Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC --
Hra začíná. Generátor mi určil, že budu dobývat svět po boku čínské císařovny.

Na břehu řeky zakládám svoje první město a snažím se co nejrychleji rozvíjet. Svoje mudrce pověřuji důležitým úkolem - musíme co nejdřív vymyslet esenciální "technologie" - kolo a matematiku.

Spolu s tím, jak se rozšiřují hranice mojí říše, narážím na ostatní národy a městské státy. První obchody, první nájezdy barbarů, první strach o moji křehkou civilizaci. Za zlato si dovedu koupit přátelství a později i spojenectví sousedních měst. Na "přátelsky" darovaných jednotkách stavím základ armády a sám se začínám vojensky rozvíjet.

Zkoumám, co se děje v sousedním Římě. Mají něco, co já nemám, ale chci - bavlnu, barvivo a stříbro. Tváří se jako národ estétů a umělců. Jejich nejlepší jednotky se však nemůžou poměřovat s mými šermíři. Brzy dorazily i katapulty a Řím lehl popelem. Rychle obsazuji dobyté území a kradu, co se dá. Moje říše vstoupila do zlatého věku.

Abych na našem kontinentě nevystupoval v tak špatném světle, posílám Aztékům a Egypťanům dary - většinou cetky, kterých mám dost. Na strategické suroviny si nedám sáhnout. Většinu úsilí vkládám do vědy. Snažím se co nejrychleji dopracovat ke střelnému prachu. Zároveň s tím rozjíždím politické pletky. Podařilo se mi vyjednat tajné spojenectví s Aztéky proti Egyptu, který se také nebezpečně rychle rozvíjí.

Čekám na vhodnou chvíli a sahám hluboko do kapsy. Zadařilo se. Povedlo se mi Aztéky a Egypťany poštvat proti sobě. Zatímco se na jihu, kdesi na rozhraní pouště, navzájem zabíjí, přesunuji svoje mušketýry a dělostřelce na průmyslový sever. S minimálními ztrátami se mi daří anektovat bohatá egyptská mšsta. Posílám svoje jednotky na jih, kde se setkávám se spojenci. Faraon nabízí kapitulaci. Nezájem. Ať zmizí z povrchu Země. Říši Středu nesmí stát nic v cestě!

Rozvíjím mořeplavectví. Zkoumám oceán. Narážím na Japonsko a Británii. Tito se také zbavili slabších sousedů a rozdělili si kontinent. Čile s nimi obchoduji. Rozvíjím vědu a techniku. Nastává průmyslová revoluce. Železnice, elektřina, oběvují se ložiska ropy. Aztékové mají ve svých vodách oproti mě sakra bohatá ložiska. Přichází čas zrady. Útočím na bývalého spojence z moře i z pevniny. Přijímám jeho kapitulaci a jeho zlato. Já nechci být Ten Tyran, ale ostatní mi nedávají jinou možnost.

Buduji námořnictvo, zkokonaluji medicínu, stavím školy a banky ... a také oběvuji jaderné štěpení. Začínáme okamžitě pracovat na projektu Manhattan. V Singapuru a Kuala Lumpur - svobodných městech daleko za mořem nacházím ložiska uranu. Zlato, opravdu hodně zlata však stačí na to, aby se z nich stali mí nejlepší přátelé. Brzy mezi námi existuje obchodní trasa. Přesto k nim posílám expediční sbor a dávám Japoncům, Angličanům a v problémech se potácejícím Aztékům vědět, že moji přátelé jsou pod mou ochranou. Japonci a Angličani si vyměňují technologie a stávají se hrozbou, se kterou je nutno počítat.

Jednoho rána připlula do britských vod letadlová loď v doprovodu bitevníků. Preventivní útok přišel znenadání. Nad Londýnem a Yorkem přeletěly bombardéry. Jaderné hřiby byly dostatečně výmluvným vyhlášením války. Záhy na to se vylodilo moje tankové vojsko a zničilo to, co ještě zůstalo v celku. Královna kapituluje a já ukazuji, že za dostatečně plnou truhlu zlata umím být i velmi milosrdný.

