Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Druhý Splinter Cell je se svou krátkou herní dobou a minimem inovací více datadiskem než plnohodnotným pokračováním, což znamená, že pokud se Vám líbil díl první, dvojkou chybu neuděláte. Na druhou stranu nelze očekávat (až na pár drobností) žádné změny. Opět tu v kůži drsného a vtipem čišícího Sama Fischera cestujete po světě a zachraňujete, co se dá, mezitím co v televizi ještě nevyhodili toho děsného stříhače zpráv, takže z nich opět víte prd a příběh tak znovu stojí spíše v pozadí.

Co funguje stejně dobře jako v původní hře je hratelnost a s tím spojený dobře propracovaný stealth založený především na práci se světly, kde nově díky světelným paprskům už hráč dobře ví, kde ho nepřítel uvidí a kde ne. Navíc se Sam naučil hvízdat, což hru dělá na rozdíl od svého předchůdce přeci jen o něco jednodušší, zábava je to však pořád stejně dobrá.

Jelikož se dnes již hra nedá legálně nijak sehnat, vznikl zde „mod“, který obsahuje celou hru i se všemi opravami nutnými k hladkému hraní na nejnovějších systémech. Přesto mi však i v této verzi hra padala hned v úvodním intru. To má však snadné řešení - intro stačí přeskočit. Samotná hra už mi pak jela bezproblémově, až na pár pádů v cutscénách, které ale jdou přehrát přes videopřehrávač i ve složce s hrou, takže o nic nepřijdete.

Pro: audiovizuální zpracování - především práce se světlem, animace, hratelnost, dabing, stealth

Proti: krátké, minimum inovací, konec hry

+22
  • PC 85
Pandora Tomorrow vyšla rok po prvním díle, takže je to v podstatě totéž jen s pár drobnostma navíc. Příběh je opět na PC hru slušný. Jak je u Clancyho zvykem, nepáře se s vymýšlením fiktivních zemí, takže je tu novopečený diktátor z indonézského Východního Timoru Sadono, který v úvodu obsadí americké velvyslanectví a odvetě USA se brání s pomocí zrádného agenta CIA Sotha. Zmocnil se totiž viru neštovic a vyhrožuje jeho vypuštěním v USA, pokud se mu něco stane. Příběh Vás opět zavede po celém světě - ať už je to Izrael, Francie, samozřejmě Indonézie a nebo třeba USA. Nechybí tu staří známí Lambert a Grimsdothor, stejně jako telefonáty Samově dceři Sáře, prostřihy na zpravodajství (podivně usekané) a závěrečné vyřešení hrozby je parádní.

Grafika se příliš nezměnila, lokace vypadají funkčně, ale žádný zázrak to není. Pochválit můžu hlavně hru světel, různé reflektory, prosvítající slunce či zaměřovací kužely vypadají parádně.

A co hratelnost? Víceméně je to totéž - opět platí najít si v lokaci nějaké odlehlé místo, omračovat nepřátele aby to nikdo neviděl a ukrývat těla. Rozstřelovat světla a s nočním viděním lovit zbloudilé duše. Hra je v tomto trošku jednodušší, soupeři už nemají bezchybný sluch a oči vzadu, ani se neotáčejí na poslední sekundu - i když občas... Opět jsem se snažil nezabíjet nikoho pokud to nebylo nezbytně nutné. Hra Vás do této situace dostane 2* - ve finále viz níže a při jedné zajímavé morální volbě. V Izraeli Vám pomáhá do úkrytu teroristů agentka Šin Bet. Před sestupem dostáváte rozkaz ji zabít. Pokud to uděláte, nedovíte se zbytek hry proč. Pokud ne, agentka Vás na konci mise zradí, s partou sniperů se Vám pokusí ukrást Vaši kořist a únik je peklo - ale dovíte se proč.

Misí je jenom osm, z toho první jednoduchoučká je víceméně tutoriál. Další mise jsou ale brutální, obrovské a díkybohu i pěkně rozdílné. Nechybí tu vlak, rozlehlá chatrčová základna v džungli, ponorková základna, pár baráků a nějaká městečka. Naprosto luxusní je finální mise ve které se snažíte dostat teroristy na letišti v LA, kteří se vmísili mezi ochranku, dělníky i lidi, musíte je zabít a zároveň nesmíte zabít nikoho jiného. Poznáte je termovizí, ale problém je, že všichni ostatní Vás považují za teroristu a jdou po Vás, nebo spouští alarmy.

A novinky? Pár zbytečných - SWAT turn mezi dveřma, střílení ze závěsu, split jump jsem použil asi 3*. Pár na nasrání - miny mě několikrát překvapily, sniperské věže jsou pěkný oser, protože k nim nemůžete. Pár menších ulehčení - s tělem v ruce si konečně otevřete dveře, před otevřením dveří máte v kontextovém menu možnost použít optickou kameru či paklíč (páčení je stejné). Jedinou dramatickou novinkou je hvízdání. Zahvízdáte a nepřítel se jde podívat co se děje, pak stačí troška manévrů, šikovnosti a chytíte ho zezadu pěkně pod krkem.

