Zatím ze všech 3D her z devadesátek nejpříjemnější překvapení. A přitom to je hra, která mě nikdy nelákala, netušil jsem co to bude za žánr, nezdálo se mi zasazení do fantasy světa a kouzla místo zbraní. A nakonec mě Legend znovu nezklamal.
Hra je zasazena do knižní ságy Kolo času od Jordana (nikdy jsem nečetl). Což je obrovské plus z hlediska kvality i originality děje. Legendi navíc zaplnili hru desítkami minut animací plných zvratů, dramatických rozhovorů i akcí.
Kdysi dávno porazil Dragon Temného a jeho třináct poručíků Forsaken a uvěznil ho za bariérou. Temný se ale pomstil, otrávil životní Sílu a každý muž, který ji umí směřovat postupně zešílí. Sílu tak ovládají čarodějky Aes Sedai, sídlící v Bílé věži a střežící/hledající pečetě, které by mohly Temného osvobodit. Hru odpálí útok na Bílou věž, při kterém zabiják Hound, služebník jednoho z Forsaken Ishmaela zabije 14 sester. Jedinou nadějí v chaosu je prostá správkyně artefaktů Elaine, která neumí přirozeně kouzlit, ale zato mistrně ovládá magii z artefaktů Ter´Angreal. Během 14 misí dojde k zradě jedné z frakcí čarodějek, soubojům s fanatickým rytíři Bílých plášťů, Elaine se mění a Hound má také pár překvapení v rukávu.
Na 3D opravdu nezvykle rozvětvený příběh, ale k němu směřuje výtka č. 1 - animace nejsou otitulkované a se svou průměrnou angličtinou jsem se v tom cizím světě, postavách a událostech beznadějně ztrácel. České videa se mi rozjet nepovedly a tak jsem si animace s CZ titulky dal aspoň po skončení hry. Což pomohlo ke zpětnému pochopení, ale rád bych si býval užil příběh už během hraní.
Grafika funguje na Unreal enginu a je nádherná, pestrobarevná a přitom umí být temná. Některé lokace jsou pastva pro oči (Bílá věž), moc pěkné jsou i efekty kouzel nebo samotná monstra. Když si to srovnám s ošklivou grafikou Requiem: Avenging Angel ze stejného roku, tak je to jako by ty hry dělilo několik let. Ke hře hraje i příjemná fantasy/kytarová muzika.
A hratelnost? 14 misí je tak akorát velikých a zamotaných, aby člověk nebloudil, ale neměl pocit koridoru. Nejčastěji procházíte různé hrady, kobky, chrámy tu tam prostřídané s divočinou, přičemž v odbočkách se skrývají zásoby či občas nějaká rozbitelná stěna. Občas přijde nějaký zajímavý nápad (astrální světy), občas odklon od běžného vraždění/průzkumu - podzemí plné pastí či naopak obranná mise, která mě pořádně pocuchala nervy a provětrala zásobu kouzel. Je tu spousta pastí, páky otevírající cesty dál, někdy hledáte klíč a někdy řešíte jemný fyzikální puzzle (odpálit sloup pro vytvoření cesty).
Nepřátelé se dělí zhruba na tři skupiny, přičemž monstra vám jdou po krku a mistrně kličkují před střelami. Vojáci buď střílí, uhýbají nebo vám jdou po krku. No a čarodějky využívají veškeré arzenál, což znamená třeba odrážení střel, otravy nebo různé průpalné kouzla. Občas přijde překvapení - rytíři umí štítem odrážet firebally (ale mrazení ne :D), občas otravuje nezničitelná mlha, čas od času přijde nějaký boss, který se ale většinou dá zvládnout. Celkově mě to hodně připomínalo právě Unreal - všichni uhýbají, kličkují, mají výdrž a slušnou mušku, ale žádné peklo (aspoň na Easy se nekoná).
Proti nepřátelům máte obrovský arzenál kouzel jak v RPG. Jsou tu kouzla pomocná (teleport, levitace, výměna s nepřítelem, hledače cesty, detekce pastí, světlo, léčení), obranná (dispely, štíty, odrážeče - ty většinou moc nevydrží), ubírající (jed, zemětřesení, koroze, blesky, miny) a konečně útočná. A tady je výtka č. 2 - těch opravdu útočných není moc. O rázové vlně či prskavkovém kulometu nemá smysl mluvit, tornádo jsem použil snad dvakrát, miny jednou. Nejvíce se hodil fireball či naprosto parádní naváděná koule. Solidní bylo naváděné mrazení, v kombinaci s nabíjecím "rail gunem" si poradilo raz dva téměř s čímkoliv. A z toho plyne drobná výtka č. 3 - kouzel je občas málo a když dojdou firebally a naváděné koule a marně hledáte čím zaútočit, vybírat kouzla seřazená pod čísly do skupin zabere čas, který většinou nemáte.
Celkově ale až na těch pár výtek výborná hra - spousta animací vyprávějících originální příběh, krásná grafika a hratelnost tak akorát aby to nebyla nudná procházečka ani frustrace. Věřím, že být to nějaká moje klasika z mládí nebo můj oblíbený knižní svět, bylo by to ještě víc.
