Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Tak takhle přesně nějak mělo vypadat The Dark Eye: Chains of Satinav, ale nevyšlo to. Naštěstí se tvůrci z Daedalic Entertainment jen tak nevzdali a s mottem "Znovu a lépe" se opravdu na druhý pokus zadařilo.

Memoria, ačkoliv to název nenaznačuje, je pokračováním The Chains of Satinav. I tentokrát je hratelnou postavou Geron, sirotek, lovec ptáků a mág - amatér. Není však jedinou hratelnou postavou. Tou další je Sadja, princezna, jejíž příběh se odehrává o 450 let dříve. Oba příběhy se navzájem prolínají a doplňují a působí jako kompaktní celek. Sice jsem to neměřila, ale přišlo mi, že za Sadju hrajete o něco déle.

Příběh je tentokrát opravdu propracovaný a autoři si dali práci, aby se v něm hráč neztratil. Postavy jsou mnohem lépe vykreslené a ke konci pochopíte, proč kdo jednal, tak jak jednal. Sadja se může zdát na první pohled jako samolibá attention whore, ale ke konci je jasné, že to celé má opodstatnění.

Lokace jsou, jako vždy, detailní a hezké na pohled, přechod mezi nimi svižný a v žádné lokaci nezůstanete tak dlouho, aby vás začala rozčilovat. Vývojáři šli do sebe a postarali se o mnohem lepší animaci postav, než jsem zatím viděla u jiných her od Daedalic. I lokalizace byla velmi dobře zvládnutá a voice acting rovněž o stupeň lepší než minule.

Takže za mně: ano, díky, tohle je adventura, na kterou se nejen hezky kouká, ale která se i výborně hraje a u které opravdu fandíte hrdinům a hltáte jejich osudy. Prosím, víc takových.

Pro: Příběh, hádanky, grafika

+22
  • PC 80
Jak asi může dopadnout hra, u které jste byli nadšeni již u prvního dílu, ale herní praktikové tvrdili, že se od prvního dílu naučila průměrné základní mechaniky a ty dohnala k dokonalosti? No samozřejmě...adventurní zážitek, jak se patří!

Osobně musím říct, že pro mě byl super zážitek už i první díl s názvem Chains of Satinav. Nabídl nádherný fantasy příběh, překrásné lokace, dobré zpracování a neméně krásné vyvrcholení. Bylo ihned jasné, že druhý díl musí následovat v cuku letu, protože jinak si dokážu představit, že by německé matadory dříve nebo později někdo spráskal bičem k nepoznání.

Memoria totiž pokračuje přesně tam, kde první díl skončil (je třeba tedy, pro větší zážitek, dohrát nejdříve první díl). A nutno dodat, že pokračuje přesně v tom duchu, ve který jsem doufal. Ač tedy nabízí spíše slabší soundtrack, tak příběh je o notnou dávku emocí epičtější. Navíc opět si troufám tvrdit, že za hrou stojí vizuální mágové, kteří přesně ví, jak nakreslit nádherné fantasy kulisy ještě nádhernějšího fantasy světa s geniálním odkazem na bavorské lesy, hluboké kokořínské prolákliny a skalnatá údolí a středověkou atmosférou jak vystřiženou z měst a městeček Střední Evropy. Memoria je toho všeho prostě plná.

Co se týče herních mechanik, tak zde tvůrci o něco málo podpořili myšlenku čarování a tak je tu kouzel o chlup více, než bylo v prvním díle. Všechno ale dává smysl a tak si nemyslím, že by tu byl nějaký vysloveně moment, který by si koledoval o samotný zásek. Lesní bludiště a protivné mezihry naleznete všude, a tak s nimi musíte počítat i tady, co si budem...