Celkově? Splinter Cell: Pandora Tomorrow se hraje stejně dobře jako první díl, mise jsou různorodé, příběh opět fajn a přichází pár drobných vylepšení. Za mě spokojenost.
+18
  • PC --
Nuda. Hru nebudu hodnotit, skončil jsem v džungli a vůbec se mi nechce pokračovat. Mise jsou zcela nudné a hra mi přišla uspávací. Ani ve vlaku mě to téměř nebavilo.
Potěšil přesný laser u pistole, střelba z lana. Ovšem, z lana jsem ani neměl zapotřebí střílet a opět zde chybí nějaká slušná likvidace. Než Sam se pokusí o zvedák, spustí se alarm a je konec mise. Postrádám nějakej rychlej chvat.
Mise se odehrávaj v nudných a hnusných exteriérech/interiérech, nefunguje ani atmosféra a občas ta obtížnost je už přehnaně nad rámec - viz když jsem hnil v Israeli, zatímco kolem pochodovalo asi 6 poldů.. to mi pilo krev.
Navíc jsem ani nepotřeboval využívat "trojočko", poněvadž zde už není žádná tma. Všecko je osvětlené, i v tom nejtemnějším rohu a mnohdy jsem ani nevěděl, zda mám tady ukrýt tělo, pač bylo vidět i na dálku.
Ozvučení katastrofální, hudba hraje nahlas a ani neslyšim, co si povídaj postavy. Přitom v nastavení jsem to měl krásně vyvážené..
Systém s lékarníčkou mi přijde hloupej. Čekat až si za 5 sekund Sam uváže ruku. Proč? Proč si nemůžu vzít do inventáře lékarníčku za každejch okolností a ihned doplnit život? Prostě mě to vůbec nebaví a nemá pro mě smysl pokračovat. Asi se setkám s mínusem v hodnocení mé "recenze", ale jednička mě teda bavila stokrát víc.

Pro: Laser u pistole, Sam Fisher, občas hudba, hvízdání, hlášky, střelba z lana

Proti: Nuda, odporné exteriéry, nudné mise, přehnaná obtížnost a tim se dostafující frustrace, strašné ozvučení, chybí "stíno-hra" a dost se to táhne, lékárníčkovej systém a pramálo změn

-1 +4 −5
  • PC 85
Když jsem Pandoru dostal jako bonus ke grafické kartě, byl jsem naprosto nadšen. Jupí, nemusím si ji kupovat navíc, kór když mě její předchůdce neskutečně moc bavil. Ale ouha, moje znalost angličtiny trochu pokročila, stejně jako informovanost ve vývoji této hry. Pandora Tomorrow je totiž od jiných vývojářů než původní díl, což se maličko projevilo v hodnocení této hry v recenzích. Ovšem jak se říká - sto lidí, sto chutí a já nejsem výjimkou.

Předně musím říci, že Pandora Tomorrow se dnes asi už nedá hrát. Na Steamu není z důvodu špatné kompatibility s dnešními Windows, což je trochu s podivem vzhledem k tomu, že první díl s tím problém neměl. Nevím jak v případě Valve, ale v mém případě šlo o velice zkreslený pohyb myši, který mi znemožnil si tuto hru zahrát i v roce 2012. Vím, že podobně jsem před pár lety dopadl i s prvním Deus Ex, ale když jsem ho zkoušel před několika měsíci, vše už bylo v pohodě a já ho bez potíží dohrál.

Nicméně to byla jen malinká odbočka, teď zpátky k Samovi. Fisher se musí zase jednou vypořádat se zlem, když Sadono, šéfík indonéských sil (zde se omlouvám za případné mystifikace, jelikož jsem tuto hru hrál naposledy někdy před pěti lety) se odmítne vzdát a uteče před spravedlností.

Mise jsou opět velice různorodé, i když jich je o něco méně než v prvním díle, ovšem asi nikdo nezapomene na třetí misi (pamatuji si dodnes, že byla třetí), odehrávající se na jedoucím vlaku. Fisher se také naučil nové věci (zadržení dechu v ostřelovacím módu je opravdu nedocenitelné), je ještě vtipnější a sarkastičtější než kdy dříve a společně to dává dohromady hru, kterou sfouknete za pár hodin, ale zůstane vám čelist na zemi z výborně řemeslně odvedené práce.

Grafika doznala mírných vylepšeních, stejně tak arzenál k automatické pušce se trochu rozšířil. Takhle má vypadat správné pokračování!

