Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Zatím ze všech 3D her z devadesátek nejpříjemnější překvapení. A přitom to je hra, která mě nikdy nelákala, netušil jsem co to bude za žánr, nezdálo se mi zasazení do fantasy světa a kouzla místo zbraní. A nakonec mě Legend znovu nezklamal.

Hra je zasazena do knižní ságy Kolo času od Jordana (nikdy jsem nečetl). Což je obrovské plus z hlediska kvality i originality děje. Legendi navíc zaplnili hru desítkami minut animací plných zvratů, dramatických rozhovorů i akcí.

Kdysi dávno porazil Dragon Temného a jeho třináct poručíků Forsaken a uvěznil ho za bariérou. Temný se ale pomstil, otrávil životní Sílu a každý muž, který ji umí směřovat postupně zešílí. Sílu tak ovládají čarodějky Aes Sedai, sídlící v Bílé věži a střežící/hledající pečetě, které by mohly Temného osvobodit. Hru odpálí útok na Bílou věž, při kterém zabiják Hound, služebník jednoho z Forsaken Ishmaela zabije 14 sester. Jedinou nadějí v chaosu je prostá správkyně artefaktů Elaine, která neumí přirozeně kouzlit, ale zato mistrně ovládá magii z artefaktů Ter´Angreal. Během 14 misí dojde k zradě jedné z frakcí čarodějek, soubojům s fanatickým rytíři Bílých plášťů, Elaine se mění a Hound má také pár překvapení v rukávu.

Na 3D opravdu nezvykle rozvětvený příběh, ale k němu směřuje výtka č. 1 - animace nejsou otitulkované a se svou průměrnou angličtinou jsem se v tom cizím světě, postavách a událostech beznadějně ztrácel. České videa se mi rozjet nepovedly a tak jsem si animace s CZ titulky dal aspoň po skončení hry. Což pomohlo ke zpětnému pochopení, ale rád bych si býval užil příběh už během hraní.

Grafika funguje na Unreal enginu a je nádherná, pestrobarevná a přitom umí být temná. Některé lokace jsou pastva pro oči (Bílá věž), moc pěkné jsou i efekty kouzel nebo samotná monstra. Když si to srovnám s ošklivou grafikou Requiem: Avenging Angel ze stejného roku, tak je to jako by ty hry dělilo několik let. Ke hře hraje i příjemná fantasy/kytarová muzika.

A hratelnost? 14 misí je tak akorát velikých a zamotaných, aby člověk nebloudil, ale neměl pocit koridoru. Nejčastěji procházíte různé hrady, kobky, chrámy tu tam prostřídané s divočinou, přičemž v odbočkách se skrývají zásoby či občas nějaká rozbitelná stěna. Občas přijde nějaký zajímavý nápad (astrální světy), občas odklon od běžného vraždění/průzkumu - podzemí plné pastí či naopak obranná mise, která mě pořádně pocuchala nervy a provětrala zásobu kouzel. Je tu spousta pastí, páky otevírající cesty dál, někdy hledáte klíč a někdy řešíte jemný fyzikální puzzle (odpálit sloup pro vytvoření cesty).

Nepřátelé se dělí zhruba na tři skupiny, přičemž monstra vám jdou po krku a mistrně kličkují před střelami. Vojáci buď střílí, uhýbají nebo vám jdou po krku. No a čarodějky využívají veškeré arzenál, což znamená třeba odrážení střel, otravy nebo různé průpalné kouzla. Občas přijde překvapení - rytíři umí štítem odrážet firebally (ale mrazení ne :D), občas otravuje nezničitelná mlha, čas od času přijde nějaký boss, který se ale většinou dá zvládnout. Celkově mě to hodně připomínalo právě Unreal - všichni uhýbají, kličkují, mají výdrž a slušnou mušku, ale žádné peklo (aspoň na Easy se nekoná).

Proti nepřátelům máte obrovský arzenál kouzel jak v RPG. Jsou tu kouzla pomocná (teleport, levitace, výměna s nepřítelem, hledače cesty, detekce pastí, světlo, léčení), obranná (dispely, štíty, odrážeče - ty většinou moc nevydrží), ubírající (jed, zemětřesení, koroze, blesky, miny) a konečně útočná. A tady je výtka č. 2 - těch opravdu útočných není moc. O rázové vlně či prskavkovém kulometu nemá smysl mluvit, tornádo jsem použil snad dvakrát, miny jednou. Nejvíce se hodil fireball či naprosto parádní naváděná koule. Solidní bylo naváděné mrazení, v kombinaci s nabíjecím "rail gunem" si poradilo raz dva téměř s čímkoliv. A z toho plyne drobná výtka č. 3 - kouzel je občas málo a když dojdou firebally a naváděné koule a marně hledáte čím zaútočit, vybírat kouzla seřazená pod čísly do skupin zabere čas, který většinou nemáte.

