Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

NecroVisioN

60
62 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
20.02.2009 PC
Vývojáři:
The Farm 51
Oficiální stránky:
http://www.1cpublishing.eu/game/necrovision
NecroVisioN je netradiční FPS odehrávající se během 1. světové války, konkrétně v roce 1916. Válka je v plném proudu a na západní frontě hledají obě strany trumf, jehož použití by vedlo k vymanění se z patové situace a ke konečnému vítězství. Němci tak touží po vítězství, že chtějí použít samotné síly pekla. Experiment se ale nepovede, což vede k otevření dimenzionální brány mezi lidským světem a peklem, kterou na západní frontu začnou proudit haldy pekelníků. Hráč v roli amerického vojáka v britských službách tedy bude bojovat proti mnohem horším nepřátelům, než jakými jsou němečtí vojáci.

Level design je velmi rozmanitý a hráč nebude bojovat pouze v typických prostředích první světové války, jako jsou rozbombardovaná města a vesnice nebo poničená krajina protkaná linií zákopů a bunkrů. Navštíví i podzemí nebo snové bizarní dimenze, které přetékají těmi nejodpornějšími stvůrami. Různě po levelech se nacházejí tajné lokace, které obsahují bonusové předměty jako jsou lékárničky, munice nebo speciální artefakty.

Zbraní je k dispozici poměrně dost a dělí se na kontaktní zbraně (polní lopatka, bajonet, kop) a na střelné zbraně (pistole, pušky, odstřelovačky, kulomet atd.). Velmi zajímavým prvkem je možnost třímat v každé ruce jinou zbraň, což přináší zajímavé taktické možnosti. Hráč může například používat jako hlavní zbraň kulomet a pokud se nepřátele dostanou příliš blízko, má už připravenou také sekundární zbraň bajonet. Do hry je zakomponován bullet-time, který se doplňuje likvidací protivníků.

Rok po vydání NecroVisioN přišli vývojáři The Farm 51 se samostatně spustitelným datadiskem, s podtitulem Lost Company, který je prequelem k původní hře.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Jak nemám rád hry ve stylu Painkillera, tak mě popravdě ani Necrovision napoprvé moc nechytil. Ovšem pak jsem dostal chuť na nějakou tu nezávaznou odreagovačku, takže napodruhé už mě tato hra pohltila, a to dokonce rovnou takovým způsobem, že ještě doteď jsem z ní naprosto uchvácen. Jak už jsem zmínil i u jiných titulů, hry z východu mají zkrátka své jedinečné kouzlo a Necrovision je toho přímým důkazem. Panové z Farm 51, klobouk dolů. Takhle poctivě navrženou střílečku plnou akce, střelby a výbuchů, která se přitom nezvrhává v úplné řeže s tisíci nepřáteli, jsem tu už dlouho neviděl…

Nekonečné boje jako v Serious Samovi se tu naštěstí, vyjma extrémně těžkého závěru, opravdu nekonají v tak velkém měřítku. Popravdě se tu střetáváte s nepřáteli spíše tak po desítkách. Hra vám nepřátele většinou servíruje pěkně postupně a v rozumném množství, přičemž není ani problém si po souboji bezproblémů vydechnout. Namísto ztřeštěné řežby se tedy Necrovision blíží svým konceptem více ke klasickým Doomovkám, což je skvělá zpráva zejména pro milovníky oldschool stříleček. Jak z toho totiž plyne, tento titul je v jádru dobrá a propracovaná hra ze staré školy, což z ní dnes dělá malý klenot na poli FPS her. Protože takovýchto poctivých stříleček dnes vzniká sakra málo!

Příběh téhle hry, i když není bůhví jak originální, tak je minimálně zajímavý dost na to, aby dokázal každého hráče vtáhnout do děje. Německá armáda se ve snaze zvrátit průběh války pokouší ve starobylých ruinách kdysi zaniklé civilizace najít cokoliv, co by jim válku pomohlo vyhrát. Jenže zahrávat si se samotným peklem se nevyplácí. A tak se jako nedobrovolný hrdina, neustále trousící nějaké ty drsňácké hlášky, ocitáte v podivné válce, o které byste ani ve snu nesnili. Vlastně v tomto směru se hra trošku podobá hře Return to Castle Wolfenstein od Id Software, avšak v případě Necrovision jde hutná atmosféra ještě mnohem dál.

