Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Tak tato hra byla peklo, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Hru jsem hrál 3x. Poprvé jsem ji ještě jako malý capart nebyl schopen dohrát, protože ve mě vyvolávala naprostý děs. O 4 roky později jsem hru dohrál a teď po 7 letech jsem se k ní vrátil znovu, abych zjistil že hra má pořád skvělou atmosféru i po tolika letech. Atmosféru myslím temnou a nelítostnou. Lekaček je tu pomálu a to je dobře, protože to z horroru dělá skvělý horor, jelikož nemá lekačky zapotřebí a hráče děsí už jen svou atmosférou.

Rukopis Clive Barkera je tu zřejmý, příběh napsal on sám a na rok 2001 je více než povedený a zajímavý. Pan spisovatel si dokonce střihl roli jednoho ze zakletých členů rodiny.

Grafické zpracování bylo v té době nadstandardní, levely byly neskutečně detailní a propracované. Jako dan za takové levely je tu nakřka nepřetržitý loading, obzvláště v první lokaci sídle vašeho přítele Jeremiáše. Modely postav jsou detailní a nepřátelé děsiví a oškliví.

Počet zbraní je tu nahrazen jejich originalitou, od obyčejného revolveru až po smrtící kosu, jenž vám za pomocí vaší magické síly doplňuje životy, Tibetský kanon s dračí hlavou, který neustále vydává velmi bad ass zvuky, a klasiky jako brokovnice či molotův koktejl. Nakousl jsem kouzla. Ty sbíráte při průchodu hrou a ve výsledku je jích hned několik. Od obyčejného plazma útoku, po ochranný štít, rychlejší nohy, odkouzlení, nebo naprosto boží smršť lebek, které před vypuštěním různě srandovně pokřikují a chichotají se a pokud je nepřítel blízko, začnou doslova vyšilovat a žhnout. Oživení, jenž oživuje padlé nepřátele, kteří budou něakou dobu bojovat na vaší straně, stejně tak vám okamžitě umožní likvidovat nemrtvé. Poslední důležitou schopností je vidění, jenž je nejen velice praktické při čtení v posteli, ale také vám umožní vidět věci co se staly a stanou, rovněž vám umožní vidět duchy a slyšet šepoty ze záhrobí.

Co je ale na hratelnosti nejlepší? Že zbraně a kouzla můžete dle libosti kombinovat. Ano, je tu možnost střílet z revolveru a zároven na nepřítele posílat smrtící blesky. Taktéž se dají kombinovat kouzla samotná při překonávání překážek a daných nepřátel.
Např. je před vámi chodba, jenž ze země vyraší bodáky a navíc po stranách chodby čekají nepřátelé. Můžu použít rychlost a pokusit se bodákům vyhnout nebo raději budu postupovat opatrně a použiji štít? Nebo pokud budu rychlý, můžu kouzla zkombinovat. K tomu si připočtěte různé druhy munice do zbraní a náhle vám můžou vznikat různá smrtící komba. Ale vždy se vám naskytne možnost jak danou situaci vyřešit, rovněž vás hra nutí při boji přemýšlet a to je dle mého soudu velký klad.
Kouzla si také můžete skrze magické kameny, jenž jsou poschovávané po mapě vylepšovat a např. již zmíněné kouzlo oživení použít na živé protivníky a donutit je spáchat sebevraždu. Zkrátka budete ke konci pěknej bad ass kouzelník, kterého se bude bát i samotné podsvětí.

Tato hra mi přivodila noční můry na mnoho let. Technicky už sice zestárla, ale po herní stránce ji nikdy vrásky nenarostou. Jen je opravdu škoda že tvůrci takového skvostu skončili u braku jako Medal of Honor Warfighter.

Pro: Perfektně postavená hororová atmosféra, grafické zpracování, možnost kouzlit a zároven střílet,příběh.

Proti: ke konci jste už moc overpowered.

+28
  • PC 80
Undying jako klasická FPS pravda až tak nevyniká (čímž nechci říct, že by byl v tomto ohledu nějak podřadný), zapůsobil na mě především svou atmosférou (která prosakuje už v hlavním menu), kde platí za nejlepší horor, jaký jsem měl dosud tu možnost hrát. Na rozdíl od v zásadě primitivních lekacích her typu AvP, které sází snad jen na "baf" efekt, nabízí Undying poměrně velké množství více či méně strašidelných událostí, z nichž mi jich nemálo utkvělo v paměti (což o něčem svědčí).