Musím se ale přiznat, že po dohrání této adventury se mi svět Černého oka pozdává. Parta ze studia Daedelic mu dodala potemnělou atmosféru a to mě vysloveně baví. Navíc zapracovali i na postavách, které už nejsou tak protivné, jako tomu bylo v prvním díle. Naopak. Zahrajete si tu totiž opět za ptáčníka Gerona, ze kterého se konečně stal junák ryzího srdce a jako protivítr tu je příběh princezny Sadjy starý 500 let, který je nesmírně zajímavý a navíc...Sadja je na poměry kreslených adventur hrdinka na svém místě. To, že se dva různorodé příběhy na konci spojí Vám pak snad nemusím ani dodávat.

Daedelic tak opět potvrdil adventurního krále a nadobro si mě získal sérií, která mi hrdě zůstane v srdci stejně intenzivně jako jsou série Gabriel Knight, Broken Sword a jím podobní. Pokud dohrajete oba díly, jistě mi dáte za pravdu.

Pro: Vysloveně epická záležitost, scénář na absolutní úrovni, zkombinování dvou světů, sympatické postavy, pěkný dabing, opět nádherně namalováno.

Proti: Na rozdíl od prvního dílu slabší soundtrack

+21
  • PC 80
Měl jsem připraven traktát o hrách z univerza Das Schwarze Auge a adventurách od Daedalic a adventurních mechanismech, ale vše jsem smazal, protože by se v delším textu utopilo v čem je Memoria výjimečná a tak radši zdůrazním pár větami důležité atributy, protože technicky se jedná o řemeslnou, nicméně obyčejnou adventuru.

Tvůrcům se zde scénaristicky povedlo téměř vše. Dokázali navázat na předchozí díl, přidat novou linku a vyvážit tempo vyprávění a adventuření. Není zde pasáž, kde by člověk ztratil nit a zároveň je zde spousta míst, kde člověk hledá cestu. Hra má spád aniž by se zpronevěřila samotnému hraní. To je i díky mechanismu kouzlení, které i na omezeném hřišti umožňuje různá řešení. Příběh je také vyvážen, je zde dost humoru a zároveň spoustu námětu na přemýšlení. Má svou hloubku a přesah, přitom se v něm člověk neztrácí a děj postupně graduje a zároveň dává nový význam již proběhlým událostem. Docela mě potěšily i achievementy a narážky na jiné hry studia.

Moje výtky jsou subjektivní. Malby a animace mi přišly občas německy kýčovité (co je to kýč?), občas zaškobrtne anglický dabing (vnímal jsem, že herci na sebe nereagují), hudba je nevýrazná, hra mi na úvodních titulcích padala (pomohlo je přeskočit). Postavy mě občas i štvaly, jejich charaktery a aspirace se rvaly s mým světonázorem a řešeními, co jsem měl v hlavě. Vše je ale lepší než to bylo u The Dark Eye: Chains of Satinav a celkově je to za mě dosud nejlepší adventura od Daedalic.

Pro: grafika, scénář, příběh, postavy

Proti: padání při úvodních titulcích, občas kýč, občas dabing, nevýrazná hudba

+17
  • PC 80
Je to pár let, co jsem dohrál dohrál druhý díl Chains of Satinav - Memorii. Tehdy to bylo bez problémů, bohužel s krachujícím počítačem se znovu dohrání proměnilo v poznání, že si bez upgradu moc novějších her nezahraji, aniž bych čelil zásekům a padání hry.

Memoria přináší všechno to staré dobré, co fungovalo v Chains of Satinav. Graficky je to opět úžasná fantasy hra plná báječných obrazů. Odpudivý Andergast sice kouzlo nevyvolá, ale majestátní a monumentální síně Drakonie, létající pevnost či krvavé bojiště ano. O něco se zlepšily i animace, které jsou stále víceméně rozpohybované obrázky, ale obrázky o něco hezčí, než v prvním díle.

Hratelnost se také příliš nezměnila. Menu, ikony a ovládání je stejné, stále je to víceméně pohodová adventura, kde nechybí nic z moderních featur. Označování aktivních míst mezerníkem, rolování předmětů v kurzoru kolečkem myši a možnost zapnout si nápovědu co jde na co použít. Žádné zákeřnosti tu nenajdete, tvůrci přitápí do obtížnosti spíše originálními hádankami. V jedné sekci tak musíte oživovat a ovládat kamenné obry a části jejich těl. Jindy se uprostřed lesa snažíte vyhnout lovcům a někoho zachránit, v pevnosti se pokoušíte aktivovat a deaktivovat krystaly a dostat se dál. Fantastické je finále kde je hrdina zkamenělý a musí se z té šlamastiky dostat.

