Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Company of Heroes 2

73
68 hodnocení Platformy
Žánr:
strategie > real-time strategie *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
25.06.2013 PC
Vývojáři:
Relic Entertainment
Oficiální stránky:
http://www.companyofheroes.com/en_gb/compa…
Pokroková 3D real-time strategie z druhé světové války, jejíž druhý díl se odehrává tentokrát na východní frontě. Základní soupeřící frakce mezi sebou tedy představuje německá a sovětská armáda, které mají rozdílné, ale skutečné zbraně a stroje a přitom je zachována stránka balance průběhu bitvy.

Jelikož se válka odehrávala v podmínkách, kdy byla teplota i 40° pod nulou, ve hře se promítá takové počasí, při němž vojáci za sněhové vánice umírají, pokud se neohřejí u ohně nebo v domě. Na pocitu z reality přidávají drobnosti jako zapadání tanků do ledu nebo zpomalený pohyb po sněhu. Ve hře se ale objevují i letní mapy, kde veškerá příroda lehce podlehá ohni, ale nemá to nijak zvláštní dopad na průběh boje. Pro hráče je určitě příjemná možnost jakéhokoliv pohledu, otáčet lze o 360° a přiblížit až na samotné bagančata vojáků.

Výjimkou kampaně je hra postavena na obsazování území, která jsou vyznačena hranicemi a nabízejí různá bohatství potřebná pro válku. Suroviny pro výrobu a stavbu zde představuje zlato, munice a ropa. Za munici lze upgradovat již povolané jednotky (např. granáty, plamenomety, bazuky, zrychlení nebo kulomet tanků atp.). Za ropu lze pořídit vše ropou poháněné, takže se objevuje nekonečno možností taktik, které při obsazování i z hlediska územního umístění mají své výhody. Hra končí ve chvíli, kdy strana má nulovou hodnotu tzv. hvězd (speciální území), což představuje bodové ohodnocení vývoje boje, které se od počátečních 500 odečítá v závislosti na vlastněných speciálních územích. Důležité je zmínit level systém přeživších jednotek, jenž naskakuje podle odvedené akce či vyhlazení nepřátelského squadu. Za každou úroveň u jednotky naskočí nová vlastnost (např. upgrade na bazooky pro vojáky, 15s rychlosti u tanku hvězda) a hvězda značící level, jejichž maximální počet je roven tří.

Company of Heroes 2 nabízí kampaň, singleplayer vs AI nebo skirmish arénu, kde se podporou steamu utkávají hráči v duelech nebo v týmech až 4vs4. Skirmish systém nabízí achievementy a level hráčů, což je nejspíš výzva pro progamingový svět.


Poslední diskuzní příspěvek

Kwoky: 6) takhle obecně těžko radit... Když ani nenapíšeš co máš a jak to máš zapojené/nastavené. Normálně ve Windows ti zvuk jde/nejde?

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 75
CoH 2 je pro mne zklamáním. Ne že bych očekával nějakou ledy lámající genialitu, ale doufal jsem, že bude alespoň stejně dobrá jako původní CoH.

Což z hlediska SP kampaně rozhodně není. Z nějakého důvodu se rozhodli opustit původní styl vyprávění a provázali to celé spojující linkou ve formě výslechu 'hlavního hrdiny', který takřka Shakespearovsky trpěl rozporem mezi oddaností jeho mužům a potřebami strany, ztělesněné nemilosrdným politrukem.

Kampaň samotná má 14 misí a mapuje celou válku na východní frontě, od marného zastavování německého Blitzkriegu, přes obrat u Mosky, Stalingradu až k přenesení války na německou půdu. Mise jsou ze začátku poněkud jednotvárné (logicky), což je docela problém. Jednička byla zajímavější a rozličnější, ale ta měla 15 misí na vylodění v Normandii až pod vítězství u Falaise, tedy nějaké 2 měsíce. Dvojka má 14 misí na 4 roky a dost vázné.