Vaše kroky za vítězstvím vás provedou nejrůznějšími lokacemi a zavedou vás až k počátkům samotného lidstva. Postupné odkrývání děje je zde v podobě nalézání dopisů občas proloženého nějakým tím rozhovorem, což mi přijde jako dobrý a pro tuto hru plně dostatečný způsob vyprávění. Žádné složité animace - pár statických obrazů a ohořelých dokumentů v tomto případě bohatě stačí, aby ještě víc podpořily temnou atmosféru celé hry. Velice se mi pak líbilo skvěle nadabované předčítání jednotlivých dokumentů, které zkrátka nemělo chybu a dobře se poslouchalo.

Množství druhů nepřátel, s nimiž na své cestě poměříte síly, je zde celkem rozmanité, a i když jejich inteligence zrovna neohromí, ve hře, jako je tato, to vůbec nevadí. Setkáte se jak s obyčejnými vojáky bojujícími o přežití v zákopech, tak se spoustou různých nemrtvých monster a jiných prapodivných bytostí či démonů, a to včetně draků. Zvláštní skupinu tu pak tvoří i celkem pestří a nápadití bossové, kterých je v této hře až nebývale dost. Souboje s nimi jsou nicméně svižné a nikterak obtížné, takže z toho slabší hráči nemusí mít až tak velkou hrůzu, jakou by z toho na první pohled někdo mohl mít.

Zbraňový arzenál je zde taktéž docela pestrý a ani v tomto směru s fantazií autoři určitě nešetřili. Zahrnuje nejen šavle či polní lopatku, ale i několik reálných druhů pistolí, brokovnici, pár pušek, kulometů či granátů – zkrátka běžnou výbavu správného vojáka. Mnohé ze zbraní lze navíc použít i v duálním módu, čímž získáte dvounásobnou palebnou sílu. Později se vám ale do rukou také dostane speciální magická rukavice s několika různými módy střelby či upírský samopal, brokovnice, plamenomet a raketomet. Nechybí tu dokonce ani pasáže v obrněném mechovi, boje s plynovou maskou v zaplynovaných zákopech či dokonce letecké souboje na hřbetu draka. U všech zbraní jsem každopádně měl příjemný pocit ze střelby a likvidace nepřátel tak byla zábavnější, než bych čekal.

Hra má všeho všudy pouhých dvanáct levelů, nepočítám-li samostatné výzvy, což by se na první pohled někomu mohlo zdát zatraceně málo. Nutno však poznamenat, že jednotlivé levely jsou tu díky usilovné a nápadité práci designérů neskutečně rozlehlé, a tak není výjimkou, když je k jejich dohrání často zapotřebí i více jak jedné hodiny. Což se dnes už moc nevidí. Ve výsledku to pak dává celkem slušnou herní dobu, za kterou se vůbec není třeba stydět. Naopak některé současné hry by si popravdě z Necrovision klidně mohli vzít zářný příklad toho, jak by správná hra měla vypadat…

Velkým kladem této hry je jednoznačně vizuální zpracování. Převážně potemnělé až hororové prostředí je zde opravdu úchvatné, ať už se nacházíte v zákopech na bojišti, v laboratořích či v tajemném podzemí. Obzvláště pak část odehrávající se ve starobylém podzemním chrámu mě neskutečně nadchla. Monumentální architektura skloubená spolu se starodávnými technologiemi jakési ztracené a v zemi pohřbené civilizace tu byly tak odlišné od všeho ostatního, až se mi tajil dech. Chvílemi mi to připomínalo Quake, chvíli zase kulisy z filmu Kronika temna. Ostatně střetnete se tu i s Nekromandry – nevím, zda je to jen shoda jmen či úmysl. Celkově vzato vizuální zpracování téhle na první pohled obyčejné řežby musím pochválit, protože velkolepost některých scén byla prostě úžasná. Nápaditost autorům rozhodně nechyběla, díky čemuž je prostředí různorodé a stále se je na co dívat.

Zvláštní doménou hry jsou pak mezi jednotlivými lokacemi postupně zpřístupňované výzvy. Jejich plnění není nutností, avšak pokud je dokončíte, získáte pro sebe trvale nějaké to vylepšení, což vám v pozdějších fázích hry může do jisté míry usnadnit přežití. Výzvy se většinou sestávají z úkolů, v nichž je potřeba v časovém limitu pobít tou či onou zbraní tolik a tolik nepřátel. I zkušenějšímu hráči mohou pěkně zatopit a získání některých vylepšení vskutku není nic jednoduchého. Je to nicméně příjemné zpestření a příležitost, jak se vyblbnout ve stylu Serious Sama.

