Solidor
Vždycky jsem první tři díly Final Fantasy považoval spíše za zajímavý výlet do historie videoher, než nějaké skvělé hry. Zvědavost mi ale nedala, a tak započalo mé putování remakem právě trojky. Výsledkem je docela příjemné překvapení, které však rozhodně neohrožuje velikány žánru.
Jako první jistě upoutá grafika nepopírající své DS základy. Bez detailů, až dětinsky barevná a přeci jen docela hezká. Všechny důležitější postavy mají výrazné rysy pomáhající k jejich zapamatování a celkově jsou roztomilé, obzvláště v porovnání se současnou rádoby realistickou nebo přehnanou manga stylizací. Nehledě na odfláklé dungeony a navzájem podobná města tak jednoznačně palec nahoru.
Hlavní devízu FFIII ale představuje bojový systém. Základy tvoří prachobyčejné tahy známé z předchůdců i blízkých nástupců, ale doplněny jsou možností kdykoli během hry libovolně změnit povolání každé ze čtveřice hrdinů. Klidně můžete mít třeba pouze černé mágy nebo tři bílé mágy podporované bardem. Přes dvacet těchto povolování, každé se svými plusy a mínusy, tak tvoří nesčetné taktické možnosti pro postup hrou. Navíc se levelují nejen jednotlivá povolání, ale i samostatné postavy, takže i při změně v samotném závěru nebude dotyčný pouze slabým otloukánkem, nýbrž důležitou součástí skupiny.
Celou hrou provází, se sérií pevně spjatá, vynikající hudba. Horší je už příběh vyprávějící o vyvolených sirotcích chránících světlo před temnotou a sloužící spíše jako průvodce po mapě, než nezapomenutelný děj známý z pozdějších přírůstků se jmenovkou Final Fantasy.
Zmíním ještě tuhou obtížnost, kdy už od počátku čekejte několikrát obrazovku s nápisem "your party has been defeated“. Trochu se zlepší s příchodem nových povolání a možností s nimi experimentovat. Poslední dungeon je nicméně opravdu hardcore (projít celý dungeon, zabít bosse, projít další dungeon a oddělat čtyři sub-bosse a konečně se utkat s hlavní záporačkou, po celou cestu jsou samozřejmě přítomny náhodné souboje a není možnost hru uložit) a ukládáním pouze na mapě světa vše ještě umocňuje.
Final Fantasy III rozhodně k JRPG nové fanoušky nepřivede. Těm stávajícím může ale nabídnout vcelku povedenou cestu do minulosti.
Jako první jistě upoutá grafika nepopírající své DS základy. Bez detailů, až dětinsky barevná a přeci jen docela hezká. Všechny důležitější postavy mají výrazné rysy pomáhající k jejich zapamatování a celkově jsou roztomilé, obzvláště v porovnání se současnou rádoby realistickou nebo přehnanou manga stylizací. Nehledě na odfláklé dungeony a navzájem podobná města tak jednoznačně palec nahoru.
Hlavní devízu FFIII ale představuje bojový systém. Základy tvoří prachobyčejné tahy známé z předchůdců i blízkých nástupců, ale doplněny jsou možností kdykoli během hry libovolně změnit povolání každé ze čtveřice hrdinů. Klidně můžete mít třeba pouze černé mágy nebo tři bílé mágy podporované bardem. Přes dvacet těchto povolování, každé se svými plusy a mínusy, tak tvoří nesčetné taktické možnosti pro postup hrou. Navíc se levelují nejen jednotlivá povolání, ale i samostatné postavy, takže i při změně v samotném závěru nebude dotyčný pouze slabým otloukánkem, nýbrž důležitou součástí skupiny.
Celou hrou provází, se sérií pevně spjatá, vynikající hudba. Horší je už příběh vyprávějící o vyvolených sirotcích chránících světlo před temnotou a sloužící spíše jako průvodce po mapě, než nezapomenutelný děj známý z pozdějších přírůstků se jmenovkou Final Fantasy.
Zmíním ještě tuhou obtížnost, kdy už od počátku čekejte několikrát obrazovku s nápisem "your party has been defeated“. Trochu se zlepší s příchodem nových povolání a možností s nimi experimentovat. Poslední dungeon je nicméně opravdu hardcore (projít celý dungeon, zabít bosse, projít další dungeon a oddělat čtyři sub-bosse a konečně se utkat s hlavní záporačkou, po celou cestu jsou samozřejmě přítomny náhodné souboje a není možnost hru uložit) a ukládáním pouze na mapě světa vše ještě umocňuje.
Final Fantasy III rozhodně k JRPG nové fanoušky nepřivede. Těm stávajícím může ale nabídnout vcelku povedenou cestu do minulosti.
Riotekk
Tifo
Fatality
DosRatas
Katt
Pro: systém povolání, hezká grafika, hudba
Proti: nudný příběh, vysoká obtížnost, ukládání pouze na mapě světa