Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

@Jab (06.01.2020 09:43): Jop, je tam toho hodně a já chápu, že s gameplayem to ani jinak tehdy pořádně nešlo, ale přijde mi, čím jsem starší, že je tam toho zabíjení prostě strašlivě moc v kontrastu s tím, co se ti "dobré" průchody většinou snaží sdělit.
Proto mi ve hrách třeba docela často chybí nepřátelé, kteří by se normálně vzdali. Přece jen, když jsi tolikrát absolutně nezastavitelné zabíjecí monstrum (a nehledě na vznešenost nějakých ideálů, s pár stovkami zabitých už prostě monstrum jsi :))) a pobiješ v místnosti 12 suprmega žoldáků, bylo by přirozené, aby ti dva chudáci co zbyli místo sebevražedného boje dali ruce nad hlavu a řekli "Ok, tohle nemá smysl, sereme na to.", což by možná tomu celému snažení dodalo nějakou váhu :)

Ale ještě jednou: pobíjení stovek a tisíců panáků není apriori špatné, blbé to je, když se ti hra snaží sdělit něco civilního nebo se k tobě snaží nějak promlouvat o hrůzách toho a toho a přitom pod tvůj krvěžíznivý čumák posílá jednoho panáka k vykostění za druhým a předstírá, že to s hrdinou nic nedělá nebo že si dokonce zachovává vlastně nějaký vysoký morální status.

To když už člověku není aspoň občas k smíchu, tak má fakt vypláchlý mozek :)
@Charllize (06.01.2020 09:47): V Disco Elysiu recykluješ. :-)

A pozor na to, tady se nebavíme o Diablu. Tam je zabíjení nepřátel hlavním prvkem hry, a nikdo nečeká nic jiného. Ale třeba v tom KotORu, který zmínil Shoggot, je fakt absurdní, když je protagonista téměř svatý, 100 % na světlé straně síly, a stejně vraždí lidi po stovkách.
Taky by se mohlo ve hrách recyklovat !

A do Diabla by nejak dát nepřátelům osobnost a možnost si s nima napřed pokecat. Zabil jsem jich asi 60 tisíc tak by to bylo nějakýho povídání. A moje Barbarka by se nad každým padlym pekelnikem měla řádně zamyslet :)
Zajímavý je Alpha Protocol, ve kterém máte ve statistikách místo killcountu (možná tam je i ten, nepamatuju si) počet sirotků, kteří jsou sirotci vaší vinou.
@Jab (06.01.2020 09:06): Tak třeba i v takovém KOTORu když hraješ za velmi světlou stranu, tak za sebou necháš nejeden masový hrob a hrobníkům naděláš práce na roky :) Call Of Duty už je vůbec kapitola pro sebe, tam je vždy jakýsi Jarda z Texasu velmi citlivýa dobrý hoch se správným srdcem na správném místě, ale lidi střílí opakovaně do ksichtu bez jediného mrknutí oka a bez jakékoli byť sekundy sebereflexe.

Vem si, že i v Mass Effectu na Paragona se každý rozplývá nad tím, jaký je Shepard dobrák, přestože i na Paragona je tvůj killcount tak vysoký, že by to přece aspoň trochu zamávalo i s takovým armádním speciálem :))

Ona to není tak úplně drtivá výtka jako ocenění toho, když někde protivníci fakt nejsou jen gumoví panáci na odstranění.
@Jab (06.01.2020 08:02): Však ono to třeba kouzlo takovému DOOMu nebo Call Of Duty zas tolik nebere, o tom žádná. Jenom to prostě působí příšerně jako pěst na oko, když se současně ta hra snaží vést civil příběh jak říká Tul a je to bez jakéhokoli "tongue-in-cheek".
Tohle vraždění po tisících je normální napříč mnoha žánry. Imho jde o tu insta satisfakci ("toho bychom měli"). Což pomalejší dialogové hry nenabízí. Ty mají samozřejmě případně své, ale je to na delší čekání.

