Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Lost in Time

1993
68
13 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Hlavní hrdinka této hry, mladičká Doralice, se nachází v podpalubí pirátské lodi a šokována naráží na plakát s letopočtem 1840, což vůbec nedává smysl, protože je rok 1992. Zmatené Doře nezbývá nic jiného, než přijít na to, jak se sem dostala a co se děje.

Jak už název vypovídá, Doralice bude cestovat časem a hráčovým úkolem je se z této šlamastiky dostat. Nebude to vůbec snadné, čeká vás dost obtížných puzzlů, řada dialogů a také odhalování Dořiny minulosti spojené s hledáním hlavního padoucha Jarlatha Equse, který má za lubem ovládnout svět.

Za sci-fi adventurou Lost in Time stojí vývojáři z Coktel Vision, kteří jsou známí hlavně díky Gobliiins. Lost in Time ve své době zaujala svou grafikou společně se zahrnutými FMV sekvencemi se skutečnými herci, kompletním namluvením (pokud jste měli CD-ROM verzi), dechberoucími animacemi a výborným ozvučením. S hrou je spojená rovněž taková menší zajímavost, že byla vydána ve své době v Evropě po dvou částech narozdíl od Severní Ameriky, kde hra vyšla na jedné disketě, nebo jednom cd-romu. Celá hra se ovládá myší a pokud se přenesete přes některé opravdu obtížné a nelogické puzzly, čeká vás velice povedená adventura.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Můj dnešní adventurní maratón pokračuje hrou Lost in Time. Před léty když jsem ji sehnal na warforu jsem z ní byl nadšený. Aby ne, byla to první FMV adventura z vlastního pohledu co jsem hrál a strhla mě. Dnes budu nadšení krotit, i když ze začátku to stojí opravdu za to.

Mladá žena ze současnosti Doralice se probouzí v podpalubí lodi v roce 1840, netuší jak se sem dostala. Jediné koho potkává je zdeptaný otrok a svázaný muž, který tvrdí, že je agent časové policie. Ve flashbaku se vrací na panství, které zdědila a poté znovu na loď. Atmosféra je parádní, očekávání velké. Bohužel jak se příběh rozplétá, nebo spíše zaplétá, jde to čím dál více do kytek. Záporák má ďábelský plán, nechybí telenovelní vztahy v minulosti, odhalení typu "já jsem tvůj bratr", nápoj lásky, milostný románek manželky plantážníka s otrokem atd... Finální likvidace je jak z parodie záporák si čuchne ke kytce, kýchne a spadne z mostu a nakonec to byl asi jen sen.

A ruku v ruce s tím jdou i ostatní kategorie. Grafika na lodi je úchvatná, stejně tak působivé je panství. Při průzkumu předmětů najede kamera na detail a pokud něco berete, přehraje se animace. K tomu hraje poutavá hudba. Jenže když se dostanete na tropický ostrov, grafika spadne asi o 100%, hra je plná dementních rozhovorů s dementníma postavama a především příšerných FMV sekvencí s příšernými neherci, takže si připadáte jako při sledování 2543 dílu Ulice.

To vše po dlouhou dobu vynahrazuje hratelnost. Ta je vynikající. Coktel udělal ovládání jako v Goblins, to znamená jeden kurzor na všechno, podobný inventář, nechybí ani mapa lokací s rychlým přesunem a deníček s myšlenkami a stopami. Průzkum probíhá v detailu, pixelhunting se nekoná a většinou zhruba tušíte co udělat, protože 90% úkolů je přísně logických. Díky tomu je hra celkem férová a jednoduchá, většinou se totiž pohybujete v pár lokacích. Později začne přibývat předmětů a míst a pokud už se musíte mrknout do návodu, většinou proto že jste zapomněli něco vzít znovu, někam se vrátit, nebo něco prohledat dvakrát. Je to takové to intenzivní adventuření na malém prostoru, kde postupně zpřístupňujete původně nedostupná místa. Do kopru to jde až ke konci, kde běháte od čerta k ďáblu, jsou tu časové úkoly, absolutní nesmysly (proměníte sůl na cukr a použijete ho na psa... protože psi běžně rádi mlsají cukr asi...).

Přesto bych Lost in Time víceméně doporučil, minimálně 3/4 hry stojí za to.

Pro: Po většinu hry skvělá hratelnost, grafika a atmosféra.

Proti: Ke konci to jde do háje graficky, hratelností i příběhem.

+13
  • PC 70
Lost in Time byla první Full Motion Video hrou, kterou jsem kdy hrál, aniž bych teda v té době věděl, co to FMV je. :) A právě přítomnost reálných videosekvencí mě na hře hodně lákala. Současně jsem měl štěstí v tom, že se ke mně dostala verze hry, která byla (nejspíše amatérsky) lokalizovaná do češtiny, protože to bylo zrovna v době, kdy jsem angličtině moc nerozuměl.

Hra se odehrává postupně ve třech oblastech a za sebe musím říct, že ze všech nejvíc mě bavila ta z flashbacku, kde Doralice poprvé přijíždí do zděděné vily. Po jejím dokončení mi přijde, že jde kvalita dolů. Obzvlášť závěr na ostrově je doslova hrozný. Lokace jsou značně nepřehledné. Z jedné se z nepopsaných důvodů dá dostat jinam, ale zpět už ne, postup je nelogický a pár mechanik je postavených na tom, že se musí ve správném čase něco udělat, jinak nastane konec hry. Kdo hru jako já dlouho neukládal, má smůlu a musí si vše zopakovat.

Co se audiovizuálního zpracování týče, hra vypadá na svou dobu líbivě, hraje příjemná hudba, zmíněné krátké video sekvence jsou také fajn. Obtížnost hry je na můj vkus docela vysoká, plus je zde možnost si několikrát za hru zobrazit nápovědu. Za sebe musím říct, že mě hraní bavilo i dnes o mnoho let později. Je pravda, že pár věcí jsem si pamatoval z hraní v dětství, ale na spoustu věcí jsem musel přijít znova sám a nakonec jsem se musel radit s návodem jenom u zmíněných mechanik na čas.
+10
  • PC 80
Několik poznámek začerstva: Lost in Time není žádný klenot, ale ani úplně špatná hra. Bohužel kvalita začátku pomalu mizí, stejně jako přísná logika puzzlů. Čím dále postupujete, tím méně jsou puzzly intuitivní. Nebo mi tak možná jenom přišlo to umlčování papouška. Dále jsou v poslední kapitole pasáže, kde je nutné jisté akce vykonat v určitém krátkém časovém intervalu, jinak konec hry. Finální likvidace padoucha je pak velmi svérázná (je to alergik), ale přijít na řešení nemusí být vůbec lehké, nesáhnete-li po návodu jako já.

Měl jsem možnost hru vyzkoušet jak v původní disketové verzi, tak i na namluveném CD s více animacemi. Musím říct, že namluvení je otřesné, rozšířené videosnímky otravné a nehezké (hýbající se pusa je naklíčovaná do statického záběru) - a ještě rád jsem se vrátil k disketové verzi, kde animace rozhovorů nestačí člověka otrávit. Klíčování je ostatně použito ve všech scénách odehrávajících se v minulosti a působí doslova jako pěst na oko. Jestli vám to vadilo v Phantasmagorii, věřte, tady je to ještě horší (inu, 1993).

Nebýt úžasných prvních dvou kapitol, při kterých jsem málem chrochtal blahem (viz. diskuze), hodnotil bych níž.
+5