The First Descendant je 3D looter shooter free-to-play akční hra zaměřená převážně na online multiplayer. Hra obsahuje i svůj vlastní příběh, který hráč může projít i sám bez zapojení ostatních hráčů.
Děj hry se odehrává na lidské planetě Ingris, která byla napadena mimozemskou rasou Vulgus vedenou Karelem. Vulgus je rasa lidem technologicky nadřazená a lidskou poslední nadějí je odpadlická frakce samotných Vulgusů, která si říká Magisters. Lidský odboj s pomocí magisterů spočívá ve využívání descendantů, lidí se speciálními vlastnostmi. Právě descendanty budou moci hráči ovládat.
Ve hře se hráč může chopit celkem 16 různých descendantů. Na začátku si vybere jednoho ze tří a v průběhu hry si může pomocí výzkumu odemknout ostatní. Krom příběhových misí nabízí hra časované úkoly, klasický season pass a boj s kolosy, což jsou speciální obří monstra bojující na straně Vulgusů.
Po prvních dvou hodinách jsem si říkal, co je to za nudnou, repetitivní a hlavně primitivní hovadinu. Virtuální děvy, v oblasti hrudní i zadní přiměřeně obdařené a sem tam spíše polonahé, se mi samozřejmě líbily, ale to bylo tak všechno, co by mě na hře lákalo. Vůbec mě nebavila a neměl jsem motivaci v ní setrvávat. Odinstaloval jsem ji a počítal s tím, že se k ní už nikdy nevrátím. Nicméně se mi neustále připomínala na sociálních sítích a uvnitř mě přes to všechno žralo, že jsem ji tak rychle odepsal bez toho, aniž bych pochopil, proč ostatní tolik baví.
O 150 hodin později: Kampaň jsem měl dávno hotovou, tvrdě vydřeny dvě ultimátní postavy a na poslední chvíli drtil Battle Pass. Momentálně se hře věnuju minimálně jednou týdně a má peněženka už taky těžce zaplakala nad nákupem řady oblečků.
Příběh mi stále přijde jako z epizody Strážců vesmíru - patetický, byť má opravdu parádní a propracované filmové sekvence. Opakuje se asi 5 druhů misí, které postrádají na nápaditosti a jde o jednu velkou rutinu - zabít nepřátelské vlny, hacknout, zničit nebo ochránit zařízení, opět čelit vlnám nepřátel, a takhle dokola. Obecně celá hra cílí na to, aby v ní člověk strávil co nejvíc času a pokud nechce čekat, tak i peněz. Jinak ho mučí nízkou procentuální pravděpodobností na získání vytoužených předmětů a dlouhými časovými intervaly při jejich vytváření. Ale víte co? Ono to tak nějak funguje.
Hru si zapínám hlavně v případě, kdy nechci tolik přemýšlet, naopak si pustit třeba podcast, seriál, nebo film a u něj vykonávat něco nenáročného na mozek. Je pravda, že u bitev s bossy je toho přemýšlení trochu třeba, ale jak už člověk ví, co má dělat a kam střílet, vykonává všechno tak nějak mechanicky. Když navíc pořádně zabředne do systému modulů a zaměří se na to, co jeho postavě nebo zbrani prospěje, může doslova sám zničit celou lobby.
Což je vlastně jedna z mých ohromných výtek. Nové přidané postavy každou sezónou (vč. jejich ultimátních forem) jsou zkrátka na nejvyšší úrovni extrémně přesílené a sdílet s nimi hru je o nervy - běžný hráč si vůbec nezahraje, protože nepřátelé se vlastně ani nestačí objevit, když je v mžiku sejme třeba parťákův pasivní blesk ze vzdálenosti desítek metrů. Že by s tím tvůrci něco udělali? Kdeže. S každou sezónou přichází čím dál víc rozbité charaktery a staré se stávají téměř nepoužitelnými v nejčerstvějších kobkách. Pokud je člověk nevylepší dodatečnými moduly, což ke kategorie sama o sobě a je to jako si třeba na auto montovat další a další vylepšení, až je z něj pojízdná obludnost. To samé platí pro zbraně, které jsou buď úplně zbytečné a nedosahují síle speciálních schopností postav, nebo naopak i bez zaměřování sejmou celé hordy na jeden zásobník.
