Darwinia je životním dílem Dr. Sepulvedy, virtuálním světem obydleným myslícími bytostmi. Tito Darwiniané se samostatně vyvíjejí již několik generací. Tedy až do dne, kdy je celý svět napaden a likvidován nebezpečným virem. Hráč se na začátku připojuje k Darwinii jako nezvaný host, ale jelikož je Dr. Sepulveda zoufalý, žádá hráče, aby pomohl v boji proti virové nákaze.
Darwinia již na první pohled vyniká grafickým ztvárněním simulujícím herní retro styl - svět je vystaven z hranatých jednobarevných plošek, které napodobují zastaralou grafiku. Grafické ztvárnění vhodně doplňuje i hudba a zvuky. Hráči jsou postupně zpřístupňovány nové jednotky a možnosti, každou z nich vyvolává jakožto program z Task Manageru kreslením daných symbolů myší (podobně, jako funguje magie v Arx Fatalis) a je čistě na něm, jak využije svých zdrojů.
Krásná věc, která zachycuje to, co mám na videohrách nejvíc rád. Jednoduchý, snad až infantilní retro příběh se před hráčem pomalu rozvíjí a navozuje unikátní atmosféru pomezí starých a moderních technologií, podpořenou stylovou grafikou (subtilní a přitom jednoznačné odkazy na videoherní popkulturu osmdesátých let prostě nemohou nepotěšit) a propracovaným audiem. Takhle zvláštním způsobem nostalgický zážitek neposkytuje žádná jiná hra. Ačkoliv RTS jako žánr nemám rád, u Darwinie jsem se bavil.
Pro: retro příběh, stylová grafika, povedené audio, netradiční hratelnost, v podstatě perfektní technické provedení
Proti: omezený engine, repetitivnost