Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Might and Magic VIII: Day of the Destroyer

80
105 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
29.02.2000 PC
06.09.2001 PS2
Vývojáři:
New World Computing, Imagineer (PS2 verze)
Might and Magic VIII je treťou hrou postavenou na engine, ktorý mal premiéru v Might and Magic VI: The Mandate of Heaven. Taktiež sme stále v rovnakom svete, len na inom kontinente - konkrétne sa jedná o Jadame, domov elementálov, nachádzajú sa tu totiž vchody do plání štyroch základných elementov.
Príbeh začína tým, že do najväčšieho mesta Ravenshore prichádza neznámy muž, ktorý okolo seba postaví ohromný magický kryštáľ, ktorého vystrelujúca energia, ako keby rozhnevala všetky štyri elementy.
Hráč si tu nevytvára družinu ako je zvyknutý z minulých dielov, ale vytvára si len jednu postavu a postupom času môže do družiny prijať až štyroch ďalších dobrodruhov. Dôraz je tu kladený viac na rasu než povolanie - v družine môžu byť temní elfovia, upíri, trolovia ba dokonca minotauri a draci. S týmto súvisí aj veľmi nevybalancovaná sila týchto postáv. Hráč postupom hry učiní niekoľko rozhodnutí, predovšetkých pridanie sa k nejakej frakcií a znepriatelenie si inej. Celkovo je tento diel jednoduchší a kratší ako jeho starší súrodenci.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Šestý a sedmý díl této série pro mne znamenaly kdysi dost zásadní herní zážitky. Osmičce jsem se ale dlouho, předlouho vyhýbal. Hlavně kvůli tomu, že její pověst nebyla zrovna "čistá" a já se bál zklamání z toho, kam se M&M dostalo. Nakonec se ale záporná očekávání nevyplnila a já si hru hodně užil. Především obávaná nekonzistence party nebyla vůbec takový problém, jak jsem čekal. Hned ze začátku jsem si našel fajn kumpány, které jsem si nechal po celou dobu a vžil se do nich bez problému jako do součásti mého "ka-tet" :-)

Potěšilo mě poměrně temné ladění světa Jadame, kde žijí takřka jen podezřelé, ne-li jednoznačně "záporné" rasy. Procházíte tak komunity nekromantů, upírů, draků, ještěráků, trolů a podobných potvor. Když už je tu elf, tak "temný". O člověka skoro nezavadit. Už jen možnost do bandy nabrat takováhle kvítka je prima a zvyšuje guilty-pleasure potenciál (kdo se dal do kupy s kultem slunce je sralbotka!).

Do samotné atmosféry ta zlověstnost už tolik neprosákla. Ta zůstává v podstatě stejná jako v předchůdcích - tak nějak pohádková. Snad i díky stále stejné roztomilé grafice, která tomu nahrává. Ono to ale nevadí, protože pro mě je M&M hlavně až naivně čistočisté fantastické dobrodružství, kterého se mi zde opět dostalo. Spíše přímočaré než sofistikované, spíše prostoduché než zamotané. Vlastně mi ani nevadí, že se podoba série skoro vůbec neměnila. Mám ji od srdce rád takovou, jaká mezi VI a VIII je. Klidně bych bral další díly úplně stejné (no tak, fanouškovské komunity!) - i když vím, že je to strašně zápecnický přístup. Ono toho potěšení, které mi v této podobě přináší, je totiž dost a dost.

Jako obvykle jsem se ale zasekl v závěrečné části hry, kdy děj a úkoly začnou být příliš abstraktní (cestování po elementálních rovinách...) a trochu odtržené od každodennosti života okolního světa. Ztrácí to tak pro mě šťávu. To se mi ale stalo s touto hrou snad pokaždé. Nezvládnuté závěry jsou ostatně dost častá bolístka herního designu.

Každopádně jsem se i tentokrát královsky bavil.

Pro: je to pořád M&M, tj. maximálí hratelnost v maximálně osobitém světe, kratší a dynamičtější dungeony