Po zvukové stránce si taktéž není na co stěžovat. Hra zní velmi pěkně a až na pár výjimek je to perfektní. Temné atmosféře navíc dost napomáhá atmosférická hudba. Ta není nikterak výrazná a neruší, přitom však velmi dobře podkresluje jednotlivé situace a vyvolává ono očekávané napětí. Stejně jako ohledně vizuálního zpracování si i v tomto směru hra rozhodně zaslouží pochválit. Jsou to už sice jen detaily, ale právě detaily dělají z obyčejné hry hru výbornou, což je i tento případ.

Necrovision je hra vskutku zajímavá, o které se ale nikdy moc nepsalo, a tak nějak zapadla, jak už se to ostatně u her z východu bohužel často stává. Je to však škoda. Pro mne to bylo příjemné překvapení s velmi poutavou hratelností, parádním grafickým zpracováním a neuvěřitelně hutnou atmosférou, která se dnes už jen tak nevidí. Hra se navíc odehrává za první světové války! Konečně někoho napadlo vymanit se s dnešního klišé válečných parodií a děj zasadil do války, která dodnes skoro vůbec ve hrách zpracována nebyla. A i když je příběh v této hře zcela smyšlený a pro hororovou atmosféru spojený s temnotou a nemrtvými, období začátku 20. století je rozhodně jedno velké plus.

Zkrátka a dobře, autoři se mi tentokrát trefili přesně do vkusu, a proto nemohu jinak, než ohodnotit toto výjimečné dílko 90 procenty. Dal bych možná i trošku víc, nebýt jedné menší negativní vlastnosti, a to neustálého zasekávání o některé předměty na zemi či o mrtvoly, které sice není tak strašné, ale chvílemi to kazí jinak skvělý dojem ze hry. I tak to ale nic nemění na tom, že se tato hra nyní zařazuje mezi mé srdcovky. A už teď se těším, až si vyzkouším pokračování. Vřele doporučuji všem!

Pro: První světová, skvělá atmosféra, jedninečný design prostředí, zbraně a hudba, vše zasazené do celkem poutavého příběhu

Proti: Moc toho není, snad jen ono někdy až nepříjemné zasekávání se o některé překážky či mrtvoly

+19
  • PC 70
Už delší dobu jsem nehrál tak poctivou oldschool FPSku, jako je právě NecroVisioN. Na první pohled moc nezaujme. Prostředí je takové věčně šedivé a na první pohled nevýrazné. Hlavní postava se zasekává naprosto o všechno (vždy, když jsem zahlédl schody, oči se mi protočily v sloup), ale pokud tyto neduhy překousnete, dostanete perfektní doomovku ve slušné grafice a hromadami zbraní. Ovšem chápu, že tahle hra mnoha hráčům nesedne.

Příběh se zpočátku jevil zajímavě, ale postupem času jsem ho přestal vnímat. Byla ta taková trošičku patlanina naprosto všeho, nicméně zasazená to docela atraktivního prostředí 1. světové války.

Prostředí se velmi často mění a tak jednou bojujete v zákopech, po druhé třeba zase v podzemním městě jakýchsi upírů a nakonec se dostanete i do samotného pekla. Lokace jsou na dnešní poměry opravdu velice dlouhé. Daň za to jsou hodně dlouhé loadingy, které si naštěstí můžete zkrátit čtením dopisů, jenž se mezitím objevují na obrazovce. Ona ta hra má celkově hodně nepovedenou optimalizaci. Na mé sestavě jsem zpomalování registroval opravdu velmi často, jednou mi dokonce hra klesla až k nějakým 10 FPS. Není ale problém narazit na oblasti, kde framerate vyleze i nad 60. Rozhodně tedy doporučuju alespoň takovou sestavu, jako mám já.

Ke konci hry mě velmi mile překvapila pasáž s drakem, která příjemně okořenila, v té době již trošičku stereotypní, hratelnost. Souboje s bossy, ač mám někdy proti nim vyloženě averzi, byly perfektní a závěr jsem si fakt užil.

A hudební doprovod? Rozporuplný. Zpočátku mně ta rytmická hudba vadila, protože se strašně opakovala. Ke konci ale hudba trochu změnila styl a dodávala hře ponurou atmosféru a píseň Orchard of Mines u závěrečných titulků byla super.