O Britském Impériu se už skutečně nedá mluvit jako o impériu, šógun v Japonsku nevypadá příliš jako vyznavač nějakého poznání, Aztékové jsou prakticky moji otroci a ostatní národy už jsou dávno zapomenuty. Rozbíhám naplno program Apollo. Stavím kosmickou loď. Vysílám expedici k Proximě Centauri.

Začal jsem hrát v pátek večer. V noci na sobotu skutečně na spánek nebyl čas.
+38
  • PC 90
Pětka je zatím podle mého v complete verzi tou moderní Civilizací, kterou bych každému doporučil. Grafika jednotek i prostředí je moc pěkná. Malou výhradu bych měl k vykreslování povrchu dlaždic. Vzhledem k tomu, že si hra bere málo ramky (i pokud ta je přehršle k dispozici), tak uvedené trvá dlouho i na aktuálním hardwaru. Naštěstí, jak je u civilizací zvykem (viz změna rozlišení v mém komentu u trojky), dá se nastavit v „ini“ souboru, aby si hra brala alespoň 4 GB. I tak se ale s odkrytou mapu vykreslování postupně zpomaluje. A na každé své kolo si také chvilku počkáte. Btw moc se mi líbilo i grafické ztvárnění jednotlivých vládců. Že na mě mluví svým jazykem je další velké plus.

Stran samotného gameplaye je pátý díl výborný. Zachází s řadou konceptů (kultura, víra, ideologie…), které vedou k tomu či onomu typu vítězství. Malou výtku bych měl snad k turismu, který představuje jakousi „ofensivní variantu“ vaší kultury a skrze něj tuto šíříte. Je to trošku úsměvné. Člověk, aby se měl na pozoru před lidmi, kteří rádi cestují a poznávají nové kultury (!). Každopádně vše funguje celkem přehledně, byť než najdete ideální pořadí rozvoje vašeho státu, tak to může trvat měsíce i roky. Jednoduchá hra na hraní, složitá na mistrné ovládání. Pomáhá přehledný interface. Tak má civilizace vypadat.

Oproti minulým dílům se „štěstí“ i „nespokojenost“ obyvatel dělí mezi celou civilizací. Dokud tak ve vašich městech nedojde k revoltě, tak už nemusíte řešit bouření se příliš velkých měst. Přiznám se, že už jen kvůli tomuhle je třeba pětku milovat. Doteď jsem si neuvědomoval, jak moc mě tohle u předchozích dílů otravovalo. I obsazování už je méně problematické. Do zapojení se do vaší sítě měst stačí chvíli počkat na potlačení resistence a pak postavit soudní dvůr (opět celkem zajímavá varianta). A samozřejmě skrze cesty či přístavy zajistit spojení s hlavním městem (tohle se ale týká i měst, které zakládáte).

Obdobně válčení je opětovně (proti trojce) možnost, která není přespříliš penalizována a je relevantní cestou k vítězství (dobytím hlavních měst několika civilizací). Problémem je ale následná diplomacie. Po totální porážce Německa (resp. v mém případě německé Jižní Ameriky) už mě až do konce hry měly ostatní národy za „válečného štváče“ (a to byl k válce relevantní důvod). Asi bych ocenil, pokud by další státy rychleji zapomínali. Za dalších pět set let už se mnou nikdo neuzavřel ani mírovou smlouvu a s jejich hlasy na světovém kongresu jsem nemohl počítat. Mimochodem ten se objeví jakmile někdo naváže kontakt se všemi dalšími civilizacemi (nikoliv městskými státy – k tomu níže) a nabízí velkou řadu možností. Jakkoliv tak samotná diplomacie s jednotlivými státy není až tak převratná, tak právě díky kongresu se časem můžete celkem vyřádit. Do té doby není ale diplomacie až tak skvělá (není ale ani vyloženě špatná). Kongres pak, samozřejmě, umožňuje diplomatické vítězství (V první hře mi uteklo o jediný hlas!). Zde se vám vrchovatě vyplatí aliance právě s městskými státy.