Proti: v závěru ztrácí dech, trochu nepřehledné cestování mezi krajinami

+39
  • PC 95
Zase hraješ tu nesmyslnou hru, kde jen chodíš a vraždíš? Ano, toto jsou slova mojí mamky, která pro tuto hru neměla absolutně žádné pochopení, protože kdykoliv přišla ke mě do pokoje, tak já zabíjel nějakého toho piráta na Souostroví dýky. Navíc za to mohla právě ona, protože mi koupila časopis Game4U. Hru jsem tehdy hrál opravdu jako malý kluk, v angličtině, než mi bylo to nesmyslné vraždění zakázáno uplně. :-D A já na hru na chvíli pozapomněl. Jednoho dne jsem, ale uklízel a narazil jsem znovu na MM8, nainstaloval je - tentokrát již s češtinou. A už se prostě nedalo odtrhnout.
S českým jazykem jsem konečně pochopil, proč ty piráty zabíjím, a co vlastně padá na ten ostrov, když ho nikdo neodstřeluje.
A teď již ke hře samotné - nemá smysl dělat nějaký elaborát, každý tuto stařičkou hru zná, tak í popíšu jen krátce:
- Grafika mohla být o něco lepší,
- svět Jadame je nápaditý, je zde hodně různých ras, elementální roviny, spousta různých nepřátel,
- příběh byl pro mě poutavý, žádné velké zákysy se nekonaly,
- Arcomage naprosto senzační - u toho jsem strávil snad stejně jako u příběhu samotného.
A jak už napsali jiní - taky se mi víc líbí volba družiny na začátku hry.
Závěrem by jsem napsal jen, že jsem se opravdu dobře a dlouho bavil, a díky tomto zážitku jsem si od 6.dílu nenechal utéct už ani jediný.

Pro: Hratelnost, hudba, arcomage.

Proti: Grafika, kratší (oproti starším dílum).

+24
  • PC 65
Osmý díl série kupodivu navazuje na díl šestý, tedy co se příběhu týče. Grafikou a ovládáním vystupuje jako datadisk sedmičky.

Děj se přemístil na nový kontinent, který ve srovnání s Erathií vypadá velice chudě a nevýrazně. Vývojáři možná chtěli vyjádřit pochmurnost a temnotu Jadame, jenže krajinky působí odbytě a objevování mě tentokrát moc nebavilo. Také není co nacházet. Zajímavých nebo atmosférických lokací je jen minimum a žádná mě vyloženě neohromila. Dungeony se znovu smrskly, takže nehrozí bloudění jako v šestce, ale bohužel ani pocit epického dobrodružství jako v sedmičce. Kromě doupěte Minotaurů jsou kompletně tuctové a jen málokterý je výzva.

Hra je bohužel dost lehká. Zkušenosti jako by padaly z nebe, hra mi novou výbavu cpala až pod nos a všude se povalovaly truhly nacpané zlatem. O peníze jsem neměl nouzi, což je v M&M unikum. Odpadlo tradiční dilema "buď si koupím tuhle přilbu, nebo vytrénuju mága v lukostřelbě, nebo ještě vymlátím doupě troglodytů a přikoupím i ten štít". Legendární zbraně a zbroj jsem paradoxně našel až těsně před koncem, takže jsem si jich moc neužil.

Největší změna nastala v tvorbě party. Iritujícím a hloupým rozhodnutím je nutnost nabírat putovní hrdiny. Sice jsem posbíral dobrovolníky hned na prvním ostrově, jenže ani pak jsem si k nim nevytvořil vztah. Systém povolání byl kompletně překopaný, ale jde jen o kosmetickou změnu. Funkčně jsou rasy klonem povolání ze sedmičky. Bonusem je možnost nabrat do party i draka, čemuž jsem nakonec neodolal. Hra se tím trochu ozvláštnila a ještě víc zjednodušila.

Příběh je chudý jako výhled do kopců kolem Shadowspire. Hra mi v jedné fázi nabídla možnost volby. Pečlivě jsem si ji promyslel a poté s rozčarováním zjistil, že na směřování událostí má jen pramalý vliv. Příjemným překvapením byly vynikající animace a odklon od sci-fi složky. Cestování po rovinách elementů mě naopak vůbec nezaujalo. Tou dobou už mě hra omrzela, takže jsem je všechny prošel s neviditelností. Ušetřil jsem jen čas a nervy, protože nápaditým designem zrovna neoplývají.

Day of the Destroyer je solidní hra a pokud máte rádi sedmičku, zkuste i tenhle díl. Ve srovnání s ní ale ztrácí prakticky ve všem a nejvíc v zapamatovatelnosti.

Pro: systém levelování postav, zvuky a hudba, kouzelný svět Might and Magic, hra nestihne sklouznout do stereotypu

Proti: lokace jsou sterilní, příběh postrádá zajímavost, nutnost skládat partu ad hoc, dungeony jsou fádní

+19
  • PC 80
Osmé pokračování mě na první dohrání ještě celkem bavilo. Nicméně ve srovnání se staršími díly je to děs a běs. Ošklivá grafika, kterou byste mohli zcela odpustit šestému dílu a s přimhouřením oka i sedmému, je zde opět v celé své "kráse". Zvláště ovšem "vyniká" v naprosto odporném světě "Jadame", který si evidentně libuje ve výrazných barvách. Vážně mlátit žluté vosy na svítivě zeleném trávníku se spoustou svítivě barevných kytiček. Zvedá se mi žaludek jen si na to vzpomenu. Obecně je výběr nepřátel značně podivný (ještě horší než v díle šestém).

