Všivák
Bohužel musím říct, že značce Hexen přechod do 3D úplně tolik nesedl. Ne, že by design druhého Hexenu byl špatný. Díky nepřítomnosti mapy to teprve dělá z Hexena pravý hardcore zážitek. Hra je víc o trénování paměti, než o samotné akci. Zatímco v prvním Hexenu byla mapa neocenitelným pomocníkem při častém vracení se přes jednotlivé huby, tady si všechny aktivní místa musíte zapamatovat, nebo si dělat poznámky na papír.
Nepřátelé se už sice nerespawnují, ale ve hře jsem na ně příliš nemyslel. Při hraní jsem víc přemýšlel nad tím, jak se dostanu dál. Akční stránka byla spíš na obtíž a není moc o co stát. Čtyři zbraně jsou hodně málo a když k tomu připočítáte nic moc pocit ze střelby. Nepřátelé vydrží docela dost munice a jsou spíše otravní, nežli zábavní. Naštěstí mi spravil chuť jeden zbytečný bossfight. Měl hodně napětí a nebyl úplně lehký.
Často jsem si při bloudění po velkých bludišťoidních levelech říkal, jestli to mám zapotřebí. Vždyť se v Hexen II nic neděje a je to nuda. Quake engine je sice pěkný, ve své době to musel být grafický vrchol, ale atmosféra z prvního dílu zmizela. První Hexen měl mnohem větší grády i s respawnem. V Egyptě už jsem byl dokonce tak zoufalý, že jsem použil návod. Možná jsem přehlídl nějakou nápovědu jak mám nastavit sluneční hodiny. Koho by napadlo vrátit se až na začátek epizody, kde se při správném nastavení hodin zbourá zeď. V tu chvíli jsem měl v plánu hru hodně ztrhat.
Po této zkušenosti jsem se poučil. S předsevzetím, že už se do konce hry ani jednou nepodívám do návodu, jsem začal do mrtě prohledávat jednotlivé huby v dalších epizodách. Dokud jsem v hubu nenašel a nesplnil všechno co šlo, nehnul jsem se dál. A fungovalo to. Hru jsem si začal konečně trochu užívat. Konečně jsem měl radost z postupu a musel jsem celkově uznat komplexní design Hexena II. Zatímco v jedničce se po zmáčknutí spínače někde něco otevře, tady musíte nacházet věci a používat je jinde. S trochou trpělivosti se dá dostat do hry. Nevyplatí se spěchat, pomalý postup je cesta k vítězství.
Adventurní a RPG prvky nebyly v roce 1997 moc časté. Hexen 2 je má, ale zároveň je poctivě staromódní. Pokud vám dá hra nějakou nápovědu, tak je často dost abstraktní. Po hrůzné první půlce jsem jí nakonec přeci jen vzal na milost. Nic ale, co bych si chtěl zahrát znovu. Jeden průchod hrou za Necromancera mi stačil.
Herní nášup 1/2
Nepřátelé se už sice nerespawnují, ale ve hře jsem na ně příliš nemyslel. Při hraní jsem víc přemýšlel nad tím, jak se dostanu dál. Akční stránka byla spíš na obtíž a není moc o co stát. Čtyři zbraně jsou hodně málo a když k tomu připočítáte nic moc pocit ze střelby. Nepřátelé vydrží docela dost munice a jsou spíše otravní, nežli zábavní. Naštěstí mi spravil chuť jeden zbytečný bossfight. Měl hodně napětí a nebyl úplně lehký.
Často jsem si při bloudění po velkých bludišťoidních levelech říkal, jestli to mám zapotřebí. Vždyť se v Hexen II nic neděje a je to nuda. Quake engine je sice pěkný, ve své době to musel být grafický vrchol, ale atmosféra z prvního dílu zmizela. První Hexen měl mnohem větší grády i s respawnem. V Egyptě už jsem byl dokonce tak zoufalý, že jsem použil návod. Možná jsem přehlídl nějakou nápovědu jak mám nastavit sluneční hodiny. Koho by napadlo vrátit se až na začátek epizody, kde se při správném nastavení hodin zbourá zeď. V tu chvíli jsem měl v plánu hru hodně ztrhat.
Po této zkušenosti jsem se poučil. S předsevzetím, že už se do konce hry ani jednou nepodívám do návodu, jsem začal do mrtě prohledávat jednotlivé huby v dalších epizodách. Dokud jsem v hubu nenašel a nesplnil všechno co šlo, nehnul jsem se dál. A fungovalo to. Hru jsem si začal konečně trochu užívat. Konečně jsem měl radost z postupu a musel jsem celkově uznat komplexní design Hexena II. Zatímco v jedničce se po zmáčknutí spínače někde něco otevře, tady musíte nacházet věci a používat je jinde. S trochou trpělivosti se dá dostat do hry. Nevyplatí se spěchat, pomalý postup je cesta k vítězství.
Adventurní a RPG prvky nebyly v roce 1997 moc časté. Hexen 2 je má, ale zároveň je poctivě staromódní. Pokud vám dá hra nějakou nápovědu, tak je často dost abstraktní. Po hrůzné první půlce jsem jí nakonec přeci jen vzal na milost. Nic ale, co bych si chtěl zahrát znovu. Jeden průchod hrou za Necromancera mi stačil.
Herní nášup 1/2
THX
Han22
PavelU
Zgrnd
pajmič
Snix
PeterGamerSK
ClassicMan
Pro: Advnturní a RPG prvky jsou docela fajn, pěkný hardcore design, závěrečný boss
Proti: jen čtyři zbraně, akční část hry je nic moc, nulová atmosféru, ranné 3D konceptu Hexenu moc nesedí