Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
S touto Star Trek hrou jsem se setkal již v době jejího vydání. Hrál a dohrál jsem tenkrát jak demoverzi tak někde sehnanou plnou. Měl jsem celkem dobré vzpomínky na slušnou a hezkou akci. Zhruba před dvěma lety jsem sehnal kompletní balení včetně slovenského manuálu a od té doby uvažuji o opáčku. K tomu ale došlo až nyní. A Klingon Honor Guard mě nezklamal ani dnes. Akce hezky odsýpá, levely jsou příjemně rozsáhlé a zamotané. Hra běží na Unreal enginu, což je poznat na první pohled. Unreal připomíná styl grafiky i stavba levelů. Oproti Unrealu je slabší inteligence nepřátel, což je často vyváženo jejich počtem. Největším kladem je pro mě jako fandu Star Treku atmosféra. Vše je pěkně autenticky zpracováno a Klingonská říše ze hry přímo dýchá.

Fanoušky velice potěší přítomnost známých lokací a postav, například vězení Rura Penthe nebo sester Lursy a B´Ethor. Zbraně jsou povedené, jak ty známé ze seriálu, tak nové. Jako v jedné z mála FPS jsem dost používal zbraně na blízko. Nevadil mi jinde zmiňovaný respawn nepřátel, protože ve Star Treku celkem dává smysl. Z dvaceti levelů jsou dva s časovým limitem. Ten první je hrůza a limit mi lezl pěkně na nervy. Druhý se odehrává v reaktoru během postupné cesty dolů a přišel mi mnohem snesitelnější. Až bych řekl, že mě to bavilo. Fajn jsou také místa, kde je možné chodit ve vesmíru po povrchu lodě a stanice. Příběh s vyšetřováním je spíše tuctový a dále mě hnala hlavně hratelnost.

O instalaci z originálních CD jsem se nepokoušel, hrál jsem verzi z Collection Chamber a ta běžela na Windows 10 bez potíží. Za přečtení stojí také manuál, alespoň části o příběhu, nepřátelích a zbraních. Celkově jde o dobrou hru kterou mohu fanouškům akcí a/nebo Star Treku doporučit.
+20
  • PC 75
Byť přímočará a old-schoolová akce, bavil jsem se u ní slušně. Na čemž měly podíl parádní grafika, různorodé mise, zbraně a délka hry. Plusem byly i klasické vymoženosti jako statistiky na konci levelu, odstranitelný HUD, tajné lokace, souboje s bossy, jízda ve vagónku v jeskyni a eliminace nepřátel z velké vzdálenosti.

Ač bylo nutné častokrát používat přístupové karty s klíči, a z toho důvodu se občas nevyhnout zákysu kvůli chybějícímu předmětu nebo nepřehlednosti, tak byla herní náplň zábavná a mnohdy i osvěžující. To když bylo potřeba vystřelit na určené místo, či v časovém limitu splnit cíle mise. Které spočívaly v aktivaci/deaktivaci několika zařízení. Poprvé mi zůstala rezerva sedmi minut, podruhé, při dalším úkolu, už šlo ale o vteřiny. Naštěstí se zadařilo a já nemusel misi opakovat celou, od začátku.

V rámci žánru mě potěšilo i několik nepříliš obvyklých věcí. Např. stav beztíže jenž panoval na vesmírné stanici a lodi. Samozřejmě, většinou jen v otevřeném Vesmíru a pro pohyb v něm, bylo potřeba mít na sobě speciální skafandr. Další neobvyklou záležitostí byl ozubený disk, jenž se po vystřelení vracel zpět a v sekundárním módu fungoval jako výbušina v místě dopadu. V primárním módu šlo ale o ultimátní zbraň, která většinu nepřátel ruzcupovala na kousky a já si ji proto oblíbil.

Nicméně nejlepší nápad zmíněný disk často, nebo téměř pořád, používat, to nebyl. Protože tak nebyly ostatní zbraně mnou příliš využité, přestože je šlo použít kdekoli. S technickými chybami jsem se nesetkal, až na otevírání dveří ale o nic hrozného nešlo. A nesouhlasím s tím, že by Unreal engine byl v této hře zbytečný, neboť grafika byla hodně pěkná. Pravda, hlavně díky GlideWrapperu - užitečnému prográmku s řadou nastavení, zobrazující hru ve vysoké kvalitě. Že vůbec nebylo poznat z kterého roku Klingon Honor Guard je.
+10
  • PC 55
Klingon Honor Guard jsem zkusil před léty rozehrát, protože to byl Star Trek, ale nebavilo mě to. A tak jsem se ke hře vrátil, aby ji dojel s pocitem, že by to mohlo být něco jako Elite Force. Což se tak úplně nepovedlo.

