Mysteriózní point-and-click adventura, v níž mladý spisovatel William přijíždí do odlehlého kláštera, jehož mniši složili slib mlčení. Z původně nevinné snahy najít inspiraci se brzy stává pátrání po tajemství, které mělo zůstat skryto. Hra staví na průzkumu klášterních prostor, práci s předměty a řešení logických hádanek. Atmosféru podtrhuje temný pixel-art a jemně černohumorné podání příběhu.
Mystery of Silence je prvním dílem ságy Scholar Adventure.
jones1240
Mysteriózních point-and-click adventur není nikdy dost, a proto jsem se na Scholar Adventure: Mystery of Silence velice těšil. Pomohl tomu i fakt, že hra slibovala mysteriózní příběh v odlehlém opatství s lehkým humorem — přesně ty ingredience, na které téměř vždy slyším. Když k tomu přimícháte povedený pixel-art, máte u mého srdíčka vyhráno. Každopádně ne vždy zajímavý koncept a pěkná stylizace vykouzlí funkční celek, takže se v dnešní recenzi podíváme, jak to dopadlo u této na první pohled slibné menší adventurky.
Jak píšu v úvodu, opravdu jde o malou adventuru s délkou zhruba 2–3 hodiny podle toho, jak se zaseknete na puzzlech. Dovolil bych si tvrdit, že pokud vám průběh půjde hladce, zvládnete dohrát i kolem hodiny a půl. Mohlo by se to zdát jako výtka, za mě tu ale platí opak.
Tvůrce zjevně věděl, s jakou stopáží pracuje, a tomu příběh přizpůsobil. U některých novějších adventur si všímám zbytečného natahování — uměle prodloužené puzzly nebo rozvleklé pasáže. O to raději občas uvítám krátkou adventuru, která jede svižně a na malé ploše doručí zážitek, jenž stopáž naplno využije. A to je přesně případ Mystery of Silence.
Ta nás staví do role Williama, který přijíždí do odlehlého opatství s vidinou načerpání inspirace pro novou knihu. Samozřejmě by ji nenačerpal v úplně normálním prostředí, a tak si záměrně vybral místo, kde mniši pod příslibem mlčení skrývají nejedno tajemství. Do detailů zacházet nechci, hra je krátká a ochudil bych vás o kus zábavy, proto shrnu spíš pocity.
Oceňuji, že se tvůrcům daří budovat tajuplnou atmosféru od začátku do konce. Pomáhají tomu ambientní zvuky a místy zlověstně působící soundtrack. Ústřední záhada je zajímavá a díky svižnému tempu příběh baví celou dobu. Neřekl bych, že jde o originální námět, ale motiv „opatství odříznutého od světa“ funguje. Je tu několik příjemných zvratů a hodně tomu pomáhá i hlavní hrdina, který se stará o většinu komických situací. Často na mě působil jako Guybrush Threepwood, kdyby zabloudil do hororu – i na krátké stopáži jsem si ho oblíbil, stejně jako jeho věčné pokusy nenápadně vmést do debaty dobrodružství v Karpatech.
Celkově jde o příjemnou žánrovku, která fanoušky mystery/hororu potěší, a příklon k humoru jí dodává svěžest. Velmi kvituji i puzzly. Obtížnost je (až na pár výjimek) v normě a příběh či dialogy vás většinou navedou, co dělat. Měl jsem jediný tužší zásek – spíš kvůli tomu, že jsem přehlédl aktivní předmět. Jinak se na vše dalo přijít logicky. Nechci tím říct, že jsou hádanky přespříliš lehké; spíš že se dají vyřešit rozumným uvažováním.
Na škodu může být, že ve hře chybí zvýraznění aktivních předmětů, což vedlo k mému výše zmíněnému přehlédnutí. Absentuje i nápověda, což mi tady nevadilo. Interface je klasika: práce s inventářem a kombinací předmětů, jak se na point-and-click sluší.
Ještě se na chvíli vrátím k pixel-artu: přijde mi velmi povedený. Postavy nejsou extra detailní, ale lokace fungují perfektně a hutnou atmosféru vykreslují na jedničku. Možnou výtkou (krom absence dabingu) je menší počet lokací. U malé hry tohoto měřítka mi to ale přijde v pořádku — často vás totiž žene napříč scénami a během příběhu přidává několik nových. Dřív než se stihnou okoukat, je prakticky konec.