Některé jsou sice velmi povedené a zajímavé, najde se třeba jedna, kde se hraje jen za polské partyzány, ale celkově je to značně šablonovité. Žádné střídání několika armádní části, změna je maximálně v tom, zda se dají přivolat Shock troops nebo Rifle Guards.

Obtížnost je místy až neskutečná, ale vytváří ji poněkud uměle - obří počty nepřátel, současné útoky z několika směrů a jejich nutné řešení pomocí použití abilit jednotek, tudíž maximální soustředění na mikromanagement, což je přesně věc, ve které naprosto selhávám.

Druhou věcí je Theatre of War, zajímavá věc rozsekaná na několik kusů a prodávaných jako DLC. První z nich je zdarma a skládá se s Coop scénářů za obě strany, sólo vývez, sólo bitvy a několika skirmishů (ostatní tři jsou menší a poněkud střízlivější) a jejich hraní jsem si docela užíval, protože byly většinou zajímavější než nejzajímavější kousky kampaně. Každé dlc se soustředí na jiný rok (jinou událost) odehrávající se na Východní frontě a dodávají SP zážitku na rozmanitosti.

Rád bych ještě dodal, že i když snaha vyprávět a 'moralizovat' ovlivnila stavbu a podobu kampaně (ale ne Theatre of War), hratelnost je stále nadmíru slušná, byť možná až příliš 'herní'. Čímž myslím, jinde zmiňované 'nesmrtelné jednotky'. Jednotky v žádném případě nejsou nesmrtelné, stačí provést nějakou kravinu a chcípají až příliš rychle, ale jejich odolnost je dána jak kvalitou krytu tak kvalitou zbraní nepřátel a samotnou kvalitou jednotek. Stačí trocha obklíčení, přitáhnutí samopalníků o něco blíž nebo použití veteránské jednotky a naráz se začne umírat. Ve velkém.

Navíc mi přišlo zajímavé porovnávat, co jsem sám hrál s tím povykem, který se začal ozývat z Ruska, aby se mi potvrdila má původní doměnka, že ten smělý 'rezenzent' se chtěl jen zviditelnit. Omluvit by ho mohlo, že je idiot a nezvládá číst mezi řády, nebo má až příliš bujnou fantasii.

Neuvěřitelné je také kvantum DLC, které už k CoH2 existuje. Krom 3 Theatre of War DLC, je ještě tuna faceplatů (rámečků kolem hráčových medailý) každý po dvou eurech a nebo nějaká 'Doktrína' do zbytku hry (mimo SP) za 4€, která přináší jiné mixování speciální vlastností a jednotek. Hráč si je sice nemusí kupovat, ale příjde mi, že vydávají až příliš energie na vydělávacích místech, než aby se snažili zlepšit hru.

Hra je slušná, zabaví a má pár zajímavých nápadů, ale mohla být lepší v každém ohledu. Snad se ještě zlepší a dočkáme se i normálních datadisků jako v jedničce.

Pro: Theatre of War, gameplay, namluvení jednotek, groundbreaking systém dohledu a stopování( který tu nebyl od Original War :P)

Proti: 'Příběh', setting, nuda, level design, tuna 'zbytečných' DLC

+20
  • PC 65
Real-time strategie jako Company of Heroes zrovna nejsou hry které vyhledávám, ať už kvůli mé neschopnosti je "správně" hrát nebo kvůli jejich náročnosti na čas a taktické rozhodování. Co si pamatuju tak jsem kdysi hrál pouze Blitzkrieg a i když mě docela bavil, nikdy jsem ho nedokázal dohrát do konce. Přesto díky Herní výzvě na mě pokukovala druhá část CoH a tak po mírném přesvědčování jsem se do téhle bitvy pustil.

Přiznám se, že obtížnost jsem si nastavil na lehkou, ať už s ohledem na moje schopnosti nebo i na některé komentáře hráčů, že kampaň je později poměrně těžká a nespravedlivá i pro hráče strategií. Určitě to byla dobrá volba, protože některé mise i tak pro mě byly výzvou, ale nepoznal jsem tu frustraci z toho, že by mise nešla vyhrát a nepřítel měl nekonečno jednotek.

