moc toho zatiaľ nebolo, ale nechajte ma dohovoriť.
Začiatok bol teda ťažký. Nezabudnem na ten strach v mojich očiach, keď sa na mňa v raných fázach rozbehla svorka vlkov a ja som mal čo robiť, aby som im ušiel, prípadne ich nejakým zázrakom všetkých pobil. Našťastie, levelovanie je v hre celkom rýchle, takže po niekoľkých hodinách som už zbieral vlčie srdcia ako huby po daždi. A s tým súvisí aj slabina hry – je tak trochu nevybalancovaná. Na začiatku ste úplná nula, po chvíli už neohrozená mlátička (prípadne kúzelník, aby som nikoho neurazil). Síce mi nevadilo naberať rýchlo XPčka a trúfnuť si na kohokoľvek, ale trochu sa tým stráca ten dobrý pocit z postupného zlepšovania. A hoci menšie príšery a ľudských protivníkov som dával ľavou zadnou, stačila jedna rana od niečoho väčšieho a už som bol na zemi. Možno to bolo mojim buildom, možno hrou. Každopádne si to autori mohli trochu postrážiť.

Hra mi príde dosť neoptimalizovaná. Na to, že už nejde o novinku a hral som ju na stroji, kde by papierovo mala šľapať bez problémov, v oblastiach s väčším počtom NPC sa začala trhať. Našťastie, davových scén v hre nie je tak veľa. Problém to bol hlavne v husto obývaných častiach dvoch najväčších miest. Inak sa to dalo prežiť.

Pri veľkých otvorených RPG hrách mávam problém s určitým odtrhnutím od hlavnej príbehovej línie. Po hodinách strávených v hre pomaly aj zabudnem o čo vlastne ide. Neinak je tomu aj tu. Hlavný quest je pomerne krátky, takže to autori vynahradili úctyhodným množstvom vedľajších questov. Ich náplň by sa dala zhrnúť ako „štandardná“, ale nechápte to zle. Okrem klasických „prines, odnes, zabi“ sa našli aj originálnejšie kúsky. A keď nie, vždy to skončilo dobrou rúbačkou. A to ja môžem vždy. :D

A tým sa dostávame k súbojom. Súboják nie je nejak extra prepracovaný, ale tých pár úderov (plus z času na čas špeciálny) vyzeralo celkom efektne. Ako vždy som sa sústredil hlavne na meče – či už jeden veľký, alebo dva menšie obojruč a potom ešte luk. V raných fázach som nosil aj tupé zbrane, kvôli kostlivcom, ale po upgrade mečov to bolo zbytočné. Takže som sa hrou pekne presekal, prípadne občas prestrieľal.
Ale trochu som sa venoval aj ohnivej mágii, ktorá nielen dobre vyzerala, ale pri väčších zástupoch nepriateľov mi častokrát zachránila kožu, prípadne uľahčila postup.

Najlepším nápadom autorov je podľa mňa systém upgradovania zbraní a vybavenia. V praxi to funguje tak, že z dvoch slabých mečov vytvoríte jeden silnejší. Na konci mal jeden z mojich level 39 a to už boli riadne šlehy. Rovnako aj brnenie, rukavice, prstene...


Ako to celé zhrnieme?
To čo sa spočiatku javilo ako nudné, zbytočne veľké a nevyladené RPG sa postupom času stalo hrou, ku ktorej som sa s postupom času stále radšej a radšej vracal. Párkrát som sa síce dostal do fázy, keď už to vyzeralo, že to celé zabalím, ale po menšej odmlke som mal vždy nutkanie sa sem vrátiť, splniť si zopár questov a pobiť nejakú tú háveď. A v neposlednom rade aj zistiť, ako tá moja thalmontská odysea nakoniec dopadne. Takže áno, mňa tá hra bavila. A nie málo. Snáď sa budem rovnako dobre baviť aj pri pokračovaní. Ale o tom si povieme niekedy inokedy...

Pro: systém upgradov, prepracovaný svet, zábavné questy

Proti: bugy, optimalizácia, nevyladenosť

+22
  • PC 50
Vezměme koncept Diabla 2, trochu poupravený ho vložme do 3D hry, poupravime některé věci a máme Two Worlds.

Two worlds byla jednou ze tří her, které před Zaklínačem slibovala parádní rpg v rozsáhlém světě. Oproti Gothicu 3 a Oblivionu, však tato hra nedosáhla určitých kvalit/standartů. Naopak nabídla úplně jiné věci, ovšem napůl cesty mezi izometrickým rpg typu Diablo 2 a promakaným 3D rpg.

Po grafické stránce nabízí Two Worlds pěkný, rozmanitý svět, bohužel po chvíli je jasně vidět jeho prázdnotu. Ano, na každém kroku jsou desítky a desítky monster, na kraji osady/města hráč dohledne k další osadě, ale ten svět je zkrátka předimenzovaný. Npc nenabízí rozumné dialogy, hráč se téměř nedozví nic o historii tohoto světa.

