Hned na začátku mi bylo řečeno, že neexistuje jen jeden (ten náš) Svět, ale že jsou rovnou čtyři a protože byl můj bratr proklet, musím tři zbývající světy navštívit a v každém z nich získat srdce anděla, jenž onomu světu vládne, abych bratra od kletby oprostil. Jedno srdce jsem již dostal od anděla víry, který mi vše vysvětlil a přislíbil pomoc, a mě tak nezbývalo nic jiného, než si vzít darovaný meč a pustit se do pátrání.
Už v prvním (vlastně druhém) světě jsem si mimo klasické adventurní prvky perfektně užil boj s již zmíněným mečem, který mi navíc sloužil i k doplňování zdraví zapíchnutím do osvětlených škvír. Soubojový systém je opravdu skvěle udělán a vše (i krytí) funguje tak, jak má. Sem tam jsem si zaskákal, jako v Princovi s Persie a sem tam se objevilo místo na uložení pozice (a to doslova), které jsem při prvním hraní pokládal, stejně jako JohnCZ, za jednorázové.
Příjemně mě potěšila líbivá hudba, která mě na mé pouti po ve všech čtyřech světech doprovázela, stejně jako kvalitní český dabing. Že se však jedná o českou hru, jsem se dozvěděl až dlouho po dohrání, a tak můj úsudek není ovlivněn patriotstvím, kterému se povětšinou neubráním.
Shade sice není nějaká extra pecka s dokonalým příběhem a už vůbec ne dokonalým koncem, přesto si mě však některými svými prvky (hlavně soubojovým systémem) získala na tolik, že jsem jí dohrál už dvakrát a uvažuji o dohrání třetím, čímž bych dovršil Hattrick.
Pro: soubojový systém, zajímavý systém ukládání, hudba, dabing, čtyři rozdílné světy
Proti: slabší příběh, konec