Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Mercenaries 2: World in Flames

63
42 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 3rd person akce *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
31.08.2008 PCPS2PS3X360
Vývojáři:
Pandemic Studios, LTI Gray Matter (PC verze)
Pokračování konzolové vojenské akce Mercenaries se odehrává ve Venezuele, která se kvůli obchodu s ropou stává válečnou zónou. Vy jakožto žoldák máte na výběr z mnoha různých kontraktů, přičemž nejdůležitějším hybatelem událostí jsou peníze, které obdržíte a za něž je možno nakoupit si nové vybavení či rovnou vlastní vojenskou společnost čítající další žoldáky.

Hráč má jako ostřílený žoldák nespočet dopravních prostředků, hromadu zbraní a absolutní volnost pohybu po městě a při plnění jednotlivých úkolů. Hra běží na Havok enginu a obsahuje plně destrukční prostředí.


Poslední diskuzní příspěvek

Tak co si to dávám podruhé, tak mě to i celkem baví, i když ten jízdní model je něco hrozného. Stejně jsem si ale zvykl a grafika je sice…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
I love the smell of roasted rainforest in the afternoon!

Tak touto vetou by sa dalo opísať Mercenaries 2. Ale to by bolo moc jednoduché, takže sa do toho opriem trochu obšírnejšie.
Na prvý diel Mercenaries mám len samé dobré spomienky ešte z čias, keď som aktívne hrával na PlayStation 2. V časoch, keď v open worldoch frčalo GTA: San Andreas a medzi vojenskými FPS zase druhá svetová (prípadne nejaký ten Vietnam), kde sa vzala, tu sa vzala nenápadná hra od Pandemic Studios, vtedy ešte pod vedením LucasArts, a všetkým ukázala, že sandboxy sa nemusia nutne odohrávať len v mestskom prostředí plnom mafiánov. Aj keď, miest a mafie sme si v ňom tiež užili dosť. V skratke, jednotka patrí k mojím najobľúbenejším hrám v otvorenom prostredí a najobľúbenejším PS2 hrám aké som kedy hral. Ale čo na to dvojka?

S dvojkou to bolo trochu zložité. Keď som ju prvýkrát rozohral, mal som ešte v pamäti jednotku, takže všetky tie zmeny mi vôbec neboli po vôli. Prostredie nehostinnej Severnej Kórey som si stihol obľúbiť, takže prechod do slnkom presvietenej Venezuely mi prišiel ako logický, ale nie šťastný krok. Okrem toho mi pri prvej štácii vadili aj zmeny v hrateľnosti. Už nestačilo len zaplatiť za konkrétny „air strike“ alebo vozidlo, všetko bolo treba kupovať vopred v obchodoch u spojencov a potom ich podľa potreby používať. A aby toho všetkého nebolo málo, ešte bolo treba nutné dopĺňať aj palivo, pretože ako všetci vieme, bez pohonných hmôt ani kura nehrabe. Po tomto prvotnom znechutení som hru odložil s tým, že sa k nej už asi nikdy nevrátim.

Ale ako to už tak býva, po dlhom čase ma začala (aj na popud miestnych užívateľov) lákať znova a tak som sa, v jeden chladný, februárový, nedeľný večer rozhodol pozrieť do Venezuely ešte raz. A urobil som dobre.
Pri druhom hraní som už vedel čo mám a nemám očakávať a ani spomienky na severokórejskú jednotku už neboli také jasné, doslova som sa do toho ponoril. Spočiatku mi síce frakcie prišli akési „divné“. Veď uznajte, po štvorlístku Allied Nations, CIA (Južná Kórea, ehm), Čína a ruská mafia na mňa vyhŕklo akési Universal Petroleum, Venezuelská Ľudová Armáda a piráti. Teda prečo boli všetky tie cool Black Hawky a Humwee. Namiesto toho sa tu preháňali polorozpadnuté civilné vozy a menšie vrtuľníky, nejaké tie jeepy a SUVčka od súkromných vojakov. Ale ani to ma neodradilo, lepšie vozidlá som si nakúpil a tak mi nič nebránilo v rozsievaní skazy. A potom, keď už som myslel, že nemôže byť lepšie, objavili sa na scéne Číňania aj Allied Nations so všetko tou ich parádnou výbavou a to už som sa naozaj cítil ako za starých časov.

