Space Quest I: Roger Wilco in the Sarien Encounter

Komentáře

Všechny PC Amiga

Napsat vlastní komentář

jvempire

9406

06.02.2023 09:35

Dohráno

PC 70

Oficiální remake prvního Space Questu se příběhově i většinou hádanek drží své předlohy. Z toho by na první pohled mohlo vyplývat, že půjde o stejně dobrou nebo dokonce lepší hru. Bohužel to tak není. Jednou z hlavních změn je samozřejmě grafika, která se z EGA posunula již do VGA. Obecně není špatná, ale často nevystihuje atmosféru originálu. Není dodržena ani základní barva lokace, takže třeba pouštní planeta, která zjevně měla evokovat Tatooine zde působí naprosto jinak. I samotné městečko je zde takové veselejší a spíše parodičtější. Pro nové hráče to asi není problém, ale vlastně z toho nezjistí, jaká byla původní hra.

Druhou velkou změnou je ovládání - parser nahradila myš, přesně ve stylu novějších Space Questů. To samozřejmě ničemu nevadí, jen to řadu hádanek zjednodušuje. Už tak nepříliš dlouhá hra působí ještě kratším dojmem. Navíc některé předměty je jednoduší najít díky popisu z parseru a napsáním příkazu, než hledáním kurzorem na obrazovce. EGA verzi jsem hrál v roce 2018, takže si dost věcí pamatuji. Remake jsem tak nakonec prošel asi za pouhé 3 hodinky. Potěšila mě část s ovládáním vznášedla. Nejen, že je výrazně jednodušší a projel jsem ji na první pokus, ale hra dokonce nabídne možnost ji přeskočit. Také získání peněz z automatu je díky magnetu o dost kratší. Dalším příjemným vylepšením je hudba. I původní je dobrá, ale zde technický posun jednoznačně prospěl. Příběh a další části se drží originálu. Potěší také pár nových nebo změněných easter eggů. Jde tak stále o velmi dobrou adventuru s pár vylepšenými a pár zhoršenými prvky. Hra rozhodně stojí za zkoušku, především pokud se vám nechce hrát s parserem. Jinak doporučuji dát přednost EGA verzi. Pokud se k sérii budu ještě někdy vracet, osobně tuto novou již vynechám.

+22

Fingon

9168

14.07.2019 22:14

Dohráno

PC 65

Docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby Andrej Anastasov byl schopen splnit svůj slib daný v jednom z čísel Score poté, co tento časopis začal pravidelně vydávat plné hry (oproti konkurenci v podobě Levelu to byly všechno dosové tituly) a opravdu covermountoval VŠECHNY SPACE QUESTY (a čtenáři Score se upařili xmrti, konec nepřímé citace). Se sérií Quest for Glory se mu (nebo kdo že to rozhodoval o tom, co se bude covermountovat) podařila trefa do černého a díky uvedení QFG 3, 4 a 1 jsem se dostal k jedné z nejlepších herních sérií všech dob.

Nestalo se tak, Andrew byl odejit (opravte mně, pokud se pletu, ale údajně to bylo proto, že dal přes zákaz ID Softu na cd internetové demo Quake 3) a Space Questy se k širším davům českých hráčů už nedostaly. Když mi pak při instalaci Icewind Dale (když se opět vrátím k Andrewovi, napsal na IWD recenzi, tenktokrát pro změnu do Levelu) vyskočil jakýsi program jménem Roger Wilco, netušil jsem v roce 2000, o koho nebo o co vlastně jde.

O pár let později, navnaděn opět několikerým hraním série QFG a prvních tří grafických remaků King's Questů a prvního Larryho jsem chtěl zkusit i další "Questy." Sice se mi podařilo sehnat VGA verzi, ale časový limit (fuj) a zabití hned na první obrazovce (wtf) však můj zápal poněkud zchladily a trvalo víc než patnáct let, než jsem se k této hře vrátil.