---

Lehké vystřízlivění po opětovném dohrání. Undying má pořád atmosféru, to rozhodně; že jsem se už nebál tak moc, jako dříve, je jednak asi dáno věkem (přeci jen jsem jej poprvé dohrál před pár lety) a také tím, že napodruhé už vás zkrátka hodně věcí nepřekvapí. Jinak první část pořád platí za nejlepší (i s Kosou je postava stále relativně slabá, plus skvělý závěrečný souboj), u části s Ambrozem hra trochu upadá, Oneiros je naopak super (hlavně vizuálně), jen by mohl být delší a propracovanější. Kapitola s Aaronem je taktéž docela solidní (i když asi nejkratší; nestřílí se tak často, o to více jsou však střety vydatnější), ovšem závěr (vč. obou bossů) byl napodruhé už opravdu nesnesitelný.

Jinak příběh pořád docela fajn, ale asi už mám trochu vyšší standardy a dialogy jsou tedy nicmoc (i když lepší než v mnohých jiných FPS).

Podrženo sečteno, je to stále hodně dobrá hororová FPS, nicméně už ji nehodnotím tak kladně, co dříve.
+22
  • PC 95
Mám rád FPSka, a pokud se někdy dostanu ještě jednou k takovému skvostu jako je Clive Barker's Undying budu plesat blahem.

Hru charakterizují hlavně dvě věci. První je příběh. Ze začátku se rozjede do vcelku konvenčních rovin, ale postupem času vygraduje do neuvěřitelné fantaskní zvrácenosti, při kterých se autor nebojí na scénu pouštět nové a nové přídavky zvrhlých představ, aniž byste vůbec tušili, že to takhle daleko může dojít. Na konci máte pocit, jako po uběhnutí maratónu. Kdo zná třeba Velké Tajné Show a líbilo se, ví o čem mluvím.. No dobře, na potřeby hry něco tak monstrózního udělat ani nešlo. To málo je ale vyřešené skvěle (vlastně není divu, když to psal sám autor).

Druhá věc je: ATMOSFÉRA. Ta tu funguje tak, že jsem měl prostě strach. Všechno co tady uslyšíte, nakonec i uvidíte. Děsivý pocit samoty uprostřed pustiny. Slyšíte jen zlověstné vytí. Šílený hrad plný přeludů strašlivých událostí. Zapadnutí do dimenze z jiného světa, která si nezadá s peklem atd.. Motivů tu je dost a dost, a všechno funguje. Největší zásluhu na tom má skvělé ozvučení (co taky jiného:-)).

Naštěstí fungují i vaše zbraně. Které jsou přesně úměrné své době a podle toho se i tak chovají. Když tedy nepočítám vymyšlené zbraně, a kouzla. Která jsou mimochodem to správné koření, a hru posouvají opět o něco dál před konkurenci. Všechno je navíc ztvárněno hodně naturalisticky, sirově, uvěřitelně. Není radno si pustit k tělu pekelného čokla. Hra má docela slušnou délku a ani na chvíli mě nepustila, dokud jsem jí nezdolal. Mám jen ty nejlepší vzpomínky. Jediné, co bych vytkl, je obtížnost. Převrácená. Na začátku tuhá. S příchodem pekelné kosy a kouzla štít, se dost věcí zjednodušuje. Já jsem si ale skvělý pocit střelby z revolveru nenechal vzít.

Clive Barker's Undying je klenot. Škoda, že se komerčně nechytl, a skoro upadl v zapomnění. Třeba takový Doom 3 se ještě má co učit. Clive Barker's Undyingu nesahá ani po pás.

Pro: atmosféra, příběh, délka, kouzla, skvělé zpracování boje, snad všechno

Proti: s příchodem kosy se hra stává jednoduší

+20
  • PC 80
Jakožto milovník dobrých temných hororů jsem nemohl nezkusit herní kousek nesoucí jméno Cliva Barkera, autora legendaráního Hellraisera a taky spousty podprůměrných kousků a tak jsem k herní adaptaci přistupoval trochu s obavou.

Kupodivu Undying je poměrně povedený kousek s výbornou atmosférou šeptajících hlasů, roztodivných monster, zajímavým příběhem, solidní grafikou v rozmanitých levelech, stejně jako kombinace kouzlení a střelby při ničení těch pekelných kreatur.

