Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 60
Krok zpátky. Už mě začíná vadit, jak s každým dílem přibývá to, co mě na téhle sérii nebaví (monstra, toporné souboje, bludiště) a ubývá to, co mě naopak baví (hádanky, průzkum, surrealismus). I ten příběh je tentokrát výrazně slabší a ač navazuje na atmosférickou jedničku, jeho větší doslovnost spíše škodí, což v kombinaci s již tradičně mizerným voice-actingem a nyní ještě více béčkově působícím writingem nepůsobí moc dobře. Je to znát i na samotném začátku, kde mě tvůrci rovnou uvrhli mezi kvanta monster a zcela rezignovali na jakýkoli build-up. Dost mi lezla na nervy i hlavní hrdinka, které jsem spíše přál rychlou smrt než že bych se o ní nějak bál.

Ale hlavně, hraje se to prostě dost blbě. Nulový posun v designu, zase ta samá bludiště, milion dveří a holé chodby. Tentokrát snad ještě holejší. Hodně lokací je navíc zrecyklováno ze dvojky a i když vše vypadá trochu jinak, procházet již jednou viděné lokace a zejména již hodně okoukaný bludišťoidní Otherworld už mě kdovíjak nebavilo.

Na druhou stranu atmosféru to má stále lahůdkovou a s blížícím se koncem je to stále pekelnější a nepříjemnější. Hlavně teda ta kvanta agresivních monster, před kterými nelze jinak, než prostě zdrhnout. Je to ale dvousečná zbraň. Na jednu stranu to cíleně stresuje a nutí hráče být neustále v pohybu. Já jsem ale spíš takový opatrný pohodový čumenda typ libující si v klidné exploraci, takže mě osobně takový gameplay spíše nebaví a frustruje. Střelné zbraně jsou neúčinné a je do nich minimum munice (a tu velice důrazně doporučuju šetřit na docela tuhé bossfighty). Zbraně na blízko taky nic moc. Umlátit trubkou byť jen blbého čokla je práce na několik desítek sekund a stojí to leda tak cenné zdraví. Zhruba v půlce hráč objeví katanu, která sem tam něco i skolí, ale žádnou velkou parádu taky nenadělá. A stejně jako munice, tak i léčících prostředků je naprosté minimum a je potřeba s nimi nakládat velice opatrně (tzn. ideálně se nepokoušet moc bojovat).

Největší zklamání pramení z naprostého minima hádanek a celkově menší nápaditosti. Třetí Silent Hill je opravdu spíše survival hra. Což by nemuselo být nutně špatně, kdyby za a) neměl stále tak hrozný souboják a za b) designově by to nebyla samá uzounká chodba a monstrům by se dalo o něco spolehlivěji vyhýbat. Je mi jasné, že fanoušci série se mnou nebudou nutně souhlasit, ale na můj vkus třetí Silent Hill vaří z vody až příliš. Stále ty samé ingredience, ovšem tentokrát namíchané o poznání hůře.

Po kratší pauze se vrhnu na kontroverzně přijatou čtyřku a jsem zvědavý, zda přinese do série již potřebný svěží vítr. :)

Pro: doslova pekelná atmosféra, sound design, animace a na svou dobu mimika postav, těch pár hádanek, do jisté míry cílené frustrování hráče...

Proti: které je ale občas trochu přes čáru, větší důraz na souboje/prchání, recyklace lokací, slabší příběh a otravná hlavní postava, voice-acting, málo samotného Silent Hillu