V této hře je mnoho monster, ještě více lootu, ale už to není o pestrosti ale o přesycenosti. Po pár hodinách už není zapotřebí obírat mrtvoly, protože hráč již má nahrabano a cestování za účelem prodeje je příliš zdlouhavé. Není ani zapotřebí nakupovat zásoby, protože s Mana a Vitality shrine na každém kroku jsou jen vyhozenými penězi. A do každého boje hrrr.... když padnu, ožiji v nejbližší svatyni.

Ke konci je Two Worlds těžce nevybalancované rpg, kdy kvalita nedrží krok s kvantitou. Systém teleportů a implementace koně je fajn, ale zdlouhavé putování vlastně neřeší. Teleporty musí být zdlouhavě objevovány a s koněm se teleportovat nelze. No a pokud si řeknu, že projedu městem a mám zvýšený skill boje na koni, tak riskuji že neúmyslným nárazem si znepřátelím zbytek města.

Být hra lineárnější, s adekvátními lokálními příběhy a z toho vyplývající sortou questu, nemuselo by být vůbec zle.
+21
  • PC 40
Jednoznačně zklamání. Two Worlds není vyloženě špatná hra, ale je to titul, který trpí nesnesitelným stereotypem. Dohrál jsem ho jen díky tomu, že mě zajímalo, jak to dopadne, ale že bude celá hlavní linka TAKHLE debilní, to jsem nečekal.

Hru bych po příběhové stránce přirovnal ke Gothic 3. Hlavní linie je kraťoučká a slouží spíše jako jakýsi provaz a motivace pro cestu fantasy světem. Příběhové questy jsou opravdu hodně odfláklé. Prvních pár hodin jsem byl krapet dezorientován a málem mě to od hraní odradilo. Následná pasáž v nížině cca ve středu mapy mě hodně chytla a i ty questy tam byly zajímavé, obzvláště ty v rybářské vesnici měly atmosféru. Potom by se našlo i pár dalších vcelku dobrých úkolů, ale drtivá většina je neskutečně nudná. A co ta poslední třetina? Co to sakra mělo být? Holé „mordorské“ pláně doslova plné tuhých skřetů. Já osobně jsem se poslední částí hry proplížil anebo ji proběhl. To co tu tvůrci předváděli, jsem nepochopil. Bojový systém není natolik dobrý, aby na něm hra stála (v případě TW padala).

Two Worlds je hra strašně nevyvážená. Zpočátku je skoro nemožné nějakou tu mrchu vůbec sejmout, naopak po pár hodinách jsem byl naprosto nepřemožitelnej ramborubač a ke konci jsem zase každou chvíli zdrhal, protože se na mě sesypala desítka dotěrných bestií, které do mě mlátily hlava nehlava já nebyl schopen se vůbec pohnout.
Atmosféra světa je docela slušná, ale postavy jsou ploché jak žehlící prkna. Všechny jsou stejné, většinou rozdělené na dobro/zlo. Jeden mě chce zabít, druhej po mě chce pomoc. Jednoduchá šablona.

Jak už jsem říkal, svět je po designové stránce udělán hezky. Je ale zbytečně velký a prázdný. Zpočátku mě cestování bavilo a kochal jsem se každou kravinkou (nikoli grafikou, o ní až později). Později jsem se ale těžce nudil, protože abych se k nějakému questu vůbec dostal, musel jsem se trmácet klidně i hodinu dlouho cestou lesem. Do toho do mě neustále rafali otravní vlci či všudypřítomné wyverny. O jízdu na koni jsem se radši ani nepokoušel, protože jsem nic takhle zmrveného dlouho neviděl.

Grafika je hodně rozporuplná. Po spuštění hry se mi vůbec nelíbila. Později jsem si na ní zvyknul a dokázala vyčarovat i docela pěkné scenérie. Kamenem úrazu je šílené dočítání všeho pár metrů před hráčem. Pro příklad: jdu lesem a najednou se přede mnou načte celá vesnice, ačkoli před pár sekundami tu byla holá pláň. Šílenost. Dále jsou tu i nějaké ty bugy. Samotné textury a všechno v okolí 5 metrů vypadá fakt nádherně.

Jako celek Two Worlds není hra až tak špatná a je na ní vidět docela dost práce. Bohužel mě mnou jmenované nedostatky vytáčely během hraní tak, že jsem si ji nedokázal plně užít. Pro mě podprůměr, tedy 40%. Nikdy více, dvojce ale šanci někdy v budoucnu dám.

Herní doba: 15 hodin a něco, 49 level.

Pro: 1/4 questů, na pohled pěkný svět a daleká dohlednost, někdy pěkná grafika, hromady itemů a tvorba postavy, místy slušně hratelné

Proti: většina questů včetně hl. příběhové linie, naprostá nevyváženost, jižní část mapy, nezvládnuté dočítání, bugy, chyběla mi tam pořádná hudba

+18