Verdikt: Příjemná oddychová střílečka ze staré školy, u které je záhodno moc nepřemýšlet. Nic víc, nic míň. 70%

Pro: oddychová hratelnost ze staré školy, různordé prostředí a design, nepřátelé i zbraně, ke hry konci pěkná hudba, bossové, slušná herní doba, dabing

Proti: mizerná optimalizace, hlavní hrdina se zasekává úplně o všechno, ke konci až moc velké hordy nepřátel

+17
  • PC 55
Neustálé inovování FPS žánru v tomto případě nikam nevede. Engine z Painkillera, ale hratelnostně diamterálně odlišná hra. Střílečka se spoustou prvků, které ji dělají složitou, nepoužitelnou a frustrující. Postava může mít v ruce dvě zbraně zároveň, náležící k danému tlačítku myši. Jejich stisk se tak může plést. Nad to je koncept postaven i na kontaktních soubojích, přestože s tím souvisí i jiné vlastnosti. V jednoduchosti je síla, proto mají Painkiller a Serious Sam nekonečně dílů. NecroVisioN je tak otrava hned od startu. Výdrž hlavního protagonisty nezvykle odolná, prodírající se zákopy a seznamující se s pojetím zdejších poměrů. Nechybí implementování mířidel, střídmé uplatnění stacionárních zbraní. Převažuje odstín černé barvy, ačkoli to nejspíše zvýrazňuje i aplikovaný mod. Nemluvě o rozporu začátku a konce, lišicích se jako den a noc. Nekromantem proti své vůli snadno a rychle.

Duch doby je přítomen v sekvencích, které dotávřejí filmovou atmosféru, ale i znemožňují hlubšího ponoření do hraní. Čtení dopisů bych uvítal, kdyby měly lepší font. Tato stará forma písma je dnes fakt neakceptovatelná. Zpestřením jsou arénové výzvy, v nichž je nutné splnit nějaký úkol v časovém limitu. A to tím, že masakruji protivníky. Než mi ale došlo, co a jak, začal jsem hru nenávidět. Dokonce tu lze ovládat jakéhosi obrněnce, s nímž se kamera přepne do third person pohledu. Měl jsem dojem, že je nezničitelný, ale časem mu šťáva dojde. Nasazování plynových masek. Jsem v první světové, fajn. Nicméně to působí přeplácaně, zvláště v souboji s bossem. Kombinace delších loadingů, propadnutí mimo mapu, tuhý kořínek některých bossů, specifický postup jejich zneškodnění. Cílené hledání artefaktů.

Boj na blízko vede zprvu k nepřehlednosti. Zombie hráče obklíčí ze všech stran, zatímco se věnuje pár z nich, dotírají na něj ty další. Normálně bych postupoval dozadu, ostřeloval to granáty, či nějakými jinými zbraněni. Třebaže nemají takovéto potvory moc velkou rychlost. To v konkurenčních střílečkách bývá spíše naopak. Toto jsou postřehy z postupného odkrývání prvních úrovní hry. Vážně mi záležlo na tom, abych hru zbytečně nehanil a nevymýšlel si nesmysly, ale nemůžu jinak. Kupříkladu v Pevnosti se ze startu procházím, nikde nikdo, pak na mě začnou útočit. Do toho po animačce boss, následuje nějaký menší obr. Situace se ztíží tehdy, když krom zmíněného potřebuji mít i dva dynamity na vyčištění vstupu. To udává odpočítávající čas, během něhož je nutné dosáhnout i uvolněného místa po výbuchu. Ještě štěstí, že zatarasené cesty využívají funkční fyziky, jak je asi uvolnit, co použít a tak.

Je tu přítomna zuřivost a zpomalení času. Zuřivost vede k větší účinnosti útoků na blízko. Doprovázeno je to různými perspektivami vidění, které se v závislosti na tom obměňují, plus šlehají blesky a částicové efekty. Pokud najdu artefakty v secretech, tak ty znamenají vyšší level zuřivosti. Vícekrát musí hlavní hrdina někam zpět, ať už pro důležité předměty nebo nikdy nekončicí střety se zlem. Lepší než lopatou mi přijde stínání nepřátel bajonetem. Při rychlém mačkání myši objeven scirpts bug, když se stiskne pravé tlač. myši a postava drží momentálně jen jednu zbraň. Hra spadne na plochu a ukončí se. Kapitola 3 - Kopec oplývá neustálým stoupáním výše, místy málo přehledném. Zde o něco snížena tmavost hry, neboť ta černá barva spíše překážela. Tajné lokace se poštěstí najít jen někdy, v uvedené části dány všechny.