+24 +25 −1
  • PC 100
V Japonsku sa bežne v automatoch predáva použité spodné prádlo stredoškoláčok. Divíte sa potom, že tam vznikajú takéto úchylné a hnusné hry? Kto, preboha, navrhoval a dizajnoval tie príšery? Zdravotné sestry s trhanými pohybmi ešte ako-tak dávajú zmysel, ale ten zvyšok panoptika hrôzy?!... Na prvé stretnutie s monštrom v Nákupnom centre "The Mall" len tak ľahko nezabudnem... to bola zároveň posledná časť príbehu, ktorú som hral potme a so zvukom... potom to už akosi nešlo...
K zvukovej stránke hry sa teda vyjadriť nikdy môcť nebudem, pretože odvtedy som drtil zásadne len za bieleho dňa a s vypnutým zvukom. Napriek tomu to stačilo na to, aby som začal trpieť poruchami spánku a ťažkými nočnými morami (koľko som mal vtedy, hmmm, 26 rokov? ehm...). Niekoľkokrát som sa tak k*revsky zľakol, že si to koledovalo o tachykardiu alebo rovno zástavu srdca (hlavne ak sa príšera vynorila spoza rohu... keďže som nemohol používať chrčiace rádio, ktoré by indikovalo blízkosť príšery už kvôli spomenutému vypnutému zvuku). Úplne najhoršia bola časť v nemocnici Brookhaven, to už bolo vážne na prášky.
Kým Heather nenašla samurajskú katanu, pripadal som si ako úplne nahý, bezmocný a vydaný napospas prvému monštru, čo mi skríži cestu. Baterka a malý nožíček, prípadne slabá pištoľka stoja totiž úplne za ho*no. Táto neistota a pocit slabosti v koži jemnej blonďavej dievčiny tiež pridal svoje k priam traumatizujúcemu hernému zážitku.
Cheaty ako obvykle neexistujú (japonská hra...), takže záverečný boss fight ma stál, ak si dobre pamätám, dva dni snahy a takmer roztrieskanú klávesnicu.
Napriek tomu som hru dal aj druhýkrát (aj vďaka bonusom typu rôznorodých koncov alebo možnosti prezliekať hlavnú hrdinku do rôznych šiat...).
No a som zmierený s tým, že lepšiu hororovú hru už asi nikto nikdy nespraví...

Pro: strach, hrôza, nepríjemné stavy, príbeh, monštrá, lokácie, labyrinty, proste všetko...

Proti: Žiadne proti neexistuje... úplne nekritických 100%

+22
  • PC 85
Dohráno. Musím říct, že z téhle trilogie, mi tento díl přišel nejslabší. Není tak mysteriózní, jako díl první a nemá tu hutnou atmosféru jako díl druhý. To ale neznamená, že je hra špatná, naopak, je výborná. Užil jsem si ji a určitě se k ní někdy vrátím.

Oproti předchůdcům mi přišla trojka i nejjednodušší. Hádanek moc není a u žádné moc dlouho nezkejsnete. Většinu hry jsem prošel s katanou, takže munice jsem měl vždy dostatek.

Příběh je zase do detailu vypracovaný, ale jak už jsem řekl, tak s prvním dílem si vyhráli víc.

Ačkoliv je grafika téměř stejná, jako u dvojky, pokrok je tu znát. Musím pochválit hlavně dokonalou mimiku postav, která si zadá i s hrami dnešní doby. Hudba a zvuky jsou zase výtečné. Potěší občasné zašramocení, či křik, které se ozývají chodbou a vy jen stojíte v combat módu a čekáte, ačkoliv nic nepříjde :)

Závěr: Výtečná hra, která mírně za svými předchůdci pokulhává, ale i tak dokáže nakopat zadek moderním hrám

Pro: Příběh, monstra, zvuky

Proti: jednodušší

+21
  • PC 100
Na začátku jsem si říkal, že na hru budu přísný. Že to nebude další stovkový Silent Hill. Na hře by se dalo najít spoustu maličkostí, kvůli kterým bych to mohl udělat. Děsivý hororový teror mi to ale nedovolil. Silent Hill má takovou atmosféru, že mi to prostě nedovolil. Žeru tenhle abstraktní svět. Tohle znázornění psychického pekla. I tentokrát je prostředí těsně spjato s hlavní postavou. Kdybyste byli na místě Heather, ukáže vám vaše největší noční můry. A to pěkně naživo.

Silent Hill 3 je přímé pokračování prvního dílu. A to tak, že pokud jste nehráli první díl, tak se o hodně připravíte. Příběh perfektně navazuje. Dává smysl. Je to přesně to, co jsem chtěl a ani trochu neklesají jeho kvality. Je to tak dobře poskládané, že kdyby někdy vyšel nějaký remaster, mohli by být tyhle 2 hry klidně spojené. Ještě k tomu to není žádný čajíček. Čím dále postupujete, tím víc víte, že vás nečeká nic moc dobrého. A to k tomu hlavní hrdinka přišla jako slepá k houslím.

Třetí Silent Hill totiž zavedl revoluční myšlenku. Už nemusíte chodit do města. Město přijde za vámi. Prostě se jednou probudíte do noční můry. Která je ještě nebezpečnější než kdy dřív. Už na obtížnost normal budete počítat každý náboj. A to doslova. Nebo můžete klidně jít na bosse z železnou trubkou. Jako, že je s ní hlavní hrdinka dost pomalá, slabá a nemotorná. Nepřátel je hodně. Nábojů a lékáren minimum. Už se nestane, jako na konci druhého dílu, že budete mít 50 lékáren a 200 nábojů. Na menším prostoru se dá nepřátelům hůř vyhýbat. Obtížnost narostla.