Grafika je pěkná, zvuky a hudba jsou taky ok a náročnost na moje staré pc byla též v pohodě, takže tady bych problém určitě neviděl, ale hlavní je hratelnost, popř. "příběh".
Hra je zasazena na východní frontu, což je určitě zajímavý nápad, jen způsob vyprávění mi poněkud nesedí. Výslech hlavního hrdiny a postupné odhalování postupu sovětských vojsk mě moc nevtáhlo a trochu mi i vadil ten způsob vykreslení toho, že pouze náš hrdina je správňák a ostatní kolem jsou jen válečné zrůdy podobající se německé armádě. Chápu, že i tohle byla součást bojů na východě, ale tady mi to přijde přehnané.

Většina misí v kampaní mi přišla dobrá, dobývání území a postupné likvidování nepřátelských pozic mi po čase začalo fungovat a po trochu delším zkoumání vlastních jednotek jsem už hru tak nějak začal chápat a bral si do boje ty vhodnější oddíly. Co se mi fakt nelíbilo byly příběhové mise, které vás sice mají naučit jak některé jednotky nebo strategie fungují, ale bylo to jen utrpení a čekání na klasickou misi a pořádnou bitvu. Např. když máte získat tank Tiger - hloupě naskryptovaný, mise s odstřelovači - snaha o stealth postup sem moc nezapadá a nebo propagovaná mise v mrazivém počasí, kde přebíháte od ohně k ohni na mě taky dojem rozhodně neudělala.

Uznávám, že nejsem zrovna ten kdo by mohl nějak zasvěceně hodnotit CoH, ale jako zkušenost a návrat k něčemu co vyzkouším jen jednou za několit let to bylo obstojné a po neskutečně šťastném dohrání poslední mise už mám zase na pár let vystaráno...
+13
  • PC 55
Po pár hodinách hraní musím přiznat, že u mě převládá poněkud rozpačitý dojem, až zklamání. Kromě grafiky a pár přidaným herním prvkům hra nenabízí nic nového, ba co více, hratelnost a zabáva je horší, jak u jedničky. Nerealistické bitky, nesmrtelní vojáci, jednotky na sebe střílející z metru, na normální obtížnost počítač neuvěřitelně přesílen, atd ... od pokračování veleúspěšné hry v roce 2013 bych si představoval přece jen něco víc ..

4/10

Pro: Hezčí grafika, nové herní prvky, naděje že příjdou patche, upravující hratelnost

Proti: Nerealističnost, nesmrtelnost jednotek

+10
  • PC --
Company of Heroes byla pro mě vždycky srdcovka co se týče strategií. Druhé pokračování je dobré, grafika se zlepšila, kampaň je celkem zábavná, a je možné hrát za dosud neprozkoumanou frakci, Rudou Armádu. Velkým problémem je pro mě DLC politika typická pro SEGU, každá frakce navíc je za dalších 13 Eur plus ještě musíte kupovat velitele za virtuální měnu abyste měli trošku více možností ve frakci. Dle mého názoru není pokračování tak dobré jako původní díl, ale pořád se jedná o solidní strategii s slušnou podporou modů.

Pro: Grafika, Mody

Proti: Mikrotransakce, Drahé DLC, tupější pathfinding jednotek

+4
  • PC 90
Věděli jste, že fenomén jménem strategie je pomalu ale jistě na ústupu? Můžeme být rádi, že vyjdou ročně dvě, tři dobré hry. A proto, když se přibližoval datum vydání Company of Heroes 2 (dále jen CoH 2), téměř každý stratég zpozorněl. A pokud tak učinil, tak teď nelituje, protože jestli se něco povedlo, je to právě tato hra. Původní titul byl velmi zábavný, optimalizovaný a všeobecně povedený, dvojka to ovšem dotáhla téměř k dokonalosti. Už moc nechybělo, snad jen doladit pohyb jednotek po bojišti a obsáhlejší kampaň.