Hala výzev je přístupná z menu. Nachází se v ní deset zkoušek primárně zaměřených na boj z blízka. Ze začátku je velmi obtížné všechny splnit. Pakliže se k nim vrátím jindy, rázem to už nepředstavuje žádný problém. Počínaje Kapitolou 4 se mi otevřely širší možnosti hry a měl je už více zmáknuté. I tak tu není uvedeno vše. Dá se říct, že hráč zažije naprostou katarzi a bude pochybovat o sobě samém. Čistě proto, čeho bude svědkem. Rozhodně to ale nesmazává mé negativní vnímání ze začátku, kdy jsem teprve objevoval zdejší mechaniky. O samotné instalaci hry a jejím modifikování je napsáno v zajímavostech. Existuje jeden gameplay mod, s nímž by asi některé mé útrapy odpadly. Byť nezkoušen. Je též možnost si do hry vložit Extended menu, sloužící na spuštění hry v okně a nastavování FoV. Nachází se v nastavení Grafika. Hráno na druhou obtížnost Odvážlivec. Finální úroveň zuřivosti 14.

Pro: Druhá polovina hry, bossové, SweetFX, zuřivost a boje na blízko. Na odvážlivce adekvátní obtížnost.

Proti: Neustále v odstínu černé, příliš překombinované, nevyhraněná hratelnost. První polovina hry.

+15
  • PC --
Zpočátku to vypadá na vážnou střílečku z první světové ve stylu Iron Storm. Nějaké ty pokecy s vojáky, čtení dopisů... po chvilce si připadáte spíše jako v Call Of Duty. Za další půlhodinu je vám jasné, že jste v Painkillerovi s hrdinou, co trousí silácké hlášky jako Duke Nukem a dokonce umí i stejně kopat nohou. Houpe se na lanech jako Adrian Shepard v Opposing Force, likviduje německé vojáky, zombíky, tanky, obří pavouky, kyklopy, létající démony, zmutované psy, to vše v množství větším než velkém. V jedné ruce pistol, v druhé bajonet/druhá pistole/dynamit/granát/molotov/lopatka... když najdete těžký kulomet, zachrochtáte blahem, po chvilce už máte v rukou kulomety dva!

Postava neustále s něčím koliduje - včetně mrtvol(!!!), i při chůzi do schodů si musíte pomáhat skákáním, neustále se bortící "všechno" vám zavazí, zasekáváte se o každý šutr. Pocit ze střelby ani z boje na blízko není vůbec příjemný (typický pro ruské hry). Level-design je šílený, realisticky vypadající zákopy mísící se s hi-tech podzemní laboratoří... tady někdo opravdu nepřemýšlel. NecroVisioN kombinuje všechno na všechno, hromady komb jako v nějaké japonské bojovce, tuny secretů a artefaktů, bullet-time... čtení dopisů se do rychlého tempa hry vůbec nehodí... po tom, co jsem shlédl trailer tady v galerii jsem měl pocit, že koukám na úplně jinou hru. Ne, takhle to vážně nejde.
+14
  • PC 35
S hrami co vycházejí pod hlavičkou 1C jsem docela slušně obeznámen, takže jsem nečekal skvělou hru možná ani dobrou, ale tohle....

Necrovision mi padl do oka díky svému tématu - reálný konflikt a okultismus, co na tom nezní dobře? Wolfensteina z roku 2009 mám vlastně docela rád a doufal jsem, že by Necrovision mohl být ucházející alternativou. Bohužel se jedná o strašně špatně technicky zvládnutou hru. Během prvních 15 minut se hra stihla zamrznout, zaseknout zvuky ve hře a při snaze o její restartování mi zasekala celý počítač. A to jen ta GOG verze, Steam verze pro jistotu restartovala počítač.

Původně jsem chtěl popsat co se mi na hře přesně nelíbilo, případně popsat veselé historky z hraní, ale to by byla škoda času. Hra je plná bugů, tuctových levelů, nezajímavých a prázdných dialogů, špatných skriptů, dementní AI a nevyváženosti mezi "cool guy hláškuje v drsných situacích" a zasazením "v temném prostředí světové války" - ani odlehčené a ani hrůzné/tajemné.

Za sebe bych Necrovision určitě nedoporučil a jak koukám na aktuálnost komentářů, hra nezraje moc dobře. Určitě existují mnohem lepší tuctový střílečky-vypínačky.

Pro: nápad/zasazení, design nepřátel

Proti: úplně vše

+12 +13 −1