Nově grafika umí zobrazit postupně měnící se prostředí. Ale ne tak snadno a rychle jako ve filmu. Tady je to víc postupné, víc nervy drásající, víc abstraktní, víc děsivé. Jako byste jste se pomalu dostávali do pekla, ze kterého není návratu. Přesně to podtrhuje například scéna v nemocnici. Ovládání prošlo vylepšením. Pořád je tady dost debilní kamera (nebo atmosferická, když nic nevidíte?). Poprvé ale můžete hru ovládat myší. A musím říct, že jí to hraní dost prospělo.

Je to krátké. Ještě kratší, než docela krátká jednička. Je to ale nadupané až po okraj. Jediné, co mi trochu kazilo zážitek s hraní, byl quicksave. Hru to zjednodušuje a zbavuje to pocitu strachu. Pokud ale máte pevné nervy a vůli, můžete se na quicksave vykašlat. Já to nedokázal a ze strachu ukládal. Všechno samozřejmě podkresluje perfektní ozvučení a opět super soundtrack. Jo, jo, ozvučení opět nemá chybu.

Herní výzva: "Krize identity" (hardcore)

Pro: super příběh, pekelná atmosféra, strach, děsivé ozvučení, soundtrack, větší obtížnost, Silent Hill

Proti: možnost quicksavu

+21
  • PC 100
No ty vole. To bylo hustý. Teď mi dojely titulky. Fuj to bylo něco. Tahle hra má "koule". Přesně to jsem po bezpohlavním GTA 4 a Far Cry 2 potřeboval. Pořádnou atmosféru a příběh. Ty Japonci jsou pěkný úchyláci (to je obecně známý) a na týhle hře je to vidět. Perfektní obraz fakt strašný noční můry. Časem si člověk trochu zvykne, ale celkově opravdu silný dojem - při tmě ve dvě ráno v prázdným baráku. K tomu skvěle se hodící hudba podkreslující příběhové scény a sympatická hl. hrdinka. Super.

PS: i to "podělaný" ovládání nakonec dodávalo na atmosféře.

PS: myslel jsem, že si hned sjedu další Silent Hilly, ale asi si dam chvilku oraz a půjdu hrát něco, kde nebudu "kořistí" já, ale ostatní. Třeba Assassina Creeda.

Fuj to bylo dobrý.

Pro: atmosféra, příběh, hudba, protředí, hrdinka...

Proti: možná ovládání, kamera ale jak se to vezme

+14 +17 −3
  • PC 85
úvodem citát ze hry... Heather: Is every person here a mental case? - Naivní to otázka. Jistě, že ano, jsme přeci v Silent Hillu.

SH3 je zcela jasně moje druhá neojblíbenější hra série (hned po SH2). Jedničku jsem bohužel nehrál (takže jsem asi barbar :D), dostala se ke mně totiž jen dost mizerná emulovaná verze, a to mi zkazilo dojem. Příběh a soundtrack atd. ale znám, takže si přece jen troufnu srovnávat. Pokud s něčím nesouhlasíte, neváhejte komentovat.

Co mě ze začátku docela zarazilo byl fakt, že se podstatná část hry odehrává mimo Silent Hill (narušilo mi to původní myšlenku, že se jedná o jakési unikátní a magické místo na místě prolínání dvou světů). Později se tam ale podíváme, takže jsem se dočkal své oblíbené romantické procházky v mlze (malé bezvýznamné plus). Dále bych zmínil bizarní zábavní park, kolem kterého se hra vlastně točí. Samotná úvodní sekvence hry je prostě dokonalá!

Radost mi dále trochu kazila některá dost pofidérní monstra. Co měla proboha být taková ta fialová kuřata v nákupním centru (po vygooglení zjištuji, že se poeticky nazývají Numb body) anebo vypasený drahoušek z metra zvaný Insane cancer (milé, není liž pravda)? Většina monster je ale vážně povedená a děsivá. Roztomilí dvojhlaví pejsci, Střihoruký Edward ze střechy apod. No radost pohledět.