Příběh není stěžejním bodem, ale pár řádků bych mu věnovat měl. Vžíváte se do role muže jménem Lev Abramovič Isakovič, vojáka a válečného pisálka, kterého texty dostaly až do sibiřského gulagu, kde musí vysvětlit, proč o válečných zločinech rudé armády psal. Že není vše, jak se zdá, vám během 14 misí (při výslechu) Lev vysvětlí. Je to klišé, animace a samotný scénář nepůsobí příliš dobře a ani texty nejsou napsány moc přesvědčivě. Jenže o tom to není. Je to o jednom velkém příběhu jménem druhá světová válka a vývojáři z Relicu prostě nechtěli, aby upadl v zapomnění. A že k tomu mají cit a um, se přesvědčíte samy při cestě od Stalingradu až po samotný pád Berlína.

Během oněch 14 misí (každá vás vyjde na zhruba 1-2 hodiny hraní), se dočkáte jak lítých bojů při útoku, či bránění, tak misí, kde budete ovládat jen skupinku vojáků s těžkým cílem. Mise vám nebude ulehčovat ani počasí, na kterém mělo CoH 2 stavět (není to úplně tak, ale je to výborné). Představte si pravou ruskou zimu, kde mají problém se sněhem brodit nejen tanky, vozidla, ale i vojáci. Zimu tak krutou, že zamrzají motory a krevní oběh. Abyste své vojáky udrželi v teple, musíte je občas poslat zapálit provizorní ohniště, nebo si k již zapálenému probojovat cestu. Pokud se tam nedostanete včas, umrznete (teplotu těla hlídá ukazatel v podobě teploměru nad hlavou jednotky). Vozidla jsou téměř nepohyblivá, pokud jedou hlubokým sněhem a poblíž není žádná cesta. Do toho všeho může začít sněhová vánice, kde není vidět na metr a vy do toho máte například vydržet obléhání Leningradu. Kromě měst, která nesou jména po různých vůdcích sovětského svazu, se podíváte také do Moskvy, Běloruska, Polska a konečně Německa. Cesta bude dlouhá a strastiplná a po jejím dokončení pochopíte, jak těžké a útrpné boje se vedli za naši svobodu. A aby jste to neměli vůbec lehké, nezapomněli vývojáři do hry začlenit obávaný Stalinův rozkaz .227, který znamená jediné: zpátky ani krok, kdo se otočí a bude utíkat z boje, bude zastřelen. Pokud tedy začnete v době trvání tohoto rozkazu stahovat své jednotky z boje, pravděpodobně o ně přijdete tak či tak, hned po vstupu do vaší báze. Se zimou ale přichází i led, respektive zamrzlé lední plochy, například jezer, nebo jiných vodních toků. Za války se přes tyto ledy přesouvaly jednotky například při ústupu, nebo obklíčení, ale pokud se dostali pod palbu nepřítele, tak se vykoupaly v mrznoucí vodě. Například při dopravě zásob do Leningradu, jezdila kupa nákladních aut po ledních plochách a drželi tak město při životě. Každý řidič měl otevřené dveře a byl připraven vyskočit, pokud by pod ním led praskl. Tohle všechno a mnohem víc vás čeká i tady.