Válčení je bravurní. Hexy a jedna jednotka na „dlaždici“ asi pomohly. Ale hlavně zde máme klasický „kámen-nůžky-papír“ systém, díky němuž existují v každé době ideální kombinace a (s výhradou dle terénu) jejich ideální rozestavení. Souhlasím ale, že počítač v tomto případě nepředstavuje moc velkou výzvu. Pokud jste někdy hráli Panzer General (aj.), tak rozhodně nebudete často prohrávat. Doteď nechápu, proč soupeř raději ničí proplouvající barbarské lodě, když má za branami násobně nebezpečnější armádu. Plusové body dávám i za futuristické jednotky (Mech, X-Com pěchota). Naopak zamrzí, že nemůžeme stavět letiště mimo města (stealth bomber nemůže ani na letadlovku a jeho přesun na jiný kontinent tak může vyžadovat založení nového města).

Stran špionáže jsem také celkem spokojen. Paradoxně mi stále přijde nejlepší v tomto dvojka (hrál jsem první tři díly, pětku a SMAC/SMAX) a samozřejmě Alpha Centauri s Alien Crossfire datadiskem. Nicméně v kombinaci s existencí neutrálních městských států, jejichž podpora je ve hře celkem zásadní, tato funguje celkem dobře. Vaši agenti tak mohou krást technologie, manipulovat volby v městských státech či bránit vaše vlastní území proti cizím agentům. Pokud je pošlete do „diplomatických služeb“, tak i přináší řadu tajných informací, které je možné využít v diplomacii. Velmi dobře je tak možné si hlídat své největší rivaly. Na druhou stranu jadernou elektrárnu nikomu asi do vzduchu nevyhodíte (jedna z mnoha možností špionáže ve dvojce). Škoda, byla s tím legrace, hlavně když podobné šlo občas úspěšně hodit na jiný stát a sledovat pak, jak si spolu dávají do úst ve válce.

Btw bohužel se opět nevrátily animace divů světa. Obrázky těchto jsou celkem stylové, ale není to prostě ono. Po SMAX a druhé civilizaci vám tohle už bude prostě vždy chybět. Alespoň dobře hudebně jsou ale ty obrázky dokreslovány, takže v posledku je to jen malá nevýhoda.

Jo a právě Alpha Centauri s datadiskem u mě stále vede. :)

Pro: grafika, hratelnost, systém spokojenosti, válčení není příliš penalizováno, diplomacie a špionáž, způsob boje a doplňující se jednotky, různé varianty vítězství, interface, luxusní/strategické suroviny, charakteristiky civilizací, panovníci

Proti: limity ve využití RAM, čekání na počítač při odklepnutí kola, turismus jako ofenzivní kultura, ostatní civilizace pomalu „odpouští“, ve válce hloupý počítač, absence animací divů světa, absence mimoměstských letišť, AI zakládá města všude

+26
  • PC 85
Návrat k Civilizaci v plné polní. Průběžně se k téhle hře vracím, protože právě tahle hra mě uvedla do světa počítačových her. Slovo Civilization je první slovo, který mě na PC ve hře potkalo. Možná ještě předtím bylo Microprose, ale stejně. Užil jsem si s ní tuny hodin a nelituji toho.

Tak se také stalo s dalšími díly, až se udál rok 2013 a já měl tu čest se setkat s Civilizací, která má za sebou pořadové číslo pět. Není ani možný, jak ten čas utíká. Podstata je nicméně stejná. Je teda pravda, že od čtyřky se hra vyvinula trošičku slabším směrem, kdy vynechala pár vychytávek, ale na druhou stranu to je přesně ta Civilizace, co jsem od ní chtěl.

Ve výsledku musím říct, že grafika je překrásná. Super je i fakt, že se svojí zemi dá vypiplat na hned několik způsobů. Viděl jsem i takový hráče, kteří se rozhodli celou svojí hru odehrát mírumilovně a vědecky. Dá se to, to určitě, a pořád to dokáže hodně bavit.

Hlavní devizou podle mě je i to, že tento díl se neskládá jenom ze základních zemí, za které je možné hrát. Hned jako první hru jsem si hodil obří mapu a zjišťoval každý kout země, kde na mě vykukoval jeden městský národ za druhým. S těmi jsem pak spolupracoval, stavěl k ním cesty. Zapracovával naše vztahy na výrazných diplomatických vztazích. No super, co Vám mám povídat.