Pro: hrdina, mise ve vlaku, příběh, ozvučení

+18 +19 −1
  • PC 75
Prvním milým překvapenám bylo, že i když hra trvala na tom, že mám mizerné ovladače, graficky vypadá podstatně lépe než první díl, a většina pohyblivých světlených zdrojů jako například baterky na hlavách nepřátel vrhají "paprsky", takže alespoň odtuším, proč jsem byl zahlédnut v absolutní tmě, třebaže ideální to taky zrovna nebylo.

Tentokráte jsem taky více využil speciální munice i nových triků. Lokace a herní situace jsou navržené i s důrazem na atraktivitu a i když jsou stále poměrně lineární, už to alespoň nepůsobí bůhvíjak absurdně. I vojáci začali být o něco tolerantnější ke svému bezprostřednímu okolí, takže chytnout někoho zezadu se stalo docela použitelnou taktikou, stejně tak vítám změny v ovládání, např. že už není nutné na zamčené dveře složitě vybírat paklíč, atp.

Příběh je opět poměrně nezajímavý, ale na rozdíl od prvního dílu jsem ho trochu vnímal. (Ono když na vás v intru vyskočí digitální Travolta s Willisem, tak to holt pozornost trochu upoutá :)

Celkově působí Pandora Tomorrow podstatně solidnějším dojmem než první díl a vůbec jako seriózní komerční titul a snad i můžu říct, že jsem se místama i bavil :)
+13
  • PC 95
Ku druhému dielu slávnej stealth akčnej série som pristupoval trocha skepticky, pretože prvý diel nasadil latku dosť vysoko.

Hrateľnosť:
Obavy sa rozplynuli po úvodnej misii, ktorá bola akousi predzvesťou toho ako sa hra bude odvíjať.
Keďže ide o stealh akciu, ku slovu sa tu dostáva tichý, nepozorovaný a starostlivo naplánovaný postup. AI je na dosť vysokej úrovni, takže prejsť niektoré úseky bez toho aby si Vás stráže všimli mi dalo neraz zabrať.

Technické spracovanie:
Na technickom spracovaní si autori dali dosť záležať, bohužiaľ sa im nepodarilo vychytať všetky muchy, ktoré ale nekazia celkový zážitok z hry.
Musím tu pochváliť aj dabing, ktorý je podľa mňa perfektný a nemalú zásluhu na tom majú aj herci Michael Ironside (alias Sam Fisher) a Dennis Haysbert (alias Irving Lambert).

Verdikt:
Splinter Cell: Pandora Tomorrow je vynikajúca, aj keď nie dokonalá stealth akcia, ktorú občas znepríjemňujú menšie technické nedokonalosti. To však nebráni tomu, aby z nej nemohol byť dôstojný nástupca prvého dielu, ktorý podľa mňa v niektorých oblastiach aj prekonáva.

Pro: atmosféra, príbeh, grafika, ozvučenie,

Proti: bugy, miestami vyššia obtiažnosť

+12
  • PC 80
Ke druhému dílu série Splinter Cell, jsem se dostal úplnou náhodou při nákupu v nejmenovaném obchodním řetězci, kde jsem zabloudil do oddělení PC her a tam mě oslovila sleva tohoto titulu na pouhých 99 Kč, kterou jsem ihned využil. Nedlouho po příchodu domů přišla na řadu instalace a následné spuštění a hraní hry, které už od začátku vykazovalo znaky prvního dílu.

Přece jen se nějaké novinky objevily, a to hlavně multiplayer, který jsem ještě neměl to štěstí si vyzkoušet a mnou hodně využívané hvízdání na přivolání nic netušících nepřátel. Téměř okamžitě jsem si znovuosvojil ovládání a vžil se do děje, jenž už byl podle mě méně politický, což je určitě plusem. Znovu jsem se ztotožnil s tajným agentem Samem Fisherem, který neztratil nic ze svých schopností a pokračuje v plnění vládních úkolů, o kterých nikdo nemá ani tušení. Hodně se jich odehrává za tmy v krásně zpracovaných venkovních lokacích, ale najde se i několik „vnitřních“ misí.

Souhlasím s názorem většiny a také považuji jízdu vlakem TGV za nejlepší misi ve hře, ale určitě ne za nejlepší vlakovou misi vůbec. Tou je pro mě mise nacházející se v mém oblíbeném titulu Commandos 3: Destination Berlin, kde musíte zneškodnit celou posádku ve vlaku a zastavit ho.

Nebýt jednoho velkého bugu, který mi nuceně prodloužil herní dobu, mohlo být hodnocení minimálně o deset procent vyšší.

