Diskuze

Nebýt toho banánu, nasměrování, že se dá vylézt až k tomu balvanu na skále a tak vyřešit terminátora, a možná zbytečného dojití trpělivosti ke konci v těch bludištích Goliathe, kde jsem se nechal trochu navést, které patro šachet z těch osmi mám prošmejdit opravdu důkladně, tak jsem vše ostatní splnil zcela sám. Takže spokojenost :-)

@Londo Mollari (09.12.2021 22:05): Terminátor je nejtěžší rébus hry. Překvapením je, že přijde v podstatě na začátku hry. Přitom ono by se to dalo asi časem a dlouhým tápáním vyřešit, jenže....já nemám rád, když je to hodně pod tlakem. Ten stres, že se ten bastard někde objeví znenadání a sejme mě vždy dovedl k takovému tomu zoufalství - co teď? Co teď?! Po nějaké páté smrti končí má trpělivost, pokud je to rozsáhlý kombinační rébus přes několik obrazovek.

Je zajímavé, že si vůbec nepamatuji tuto hru z dávného dohraní, kromě lokace, kde proběhla honička s terminátorem. Na té jsem vyhořel i teď, to získání banánu mě naštvalo stejně jako kdysi :-) nicméně jinak zbytek hry zatím bez návodu v pohodě a o to více to oceňuji. Teprve tedy nyní se umocňují ty pravé zážitky z hraní a musím uznat, že nemít zásadní nostalgický vztah k Space Questu 3, jednoznačně řeknu, že je Space Quest 5 nejlepší díl série a řadí se tak k peckám jako King's Quest 6 a Quest for Glory 4, tedy u mě s 95% hodnocením. Tady je prostě všechno, chytře vymyšlené úkoly, perfektně zpracované řízení můstku a zadávání úkolů posádce, strhující děj a hlavně, cestování po různých planetách. Opět mám pocit volnosti, kterou tento díl navázal vlastně na Space Quest 3, kde šlo vybírat planetu a na ní pak letět. Tohle mi trochu chybělo v díle čtvrtém, kde to nahrazovalo cestování spíše časovými dimenzemi, a naprosto mi to chybělo zásadně v díle šestém. Tady v pětce je tohle vše dotaženo k doknalosti.

Je zajímavé si po více než 20 letech zopakovat starou adventuru a zjistit, jak si vlastně vede dnes a jaké dojmy ve mně vzbudí po těch letech. A má to výhodu, oproti opakování si RGPček a dungeonů to nezabere tolik času. Odstup 20 let ideál, protože já si vlastně marně zkoušel rovzpomenout, jaké vlastně kdysi hra zanechala dojmy a vždycky jsem měl pocit, že smíšené. Nevím, čím to, že u některých her se mi prostě stane, že zapomenu, zatímco jiné se zapsaly navždy, jako třeba ten SQ3. Možná je to tím, že jsem některé ty hry nedohrál až tak poctivě a některé jsem prolétl dle návodu z časáku, když mi to moc nešlo a neměl jsem třeba takovou trpělivost. Nyní jsem si tedy mohl potvrdit, že hra je prostě super.