Poppy Playtime

Poppy Playtime dokázal něco, co se konkurenčnímu Five Nights at Freddy's nepovedlo za celou dobu jeho působení na trhu. Za prvé: Začal jsem se bát roztomilých chundelatých hraček; Za druhé: Vytvořit místo hrající všemi možnými barvami, ale přesto si zachovat hororovou atmosféru a za třetí: Prorazit jako hororovka do všech věkových kategorií. Ano je to tak a vtipný je především ten fakt, že Poppy Playtime je snad nejpopulárnější mezi dětma. Čím to je, že je PP tak super? Především je důležité zmínit ten fakt, že Poppy Playtime nesází na laciné jumpscary. Hra obsahuje velice hutnou atmosféru a vlastně celou dobu vás udržuje v tom pocitu, že na vás něco skočí.

Příběh hry začíná velice lacině, jakožto bývalý pracovník jdete navštívit svoje bývalé pracoviště, přičemž zjišťujete, že tu není něco v pořádku. Ono to ale má působit jako ty jednorázové indie hororovky za pět éček, kde jen bloumáte chodbami a lekáte se padajících obrazů. Postupem času totiž odkrýváte jednotlivé události a zaručeně si uvědomíte, že tahle továrna je to poslední místo na zeměkouli, kde chcete být uvězněni. Jednotlivé VHS kazety, které cestou nacházíte vám ukazují, že Poppy Playtime asi úplně neměla v úmyslu se živit jen výrobou hraček a v pozadí jsou různá a zvrácená tajemství. Jsem strašně zvědavý, kam se příběh bude ubírat dále, jelikož v závěru druhé kapitoly přišel celkem solidní zvrat a už teď vyhlížím release třetí kapitoly. 

Jsem strašně rád, že tvůrci nešli tou klasickou adventurní cestou, kde sbíráte předměty na postup dál, ale raději do hry přidali gadget, který figuruje v řešení hádanek a kde jen stačí obměňovat jeho funkce, aby si to udrželo svěžest. GrabPack je takový batůžek, z kterého vedou paže, jež můžete vystřelovat podobně jako Elastička. Pomocí GrabPacku nejčastěji vedete elektřinu z jednoho bodu do druhého, přičemž je třeba si dávat pozor na jeho omezený dosah. Tyhle puzzly jsou zábavné a nejsou ani těžké, ani lehké. Řešení vám samo nespadne do klína, ale není potřeba žádná zázračná genialita. Občas stačí zkoušet různé kombinace, občas stačí vytáhnout kapku vzdělání ze základky. Tu a tam si ještě ještě zatáhnete za páky, přitáhnete collectibles, pomačkáte pár tlačítek nebo si můžete pohladit Huggyho předtím než na vás vycení své zoubky.

Leveldesing jednotlivých úrovní je dechberoucí. Všechno hraje barvami a má to vytvářet pocit, že to kdysi muselo být velice zábavné místo. Jako dítě bych si rozhodně vydupal, abych se tam mohl vyblbnout. Máme tu místnost, kde si můžeme vyrobit vlastního plyšáka, máme tu různé atrakce, máme tu vláček, je tu sklad hraček na reklamaci, přičemž je super si číst jednotlivé štítky s popisky. Ale máme tu taky tu taky údržbářské místnosti, sklepení nebo kanceláře, kde jsou krvavé nápisy nebo zakrvácené hračky bez hlavy či končetin. Animace a modely jednotlivých "maskotů" jsou geniální. Na jednu stranu máte chuť se s tím pomazlit, ale jakmile vám TO začne funět za zády, jsou z toho slušně sevřený půlky. Ten odporný smích Mommy budu mít v hlavě ještě hodně dlouho.

Momentálně jediný, co hru sráží je žalostný technický stav. Hře pořádně nefungují grafická nastavení, nelze vypnout motion blur a při releasu druhé kapitoly nešlo ani měnit rozlišení. Neustálé propady FPS...ale to se opraví. Nicméně tvůrci si taky tak trochu "nadělali do kalhot" z finančního hlediska. První kapitola totiž byla tuším za pět euro a před vydáním druhé jí tvůrci dali F2P. Za druhou si již účtovali 8 euro, jenže hráči, kteří si poctivě zaplatili první nedostali žádnou slevu ani výhodu oproti hráčům, kteří si první epizodu vychytali zdarma. Mám obavy, aby se tím sami nezničili, protože nikdo netuší kolik kapitol mají v plánu a přeci jen, účtovat (zatím) osm eur za každou kapitolu ve formě DLC mi nepřijde jako moc povedený marketing. Přesto věřím, že se Poppy Playtime ještě předvede a tvůrci nevysypali svoje všechna svoje esa z rukávu.