Do příběhu je to ale leckdy tak nějak smysluplně zakomponováno. Zombie/demonská/mimozemšťanská invaze, postapo/dystopické sci-fi/frontier fantasy aj. Samozřejmě je to stále na palici. Ale moc to rozebírat je kopání do štěňátek.

Ne že by mě tedy nepobavila možnost, že by se čistě dialogová RPG stala mainstreamem. Už za ty osypky "grinderů" by to asi stálo. :)
@Zero (05.01.2020 19:42): @Tulareanus (05.01.2020 20:52): Je to tak. Proto je ta jedna přestřelka ve hře tak intenzivní. Paradoxně právě tam jsi v konfrontaci s někým, kdo by se dal označit za běžného protagonistu ve videohrách, oním žoldákem, co má podle přilby už 50 zabití. A hle, není divu, že to je absolutně nastartovaný psychopat, ze kterého vychází jen polodementní agresivní blábolení.

Hlavní protagonisti jsou i v případě "dobrých" průchodů hrou v civilním příběhu ubezpečováni svým okolím, že jsou "dobří lidé", přestože jejich dobrodružství připomíná spíš řádění opilého Kongo Müllera a my máme věřit, že z toho hlavní hrdina nikdy totálně nezblbne :))
@Flowerpot (05.01.2020 20:07): Najhoršie je, že posledné roky sa na takéto killovačky snažia niektorí vývojári našróbovať civilný príbeh. Vtedy mi obočie vyskakuje až za hranicu hlavy ako v niektorých animovaných seriáloch.
@Zero (05.01.2020 19:42): "Žádné bezmyšlenkovité zabíjení stovek či tisíců lidí, protože se to tak ve hrách prostě dělá."
Áno, prosím. Nutnosť hrať vo väčšine RPGčiek za masového zabijaka je pre mňa tradične jednou z defaultných rozbíjaní suspension of disbelief.
Čím víc nad tím přemýšlím, tím více se mi zamlouvá přístup Disco Elysium k soubojům. Ne ve smyslu "wow, tam nejsou souboje, to je cool!", ale ve smyslu, že se to k soubojům staví realisticky. Veškeré potenciální konfrontační situace ve hře jsou naprosto logické a smysluplné - konzistentní se settingem, s tím, za koho hrajeme. Žádné bezmyšlenkovité zabíjení stovek či tisíců lidí, protože se to tak ve hrách prostě dělá.

Tvůrci videoher by se měli jednou za čas povinně podívat na tohle video.
Herním průmyslem obchází strašidlo komunismu :))

Jinak, v Disco Elysium pochopitelně komunistou být nemusíte. Nikdo vám nebrání být libertariárním retardem nebo centristickým chudákem :))
@Shoggot (04.01.2020 18:05): Už je neskoro. Už nič nezabráni tomu, aby Howard v šestke Elder Scrolls zrušil súboje, nechal si v svete od Morrowindu až po Solstheim spáchať globálnu komunistickú revolúciu a situoval celý gameplay do vnútra obrazu fantasy verzie Jacksona Pollocka. A nám sa neostane len pýtať, či nám tie vysoké hodnotenia za to stáli, aby sme Charllizemu nezvratne zničili život a všetko, čo je mu na svete drahé.
A už jí mame i oficiálně v žebříčku databáze. Hezké třetí míst. Tak snad to nebudou kazit nějáký další fujky šedesátky, nebo ještě něco horšího :D
18:49 - teď mi hra běží už několik hodin v kuse, přišel jsem na to že když aktivuji ScrollLock tak můžu obrazem pohybovat pomocí šipek - není pohled zamknutý na tu postavu.
----
- hra se spouští v okně i když je nastavená na plnou obrazovku - je třeba v nastavení hry přepnout tam a zpět to nastavení v okně a plné obrazovky, aby se to srovnalo
- hra mi po nějaké chvíli spadne, se sama vypne, nebo úplně zamrzne, že je počítač třeba natvrdo restartovat
- zkusil jsem to spustit v okně, to mi hra pouze padá už nezamrzává
- jednou se mi stalo, že hra na stisk levého tlačítka myši vůbec nereagovala - nešlo se tedy vůbec pohybovat a prozkoumávat věci