Vězte tedy, že Space Quest 1 VGA obsahuje tolik sviňáren, kulišáren a špeků jako snad žádná sierrácká hra, kterou jsem doteď hrál, i když jejich tituly z osmdesátých let si v tom vyloženě libovaly.

Další zradou je to, že GOG VGA verzi neprodává. Tu (legálně) seženete na Steamu, nicméně i tam nyní defaultně spustíte jen EGA verzi a tzv. Legacy verzi (ve které se VGA verze skrývá) je třeba zvlášť hledat (pokud se nenabídne při spuštění, tak pravým tlačítem kliknout na název SQ kolekce v knihovně).

Těžko říct, co bych na hru řekl, kdyby mi ji Score přineslo ke čtrnáctým narozeninám a na stříbrném podnose...cédéčku a navíc přeloženou do češtiny (protože anglicky jsem tehdy neuměl) jako v případě QFG, každopádně o téměř dvacet let později... pokud jsem se nevztekal a do úmoru neunikal před robotem nebo nechcípal žízní nebo dokola neopakoval kyselinovou sprchu, tak jsem se popravdě spíš nudil...

+21

Zoltan

18795

25.02.2023 19:41

Dohráno

PC 60

Space Quest I: Roger Wilco in the Sarien Encounter je mou první dohranou Quest hrou. A pokud se nepletu, tak dokonce i první dohranou adventurou od Sierry. No, mám co napravovat.

EGA verzi jsem srabácky vzdal asi po jedné minutě a zahrál si raději modernější Space Quest v hezké grafice. Začátky se hrou byly velmi náročné, trilion úmrtí, seznamování se hrou, olizování všeho a hlavně časový limit daly zabrat. A popravdě mě to od dalšího hraní docela odrazovalo. Tím víc, když mi dával totální čočku robotický pavouk po "přistání" na planetě Kerona. První Space Quest je opravdu náročnou adventurou, úmrtí a různých špeků, a to i neférových, je tu přehršel.

Přestože je hra chvílemi dost frustrující, určitě není ani špatná. Ty vzácné chvíle, kdy zrovna Roger Wilco žil déle než pět minut, jsem si dokázal užít. Samotný příběh není určitě špatný, humorné popisky také pobaví. A i ty smrti jsou často znázorněné úsměvně. Líbilo se mi také logické používání předmětů.

Nalijme si ale čistého vína, bez návodu bych v dnešní době hru asi nedohrál a odložil. Dostat se k ní v dětství, asi by to bylo jiné, tehdy bylo více času, trpělivosti a radosti z každého malého pokroku. Nebo jsme byly jako děcka prostě větší drsňáci. I tak bylo fajn si jednu z velkých klasik projít, varováním je ale vysoká obtížnost a s tím spojená frustrace. Jako celek pak hodnotím hru jako lehký nadprůměr.

+21

Londo Mollari

2914

10.04.2021 17:56

Dohráno

PC 55

Space Quest 1 VGA jsem poprvé dohrál Léta Páně 2015. Do dnešních dní jsem si pamatoval pouze frustrující obtížnost a fakt, že téměř na každé obrazovce vás něco může zabít. Po šesti letech jsem se ke hře vrátil a zjistil, že mne paměť neklamala.

Navzdory pověsti SQ jako komické série je první díl vcelku vážným sci-fi. Výzkumná loď Arcada, na které jako Roger Wilco uklízíte, je přepadena nepřátelským válečným křižníkem. Posádka je povražděna a Roger jako jediný přeživší má standardní cíl - útěk a záchrana vlastní tělesné schránky. Tento úkol bude později rozšířen o záchranu "života, vesmíru a vůbec". Ono prosté "přežít" se ukáže býti celkem problematickým a různé varianty obrazovek "game over" jsou častým návštěvníkem hráčova monitoru.

