Final Fantasy III nepatří mezi hvězdy série, spíše naopak - v žebříčcích hráčů, kteří mají s těmito jRPG zkušenosti, se umisťuje obvykle velmi blízko samotného dna. Přesto, protože v poslední době dohrávám staré herní nákupy pro mobilní telefon s androidem, se stala pro mne tou vstupní hrou. A popravdě, byť se nejedná o žádný přelomový počin, to ani není vyslovená katastrofa.
Co se týče příběhu, lore a postav, je skutečně dobré držet očekávání při zemi. Postavy nemají buď vůbec žádný background a vývoj, nebo jsou vykreslené schematicky. 3D verze (původně pro platformu DS) sice přidává jisté minimum, ale nedokáže zakrýt dědictví éry NES. Celé to působí poměrně ohlodaně a - co je horší - člověk ani nemá pocit hloubky za zkratkou vynucenou technologickým omezením. Zápletka o rovnováze světla a temnoty je extrémně tuctová a kvůli tomu ani závěr není v tomto ohledu nikterak velkým zadostiučiněním.
Lepší je to však s worldbuildingem a explorativním aspektem hry. Přestože koheze jednotlivých oblastí je slabá, nebo jde přímo o tematickou obdobu dortu pejska a kočičky, a ačkoli je postup hrou, navzdory iluzi otevřeného světa, v zásadě velmi přímočarý, fakt, že v průběhu hraní jsou vám předkládány různorodé lokace, nové herní mechaniky a noví nepřátelé (kterých je poměrně úctyhodné množství), zajišťuje, že hra neupadá do naprostého stereotypu.
Ještě větším pozitivem je bohatý systém jobů, které můžete libovolně měnit, kdy některá povolání fungují jako svého způsobu řešení hádanky, jak přemoci jisté nepřátele, bossy nebo projít určitými lokacemi pomocí některých kouzel. Je škoda, že není zcela domyšlen způsob povyšování, neboť postavy jednak levelují v rámci standardních úrovní a pak odděleně levelují joby. To funguje dobře na začátku, ale ve chvíli, kdy na konci hry dostanete k dispozici ta nejsilnější povolání a postavu na něj přepnete, musíte job povyšovat vždy znovu od začátku. Pokud tyto závěrečné joby chcete efektivněji využívat, jediná možnost je grind.
Co se týče grindu, nelze nezmínit nechvalně proslulý závěrečný dungeon (Crystal Tower a World of Darkness), neboť velkou většinu hry lze bez grindování hrát poměrně dobře, ale až právě do tohoto bodu, neboť vaši družinu na levelech 40-45 s odpovídajícími HP dokážou smést bossové v této lokaci na jeden útok. Pokud to nevíte a moříte se k nim několik hodin, abyste pak byli takto anihilováni (v dungeonech nelze savovat, pouze na mapě světa) lze pochopit určitou míru naštvanosti... Před závěrem hry, pokud se chcete vyhnout opakování a značné sázce na náhodu, je tedy nutné věnovat několik hodin grindu a postavy dostat ideálně na level 55 či ještě lépe 60. Osobně jsem hru dohrál se třemi geomancery a jedním devoutem na této úrovni již zcela bez problémů.
Hrát Final Fantasy III na PC, udělil bych o něco nižší hodnocení, ale na mobilním telefonu hraní po většinu doby odsýpalo, UI je pro Android i lehce uzpůsobené, k dispozici je i ukládání do cloudu a výsledný dojem je tak ve výsledku docela dobrý.
Co se týče příběhu, lore a postav, je skutečně dobré držet očekávání při zemi. Postavy nemají buď vůbec žádný background a vývoj, nebo jsou vykreslené schematicky. 3D verze (původně pro platformu DS) sice přidává jisté minimum, ale nedokáže zakrýt dědictví éry NES. Celé to působí poměrně ohlodaně a - co je horší - člověk ani nemá pocit hloubky za zkratkou vynucenou technologickým omezením. Zápletka o rovnováze světla a temnoty je extrémně tuctová a kvůli tomu ani závěr není v tomto ohledu nikterak velkým zadostiučiněním.
Lepší je to však s worldbuildingem a explorativním aspektem hry. Přestože koheze jednotlivých oblastí je slabá, nebo jde přímo o tematickou obdobu dortu pejska a kočičky, a ačkoli je postup hrou, navzdory iluzi otevřeného světa, v zásadě velmi přímočarý, fakt, že v průběhu hraní jsou vám předkládány různorodé lokace, nové herní mechaniky a noví nepřátelé (kterých je poměrně úctyhodné množství), zajišťuje, že hra neupadá do naprostého stereotypu.
Ještě větším pozitivem je bohatý systém jobů, které můžete libovolně měnit, kdy některá povolání fungují jako svého způsobu řešení hádanky, jak přemoci jisté nepřátele, bossy nebo projít určitými lokacemi pomocí některých kouzel. Je škoda, že není zcela domyšlen způsob povyšování, neboť postavy jednak levelují v rámci standardních úrovní a pak odděleně levelují joby. To funguje dobře na začátku, ale ve chvíli, kdy na konci hry dostanete k dispozici ta nejsilnější povolání a postavu na něj přepnete, musíte job povyšovat vždy znovu od začátku. Pokud tyto závěrečné joby chcete efektivněji využívat, jediná možnost je grind.
Co se týče grindu, nelze nezmínit nechvalně proslulý závěrečný dungeon (Crystal Tower a World of Darkness), neboť velkou většinu hry lze bez grindování hrát poměrně dobře, ale až právě do tohoto bodu, neboť vaši družinu na levelech 40-45 s odpovídajícími HP dokážou smést bossové v této lokaci na jeden útok. Pokud to nevíte a moříte se k nim několik hodin, abyste pak byli takto anihilováni (v dungeonech nelze savovat, pouze na mapě světa) lze pochopit určitou míru naštvanosti... Před závěrem hry, pokud se chcete vyhnout opakování a značné sázce na náhodu, je tedy nutné věnovat několik hodin grindu a postavy dostat ideálně na level 55 či ještě lépe 60. Osobně jsem hru dohrál se třemi geomancery a jedním devoutem na této úrovni již zcela bez problémů.
Hrát Final Fantasy III na PC, udělil bych o něco nižší hodnocení, ale na mobilním telefonu hraní po většinu doby odsýpalo, UI je pro Android i lehce uzpůsobené, k dispozici je i ukládání do cloudu a výsledný dojem je tak ve výsledku docela dobrý.
Pro: variabliní hratelnost, mnoho nepřátel, systém povolání
Proti: tuctový příběh, postavy a lore, výrazný grind v závěru hry