Pro: temné prostředí, hratelnost, hodně možností pohybu, likvidace nepřátel, funcke zbraní a hvízání

Proti: jeden velký bug

+17
  • PC 80
Po odehrání úvodního dílu jsem sliboval, že v sérii Splinter Cell budu pokračovat a jelikož u slibů nezůstalo, vrhl jsem se na druhý díl Pandora Tomorrow. Podle recenzí jsem oproti úvodnímu dílu nečekal velké změny a ty skutečně téměř nenastaly, takže hra je jakoby pokračováním dílu úvodního, což není nikterak na škodu.

Menších změn se dočkaly zbraně, k nimž přibyly vychytávky jako fóliová kulička či dálkově ovládaný paralyzér, s nimiž se však vyplatí šetřit a ponechat si je na chvíle, kdy se ostatní formy zpacifikování nepřítele minou účinkem. Velmi jsem uvítal vylepšený odstřelovací mód Samova samopalu, se kterým se při možnosti krátkodobého zadržení Samova dechu pracovalo opravdu profesionálně.

Co mě však překvapovalo velmi nepříjemně, byly bugy, které mi zejména v předposlední misi způsobovaly občasnou nestabilitu hry, v důsledku čehož jsem začínal mít obavy, zda se vůbec zdárně prokoušu na konec hry.

Co dodat? Nebýt těch proradných bugů, které přidají na patřičné nervozitě a do jisté míry poněkud zhorší herní zážitek, jsem si hru i tak užíval podle svého gusta, tudíž při zjištění, že následující díl Chaos Theory má být nejlepším dílem z celé série, si již teď mnu ruce.

Pro: pokračování ve kvalitě úvodního dílu, vylepšení zbraní

Proti: občasná nestabilita hry

+35
  • PC 70
Pandora Tomorrow působí dodatkovýnm dojmem, po odehrání prvního dílu jsem se samozřejmě těšil na další dobrodružství. Zklamadný jsem samozřejmě nebyl, jelikož se považuji za velkého fanouška stealth akcí a především fanouška Sama Fishera. Pokud Vám vyhovovala hratelnost původního dílu, ani zde se nebudete nudit. Ovšem za předpokladu, že lehce zvýšená obtížnost a důslední nepřátelé Vám nedělají žádný problém.

Pokračování Splinter Cella na mě s odstupem času působilo podobně jako Hitman: Contracts, má vylepšenou fazónu, jinak vše je při starém. Nu což, proč také měnit něco, co se líbí?! :-)

Pro: Sam Fisher is back, nová výbava, drobné změny, stejná hratelnost,

Proti: málo novinek,

+2 +3 −1
  • PC 70
More of the same.Pandora Tomorrow je prakticky copy paste pokračování jedničky, přinášející minimum inovací.Gameplay je zcela totožný, akorát je zde pár pohybů navíc (swat turn např.), pistole má konečně laserové zaměřování, takže se dá dokonce i občas použít...a to bude asi tak všechno.Mise jsou vcelku průměrné, džungle byla sice novinkou, ale hrálo se to tam úplně stejně.Jedna mise ale nad ostatní vyčnívá, a to skutečně ta ve vlaku Paris - Nice.Sice se dá dohrát za 10 minut, ale stylová je rozhodně.Na Pandoře mě ale docela slušně štvala její technická neschopnost.Nejen, že jsem v ní neměl 95% stínů (protože poslední grafika která stíny v téhle hře podporuje je GF 5900, přitom v Splinter Cell 1 se daly zapnout, zde už ne), ale i night-vision je tu nějakým způsobem zmrvený a z nějakého důvodu vykresluje obraz v nižším rozlišení (takže je všechno ještě hnusně zubatý, nejen černobílý).Nebýt těchto technických nedostatků, užil bych si tu hru asi o něco víc.Takhle jsem musel na několika místech dost tápat kam vlastně můžu jít a kam ne, protože jsem neviděl stíny! : ) Ale dohrát se to nakonec dalo, na nic neřešitelného jsem nenarazil.
Příběh mi přišel o něco slabší než v prvním díle, ale celkem to šlo, hlavně díky Samovo hláškám.A Lambert je tu namluven Haysbertem, alias Palmerem z 24 - velmi dobře.
Teď už jsem dohrál první tři díly, trojku si teď dám asi znovu.Dvojka mi zatím přijde nejslabší, ale možná to změní Double Agent : ).

Pro: Stealth hratelnost

Proti: technické nedostatky, copy and paste jednička

+8 +9 −1
  • PC 85
pandora si me hlavne ziskala venkovnimi prostory,dzungle byla super,ale hlavne mise na TGV.....to proste nemelo chybu,jako mise na vlaku v Pandore a GoW sou nejlepsi vlakove mise vsech dob:D teda spis me uz nenapada v ktere hre byla naka mise na/ve vlaku....

Pro: prostredi,nektera zlepseni,multiplayer,TGV,zneskodneni bomby na letisti

+3 +4 −1