Čo ma ale trochu sklamalo, bola náplň misií. Pre každú spojeneckú frakciu splníte iba niekoľko kontraktov a medzitým sa herný svet zaplní množstvom cieľov na zničenie alebo zajatie/zabitie. HVT, teda High Valuable Targets síce boli aj v jednotke, ale tam slúžili ako sprestrenie hrateľnosti a rýchly prísun financií. Tu mi to prišlo skoro ako hlavná náplň hry.
Ako som naznačil predtým, ani systém získavania zbraní a vozidiel nie je práve najšťastnejšie riešený, ale po čase som si zvykol. Čo iné žoldnierovi na ceste za pomstou uprostred vojnovej zóny zostáva?

A aby sa nepovedalo, obsahuje Mercenaries 2 aj jednoduchý príbeh, ktorý začína podrazom hlavného hrdinu a pokusom o jeho zabitie, čo našťastie končí iba strelným poranením zadnej časti tela. Takže, ako v správnom béčkovom akčňáku, nechýba motivácia hlavného hrdinu vyhodiť všetko do vzduchu.
Hra Vám dá na začiatku na výber jednu z troch postáv, ale keďže je na výber Švéd Nillson, akékoľvek váhanie nad výberom je zbytočné (rovnako ako minule).

Nakoniec som rád, že som sa ku tejto hre vrátil. Síce to nebolo úplne bez chýb, či už technických alebo hrateľnostných, ale pri deštrukcii Venezuely a decimovaní armád rôznych národností som sa vyblbol do sýtosti. A o radosť z hrania nám ide predovšetkým. No nie?
Viva La Venezuela!!!


Pro: radosť z deštrukcie, množstvo zbraní a vozidiel

Proti: náplň misií, získavanie výbavy, bugy

+16
  • PC 95
Mercenaries 2 obsahuje obrovskou mapu. Je plná hor, měst, vesniček a deštných pralesů. Na moři objevíte ostrovy, těžařské rafinerie a nespočet gigantických lodí, na kterých si užijete kupu zábavy při jejich ničení. V této hře můžete srovnat se zemí cokoliv od malého domečku přes celé město. Výbuchy jsou strašně realistické. Ale i nepřátelé umí pár takových udělat a to se potom hezky zapotíte ve snaze z nich utéct.

Jenže když je všechno okolo vás zničené. Všechny domy, auta a tak dále, budete muset jít po svých ale na to je mapa příliš velká. Můžete si třeba ukrást dopravní prostředek, jak už bylo řečeno nebo si ho prostě nechat poslat. Když například skončíte uprostřed moře a nikde není v blízkosti loď, můžete si ji klidu nechat poslat přímo k vám. Takže když skončíte někde v zapadákově, rychle se tak odtamtud můžete dostat.

Hra bohužel obsahuje i pár chybiček. Mezi ně patří špatné nastavení rozlišení nebo dokonce spadnutí celé hry. Dále grafika je sice perfektní, ale jen do té doby než se kouknete na vzdálený horizont, tam už krapet hapruje. Na ovládání si musí člověk zvyknout a je trochu konzolové, ale to je tak asi všechno. Jinak je hra velice chytlavá. Hlavně díky ničení jakýchkoliv objektů a náplni misí. Ty jsou velmi zábavné a různorodé. Užijete si jak klidné ježdění po horách, tak třeba složitější mise při kterých použijete hned několik různých způsobů řešení.