O vaše jednotky je potřeba se starat s citem. Není zde možnost jich mít nekonečné množství, ani tu neplatí pravidlo, že víc tanků víc ví. Když například vezmete pět tanků T-34/85 (střední tank rudé armády), teoreticky by to mohlo stačit. Jenže jsou zde minová pole, Němci, kteří se nevzdají bez boje a k němu používají raketomet (Panzerfaust), nebo vám nahází granáty pod pásy a je konec. Proto je dobré svoje vojáky umět dobře kombinovat a být tak připraven na každou situaci. Základ je pět, šest skupin s vojáky, ty považujme za první linii. Jako podporu jim dáte něco z motorizovaných jednotek (co bude zrovna skladem, tanky, transportéry s možností namontovat na ně protiletadlové dělo, atp.), to pro případ, že byste narazily na těžkou obranu. Samozřejmostí jsou pak alespoň dvě skupinky inženýrů, kteří jednak staví minová pole, či budovy, ale hlavně opravují vaše vozidla. Posléze je dobré poslat povolávací rozkaz pár sniperům. Ti jsou dobří hlavně na prozkoumávání mapy. Mají totiž vlastnost, že mohou vystřelit světlici na padáčku nad danou oblast a tam budete po určitou dobu vidět vše. Pokud je možnost, tak je dobré vlastnit něco málo houfnic, nebo tanků s dlouhým dostřelem a také samohybná děla pro podporu. Tohle všechno je dobré mít a ještě to umět dobře kombinovat. Pakliže nenecháte vaše muže zbytečně umírat, budou sbírat frčky za zabití (max. jsou tři hvězdy). Jakmile budou maximálně vylepšení, je o to těžší je zastavit a pokud se bude kolem nich motat transportér, který jim může kdykoliv na bojišti (pokud máte body za obsazení území například) doplnit stav, máte vyhráno. To samé platí i pro vozidlový park, tanky jsou potom silnější, více vydrží a jsou (pokud mají dostatečnou podporu) neporazitelné. No a taky s vojáky nezapomeňte sbírat zbraně po padlích nepřátelích. Ať už kulomety, bazuky nebo minomety, všechno se při boji o vysvobození hodí. Tak na to myslete.

Grafická stránka nedoznala příliš mnoho změn, ale rozhodně vypadá o mnoho líp, než starší bratříček. Minimálně hra světel a lesků je na velmi dobré úrovni a velká sněhová vánice také stojí za to. Optimalizace je už ale maličko horší, hra je rozhodně náročnější než původní CoH, ale hrát se to dá i na starším stroji. Co se týče zvukového doprovodu, tak ten je perfektní. Samotné zvuky kulometů a těžké dělostřelecké palby jsou vynikající, jako i vrzání pásů a různé nadávky vašich můžu po rozkliknutí dané jednotky. Hudba je taková jakou od Sovětského Svazu lze čekat a mně naprosto vyhovovala. Ke zvukové stránce jako takové nemám skutečně žádných výhrad, jen ta grafická stránka by mohla být lépe optimalizovaná. Ale když vidíte vojáky, jak se brodí hlubokým sněhem, nebo propadající se tank pod ledovou krustu, říkáte si, že to za to stojí.

Co říci k finálnímu verdiktu? Můžeme být vůbec rádi, že se hra podívala na trh, protože po rozpadu původního studia jsem se chvilku bál, jestli značku někdo odkoupí. Stalo se, titul vyšel a já jen mohu dodat, že jsem za to velmi rád. Takhle epesní jízdu jsem už dlouho nezažil a ze všech těch stovek strategií ze druhé světové, co jsem dohrál, umí jen CoH přinést tu pravou atmosféru a pachuť v ústech, když váš útok skončí katastrofou. Cesta až do Berlína byla strastiplná, zlá, krvavá, ale hlavně zábavná a o tom to přeci je. Jestli si nějaká strategie (a že jich moc není) za poslední dobu zaslouží maximální doporučení, je to právě tato. Herní doba se šplhá téměř ke dvaceti hodinám určitě, pokud zvolíte alespoň střední obtížnost, multiplayer je opět velmi zábavný a chytlavý, grafika je skvělá, umělá inteligence ucházející (pokud se nejedná o přesun jednotek z místa na místo na vlastní pěst), zvuková stránka úřaduje sama za sebe a vůbec je to opravdu vyvážený a skvělý titul. Moje doporučení tedy považujte za to nejvřelejší, a pokud vás zajímá druhá světová válka, neměli byste už váhat ani minutu.

Pro: - Herní doba - Grafika - Zvuková stránka - Co dodat…Ono by se toho našlo asi skutečně dost, je to prostě výborná strategie

Proti: - Občas umělá inteligence - Optimalizace

+1 +3 −2