Nižší hodnocení dávám částečně proto, že mi moc nesedí téma kultů, démonů apod. Ne, že by to bylo vyloženě špatné, ale více mi vyhovovala abstraktnější forma SH2. Každopádně příběh má i tak dost povedenou atmosféru, snad jen dialogy mi občas připadaly trochu prkenné.

Na celé sérii mě fascinuje fakt, jak se jednotlivé hry liší co se týče atmosféry (temná a ještě temnější, ale pokaždé trochu jinak). SH3 získává ještě šílenější a ujetější nádech, což je asi do značné míry zásluha hned úvodní skladby You´re not here od zpěvačky Mary Elizabeth McGlynn, která doprovází i trailer. Zatímco SH2 byla melancholická a zádumčivá záležitost, třetí pokračování od začátku nabere podstatně rychlejší tempo. Ačkoliv možná hra nedosahuje takové psychologické propracovanosti (teď možná kecám) jako mnou tolik opěvovaný SH2, je zde jistě spousta symbolů a podivností, které by se daly dlouhosáhle rozebírat (a že se taky rozebírají).

K soundtracku už jsem se vlastně vyjádřil, má trochu podobný odstín jako hudba z dvojky, ale je poněkud temnější a hlavně výše zmíněná úvodní skladba jej posouvá dost jinam. Po psycho úvodu následuje uvolnění ve formě skladby End of Small Sanctuary. Dále je to pak již povědomě temné, no prostě jedna báseň! :D

...Happy Birthday to You, Heather...

Pro: grafika, méně těžkopádné ovládání než ve dvojce, příběh, soundtrack

Proti: některá monstra, málo Silent Hillu

+13
  • PC 100
Já se u tohoto dílu bál nejvíce z celé série. Hra má silnou hororovou atmosféru, která je navozována perfektní hudbou a zvuky. také musím zmínit monstra, která byla v tomto díle opravdu vydařená a odporná. Hra perfektně navazuje na jedničku. Grafická stránka hry je na stejné úrovni jako díl druhý. Jediné co mě zklamalo bylo to že hra má málo postav a hádanek.

Pro: Příběh, hudba, zvuky, monstra.

Proti: Málo postav, ovládání.

+12
  • PC 80
Silent hill sérii musím poděkovat hlavně pro to, že mě naučila mít pevný nervy a projít kde jakou herní hororovou scénu. Silent hill 3 ve vás dokáže vyvolat dokonalý strach, že po každém vypnutí hry se budete přemáhat ji vůbec znovu zapnout. Obtížné ovládání a úhly kamer ještě více nahrávají pocitu že to nezvládnete. Souboje také nejsou silnou stránkou hry. Atmosféra a příběh to ovšem hravě umějí vyrovnat. Pravda je, že ona hororová atmosféra z valné většiny čerpá pouze z toho že jakákoliv zeď, kterou uvidíte je pocákaná krví a zpoza rohu kam kamera nevidí vždy musí znít zvláštní zvuky. V podstatě nic víc. Klasický survival horor s pěkným příběhem a ponurou atmosférou. Tak jak to má být.

Pro: strašidelná atmosféra, navazující příběh

Proti: stereotypní ovládání i celkové hraní

+11
  • PC 90
Tak trojka dokončena. Hra je v podstatě věrným pokračováním dílu prvního - odehrává se 17 let po událostech, které jsem prožil teprve nedávno v kůži Harryho Masona.

Opět zde máme v rukou excelentní psychologickej horor s typickou hutnou atmosférou, kterej je důstojným pokračovatelem v sérii. Většina herních mechanismů (naštěstí) nezměněna. Negativa – (kamera, ovládání) bohužel také nastejno. Akorát už můžeme užít myš k rozhlížení – sláva! Ale jako v předchozích dílech lze tyto nedostatky prominout – hra se zaměřuje primárně na jinou věc než je akce a přehled kolem sebe.

Obtížnost místy celkem tuhá, dokonce jsem na poslední karetní hádanku musel použít návod, k čemuž se zpravidla nikdy nesnižuju – tohle ale sem prostě nedal, přiznávám.

Hudba dobrá, ale kvalitě předchozích dílů však, zdá se mi, nedosahuje. Žádnej song mi v hlavě neutkvěl.