Celou recenzi naleznete zde - http://www.vytukej.cz/novinky/mercenaries-2-world-in-flames-recenze/

Pro: Otevřený svět, Množství vozidel, Skvělá hratelnost, Zničitelnost prostředí

Proti: Technické nedostatky, Množství chyb

+12
  • PC 100
Představte si zemi s ropným bohatstvím, která prochází hlubokou politickou krizí a je tak rozdrobena do mnoha frakcí, které se nesnaží o nic jiného než o konsodilaci moci a stát se politickým hegemonem v celé oblasti. Do toho všeho připočtěte ještě snahy zahraničních mocností, jejichž intervence jen posilňuje různé frakce a máte na občanskou válku zaděláno.
To že válka je velký byznys, o tom není sporu, ale též je to také příležitost pro menší živnostníky. Vy jako žoldák se chopíte své příležitosti a možnosti se obohatit na celé krizi a jako motivační bonus vám k tomu poslouží i docela maličká osobní pomsta. Nabídek k byznysu je nespočet a s tím jak plníte mise, nebo chytáte válečné zločince, se vám otvírají širší kontakty a větší možnosti zisku. Můžete rozvíjet jak svou žoldáckou základnu, tak své peníze investovat do lepší techniky a vybavení.

Hra mi vzdáleně připomíná Jagged Aliance, motiv je zde velice podobný, za prachy zde taky uděláte všechno, ale k tomu si přičtěte jistou podobnost a volnost Gta a Far cry 2. Tenhle zajímavý mix funguje kupodivu celkem dobře a hra tak nabízí kvantum akční arkádové zábavy, arkádové je třeba vypíchnout, nečekejte simulátor typu Arma.
Za nejzajímavější, pak na této hře považuji kompletní destrukční model všech objektů a tak i terénu. Kryješ se za kouskem skály před střelbou z tanků? Jak dlouho myslíš, že tě ochrání? Vadí ti opevněné pozice v budovách? Kolika leteckým podporám, nebo výstřelů těžké techniky asi odolá?
Tohle prostě přidává hře na kouzlu, stejně jako civilní oběti, jež vás jako zaměstnance žoldácké organizace typu Black water, stejně moc nezajímají.

Hra má podle mě jen jednu vadu na hnuse a to je ovládání, na které je třeba si zvyknout, pořádně si ho osahat a pak už vás jen tak něco nesundá.
Ocenil bych určitě pokračování zasazené do nějakého konfliktu na Blízkém východě.

Suma sumárum: Hra je výbornou béčkovou a odpočinkovou zábavou. 150 %

Pro: kompletní destručkní model všehokoliv, zábavnost, skvělá mapa, tuna vedlejších questů

Proti: ovládání je třeba si řádně osahat.

+8 +13 −5
  • PC 70
Boj rôznych frakcií proti Venezuelskej vláde, resp. vojenskej junte, je chaotický. Na cestách v mestečkách, aj mimo miest, sa svojvoľne respawnujú peší vojaci a vojaci vo vozidlách so samopalmi znepriatelených frakcií, nejaké ich zmysluplnejšie rozmiestnenie nečakajte. Často sa stane, že na ceste natrafíte na barikády venezuelského vojska a hneď za zákrutou na barikádu partizánov a za ďalšou zákrutou tank venezuelskej armády, ktorý ide opačným smerom od partizánov. Úplne nezmyselné respawny, žiadna logika. V armádnych základniach, ktoré obsadíte a vpustíte tam partizánov, alebo Číňanov, sa stále môže respawnúť venezuelský vojak za guľometné hniezdo. Pri samotnom obsadzovaní keď zavoláte posily, tak celá posádka vyskočí z vrtuľníku ešte vo vzduchu a zabije sa pádom. No proste, múch má táto hra dosť.

Frakcií je tam päť – ropná korporácia Universal Petroleum, partizáni People's Liberation Army of Venezuela, Piráti, čínska Ľudová oslobodenecká armáda, vojská OSN. Vy si nemôžete vybrať, za koho hrať a koho zničiť, lebo váš hlavný cieľ je venezuelský diktátor Solano a vy získavate od frakcií podporu a informácie za to, že im pomáhate. Pokúšal som sa zničiť Universal Petroleum hneď na začiatku, zhodil som im všetky základne, ale po najbližšom načítaní boli všetky respawnuté. V misiách ide často o vyslobodenie zajatcov, obsadenie základní, alebo zlikvidovanie osôb, ale najzábavnejšie dve misie, ktoré neboli také stereotypné, bolo zničenie ropnej plošiny a starej pevnosti na ostrove okupovanej armádou. Vybrať strany si môžete až v neskorej fáze hry, pri dosiahnutých cca 75%. Budete si môcť vybrať hrať za Číňanov, ktorým budú spojencami Partizáni, alebo za Modré barety (OSN), ktorým bude spojencom Universal Petroleum. Výber strán je síce veľmi pozitívnou zmenou, ale obtiažnosť sa dosť zvýši a je to o to viac chaotické. Zmiešané pocity z hry, ku ktorej mali byť vytvorené poriadne patche a updaty, ktoré by doplnili zbytočné prázdne miesta na mape. Podľa mňa nevyužitý potenciál, ale možno som len mal plané očakávania vzhľadom na to, že som pred nedávnom hral Red Faction: Guerrilla...