I po letech jsem zkusil znovu a pořád to má koule, i když logicky už tolik nenadchne, přesto u mě pořád v nadprůměru

Pro: příběh, atmosféra

Proti: otravné loadování, snižující se obtížnost

+20
  • PC 100
Hru jsem si koupil před pár lety za nějakých 249 Kč a nevěděl jsem do čeho jdu, ale to co sem zažil se dá slovy popsat jen těžko....
Naprosto pohlcující hororová atmosféra kdy sem se skoro pořád bál, příběh hodný mistra a skvěle propracovaný level design. Pro někoho možná až příliš strašidelné, mě to ale nevadilo :-)

V době vydání sklidila neprávem nízká hodnocení, ale to nic neubírá na tom že by si ji lidé neměli zahrát a zjistit, že vlastně hrají herní skvost.

( o příběhu se rozepisovat nebudu, každý kdo chce si ji zahraje )

Pro: mrazivě hororová atmosféra, nepřátelé, příběh, lokace, hudba od Billa Browna

Proti: nevšiml sem si jich :-)

+17
  • PC 75
Undying se mi dostal do počítače koncem roku 2001 a toho dne jsem se seznámil s mystickým hororovým počinem. Každý z vás jistě ví, že dluhy se mají splácet a ví to i hlavní hrdina Patrick Galloway. Splatit slib se vydává do odlehlého sídla, kde musí vyhledat Jeremiaha Covenanta, kterému je dlužen. Ten mu prozradí, že v jeho rodině, ani s domem, není všechno úplně v pořádku a požádá vás o prošetření. Tu najednou se ze sklepení ozve křik majordomuse a vy se vydáváte prozkoumat okolnosti. Hra má místy velmi hutnou atmosféru a různé bestie, co se vás snaží zabít, dokáží spolehlivě nahnat mráz na záda. Hudební motivy skvěle sedí a celková zvuková stránka je solidní. Na střední obtížnost se nejedná (až na bosse) o příliš těžkou hru, tedy pokud vám místo krve koluje látka zvaná FPS. Čekat vás bude mnoho map, pěkný příběh a přibližně patnáct hodin hraní. Nedávno jsem titul znovu dohrál a musím říct, že je dobře hratelný i dnes. Grafika sice už asi nikoho neosloví, ale různé deníky a knihy, ve kterých se nachází výtečně napsaný text, už by mohly. Nemluvě o celkem slušné hratelnosti - je však potřeba klávesy přenastavit k obrazu svému, protože základní nastavení je za trest. Pakliže vás baví horor, Clive Barker a retro, neváhejte a určitě hru zkuste.

Pro: Slušný příběh - Hudba - Pěkně napsané knihy, které výborně dokreslují příběh

Proti: Defaultní ovládání - Velmi tuzí bossové - Místy nelogické postupy

+15 +16 −1
  • PC 100
Osobně tuhle věc řadím mezi nej hry všech dob. Recenzenty docela opěvovaná, hráči odvrhovaná. Přitom je to jedna z mála her, která dokázala výborně skloubit jak FPS, tak prvky RPG a střelné zbraně s magií, akci s hororem a silně jde poznat příběh od mistra hororu Cliva Barkera, který zapůjčil své jmého i do samotného titulu hry.
Netradiční ovládání zbraně levou rukou je za chvíli vysvětleno. Pravou sesíláte na nepřátele kouzla a pokud správně přidáváte nalazené posilovače, má kombo blesk + brokovnice dokonale smrtící účinek. Pak ale dostanete do ruky kosu a tu už nepustíte z ruky. Sice Vám trochu omezuje regeneraci many, ale na vytvoření štítu 4x za sebou postačuje. Zároveň můžete do zbraní nabíjet různé druhy municí, obyčejnou, stříbrné kulky s pomalejším nabíjením, ale neskonale vetší razancí nebo fosforové náboje do brokovnice.
K celkové atmosféře přispívá i množství kvalitního textu. Bohužel kdo neumí anglicky, tak bude připraven o pořádný prožitek. Sice se na poli amatérských češtin objevil celý překlad, ten byl ale bohužel dost nekvalitní. Doslechl jsem se ale, že před několika lety byla celá hra přeložena znovu a prý dost solidně.
O Undyingu by se dalo napsat množství textu, o rozmanitosti nepřátel, navštívených lokacích a cestování v čase a mezi dimenzemi, ale o tomhle se nedá číst, to se musí hrát a prožít.
Vřele doporučuju!