Příběh potom zažívá jakousi recyklaci a to je největší škoda. S tažením Jamese Sunderlanda v tomto ohledu nemůže dobrodružství Heather konkurovat. Alespoň co se originálnosti či předvídatelnosti příběhu týče.
Situace, kdy jsem hleděl na monitor s údivem a otevřenou pusou se tentokráte nedostavily. snad jenom scéna, kdy Claudia požere vyzvracenej zárodek bohyně, mě tak trochu vnitřně rozrušila :)

Nakonec 90% Přecejenom - výbornej horor, dobrý pokračování série, ale dech už nevyráží jako oba předchůdci, bohužel.

Pro: Příběh, atmosféra, strach, zvuky, umělecký dílo

Proti: Kamera, ovládání, recyklace příběhu

+11
  • PC 100
Z celé série Silent Hillů je tento třetí díl mým úplně nejoblíbenějším. Vše zde funguje jak má. Příběh je stále originální a velice zajímavý. Grafická stránka hry je velice propracovaná. Atmosféra je v tomto díle snad nejhustší z celé série. Postav je tu sice málo ale jsou věrohodně a zajímavě vykresleny, jedná se mimochodem zatím o jediný díl série ve kterém je hlavním hrdinou osoba ženského pohlaví. Monstra jsou zde velice úchylná, strašidelná a nechutná. Hudba je absolutně úžasná(což není divu když hudbu skládal Akira Jamaoka). Zažijete zde i několik slušných lekaček při kterých se vám může zastavit srdce. Puzzlů je tu tak akorát. Hře nemám co vytknout, trojka je podle mého názoru nejlepší díl série a absolutní špička mezi hororovými hrami.

Pro: Geniální příběh, atmosféra, grafika, monstra, lokace

Proti: nic

+11
  • PC 95
Takže, jubilejní padesátý koment padne na moji jednu z nej hororovek a sice SH3. Já měl dříve docela kliku, jelikož vlastním platinovku jedničky na PSX a po jejím dohrání přišla na řadu trojka, takže sequel. Hlavním tahákem je jasně velmi silný a vydatně atmosférický příběh. Po absolutním rozkouskování v jedničce, přišla tedy na řadu trojka, aby příběh pomalinku ale jistě složila dohromady a musím říct, že jsem ho hltal jedna báseň. Postavu Heather jsem si totiž doopravdy zamiloval, takže jsem s vypětím všech sil dbal na to, abych jí chránil a přitom rozřešil tuhle satanistickou polízanici. Příběh je velmi temný a má toho správného ducha (doslova). Jako Harryho dcera totiž se totiž zapletete do tajemné minulosti Silent Hillu, ba co hůř, stanete se její součástí (a vlastně vždycky jste byli). Parádní zakončení pomocí různých konců dávají hře nový nádech pro výzvu. Spokojeně prohlašuji, že jsem zdolal všechny, dokonce i ten UFOnský, který je sice nejlehčí, protože stačí pouze dojít do půlky hry, ale za to musíte mít odemklý světelný meč.

Na Silent Hill 3 se kouká skvěle, hraje se skvěle a ovládá se skvěle. Lokace mají krásný leveldesign až i někdy odporný ve smyslu krve a dalších slizovitých hmot, co se občas vyskytnou na stěně. Ano, nějaké jsou převzaty z předešlých dílu, ovšem proč měnit něco dokonalého? Nejvíce asi zmíním nemocnici a její iluzorní část, jelikož zde jsem byl asi nejvíce posranej. Nemocnice nenávidim a co tedy pak když jsou na tak odpornym místě jako je Silent Hill. Atmosféra by se dala krájet, pozorně posloucháte každé vrznutí, každý cinknutí. Zde si nikdy nemůžete být jisti, co na vás čeká. Hodně se stává, že se věcí mění, k horšímu pochopitelně.

Za další zmíním puzzly, kde bych řekl, že jsou v podstatě jednodušší než v jedničce. Což je pro mě dobře, protože nerad ve hrách přemýšlím, ale občas se našly i nějaké ty oříšky, například zjistit kombinaci pomocí básničky anebo umístění tarotových karet. Tyhle dvě opravdu potrápily, ale zde ta logika byla zábavná místo otravná, takže jsem se pekelně soustředil a během chvilky bylo vyřešeno. Zajímavé je, že puzzly se mění podle vaší obtížnosti, takže pokud hru jednou dohrajete a rozehrajete znovu, nesmíte vsázet na to, že si vše jen proběhnete. Jak jsem již zmínil, vše se totiž mění.