Snaha o přidání nových postav taktéž příliš nefunguje. Resp. jsou velmi špatně vybalancované. Pročež asi každý skončil se standartní partou (válečník, kněz, kouzelník-nekromacer + doplňující charaktery - minotaur/upír). Někteří dopadli i hůře a hru končili třebas s pěti draky, přičemž i s jedním v partě se hra stávala až nemístně jednoduchou.
Kde byly v předchozím díle jednoduché ale velmi zábavné volby mezi dobrem a zlem, jsou zde jen kosmetická odlišení, která v posledku ovlivňují velké houby.

Rovněž bych se rád ohradil proti použití "známých charakterů". Když už někam podvacáté nacpu nekromancera Sandra (+ Thanta), tak bych měl také koukat, ať setkání s nimi stojí za to. Zvláště když v minulém díle fungovalo "propojení" mezi HoMaM a M&M celkem dobře.

Pro: Stále Might&Magic

Proti: Stále Might&Magic, grafika, příběh, družníci atp.

+17
  • PC 90
Byly časy, kdy jsem RPG žánr považoval za méněcenný. Zvláště ty tituly, které jsou z pohledu první osoby, mi přišly jednoduše jen jako slabší odvar akčních her. Mé hloupé názory snad mohl omluvit jen můj nízký věk. Pak přišla doba herního sucha, nebylo co hrát, nebylo na čem hrát. V té době jsem pročítal herní měsíčníky od A do Z. Recenze na M&M8 mě zaujala natolik, že jsem ji přečetl hned několikrát.

Hra se mi dostala do rukou až v roce 2003. Připouštím, první spuštění mě málem odradilo, takovou grafickou stránku si mohly dovolit leda tak hry vydané do roku 98. Naštěstí jsem nedal na první dojem a ke hraní se vrátil. Hrál jsem celé dny a týdny, herní svět mě totálně nadchnul, pořád bylo co objevovat, pořád bylo se za čím hnát. Tehdy nebylo ještě tolik rozsáhlých her, o to víc mě svět M&M přitahoval.

Na začátku si vyberete jedinou postavu a zbytek party postupně nabíráte. Avataři jsou v tomto ohledu zpracovaní velmi pěkně, je radost na ně věšet lepší a lepší vybavení a pak sledovat, jak jim to sekne. Také dabing, i když je slovní zásoba postav hodně omezená, je pěkný a hlavně hlasově rozmanitý. NPC postavy jsou, slušně řečeno, debilní. Nečekejte od nich žádné projevy inteligence. Ať přátelé či nepřátelé, všichni jsou velmi "přímočaří".

Příběh není zrovna originální a ani příliš strhující, ale to více méně platí pro celou hru. Je rozhodně dobré zapojovat při hraní fantazii (tak jak se to dříve dělávalo). Herní národy jsou vůči vaší postavě většinou přátelské, tedy dokud je něčím opravdu nenaštvete. Během hraní dokonce dostanete několikrát možnost zasáhnout nepřímo do děje - což z dnešního hlediska zní u RPG titulu skoro jako vtip, ale při hraní i to málo vcelku uvítáte.

Pěkně zpracované jsou lokace, které jsou opravdu různorodé a při podrobném zkoumání odhalují mnohá překvapení. Tam, kde ztrácí na grafice, vyrovnává designem a nápaditostí. V pozdějších fázích hry, kdy vaše družina posílená o jisté rasy získá možnost létat, rozhodně doporučuji zkoumat svět i z výšky. Člověk se kolikrát až diví, co všechno může přehlédnout. Příliš jsem se ve hře neztotožnil se získáváním a vylepšování skillů, ale i tak to jde skousnout.

Skvělým kladem hry jsou předměty a vybavení. Je skoro s podivem, kolik typů a druhů věcí, zbraní a dalších sbíratelných položek hra obsahuje. Jestli se vám budou zpočátku zdát inventáře postav až příliš velké, věřte, že názor brzo změníte. Než prolezete první pořádný dungeon, bude vaše parta přecpaná k prasknutí. Nejlepší věcí ovšem je náhodné generování předmětů, které se poměrně dobře postará o případnou znovuhratelnost.

Vzít klady a zápory titulu a porovnat jejich počet, nedopadlo by výsledné hodnocení na papíře asi příliš příznivě. Jenže takhle to nechodí, člověk se buď zamiluje anebo ne. U takového spartánského titulu je to na snadě - odpustíte mu jeho chyby anebo přijdete o něco, co už nikdy nepoznáte. Doporučuji být velkorysý.
+17