Pro: zbraně/kouzla, atmosféra, délka, nepřátelé

Proti: pro někoho složité a nudné

+13
  • PC 75
Důrazem na příběh, atmosféru, roztodivné nepřátele a používání zbraní s kouzly mě hra příjemně překvapila. V podstatě šlo o klasickou střílečku s hledáním artefaktů, řešením hádanek, střílením nepřátel a procházením rozmanitých úrovní. Horší už to ale bylo s vracením se do již navštívených míst, souboji s bossy nebo nedostatečným počtem strašidelných lokací a situací.

Díky zmíněnému příběhu se koncept úrovní držel častého vracení se a pokračování dalšími dveřmi nebo bránou dál, prostřednictvím nově získaného klíče. Což jsem v oblibě kvůli nepřehlednosti neměl. Naštěstí ve většině plnohodnotných misí byla tato nutnost, k mé spokojenosti, eliminována na minimum.

Má oblíbená kratochvíle při eliminaci bossů byla v této hře dost podkopána a degradována na mou neschopnost je udolat. Neboť k tomu často byl zapotřebí daný postup s konkrétní zbraní či kouzlem. A přestože byly nakonec ty kombinace celkem v pohodě, nechtělo se mi rozhodně přemýšlet nad tím co na kterého bosse uplatnit a ke slovu tak přišlo nahlédnutí do návodu, což obvykle nemám při soubojích zapotřebí.

Zřejmě díky nevhodným podmínkám při hraní za denního světla, popř. se zataženými žaluziemi s minimem doby strávené u hry při parných letních nocích v potemnělém pokoji, jsem si Undying ani moc neužil a marně v něm hledal dechberoucí, hororový okamžik. Při kterém bych se hodně lekl nebo bál. I tak ale byla jeho atmosféra výborně ponurá a podtrhávaly to dále i mnohé situace, např. ty s hromadným nabíháním dotěrných potvor.

Oněch 75% jsem hře udělil nakonec za její old-school nádech, stylové zpracování hodné Clive Barkera a keltskou kosu. Zbrani upřednostněné před ostatními na časté porcování nepřátel, což bylo zábavnější než do nich střílet. Nejvíce cool mi ale přišlo rozostřené vidění, po zásazích od špičáků nebo intuitivní ovládání pro navolení dané zbraně a kouzla, přes klávesy E, R a kurzor myši.

Pro: Atmosféra, příběh, zbraně, kouzla, akce a Unreal engine.

Proti: Souboje s většinou bossů, vracení se, málo strašidelné.

+13
  • PC 90
Přehlížený a pozapomenutý klenot. Zajímavě a originálně pojatá výtvarná stránka, neskutečná atmosféra. Příběh dle mého zase až tak moc silný není (resp. je docela standardní), za to je však výborně dávkován, což ještě více umocňuje atmosféru. Plno znamenitých nápadů (viz kouzlo, díky kterému vidíte či slyšíte věci minulé, tleskám).Jen škoda toho ne vždy dobrého level-designu, který připomíná klasické Doomovky. Chtělo by to remake, třeba v Source enginu...

Pro: Atmosféra, výtvarná stylizace, originální nápady.

Proti: Level design, ke konci začíná trošku nudit.

+11
  • PC 65
Očekával jsem... vlastně nic. Stará střílečka, dle staré šablony. Docela dost jsem se spletl. Začátek vypadal naprosto skvěle. Nechyběla atmosféra, zajímavý příběh (i když už jsem někde viděl něco podobného. Hrával jsem v noci, aby byla hra působivější a ze začátku to opravdu působilo.

Neustále to sice shazovali nepřátelé, postupně se k tomu přidávali i rozlehlejší a rozlehlejší lokace, připadající spíše uměle natáhnuté. A od návratu z minulosti už mě to šíleně nebavilo a tvrdnul jsem u toho jen abych to dohrál.

A nejútrpnější byla poslední "dimenze" plná pravěkých lidí, trifidů a rybiček z nožičkama. Utrpení.

Pro: Atmosféra, některé lokace, i ten příběh, dá se říct...

Proti: FPS část hry, zbytečně natahované levely, nepřátelé...

+8 +10 −2