Civilizace je matička všech strategií, která nádherně nabízí otevřený prostor a řiká hráči: "Na, tady máš osadníka a dělej si s ním co chceš" po prakticky celou jednu dekádu, po které se na planetě Zemi objevil člověk. No skvělý a nejúžasnější na tom je, že se to dá hrát pořád a pořád dokola...

Pro: Stará dobrá Civilizace v novém balení, s lepší, ale náročnější grafikou a nutností hru stále dokola opakovat

Proti: Náročnost na grafiku je v některých ohledech opravdu extrémní, nutnost stále sledovat diplomatické vztahy se všemi a občas brutální nepřehlednost.

+18
  • PC 80
Po krátkom ročnom afekte som dal Civ 5 férovú šancu. V krátkosti sa posnažím zosumarizovať pocity z hrania.

Klady oproti predošlým dielom:
-- Gold má omnoho dôležitejšiu funkciu. Nakupovanie územia malo byť už v štvorke. Rovnako, konečne netreba late-game tech na nakupovanie jednotiek a budov.
-- Pohodlnejší grid systém. Opäť, šesťuholníková mapa mala byť už dávno v tejto sérii. Toto je jednoznačný klad oproti predošlým dieľom.
-- Grafika je krajšia, na mojom PC šlape bezproblémovo, žiadne crashe, end-of turn však trvá dlhšie, viď nižšie.
-- Combat je lepší, napriek pochybnej AI, to že sa nestackujú jednotky na rovnakom políčku dodáva istú strategickosť. CIV séria mala vždy problém s balancovaním unit stacku, päťka s hexagonovým gridom a non-stackom to rieši veľmi pohodlne.
-- Cesty stoja gold maintenance. Vždy mi prišlo divné mať cesty úplne na celom území, čo nebol problém, nič to nestálo a zrýchlovalo to pohyb. S nutnosťou platiť údržbu každé kolo v CIV 5 za cestu núti hráča v podstate budovať cesty len v nutnosti - na spojenie miest pre trade routes. Veľké plus.
-- Všetky jednotky sa môžu nalodiť a preplávať more pri vynájdení istých techov (pričom ak ich niekto napadne počas toho, tak sú automaticky zničené) Veľké plus, jedna z najotravnejších veci v predošlých dieľov bolo transportovanie 40 jednotiek cez more pomocou lodí, ktoré mali cargo space 2.
-- City-states je len malá výhoda ale stále výhoda. Do značnej miery pripomínajú natives z Colonization. Najväčší prínos vidím z pocitu reálnosti, kedže už po mape nepobehá len 7 najväčších národov, ale aj ďalších 16 city-states, s ktorými sa dá obchodovať alebo bojovať.


Neutrálne zmeny
-- Social policies nahradzujú zriadenia. V podstate nevidím rozdiel v tejto zmene. Čo sa týka stratégie, majú veľmi podobný efekt v konečnom dôsledku. Systém social policies slúži ako akási dodatočná counter-motivácia voči city boomu, a snaží sa držať hráča na uzde.
-- Podobne ako social policies, civ happiness bojuje voči city boomu tým, že čím viac miest ovládate, tým nespokojnejší národ budete mať. V CIV 3 bola nízka city produkcia dôsledkom city boomu a v štvorke city commerce. V konečnom dôsledku sa to stále točí okolo toho istého.
-- Happiness funguje na úrovni celej civ a nie na mestskej úrovni. Vo svojej podstate to nič nerieši len to spriehľadnuje golden age systém, ktorý sa iniciuje práve po nahromadení happiness, ktorá sa kumuluje každé kolo.