Proti: respawny zničených objektov, konzolové ovládanie, nemožnosť priameho nakupovania zbraní

+7
  • PC 70
Abych pravdu řekl, z této hry jsem si odnesl rozporuplné dojmy. Akcí ala GTA přibývá stále více a více a mám pocit, že naivita těchto autorů přesahuje zdravé meze. Naštěstí se mezi těmito "klony" GTA občas najde i nějaká ta kvalitnější hra. Mercenaries 2 by mělo patřit mezi ně. Čeká na vás velká otevřená mapa z prostředí Venezuely, takže nečekejte nějaká moderní města, luxusní auta nebo funkční infrastrukturu. Mapa je téměř celá porostlá džunglí. Kde není džungle, tam je moře nebo řeka. Jen občas narazíte na nějaké město nebo vesničku. Ve hře budete hrát za jednoho ze tří žoldáků známých z prvního dílu na konzole. Ve hře potkáte spousta frakcí, pro které můžete plnit mise, za které dostáváte peníze. Za ty si pak můžete v obchodech pořizovat různé dopravní prostředky, nálety nebo muniční balíčky. Všechny tyto věci si můžete nechat dopravit přímo do terénu, což vás ovšem stojí palivo. To jde získat dvěma způsoby: ničením vozidel a kradením nádrží. Kapacita paliva je ovšem omezená, takže pozor, co použijete. K dispozici je velké množství zbraní a dopravních prostředků. Můžete používat auta, motorky, obrněné vozy, tanky, čluny nebo vrtulníky. Ve zbraňovém arzenálů najdete klasické kousky, jako třeba
AK 47 nebo raketomet RPG. Když si chcete během hry přivlastnit nepřátelské vozidlo, stačí zmáčknout danou klávesu a spustí se speciální animace, ve které musíte mačkat symboly, které se vám zobrazují dole. Tady je ovšem malý zádrhel, jelikož místo konkrétních kláves se objevují pouze náznaky (obrázek zásobníku = klávesa pro nabíjení, obrázek pěsti = klávesa pro útok zblízka atd.). Zdá se vám to lehké? Pche! To si neumíte představit, kolikrát jsem padal z vrtulníku, který jsem si chtěl přivlastnit. Dost to naštve a myslím si, že v tomto ohledu mohli autoři přijít s něčím chytřejším. Dost mě také naštvala (ne)inteligence jednotek, ať už vlastních, či nepřátelských. Během hraní mi připadali jako nějací porouchaní roboti, kterým se místo příkazu "najít a zničit nepřítele" přehrává "stát a střílet do zdi". Je to otravné a dost to kazí celkový dojem. Také se může stát, že se dostaví stereotyp, jelikož všechny úkoly (až na pár výjimek) jsou stejného charakteru a po čase vás omrzí. Také mě naštvalo, že po dokončení příběhové linie nemůžete pokračovat ve volné hře. Chtěl jsem toho ještě tolik zkusit, ale ono ne. Jakmile skončí titulky, objevíte se opět v hlavním menu a máte po srandě. Jak tedy tuto hru hodnotím? Je to docela povedená a zábavná hra, kterou ovšem sráží některé nedodělky v hratelnosti.

Pro: zpracování Venezuely, hodně dopravních prostředků a jiné "podpory", spousta úkolů, tři hratelné postavy

Proti: umělá inteligence, stereotyp, stále stejné mise, nepovedený systém získávání vozidel, nemožnost pokračovat ve volné hře po dohrání příběhu

+5