Hra je zasazena do knižní ságy Kolo času od Jordana (nikdy jsem nečetl). Což je obrovské plus z hlediska kvality i originality děje. Legendi navíc zaplnili hru desítkami minut animací plných zvratů, dramatických rozhovorů i akcí.
Kdysi dávno porazil Dragon Temného a jeho třináct poručíků Forsaken a uvěznil ho za bariérou. Temný se ale pomstil, otrávil životní Sílu a každý muž, který ji umí směřovat postupně zešílí. Sílu tak ovládají čarodějky Aes Sedai, sídlící v Bílé věži a střežící/hledající pečetě, které by mohly Temného osvobodit. Hru odpálí útok na Bílou věž, při kterém zabiják Hound, služebník jednoho z Forsaken Ishmaela zabije 14 sester. Jedinou nadějí v chaosu je prostá správkyně artefaktů Elaine, která neumí přirozeně kouzlit, ale zato mistrně ovládá magii z artefaktů Ter´Angreal. Během 14 misí dojde k zradě jedné z frakcí čarodějek, soubojům s fanatickým rytíři Bílých plášťů, Elaine se mění a Hound má také pár překvapení v rukávu.
Na 3D opravdu nezvykle rozvětvený příběh, ale k němu směřuje výtka č. 1 - animace nejsou otitulkované a se svou průměrnou angličtinou jsem se v tom cizím světě, postavách a událostech beznadějně ztrácel. České videa se mi rozjet nepovedly a tak jsem si animace s CZ titulky dal aspoň po skončení hry. Což pomohlo ke zpětnému pochopení, ale rád bych si býval užil příběh už během hraní.
Grafika funguje na Unreal enginu a je nádherná, pestrobarevná a přitom umí být temná. Některé lokace jsou pastva pro oči (Bílá věž), moc pěkné jsou i efekty kouzel nebo samotná monstra. Když si to srovnám s ošklivou grafikou Requiem: Avenging Angel ze stejného roku, tak je to jako by ty hry dělilo několik let. Ke hře hraje i příjemná fantasy/kytarová muzika.
A hratelnost? 14 misí je tak akorát velikých a zamotaných, aby člověk nebloudil, ale neměl pocit koridoru. Nejčastěji procházíte různé hrady, kobky, chrámy tu tam prostřídané s divočinou, přičemž v odbočkách se skrývají zásoby či občas nějaká rozbitelná stěna. Občas přijde nějaký zajímavý nápad (astrální světy), občas odklon od běžného vraždění/průzkumu - podzemí plné pastí či naopak obranná mise, která mě pořádně pocuchala nervy a provětrala zásobu kouzel. Je tu spousta pastí, páky otevírající cesty dál, někdy hledáte klíč a někdy řešíte jemný fyzikální puzzle (odpálit sloup pro vytvoření cesty).
Nepřátelé se dělí zhruba na tři skupiny, přičemž monstra vám jdou po krku a mistrně kličkují před střelami. Vojáci buď střílí, uhýbají nebo vám jdou po krku. No a čarodějky využívají veškeré arzenál, což znamená třeba odrážení střel, otravy nebo různé průpalné kouzla. Občas přijde překvapení - rytíři umí štítem odrážet firebally (ale mrazení ne :D), občas otravuje nezničitelná mlha, čas od času přijde nějaký boss, který se ale většinou dá zvládnout. Celkově mě to hodně připomínalo právě Unreal - všichni uhýbají, kličkují, mají výdrž a slušnou mušku, ale žádné peklo (aspoň na Easy se nekoná).
Proti nepřátelům máte obrovský arzenál kouzel jak v RPG. Jsou tu kouzla pomocná (teleport, levitace, výměna s nepřítelem, hledače cesty, detekce pastí, světlo, léčení), obranná (dispely, štíty, odrážeče - ty většinou moc nevydrží), ubírající (jed, zemětřesení, koroze, blesky, miny) a konečně útočná. A tady je výtka č. 2 - těch opravdu útočných není moc. O rázové vlně či prskavkovém kulometu nemá smysl mluvit, tornádo jsem použil snad dvakrát, miny jednou. Nejvíce se hodil fireball či naprosto parádní naváděná koule. Solidní bylo naváděné mrazení, v kombinaci s nabíjecím "rail gunem" si poradilo raz dva téměř s čímkoliv. A z toho plyne drobná výtka č. 3 - kouzel je občas málo a když dojdou firebally a naváděné koule a marně hledáte čím zaútočit, vybírat kouzla seřazená pod čísly do skupin zabere čas, který většinou nemáte.
Celkově ale až na těch pár výtek výborná hra - spousta animací vyprávějících originální příběh, krásná grafika a hratelnost tak akorát aby to nebyla nudná procházečka ani frustrace. Věřím, že být to nějaká moje klasika z mládí nebo můj oblíbený knižní svět, bylo by to ještě víc.