Zápory oproti predošlým dielom:
-- Zrušený religion systém, namiesto toho aby budovali zo solídneho nápadu z predošlej CIV, oni ho úplne vypustili.
-- Zrušená špionáž. V CIV 4 bola špionináž legitímna stratégia a obsahovala veľké množstvo variánt a strátegií. Celá špionáž bol v päťke vypustená, neunúvali sa ani nechať hráčovi vyrábať aspoň SPY, ktorý je schopný robiť špionáž - aspoň tak ako to bolo v CIV 1 (ktorá bola bez debaty naj-jednoduchšia zo všetkých dieľov).
-- Príliž dlhý turn. Niekde píšu 30 sekúnd, to je samozrejme prehnané. Mne čakanie na turn PC oponentov trvá v priemere tak 5-6 sekúnd, čo je stále 5 krát viac než to bolo v štvorke. Pri 500 turnovej hre, je to 2500 sekúnd, čo je takmer trištvrte hodina strávená čakaním na PC oponentov. Znesitenľné, ale bývalo to lepšie.
-- Diplomacia je úplne mimo. Často za vami príde panovník s návrhom na trade, vy to schválite a on vám odpovie, že na to nikdy nepristúpi. Dobijete mu jedno mesto a on vám hneď ponúkne jeho päť miest, všetok gold, všetky luxury resources. Nedá sa tradeovať research. Každé kolo vás niekto otravuje či podpíšete pact of secrecy - čo v podstate nič nerobí. Je takmer nemožné vytrade-ovať strategic resources, ich požiadavky sú absurdné, veľké mínus.

Pri porovnaní s predošlými dieľmi, pričom ak by som nebral do úvahy kedy bola hra vydaná, je CIV 5 druhý najlepší dieľ, po CIV 4. Ak však zohľadním rok kedy bola CIV vydaná, tak je päťka najhorší dieľ. Po 20 rokoch od prvého dieľu, je CIV 5 skôr krokom späť oproti progresívnej štvorke. Napriek tomu, je to stále Civilizácia, a keď vymažem z hlavy čo bolo a snažím sa sústrediť na hru samotnú, tak je to stále zábavné. Uvidíme, možno po dvoch rokoch s novým datadiskom a uvoľnením DRM od Steamu, bude CIV 5 na piedestály.
+17
  • PC 90
Jako velký fanda série Civilization jsem nemohl vynechat pátý díl. Civilizace si dokázala udržet úroveň i po tolika letech a i po pěti pokračování je stále dobrá hra. To je něco co se povede jen málo hrám. Civilizace V udržela kvalitu Civ IV a přidala k tomu pár vychytávek.

-město se už může samo bránit (i bez toho aniž by tam byly jednotky) a útočit na okolní jednotky. Ve městě může být jen jedna ,takže už nemusím řešit kolik jednotek mám ve městě vybudovat. Ta je i s obranou města pro útočící jednotky dost tvrdý oříšek.

- lze pomocí peněz rozšiřovat území města. To mi přijde jako velmi dobrá vychytávka, kterou využívám velmi často, abych se dostal ke zdrojům kolem města.
- Už nemusím budovat lodě,abych dostal jednotku přes moře. Jednotky se automaticky změní na loď a přeplavou na druhý břeh.
- městské státy představují samostatnou entitu, se kterou lze obchodovat.

Na hře jsem nenašel nějaká významná negativa. Snad jediné co mi tu trochu chybí je možnost určit si státní zřízení. Ale i tak dávám hře 90%.

Pro: obrana města, rozšíření města pomocí peněz,městské státy

+12
  • PC 80
Byť je to už starší kousek, stejně si k němu něco napíše, neboť se z této hry stala moje srdcovka, ke které se pravidelně vracím. Komentář ale nebude ani zdaleka patřit až tak Firaxisu a jeho civ 5 + DLC, nýbrž módu, kvůli kterému se ke hře vracím. Můžete to brát jako reklamu, ale dle mého čím více lidí se o tomto dozví, tím líp pro ně samotné.

K civ5 jsem se dostal od bratránka a je to můj premiérový díl, žehnej mu pán bůh. Odehráli jsme společně pár mulťáků, hra mě prakticky okamžitě chytla. Výčet možností, jakym směrem se vydat, ať už na poli vědeckém, sociálním, snažit se zužitkovat bonusy civilizace za kterou hrajete na 100%, udržovat své občany ve spokojenosti, nebankrotovat, postavit si vysněný div světa, obsazovat území, která se vám líbí atd atd atd. To jsou jen hlavní pilíře a zdaleka ne všechny. Kouzlo spočívá v detailech a mikromanagementu a na tom to celé stojí.