Asi nejsem tím pravým hardcore hráčem, ale hra mi přišla spíše frustrující než zábavná. SQ1 obsahuje hned dva časové limity, které ve hrách ze srdce nesnáším, což je v kombinaci s častou smrtí výbušný koktejl brnkající na nervy. Hned první kapitola - útěk z lodi Arcadia - mne rozpálila doběla, když jsem měl na třech obrazovkách hledat nehlásící se tlačítko 2x2 pixely skryté mezi jinými tlačítky a vyhýbat se při tom invazním jednotkám. Nakonec jsem použil videonávod, ale ono zmáčknutí tlačítka nebylo jednoduché, ani když jsem přesně věděl, kde je. Chápu všeobecně vřelé přijetí hry Loom, kde nelze zemřít, byť si právě z této vlastnosti hry vystřelila Sierra v SQ4. Nakonec se ukáže, že je hra velice krátká - první kapitolu na lodi Arcada vystřídají dvě sídla na pouštní planetě (z toho jedno podzemní) a následuje zakončení hry na nepřátelském křižníku Deltaur. Nic víc hra nenabízí.

Abych jen nehaněl, hra neobsahuje mnoho předmětů a jejich použití je s přihlédnutím ke sci-fi prostředí přísně logické. Tímto srdečně zdravím Lucas Arts, oni už budou vědět. Minimálně jeden úkol je možné splnit dvěma způsoby, i když ten druhý nemám vyzkoušený. Pobavilo tlačítko, které hra nedoporučuje stisknout. Já naopak jeho stisknutí doporučuji, jen je dobré si předtím uložit pozici.

Hra byla kompletně předělána do VGA, což hratelnosti výrazně pomohlo, i když co do grafiky o pár měsíců starší King's Quest 5 ukazuje oběma Space Questům z roku 1991 (SQ 1 VGA, SQ 4) záda tak o parník a půl.

Dají-li Bohové, chtěl bych v příštích týdnech zkusit projet celou sérii. Půjdu nyní proti proudu. A také nerad stírám začátek legendární série, navíc od mého oblíbeného vydavatele, ale hru považuji pouze za průměrnou adventuru.

Pro: Solidní sci-fi příběh, kombinace předmětů jsou logické, akční část lze přeskočit bez ztráty herních bodů.

Proti: Smrt číhá všude, krátké.

+20

adam.kulhanek

5924

24.02.2023 18:14 (poslední úprava 24.02.2023 20:24)

Dohráno

PC 60

Mé hardcorové vnitřní já mě donutilo si tuto hru nejprve zahrát v prapůvodní EGA verzi. Zpět na zem mě ale poslalo několik desítek minut hraní, lépe řečeno pokusů o hraní, kdy jsem dosáhl prakticky nulového postupu a umřel snad na každé dostupné obrazovce. O správně zadaném textovém příkazu jsem si pak mohl nechat jenom zdát. Tudy tedy cesta pro mě nevedla a tak jsem sáhl po tomto VGA remaku.

No ne, že by se v nějaké rozumné době dostavily nějaké relevantní úspěchy, protože smrt na mě číhala prakticky na každém kroku, takže se ukládání a následné nahrávání pozice stalo rutinní akcí. Hlavně si myslím, že řadu hráčů může odradit i ten časový limit v první oblasti, kdy se vlastně teprve seznamuje s ovládáním a způsobem hraní. Nebudu chodit kolem horké kaše a na rovinu přiznám, že jsem při hraní nakonec až nezdravě často nahlížel do návodu, jinak bych se moc daleko nedostal. Minimálně by mě nenapadlo, že pro postup ve hře je potřeba něco dohledávat v manuálu hry. Z dnešního pohledu věc nepředstavitelná, ale holt tohle je hra z jiné doby a s něčím takovým jsem měl počítat.