Přibyly také nová kouzla, zkameňování je sranda a sesílání vizí pěkně těžké. Abyste někoho k něčemu dotlačili, musíte mu seslat vizi zkombinovanou ze tří věcí na obrazovce, což není vůbec jednoduché.

Herně i graficky je to skvělé a tak jediné nad čím budu brblat je opět je opět příběh. Ne nad jeho kvalitou, tady se nedá říct půl slova. Opět je to celkem hluboké fantasy s propracovanými charaktery, spoustou osudovosti, kde dojde i na vymazávání z času či další časové hrátky známé spíše ze sci-fi.

Navíc si v osmi kapitolách zahrajete za dvě postavy dva různé příběhy, které se prolínají až na konci. Začínáme tam kde končila jednička. Seerova kletba je zažehnána a Geron se měsíce marně snaží najít cokoliv, co by proměnilo Nuri z havrana zpět na vílu. Jedinou záchranou je kouzelník, který slíbí pomoc, ale Geron musí odhalit záhadu hrdinné princezny Sadjy, která se před 450 let vydala do války proti démonům. Sadja je fanaticky odhodlaná dobýt si slávu, stát se nesmrtelnou hrdinkou, na cestě se k ní přidává mluvící staffka se ztrátou paměti a také podivná maska s nesmírnou mocí. Tak jak je možné, že o Sadji nikdo nikdy neslyšel?

Jestliže jednička měla smutný konec, tady si kalich hořkosti vypijete až do dna. Vedlejší postavy nezaslouženě umírají, Geron je stále v Andergastu vyvrhel, Nuri začíná zapomínat kým byla. A zbytek radši do spoilerů.

Sadjin příběh končí katastrofou, kdy její křížová výprava způsobí ve válce šílený masakr a její činy si navíc nikdo nepamatuje. Geron nakonec dostává na výběr - může proměnit Nuri zpět, ale ta už naprosto zapomněla to kým byla a získá jen prázdnou schránku. A nebo ji může nechat být havranem. Nejsmutnější je, že kdyby ji mohl pomoc hned na začátku, mohlo to skončit dobře, jenže Geron ztratí 3 dny řešením příběhu z minulosti a pak už je pozdě.

Zkrátka pokud se chcete u hry odreagovat, utéct od trudné reality, nehrajte Memorii, protože po dohrání budete mít náladu ještě více pod psa. Jinak herně, graficky i výstavbou příběhu v podstatě bez chyby.
+16
  • PC 80
Memoria je, dalo by se říci, Daedalic Entertainment ve své obvyklé, v tomto případě ale nadprůměrně obvyklé, formě, s obvykle krásně ručně malovanou, ale občas podivně animovanou grafikou, zajímavým světem a příběhem.

Přímé pokračování hry The Dark Eye: Chains of Satinav již vynechalo v názvu odkaz na univerzum Das Swarze Auge, původní Německé stolní high fantasy RPG s propracovaným univerzem, které mimo Německo nikdo moc nezná, což ho činí do jisté míry exotickým a zajímavým pro kohokoliv za hranicemi.

