The Outer Worlds 2

Excelence v mediokritě. Prvotřídní studie uměleckého díla 'na zakázku'. Dílo vrchovatou měrou antikorporátní, které pravděpodobně vzniklo jen protože korporát tak zadal. Tak mimořádně nemimořádná hra, že ta obyčejnost je na ní tím nejzajímavějším. 

Pamatuju, jak jsem si z jedničky pamatoval pramálo již dva týdny po dohrání. Z tohoto pokračování si hádám budu pamatovat pramálo už pozejtří, neb již při nekonečném pobíhání třetí převážně prázdnou planetou jsem marně vzpomínal, co že se to dělo na planetě první. 

Budu pamatovat ty početné nezávažné bugy, zejména v uživatelském rozhrání. UI celkově je docela solidně zpraseno (a s ovladačem glhf už jen s navigací mapou a kliknutí na to, na co fakt kliknout chcete), ale stejně nepamatuju, že by mi někdy nějaká hra tak často naprosto špatně ukazovala, kam mám jít. Nebo že by mi ve výtahu ukázala, že na konkrétní patro nemám přístup, ale stejně mě tam vyvezla - asi lze je špekulovat, jetli to byl bug UI nebo onoho výtahu.

Budu blaženě vzpomínat na ten originální přístup k obtížnosti, kdy prvních circa deset úrovní je to peklo i na normální obtížnost, v rámci kterého budete většinu času nevěřícně koukat, jak vaší kumpáni vyloženě jdou tomu výprasku naproti (a enemáci s nimi granátama úspěšně hrajou aport), aby to následně se ziskem lepších kvérů a vylepšení kumpánů sklouzlo do absurdní lehkosti i na tu těžkou. Nerad za pochodu měním obtížnost, zde jsem měnil dohromady asi pětkrát? 

Budu samo pamatovat, v jak vtipném technickém stavu to vyšlo, zejména stran nastavení stínů. To už touhle dobou zřejmě fixnuli, ale celkový performance stále odpovídá UE5 tradici, tedy od pohledu by to do toho člověk ani neřekl, ale ždíme to HW fakt fest!

Budu spokojeně vzpomínat na přestřelky. Celkový gunplay je stále dost meh, ale samotnou kinestetiku zbraní od posledně mrtě vytunili.

Nicméně už teď si nevybavím jediný silný příběhový moment či dialog. Ve svém nejlepším a nejsilnějším je writing a charakterizace postav prostě oukej, většinově je všechno ale neskutečně předvídatelné a jednotvárné. Apropos, hrál jsem za observativního profesora se solidně vybušeným Speech - Profesorské dialogové možnosti jsem z 90% ignoroval, protože jsem ze sebe nechtěl dělat takového pošuka, Observation mi v přímé gameplay krom občasného extra lootu jen dodával další vizuální UI bugy, a ten Speech cywe...jako jo, často z toho vychází uvěřitelné výměny a rozhodně to nikdy nesklouzává do spisovatelského dna Starfield kalibru, ale několikrát jsem si po úspěšném vykecání stejně řekl, jakej je to bulšit.

Co si reálně budu pamatovat po delší odlmce jest asi ve hvězdách. Hodnotím kladně, páč mě nic extra nenakrklo, a hlavně na druhé planetě se mi líbilo tak moc, že na ní jsem si ani nezoufal po nějakém véhiklu (který by ovšem těm ostatním neskutečně bodl). Bavil jsem se obstojně celých 35hod, což je stav mého tachometru po zrychlování takřka všech dialogů a failnutí + kompletní vynechání řady questů. 

Hodnotil bych ale asi jinak, kdybych do toho nešel jako klasické gamepass jednorázovky.