Celkově ale až na těch pár výtek výborná hra - spousta animací vyprávějících originální příběh, krásná grafika a hratelnost tak akorát aby to nebyla nudná procházečka ani frustrace. Věřím, že být to nějaká moje klasika z mládí nebo můj oblíbený knižní svět, bylo by to ještě víc.
+1
  • PC 90
Podle mé oblíbené knižní ságy Kolo času bych si asi nepředstavil zrovna střílečku z vlastního pohledu, ale hra se překvapivě dost povedla. Ve firmě Legend jsou specialisté na knižní adaptace a i tentokrát se jim podařilo skvěle zachytit atmosféru předlohy. Od začátku skrze všechny levely až k povedenému vyvrcholení má fanoušek pocit, že je opravdu součástí vzoru Kola času. Atmosféra a obecně svět funguje na výbornou, ale bohužel řada detailů je na tom mnohem hůře. Už i čtenáři prvního dílu mohou vypozorovat nesrovnalosti a fanoušek jich nalezne mnohem více. Nebudu zacházet do spoilerů, ale například četnost ter'angrealů nebo chování určitých postav se neslučují s Jordanovým dílem. Na hratelnosti ani zábavnosti to neubírá, ale jako velkého nadšence mě to zamrzelo. Chápu nesrovnalosti vynucené hratelností, ale některé detaily se mi zdáli zbytečné.

Dále už musím jen chválit. Technické zpracování bylo na svou dobu skvělé a je v pohodě i dnes, hru pohání Unreal 1 engine. Akce je plynulá a proložena vhodným množstvím logických překážek. Zbraně i speciální schopnosti jsou zde nahrazeny velkým množstvím ter'angrealů, mocných předmětů s dávných dob. Od různých druhů útoku, přes levitaci až po několik variant teleportace, to vše zaručuje skvělou variabilitu po celou herní dobu. Jednotlivé úrovně jsou skvěle navržené a provedou hráče mnoha zajímavými lokacemi. V úrovních nejde jen o cestu k východu, ale vždy je nutné splnit daný úkol. Vše je logicky propojené s povedeným a slušně propracovaným příběhem, který mi sice nezapadal ke knihám, ale přesto mě dost zaujal. Obtížnost je spíše vyšší, ale férová. Nepřátelé dost vydrží a jsou pohyblivý, ale není jich velké množství. Zajímavě pojatý je i závěrečný level. Excelentní je také soundtrack Roberta Berryho. Ten později vyšel v rozšířené podobě i samostatně, jako soundtrack ke knihám, a já ho poslouchal u čtení. Až teď při hraní jsem zjistil, že jde o stejnou hudbu. Často kritizované ovládání je v pohodě. Ter'angrealů je sice hodně, ale většinou jich máte jen několik najednou a zmáčknout dvakrát číslo mi nijak problematické nepřišlo. Navíc funguje i standardní kolečko myši.

Ke hře existuje i čeština a to včetně videí. Sice neodpovídá knižnímu překladu, ale pro pochopení to není problém. Horší je její zprovoznění na Windows 10, ale s trochou snahy se to dá. Samotná hra mi fungovala bez problémů. Wheel of Time musím jednoznačně doporučit všem fanouškům knižní ságy i hráčům FPS. Ale i pokud k akcím neinklinujete stojí hra za zkoušku.
+29
  • PC 90
Tahle hra je nedoceněná. Kdysi jsem to už zkoušel. Odradila mě tenkrát smrtící mlha v prvním hradu. Sakra, jestli na mě útočí tohle už teď na začátku, co bude asi později? Vždyť je to těžké. Popis a fóra jsou toho plné, že je to bude těžké. No co, nejsem žádný srab. Lup tam střední obtížnost. A ono to tak těžké nebylo.

A v tom spočívá kouzlo The Wheel of Time. Skvělé souboje. Nepřátelé jsou odolní, přesní a rychlí. Vy ale máte pořádný arsenál kouzel, které můžete kombinovat individuálně na různé druhy nepřátel. Proč by na mě měl rytíř se štítem odrážet mé firebally, když ho před tím můžu zmrazit a v klidu udolat? Proč bych měl do házejícího a uhýbajícího troloka vystřílet mimo blesky, když do něj můžu střelit jedovou kouli a za rohem počkat až zdechne. Nebo vzít tornádo a protivníka shodit ze srázu.

Je fakt, že když už se vám dostanou nepřátelé na tělo, tak to vezme za rychlý konec. Moc mě bavily souboje. A i to ovládání nakonec nebylo úplně špatné vzhledem k počtu kouzel. Inteligence nepřátel je stejná jako v Unrealu. Běží k vám a snaží se vyhýbat střelám. Nebo střílí a dělají totéž. Jsou hodně odolní. Hlavně lučištníci. Ty sežerou snad deset fireballů nebo šest naváděcích koulí.