Samotná civ5 BNW už sama o sobě nabízí tuny možností jak se vyřádit na stovky a možná tisíce hodin. Nicméně jak už to dnes bývá, developeři nechávají většinou své hry nedoladěné, ať už ve formě bugů, grafických glitchů, špatného balancu atp. Civ5 na tom zdaleka nebyla špatně, ale taková hra si přímo říká o určité úpravy, od obyčejných reskinů jednotek, nějaké ty utilitky na lepší UI až po velké overhauly a právě tady se dostávám k projektu Vox populi.

Vox populi, přátelé je mód, který staví civ5 na uplně jiný level. Upravuje hru prakticky v každém ohledu. Jsou změněny, politiky, strom technologií, rebalancovány jednotky, překopány unikátky všech civilizací, hra je rozšířena o nějaké ,,drobnosti'' jako více luxurek a s nimi spojenými monopoly a korporacemi, ALE HLAVNĚ- mechaniky. Pánové to skutečně umí a i dnes, po vydání civ6, drží mód při životě obrovská fan base, mód se stále dobalancovává a kluci aktivně prakticky denně řeší různé minoritní problémy atp.

Pokud jsme se u vanily civce bavili o mikromanagementu, nevím jak nazvat to, co musíte dělat zde. Mechaniky spokojenosti se uplně překopaly. Musíte mnohem pečlivěji plánovat svůj vědecky pokrok i volbu politik, protože kvůli špatné volbě se může herní doba jedné mapy protáhnout o dost tahů( v závislosti na zvolené rychlosti) nebo dokonce můžete i prohrát uplně. AI v tomto modu dostala extrémní množství lásky a bude vás trestat pokaždé, když zaváháte.

Pokud vás neláká si hru nijak zvlášť komplikovat ani obohacovat o přehršle prvků a chtěli byste pouze jejich rebalance a tweaky v určitých směrech, neni problém. Mod je rozdělen do 6 balíčků, které si můžete libovolně aktivovat( některé ale vyžadují aktivaci kompletního overhaulu). Myslim si, že tenhle mód, když už kvuli ničemu jinému, stojí za vyzkoušení právě kvůli předělané AI, ale osobně bych doporučil aktivovat všechny části. Bude déle trvat, než si zvyknete a dost možná první hru dvě i prohrajete( jako já a to na King obtížnost), ale stojí to za to.

Všechny úpravy, které byly provedeny, do sebe krásně zapadají. Přibyly diplomatické možnosti, AI už se nechová jak jelítko, nedenouncuje vás na potkání, umí i dobře spolupracovat vůčí společnému nepříteli. Chytře si hlídá své zájmy a ve svůj prospěch, či neprospěch svého nepřítele umí hlasovat v kongresu( kongres a jeho volby byly taktéž předělány a jeho rozhodnutí mají váhu).

Ty z vás, které štvala naprostá nepoužitelnost brzkých strategických surovin v pozdní fázi hry, tak nemusíte zoufat. zde využijete všechno až do poslední surky a nebo to můžete dobře prodat. Požadavky na suroviny byly inteligentně rozloženy mezi jednotky a budovy tak, že o některé budete muset i bojovat se sousedy.

Každý národ má něco unikátního. Ale opravdu unikátního, co jim dává šanci na výhru hry. Bylo přidáno nepřeberné množství nových promotions pro jednotky, spousta budov mají své vlastní efekty. Dokonce vás s tímto modem ani neunaví hrát za vaše oblíbené mírumilovné civilizace zaměřené na kulturu, vědu či diplomacii. Díky novým mechanikám a chytřejší AI musíte být mnohem bystřejší než ve vanilce a neustále si hlídat pokrok v čemkoliv, čeho chcete dosáhnout. Nemálokrát před přechodem na tento mod jsem se přistihl, že jsem se začínal v late gamu nudit. Osobně jsem nikdy Deity obtížnost nehrál, ale sami tvůrci modu tvrdí, že Deity ve vanilce je rovna jejich kingu/emperoru a nic z toho co jsem viděl, mi nedává přičinu o tom pochybovat. Úspěšně vedené AI civky, které si založí vlastní nabóženství, postaví div, který jim znásobí bonusy a využijí dobře svoje unikátky a najednou zde máte civilizaci, která má dvojnásobné skore a drtivá ve všech směrech, ve kterých to jde.