Ovládání, kterého jsem se zpočátku bál, je vyřešeno skvěle. Nic co by nějak vadilo či vyloženě sralo tu není. Kamera je taky zvládnuta vcelku obstojně, i když občas ukazovala na něco co jsem nechtěl, ale vem to čert, to je jen 1% případu. Zbraně jsou různorodé, je fajn, že opět jsou střelné tak ruční. Jen je trochu škoda, že u těch ručních Heather chvíli trvá, než s ní učiní nějaký ten pohyb. Jasně s bijákem to pochopim, ale katana je přeci lehký dvouruční meč, který byl vynalezen pro mrštné útoky, bohužel Heather ta mrštnost jaksi utíká. Mnoho lidí říká, že právě katana je nejlepší zbraň ve hře. Omyl, jednoznačně nejlepší je právě světelný meč, který dostanete pokud hru dohrajete 3x a zabijete více jak 333 nepřátel.. Ten právě v sobě kombinuje tu mrštnost a sílu, která chybí.

Monstra, která vám budou překážet jsou vážně odporná a nic nepotěší víc než když sestřičce šlápnete do úsměvu. Krom toho vydávají odporné skřeky, které je dělají ještě odpornější a zavinily to, že jsem se jich snad fakt začal štítit. Každopádně jsou tupá a s většinou ani bojovat nemusíte. Jediné co mě mrzí, že bossfighty ztratily tu možnost zabít je nějakou taktikou, či odhalení jejich slabin. Vesměs to je pořád a jen: ustřílej ho, ustřílej ho, ustřílej ho. Třeba u Alessy to byla škoda, což taky znamená, že to byl vcelku nudný, páč jen sekat uhýbat, sekat uhýbat.

Druhá nejsilnější stránka hry ihned po příběhu je samozřejmě ta zvuková stránka. Všudy možné skřeky a hučení vážně u jednoho způsobí mráz po zádech, ještě když jsou nečekané. Ty zvuky mají až takovou sílu, že občas jsem byl i donucen hru ztišit, ne kvůli strachu, ale kvůli tomu, že mi až byly nepříjemné. To nepokládám jako výtku ale jako plus, přeci jenom je to trochu psycho a tak to má být, nesmíme hráče šetřit. Hudba je taky supr, do hry se hodí a krásně podněcuje tu atmosféru. Dabing bezchybný.

Nu nic, SH3 je u mě na špici v sérii a rád se k němu vracím. Většinou je to když mám nějakou negativní náladu, protože kdybych to hrál veselej nebo šťastnej, asi by mi to nedalo tolik, jako když to hraju v depresi, úzkosti nebo nasranosti.

Pro: atmosféra, příběh, Heather, leveldesign, hudba, odporné zvuky, odporná monstra

Proti: chtělo by to originálnější bossfighty

+10
  • PC 75
Depresivní, tíživá a beznadějná atmosféra by tu byla, jenom smůla, že hlavní hrdinka je taková slepice a děj je až příliš přitažený za vlasy. Svého předchůdce SH3 překovává pouze v brutalitě a děsivější, syrovější atmosféře, ale to je celé. Poetika je pryč a hudba je tu na SH slabší. Kromě smrti hrdinčina otce, tu není žádný dějový zvrat, či jiná památná scéna, ale povedla se některá monstra (např. ty slepice bez hlav byly hodně psycho).

Pro: Tíživost, strach, brutalita

Proti: Hlavní hrdinka, děj, postavy

+8
  • PC 95
Neduhy druhého dílu přetrvaly a na zápasení s ovládáním a se šílenými kamerovými úhly asi nikdo nezapomenu. S trochu tréniku a lehkým přizpůsobením ovládání se na to stejně jako u druhého (vlastně i u prvního) dílu dalo zvyknout. Příběh mě zde možná pohltil ještě o něco víc. V momentech, kdy se událostí začali propojovat a navazovat na děj prvního Silent Hillu jsem by do hry natolik ponořen, že mi hru nešlo jen tak odložit a pokračovat ve hraní druhý den. Tuhá atmosféra a šíleně skvělý nebo spíš skvěle šílený design nepřátel pochopitelně zůstal. Nemá cenu plýtvat superlativy. Silent Hill 3 a spolu s ním i jeho ostatní dosavadní pokračování zaujímají v mém herním žebříčku velmi vysoké pozice.

Pro: Opět nepřekonatelně hororová atmosféra, stylové příšery a skvělé navázání příběhu na první SIlent Hill

Proti: Pro celou série typicky nepříliš vděčné ovládání, kamera a souboje

+6 +7 −1