Cypher

Zkusit dohrát Cypher je nejlepší způsob, jak si ověřit, že nejste Alan Turing. Opravdu, pokud vám snad přišly hry jako Talos Principle, The Witness, nebo předcházející hry Matthew Browna málo náročné a toužíte po nějaké větší výzvě, je Cypher cesta, jak se k předcházejícím hrám zase pokorně vrátit. Je ale také zajímavým experimentem s vlastní trpělivostí a vytrvalostí a letmým nahlédnutím do tajů kryptografie, které budete moci odhalit v prostorách virtuálního muzea v rámci šesti místností a jedné bonusové s 12 obzvláště zapeklitými šiframi. 

Pamatuji si, že jsem kdysi, nemaje manuál ke hře Amberstar, dešifroval tajnou abecedu ve hře pomocí frekvenční analýzy. I to je jedna z metod, které ve hře najdou uplatnění a vězte, že se bez textové analýzy v Excelu v pozdějších částech hry daleko nedostanete. Hra jde ale tak daleko, že ji podezírám, že si v případě posledních šifer polyalfabetické substituce a simulace šifrování pomocí přístroje Enigma budete muset napsat vlastní skripty, které vám s dešifrováním pomohou. Hra se totiž přesune od hádanek k úlohám, které by mohly být klidně cvičeními z Javascriptu či Pythonu. Nejde navíc pak už ani tak o logiku jako spíš o pracné testování hypotéz - byť vám vaše bystrost pro rozpoznávání vzorů a perfektní znalost angličtiny zcela jistě velmi pomohou. V digitální kryptografii se pak už bez znalosti binární soustavy, logických operátorů a základů informatiky neobejdete vůbec.

Šifer sice není celkově mnoho a část z nich je i poměrně snadná, ale ty zbývající vás dokáží vyčerpat na dřeň. Osobně jsem prozatímně skončil v 57% hry (vyřešil jsem šifry 1.1-4.2 a 6.1-6.2). Na další postup ve hře už nemám energii. Utěšuji se alespoň tím, že jsem uvedené šifry až na jednu (3.4) vyřešil bez jakýchkoli hintů. K šifrám v bonusové místnosti, které jsem prošel jen zběžně a které přitom vypadají velice zajímavě, se vrátím až tehdy, až budu mít náladu propálit řešením jediné šifry zase několik dní.

Je obtížné určit, jaká je vlastně cílová skupina této hry. Je do jisté míry edukativní, ale informací o šifrách v ní není zas až tolik. Šifry v prvních dvou místnostech (a svým způsobem i v šesté) by se daly klasifikovat jako logické rébusy a myslím, že většinu hráčů logických her budou velmi bavit. Třetí místnost je ale zlomová v míře vynaložené práce na dešifrování textu a problém je částečně i v tom, že hra neobsahuje nástroje, kterým by vám dešifrování usnadnila. Jediné, co můžete, je že si celou zašifrovanou zprávu ručně opíšete (nebo necháte rozpoznat z printscreenu pomocí nějakého OCR) a budete ji pracně řešit mimo samotnou hru (jak jsem uvedl výše v Excelu nebo jiném podobném nástroji, který umožňuje hromadné náhrady a ideálně i výpočty kvůli různým frekvenčním analýzám). Náročnější šifry v místnostech 4-6 jsou pak adepty na testování potenciálních zaměstnanců Googlu. Bonusové šifry jsou pak asi kombinací obého.

Nicméně - zcela jistě při "hraní" okusíte, co to vlastně znamená dešifrovat nějakou zprávu a jak potenciálně pracný úkol to vlastně je. Zažijete frustraci, ale i euforické momenty, byť ty trochu kalí fakt, že jsou texty zcela arbitrární. I to je asi důvod, proč Matthew Brown vytvořil hru Alchemia. Do ní se ale už pustí jen ti nejzarputilejší lamači šifer. Nám ostatním zbývá jen uznale pokývat hlavou a vrátit se ke hrám pro běžné smrtelníky.