Je pro mě těžké vzpomenout si na všechny aspekty tohoto modu, protože je jich fakt hodně a dělají z této hry strategické monstrum. Každý, kdo opravdu miluje tuto strategii nebo hry tohoto tipu, by neměli tento mod obejít, protože se ochuzují o nezamněnitelný zážitek. Takto to vypadá, když někdo umí a chce. Kdokoliv by měl zájem to zkusit, ale nechce se mu do toho samotnému, neni problém mě zde kontaktovat a mohli bychom zahrát i přes team speak, milerád poskytnu nějakou tu průpravu :)

Hodnocení s VP modem- 100%

Pro: s Vp modem má nejoblíbenější hra

Proti: časová náročnost, jinak nic.

+11
  • PC 75
Ačkoliv nová Civilizace vypadá z Hammerova komentáře velmi pěkně, na vlastní kůži mi to tak skvělé nepřišlo. Totiž připadlo mi, že tento díl se hraje de facto sám. Nerad srovnávám dva díly nějaké série, nicméně když vememe v potaz, že, na rozdíl třeba od Falloutu, Civilizace funguje pořád na tom stejném principu, je toto srovnání, myslím si, docela na místě.

Čeho si všimnete asi nejdříve je velmi výrazně zjednodušený interface s velkými tlačítky, který vám ve spojení s vašimi vládními poradci (celkem čtyřmi: věda, ekonomika, vojenství a zahraniční věci) říká, co přesně máte dělat. Po bližším prozkoumání také zjistíte, že zjednodušení se týkají i většiny herních mechanismů. Zmizelo například financování jednotlivých oborů (věda, umění atp.) či špionáž. Zmizel také obchod s technologiemi, ale to mi zase tolik nevadí.

Přechod ze čtvercového pole na hexové je bez problémů a osobně jsem si na něj zvykl takřka okamžitě. V boji se vám pak místo čísel zobrazují přesné ztráty a slovní popis (např. "Decisive Victory, Minor Defeat, Stalemate" atd.), což nicméně zahaprovalo, když jsem se pokoušel dobýt Budapešť - co na tom, že byla obklopena lodním vojskem a dvěma armádami lučištníků? Byla sice takřka zničena, ale ať jsem střílel jak jsem střílel, kde nic, tu nic, žádný damage. Pokus o vtrhnutí do města pak skončil naprostým fiaskem. Kde je chyba, to netuším.

Ačkoliv základy většiny mechanismů zůstaly víceméně stejné, jakožto nadšený hráč čtverky jsem si připadal, jako by mi někdo osekal možnosti a vedl mě za ručičku. Veškeré moje volby se pak zúžují, když to přeženu, na pouhé - zaútočím / nezaútočím. Zkrátka je tu evidentní snaha zaujmout hráče, kterým připadala čtverka moc složitá, tečka.

Pro: Hezčí grafika, hudba

Proti: Hrozné zjednodušení a osekání, návykovost je ta tam

+10
  • PC 90
Z mého pohledu se nová Civilizace povedla. Patřím mezi ty, které čtvrtý díl nezaujal. Nejspíše to bylo tím nepřehledným grafickým zpracováním nebo zvláštním interfacem. Každopádně po třech pokusech jsem se vzdal nadějí, že by mě mohla Civ IV chytnout. Na Civ V jsem zpočátku hleděl celkem skepticky. Informace o zjednodušování a prakticky vypuštění diplomacie se mi moc nepozdávaly. 3D grafika mi taky nepřidala na nadějích. Možná to bude znít hloupě, ale za graficky nejhezčí díl považuji třetí civilizaci.

Jenomže...jakmile se mi do ruky dostala Civ V a spustil jsem první hru, náhle moje obavy byly tu tam. Hra se hraje velmi svižně, přirozeně, ale určitě ne sama, jak tu někdo podotýkal. Dala mi vzpomenout na velmi kvalitní trojku. Za mě tedy velké plus.

Pro: grafika se povedla, hexová pole, na jednom poli jedna jednotka

Proti: chybí mi tu závěrečné ohlédnutí za budováním mé říše -- video z předchozích dílů

+6 +8 −2