(mám nějaký nejlevnější herní PC s W10, s Radeon - který se mi po několika hodinách nečinnosti na něm zpomaluje, odhlašuje, nebo zamrzává, nebo klávesnice a myš přestávají reagovat - i když mám nastaveno, aby se vůbec napájení a nic nevypínalo a nepřecházel do režimu odpočinku - takže jsem napřed myslel, že mi ten PC začal nějak víc blbnout, než že by to bylo tou spuštěnou hrou)
Dohráno. Chytlo mě to tak, že jsem tomu aktivně věnoval více hodin denně, než by bylo zdrávo. Ale co, o svátcích se to může... :-D

Pokud budu mít čas, určitě bych si to v blízké době zahrál znovu a zkusil jinou postavu. Ještě nemám utříděné veškeré dojmy, ale můžu říct, že to má k původnímu Tormentu blíže než veškeré novodobé RPG od Obsidianu nebo Tides of Numenera. A to přirovnání není jenom proto, že je prostě dobrým zvykem srovnat každé nově vyšlé RPG s ideálním typem, ale protože je zde zkrátka tolik paralel, že se srovnání nelze vyhnout. Od kvality dialogů přes způsob tvorby identity hlavního hrdiny po bizarní svět plný černého humoru a všelijakých podivností, který ale nikdy nepřesáhne úroveň trapnosti, který se nestane "weird for the sake of weird". A který je přes veškeré ty bizarnosti a humor naplněn melancholií a jakousi bezútěšností.

Tenhle song mi ještě nějakou dobu zůstane v hlavě (a vzhledem ke kontextu asi není úplně ideální ho poslouchat pořád dokola, ale...). A nejen ten.
@Zero (24.12.2019 15:44): Taky už stahuju, za 15 minut se do toho pouštím a už teď přemýšlím jaký typ detektiva si vytvořím. Jenom doufám, že jsem cílovka, ale všechny komentáře a recenze co jsem četl tomu nasvědčují.
Tak už to zkouším. První dojmy jsou, že konečně něco neotřelého. Ne každá hra vám zadá na začátku quest koupit si cigarety a zazpívat smutný song na karaoke. Nehledě na probuzení s obří kocovinou. Přirovnání k BoJacku Horsemanovi rozhodně není zcestné.
Je třeba čekat na nějaký patch nebo je to v pohodě hratelné tak, jak to je? Přemýšlím, že bych si našel čas na nějakou novou hru přes vánoční svátky, a tohle vypadá jako jasná volba.
@Phoenix (13.12.2019 15:23): Snažíš se tady apelovat na nějaké práva u profilu hry, jejíž autoři si na steamu dělají legraci z "100 bilionů" komunistických mrtvých. Protože jestli těch mrtvých bylo třeba jen deset milionů, tak to zcela mění podstatu věci. Místní soudruzi mají možná nové myšlenky, ale po etické stránce se to projevuje stejným způsobem.
@Adieu (13.12.2019 14:51): Karel Marx v Manifestu komunistické strany jasně uvádí "Prohlašují, že jejich cílů lze dosáhnout pouze násilným svržení dosavadního společenského řádu".

Jinými slovy, nejen že mu násilná podstata komunismu byla dostatečně známá, navrch ji zcela jasně a bez jakýchkoli kliček uvádí ve svém stěžejním díle.

Proto považuji jakékoli vytáčky zastydlých levičáků typu "Marx za nic nemohl a je to velký myslitel" (druhý level je "Lenin za nic nemohl", třetí "chyba byla v lidech, tentokrát se nám komunismus vybudovat podaří") za vrcholně prasácké.