Rozhodně musím vyzdvihnout, že vývojáři do hry zakomponovali pro mě sympatický humor, který se projevoval hlavně při smrtích. Třeba havárie do středověkého hradu, což je nejspíš narážka na jinou adventuru od Sierry, zmačkání do kuličky a nebo smrt u výherního automatu, kdy následně robot vyhodí můj prach z okna. Tím se hned vysvětlilo, co to bylo venku za "prach" a proč v něm byly buckazoidy. Celkově se mi nejvíc líbila hlavně třetí oblast s barem. Potěšila i přítomnost kapely až příliš podobné ZZ Top, kterou ale museli vývojáři nakonec ze hry odstranit.

Celkově mám z hraní spíše rozporuplné pocity. Na jednu stranu je v ní super příběh a fajn humor, potěší i drobná minihra v poušti. Je mi ale jasné, že nebýt Retro klubu, asi bych hraní po čase vzdal, protože ta smrt na každém kroku je fakt otravná, plus často není moc poznat s čím se dá nebo nedá interagovat. A hra nemá problém mě pustit dál, i když u sebe nemám něco, co budu později potřebovat. Hraní bez návodu se tak dá označit jako slušné utrpení.

+18

jones1240

4466

15.06.2017 18:28 (poslední úprava 15.06.2017 18:42)

Dohráno

PC 85

Kdo je to Roger Wilco ? No v prvé řadě ničím zajímavý uklízeč na vesmírné lodi, který rád sbírá malé hlodavce a také jeho tělo nemá žádnou chuť (to tvrdí mimozemšťané a možná i vypravěč).
Jednoho krásného dne tato ukázka lidské podřadnosti zavřená ve své uklízečské komoře se stane svědky krutého vyvraždění posádky lodi na které on uklízí, ti kteří loď napadli patří mezi nebezpečné mimozemské druhy a říká se jim Sarieni, oni právě ukradli vzácný generátor který pravě tato loď převážela. Tak a takto začíná velice komediální dobrodružství vesmírného uklízeče.

První díl Space Questu je klasická Sierrácká sranda, ve které se hodně zasmějete pokud budete většinu věcí zkoumat a používat, například ikonku jazyka na různé předměty či lidi. Dále jak bývá u Sierry zvykem tak i tady je obtížnost poměrně vysoká (zasxxxx robotický pavouk!!!) a dead endů se tu také několik najde. Přiznám se že když jsem hrál Space Quest prvně tak díky nim se mi hra zhnusila a rok jsem se jí ani nedotkl (ale to spíš bylo tím že jsem to hrál já idiot v horečkách, takže není divu že to dopadlo tak jak to dopadlo) při druhém hraní jsem si ale stejně radši pro jistotu vytiskl návod aby mé hraní bylo více poklidné. Nakonec to dopadlo tak že jsem si v průběhu hry nezapsal kód z monitoru a nemohl jsem hru dokončit (já idiot!!!!), takže na to POZOR !!!

Každopádně i přes vysokou obtížnost je první Space Quest více než zdařilou adventurou, a to nejen díky výtečnému a nevtíravému humoru který v Sierre zvládají na jedničku, ale také díky líbivému grafickému kabátku který hře neskutečně pomáhá, a nemohu opomenout ani soundtrack který je výtečný (hlavně skladby ve vesmírném baru).

Ovládání je každopádně klasické, volíte mezi čicháním,chozením,sebráním apod. Pokud jste už něco od Sierry hrály tak budete jako doma. Jo a délka hry je něco lehce přes hodinu (pokud víte přesně co dělat) díky čemuž hra končí v tom nejlepším a nestihne nudit.

Tak tentokrát jsem se kupodivu moc nerozepsal a to z důvodu že mě tento komentář zdržuje od toho abych si zahrál od znova jednu pasáž protože mi tam unikl zásadní vtip. Takže jděte do toho je to vtipné a super.

Otázka dne: Proč jsem tomu nedal 100% když jsem tomu prakticky nic nevytkl ?

Pro: Všechno krom toho co je v mínusu

Proti: Pro některé vysoká obtížnost a dead endy

+15

PC 17 69
Amiga 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).