Příběh je sice ze světa Star Treku, potkáte známé rasy, jména i místa, ale přitom je naprosto nezáživný, předvídatelný a mizerně prezentovaný. Ve hře se stáváte mladým členem Klingon Honor Guard, která má za úkol chránit kancléře. A právě na kancléře Gowrona je spáchán neúspěšný atentát a Vy se povlečete vesmírem od čerta k ďáblu při honičce za pachatelem.

Protože jsem sledoval všechny možné Star Treky, vím kdo je to Gowron, Kurn nebo sestry Lursa a B´Ethor, stejně tak znám vybuchlý měsíc Praxis či vězení Rura Penthe. Ale ve hře mě to nějak nedostávalo, protože všechny místa vypadají tuctově, grafika není sice špatná, ale krásná určitě taky ne. A samotný příběh je podáván pomocí Kurna, který Vám z tepla kanclu dává mezi misemi rozkazy a občas uvidíte nějakou tu animačku letící lodi v nízkém rozlíšení. S titulkama si nikdo neobtěžoval, takže když Vám někdo něco vypráví a vedle hučí stroj, neuslyšíte nic. Vzhledem k zasažení do světa Nové generace mi přišlo zvláštní, že Klingonům kromě Nausiánů pomáhají i Andoriani, ale budiž.

Stejně neinspirativní je i leveldesign, tvořený obrovskými bludišti, kde potvrvá nějakou dobu než se zorientujete. V bludištích jsou různé zamčené dveře, klíče k nim jsou většinou někde na druhém konci levelu, občas přemýšlíte co jste vlastně aktivovali a jsou zbytečně dlouhá. A aby to bylo ještě těžší, nepřátelé se s velkou radostí respawnují do vyčištěných míst a ve dvou kolech Vám tvůrci nadělí časový limit. Na druhou stranu, abych nekritizoval, hra Vám vydrží. Kol je 20, některé jsou rozdělená a podíváte se do spousty míst. A některá nebyla úplně špatná, například ono zmiňované procházení s magnetickými botami po povrchu lodí. BTW nezkoušejte se procházet vesmírem bez skafandru jako já :)

K tomu všemu patří ještě subjektivně i samotná hratelnost. Nepřátelé jsou totiž mrštní, rychlí, přesní, trefit je je kumšt, kromě podvádění z respawnem umí i nevídanou věc - hrát mrtvé. To takhle trefíte přibližně místo, kde stojí Klingon, ten se skácí k zemi a když se nekoukáte, vstane a našije Vám to do zad. Když pominu, že to není moc v souladu s klingonskou ctí, pak mě hra nutila chovat se jak psychopat - chodit a dorážet mrtvoly. Fuj. Netrefitelní jsou i místní krabi/pavouci, kteří jsou prostě rychlejší než Vaše střely.

A jsem u jádra věci. Rychlí a chytří nepřátelé by nevadili, mít prostředky k jejich likvidaci. Jenže ty nemáte. Jednak je hrdina zoufale neohrabaný a skočit do pitomého důlního vozíku je hotová ekvilibristika. A druhak stojí většina zbraní za hovno. Klingonská pistole a kulomet jsou slabé, jejich střely letí pomalu a soupeři bez problémů uskočí. Totéž v podstatě platí pro brokovnici, naštěstí ta je ale silná, takže nejlepší taktikou je prokličkovat střelami a trefovat z blízkosti. Pak je tu vrhač disků, který než se vrátí jste bezbranní (a nezkoušejte přepnout na jinou zbraň). K celkem tradičním granátometu a raketometu se dostanete pozdě, stejně jako k skvělé Sith Har pušce, která konečně trefuje. Pak je tu ještě něco na způsob BFGčka, ale jeden výstřel Vám sežere většinu nábojů. A vzhledem k tomu, že náboje jsou společné třeba pro kulomet, brokovnici a právě "BFG", zbraň zkusíte a zase odložíte.

Průserem je i to, že zbraně dost žerou a vzhledem k tomu, kolik vyplýtváte při přestřelkách budete věčně bez nábojů, naštěstí se jich kolem povaluje spoustu a jsou tu i nějaké secrety. Nejlepší je tak čapnout bat´leth, tradiční klingonský meč, jelikož na blízko si poradíte se soupeřem raz dva.

Poslední kapitolou jsou bugy. Občas pád do Windows, občas hra nešla spustit, jednou pokažený save.

Co budu dodávat. Klingon Honor Guard není objektivně úplně špatná hra, ale k dohrání jsem se musel dost nutit, protože mě to zkrátka nebavilo.

Pro: Neurážející grafika, prostředí Star Treku, docela dlouhé

Proti: Nezajímavý příběh, nulová atmosféra, nesmyslně dlouhé a matoucí kola, těžké souboje, bugy.

+8