Různorodá herní náplň. Není to jen o tom postupovat v lineárních misích a ničit. Jsou tady bránící mise. Mise zaměřená na hledání pastí. Boss, který nejde zabít a vy musíte jen přežít určitý čas, než se vám otevře portál. Tohle prostě jen tak nespadne do stereotypu. Těšil jsem se na každé hraní. Škoda, že to bylo docela krátké.

Příběh je fajn. Dobro vs. zlo. Spoustu filmečků. Skvěle nadabovaných. Vývin hrdinky od začátečnice po obávanou čarodějku. Nějaké zvraty. Nějaké to morální rozhodnutí nakonec. Prostě klasické klišé. Ale dokáže upoutat. Jen škoda toho moc pozvolného konce. Víc napětí by ke konci neškodilo. Hudba dobrá, ale opakovala se. Tady není hudba to, co by tvořilo atmosféru.

Sice není nad to si dřepnout s pořádným kvérem, ale tohle je hodně zajímavé osvěžení FPS žánru.

Pro: různorodá herní náplň, taktické boje, originální hrdinka, kombinace kouzel

Proti: moc odolní lučištníci, délka hry

+25
  • PC 50
The Wheel of Time je na první pohled zajímavá hra. FPS odehrávající se ve fantasy prostředí, kde je hlavní hrdinkou žena a jejími zbraněmi kouzla. Zní to - na poměry svého žánru - vcelku nápaditě. Pak člověk ještě uslyší, že příběh je na motivy jakýchsi románů jakéhosi spisovatele (konkrétně Roberta Jordana), což by mohlo být příslibem nadprůměrně propracovaného děje.

A pak si člověk WoT zahraje a zjistí, že nic z toho, na co se v té hře těšil, tam prostě není! Začnu ale pozitivy - hudba je docela pěkná, sem tam se objeví zajímavá lokace nebo nápad (The Ways) a tím výčet končí. Tahle hra je v některých směrech nehorázně podprůměrná. Na příběhu lze sotva znát nějaká literární inspirace, je totálně přímočarý, bez výraznějších zvratů nebo jiných událostí, s několika málo rozhovory v cutscénách, které se omezují jen na naprosté minimum informací a zůstává tak jen chudá kulisa tolik provařeného boje dobrých proti přesile zlých, hledání artefaktů a porážky temného pána. A to je na hru s nějakými ambicemi po stránce příběhu dost málo, myslím si. Nemluvě o tom, že je hlavní hrdinka ošklivá a nesympatická husa.

Takže všechny domnělé trumfy jsou pryč, ovšem pak se přidají další negativa. První je design i pojetí kouzel. Viz ono kouzlo odolnosti (?) vůči větru, které se ve hře objeví jedinkrát pár metrů před přechodem nad propastí po úzké lávce (!), ale jsou tu i další skvosty. Disponujete firebally i ničivou silou schopnou proniknout veškerou pevnou hmotou, tu a tam můžete i zbořit nějakou (samozřejmě předurčenou) zeď, ale pak vám mistr designér postaví do cesty dřevěné dveře, které NIČÍM neprorazíte (ačkoli se za ně dostat máte) a musíte tak hledat jinou cestu, kterou on navrhl. "Pár" FPS už jsem hrál a nepamatuji jedinou, která by měla tak špatný návrh úrovní, jako právě WoT.

Ještě více nekvality ovšem získali nepřátelé. Že jejich AI není z nejbystřejších by se dalo pominout, jejich chování ovšem naprosto kazí jakoukoli atmosféru. Rytíři v plné zbroji si před vaší palbou vesele vyskakují. Nepřátelské čarodějnice, zběsile pobíhající sem a tam, metající jeden fireball za druhým připomínají spíše boty z Quake III Areny (ne, že by se jim mohly rovnat), než cokoli jiného. A k tomu se tvůrci jejich celkovou hloupost snažili "vykompenzovat" opravdu brutální odolností, takže když nepřítele shodíte z věže vysoké desítky metrů, trochu se jen dole oklepe a pak opět vyrazí k vám, zkusit to znovu. Tristní.

K tomu špatné ovládání, kdy ani s dodatečným konfigurátorem nenastavíte dostatečně pohodlný a rychlý výběr kouzel (zvlášť, co se různých štítů týče) a i na svou dobu podprůměrná grafika.

Tahle hra není ani trochu nedoceněná, ba se člověk musí plácnout přes čelo, když si čte některé pochvalné dobové recenze. Sečteno podtrženo, neexistuje jediný racionální důvod, proč tuhletu ošklivou, špatně hratelnou, příběhově maximálně nezajímavou a technicky odfláklou zrůdnost hrát.
+17 +20 −3