Úkol? Bla bla bla, koho to zajímá. Každé zabití přináší povýšení až na über seržanta doprovázené komentářem, který nechybí ani u popisu realistického autohealu. Při cutscéně parašutista prohlásí, že na něj teď nemohu střílet, ale po jejím skončení ho ihned sejmu. K ovládání nepotřebuji ani desítku kláves, a to počítám i tlačítka myši.
A konec? Ten nemá chybu. Nejvyšší šéf teroristů mi za nic na světě nechce dát atomovou bombu, ale když jsem ho o to požádal, tak mi beze všeho vyhověl. A vlaječky USA, trčící z mých prstů na úplný závěr už mě dorazily úplně.
Je to strašně krátké a stažení spolu s instalací trvá asi stejně dlouho, jako samotné hraní. Kdyby tato parodie měla alespoň hodinu, určitě bych hodnotil daleko výše, ale na druhou stranu autoři shrnuli všechny nedostatky moderních stříleček a bůh ví, co by se dělo dalších 55 minut.
Pro: hlášky, ovládání, příběh
Proti: krátké