Navzdory všemu jde o repetitivní, ale jinak zajímavou hru, v níž se dá vše, kromě některých kosmetických předmětů, získat pouhým hraním, pílí a hlavně vytrvalostí. Že má něco 10 % neznamená, že to nemůže padnout už na první pokus! A nebo třeba až na stý, že jo...
P. S.: Hra mi čas od času bez hlášky spadne, nebo mě vykopne ze serveru. To by byla má jediná skutečná výtka k technickému stavu. Nicméně dle diskuzí za to možná může moje sestava/připojení, takže kdo ví...
O 150 hodin později: Kampaň jsem měl dávno hotovou, tvrdě vydřeny dvě ultimátní postavy a na poslední chvíli drtil Battle Pass. Momentálně se hře věnuju minimálně jednou týdně a má peněženka už taky těžce zaplakala nad nákupem řady oblečků.
Příběh mi stále přijde jako z epizody Strážců vesmíru - patetický, byť má opravdu parádní a propracované filmové sekvence. Opakuje se asi 5 druhů misí, které postrádají na nápaditosti a jde o jednu velkou rutinu - zabít nepřátelské vlny, hacknout, zničit nebo ochránit zařízení, opět čelit vlnám nepřátel, a takhle dokola. Obecně celá hra cílí na to, aby v ní člověk strávil co nejvíc času a pokud nechce čekat, tak i peněz. Jinak ho mučí nízkou procentuální pravděpodobností na získání vytoužených předmětů a dlouhými časovými intervaly při jejich vytváření. Ale víte co? Ono to tak nějak funguje.
Hru si zapínám hlavně v případě, kdy nechci tolik přemýšlet, naopak si pustit třeba podcast, seriál, nebo film a u něj vykonávat něco nenáročného na mozek. Je pravda, že u bitev s bossy je toho přemýšlení trochu třeba, ale jak už člověk ví, co má dělat a kam střílet, vykonává všechno tak nějak mechanicky. Když navíc pořádně zabředne do systému modulů a zaměří se na to, co jeho postavě nebo zbrani prospěje, může doslova sám zničit celou lobby.
Což je vlastně jedna z mých ohromných výtek. Nové přidané postavy každou sezónou (vč. jejich ultimátních forem) jsou zkrátka na nejvyšší úrovni extrémně přesílené a sdílet s nimi hru je o nervy - běžný hráč si vůbec nezahraje, protože nepřátelé se vlastně ani nestačí objevit, když je v mžiku sejme třeba parťákův pasivní blesk ze vzdálenosti desítek metrů. Že by s tím tvůrci něco udělali? Kdeže. S každou sezónou přichází čím dál víc rozbité charaktery a staré se stávají téměř nepoužitelnými v nejčerstvějších kobkách. Pokud je člověk nevylepší dodatečnými moduly, což ke kategorie sama o sobě a je to jako si třeba na auto montovat další a další vylepšení, až je z něj pojízdná obludnost. To samé platí pro zbraně, které jsou buď úplně zbytečné a nedosahují síle speciálních schopností postav, nebo naopak i bez zaměřování sejmou celé hordy na jeden zásobník.
Navzdory všemu jde o repetitivní, ale jinak zajímavou hru, v níž se dá vše, kromě některých kosmetických předmětů, získat pouhým hraním, pílí a hlavně vytrvalostí. Že má něco 10 % neznamená, že to nemůže padnout už na první pokus! A nebo třeba až na stý, že jo...
P. S.: Hra mi čas od času bez hlášky spadne, nebo mě vykopne ze serveru. To by byla má jediná skutečná výtka k technickému stavu. Nicméně dle diskuzí za to možná může moje sestava/připojení, takže kdo ví...
Ryuuhei