Stejně tak se již v názvu neobjevuje Satinav, i když s ním pokračující příběh znovu poměrně úzce souvisí. Satinav je (dle Německé wiki pro RPG Das Swarze Auge) tajemná bytost, kterou mnoho národů uctívá jako strážce času, ale v různých částech světa je zpodobňován různým způsobem. V kultu dvanácti bohů je Satinav považován za třináctirohého obra, který chtěl získat moc nad časem a porušit řád dějin a byl nejvyšší silou, všeotcem Losem, připoután k lodi času. Jeho dcery jsou Ymra (minulost) a Fatas (budoucnost). Dle jiného náboženství je Satinav ve skutečnosti jharský čaroděj Ssad'Navv, kterého Kha jmenoval strážcem času kvůli jeho zločinu spočívajícím ve zneužití toku času. Jako jeden z mála smrtelníků se stal nesmrtelným a nyní je vzýván v Sedmi formulích času. Satinavovy řetězy moci usnadňují používání časové magie. Pokud by tedy Satinav v názvu zůstal, bylo by již na první pohled zřejmé, že zde půjde o nějakou manipulaci s časem, i když poměrně zvláštní.

Na konci prvního dílu Geron, řemeslem ptáčník (bird catcher), byl okolnostmi donucen kvůli záchraně království Andergast a svého města Aventuria před epidemií vran, které krom narůstající agresivity zejména ovlivňovaly sny a náladu obyvytelstva, prohodit za pomoci Satinavovy magie duše Proroka uvězněného v těle havrana s duší víly Nuri, se kterou se za dobu společného putování sblížil. Tělo Nuri s duší Proroka byly zničeny, pročež si Geron klade za vinu, že byl donucen uvěznit duši víly Nuri v těle havrana. 

Memoria začíná několik let po událostech prvního dílu, kdy je Nuri stále uvězněná v těle havrana, postupně zapomíná, že kdy byla vílou, a stává se pomalu více a více prostým havranem. Geron strávil veškerý čas hledáním možnosti, jak Nuri proměnit zpět do její původní podoby, což ho kupodivu vůbec neposunulo v magických schopnostech. Začínáte na cestě za tajemným putujícím obchodníkem, který přicestoval k Aventurii. Obchodník tvrdí, že ví, jak Nuri proměnit zpět, ale požaduje za to platbu v podobě vyřešení hádanky. Hádanka, zdá se, spočívá v tom, zjistit vůbec, v čem hádanka spočívá, tím, že za pomoci schopnosti obchodníka Geron ve “snech” prožívá události týkající se princezny Sadji, které se odehrály před několika sty lety. Právě hra za Sadju ve zdánlivě nesouvisející, velmi dávné časové ose zabere větší část ze zhruba 10ti hodin, které s Memorií strávíte. 

Jedná se o typickou point-n-click adventuru s ozvláštněním spočívajícím ve využívání nových kouzel, která přibývají v průběhu hry, a v několika ne úplně tradičních puzzlech. Oproti předchozímu dílu mi přišlo, že Memoria je o něco přímočařejší či logičtější, ať již v nutných kombinacích a používání předmětů nebo v řešení rozličných situací, proto hra poměrně svižně odsýpá, což podporuje urgentní, občas i trochu akční pocit, který ze hry můžete mít.

Nutno podotknout, že právě s ohledem ke dvěma střídajícím se časovým rovinám je příběh náležitě zamotaný a zároveň vám nedává až do samého konce informace nezbytné ke složení celé příběhové mozaiky a k rozluštění hádanky. Proto čeká na hráče na konci několik zásadních překvapení a jedna volba, která by mohla být esenciální pro případné další pokračování příběhu Gerona a Nuri, kterého se však velmi pravděpodobně nedočkáme, což je škoda. 

Plusy: Celkově je hra založená zejména na příběhu, který je dobrý a originální. Hádanky a jejich řešení povětšinou logické a přirozené (pokud má člověk zkušenost s prvním dílem). Hra je poměrně svižná. Celkově jde o velmi nadprůměrnou adventuru.

Neutrál: Grafika nemusí sednout každému, občas je až moc “Německá” :) ale to platí pro většinu her vydávaných Daedalic Entertainment.  

Mínusy: Několikrát trochu zkazila dojem nepasující nebo vynechaná zvuková stopa (nebo možná dabing skutečně chyběl). V několika případech mi přišla vyžadovaná kombinace kouzla “vnuknutí” poměrně divná. Úplně na konci mi jednání jedné z postav absolutně nedávalo smysl.

(Hráno v rámci Herní výzvy 2023.)
+13