Scholar Adventure: Mystery of Silence je tedy povedená adventurní jednohubka, která na krátké stopáži dokázala vykouzlit funkční mysteriózní příběh s prvky hororu a infuzí lehkého humoru. Bavil jsem se po celou dobu. Těším se na budoucí počiny tvůrců.
Jak píšu v úvodu, opravdu jde o malou adventuru s délkou zhruba 2–3 hodiny podle toho, jak se zaseknete na puzzlech. Dovolil bych si tvrdit, že pokud vám průběh půjde hladce, zvládnete dohrát i kolem hodiny a půl. Mohlo by se to zdát jako výtka, za mě tu ale platí opak.
Tvůrce zjevně věděl, s jakou stopáží pracuje, a tomu příběh přizpůsobil. U některých novějších adventur si všímám zbytečného natahování — uměle prodloužené puzzly nebo rozvleklé pasáže. O to raději občas uvítám krátkou adventuru, která jede svižně a na malé ploše doručí zážitek, jenž stopáž naplno využije. A to je přesně případ Mystery of Silence.
Ta nás staví do role Williama, který přijíždí do odlehlého opatství s vidinou načerpání inspirace pro novou knihu. Samozřejmě by ji nenačerpal v úplně normálním prostředí, a tak si záměrně vybral místo, kde mniši pod příslibem mlčení skrývají nejedno tajemství. Do detailů zacházet nechci, hra je krátká a ochudil bych vás o kus zábavy, proto shrnu spíš pocity.
Oceňuji, že se tvůrcům daří budovat tajuplnou atmosféru od začátku do konce. Pomáhají tomu ambientní zvuky a místy zlověstně působící soundtrack. Ústřední záhada je zajímavá a díky svižnému tempu příběh baví celou dobu. Neřekl bych, že jde o originální námět, ale motiv „opatství odříznutého od světa“ funguje. Je tu několik příjemných zvratů a hodně tomu pomáhá i hlavní hrdina, který se stará o většinu komických situací. Často na mě působil jako Guybrush Threepwood, kdyby zabloudil do hororu – i na krátké stopáži jsem si ho oblíbil, stejně jako jeho věčné pokusy nenápadně vmést do debaty dobrodružství v Karpatech.
Celkově jde o příjemnou žánrovku, která fanoušky mystery/hororu potěší, a příklon k humoru jí dodává svěžest. Velmi kvituji i puzzly. Obtížnost je (až na pár výjimek) v normě a příběh či dialogy vás většinou navedou, co dělat. Měl jsem jediný tužší zásek – spíš kvůli tomu, že jsem přehlédl aktivní předmět. Jinak se na vše dalo přijít logicky. Nechci tím říct, že jsou hádanky přespříliš lehké; spíš že se dají vyřešit rozumným uvažováním.
Na škodu může být, že ve hře chybí zvýraznění aktivních předmětů, což vedlo k mému výše zmíněnému přehlédnutí. Absentuje i nápověda, což mi tady nevadilo. Interface je klasika: práce s inventářem a kombinací předmětů, jak se na point-and-click sluší.
Ještě se na chvíli vrátím k pixel-artu: přijde mi velmi povedený. Postavy nejsou extra detailní, ale lokace fungují perfektně a hutnou atmosféru vykreslují na jedničku. Možnou výtkou (krom absence dabingu) je menší počet lokací. U malé hry tohoto měřítka mi to ale přijde v pořádku — často vás totiž žene napříč scénami a během příběhu přidává několik nových. Dřív než se stihnou okoukat, je prakticky konec.
Scholar Adventure: Mystery of Silence je tedy povedená adventurní jednohubka, která na krátké stopáži dokázala vykouzlit funkční mysteriózní příběh s prvky hororu a infuzí lehkého humoru. Bavil jsem se po celou dobu. Těším se na budoucí počiny tvůrců.
Pro: Povedený žánrový příběh a hlavní hrdina, Atmosferický vizuál, soundtrack a ambient, Krátká herní doba
Proti: Pro některé absentující dabing, Chybí možnost zvýraznění aktivních předmětů