Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC --
Existuje opravdu málo her, které jsou stále nějak relevantní i deset, patnáct let po vydání. Relevantní, díky unikátním vlastnostem jako je ovládání, výtvarný styl, atmosféra či příběh.

Bioshock ovšem exceluje téměř ve všech ohledech, a to díky jedinému faktoru - originalitě. V každém ohledu nabízí Bioshock nějaký "twist" na typicky přirozené vlastnosti stříleček z prvního pohledu. Každé prostředí, ve kterém se hráč pohybuje, nutí všímat si jak detailů, tak rozjímat nad celkovým dojmem z neproniknutelné hloubky architektovy představy. Každý střet a přestřelka nutí hráče přemýšlet nad tím, které náboje šetřit, které plasmidy použít a kolik peněz utratit za náboje či lékárničky.

Je to právě ta neočekávaná novost každého následujícího okamžiku, kterým Bioshock vybočuje z řady tuctových blockbusterových stříleček. Nic není zcela očekávané a nic není definitivní.

Už jen díky těmto kvalitám se Bioshock povznáší nad svou konkurenci. Klidně jen kvůli hratelnosti, kdy nenáročným hráčům nabídne neustálé přestřelky a široký zbraňový arzenál.

Ale stejně jako Andrew Ryan, i tvůrci této hry šli nad rámec prvků nejistoty, nebezpečí a bázně. Tyto prvky totiž neslouží pouze jako stavební kámen hratelnosti, ale také jako stavební kámen vypravování. Na rozdíl od stříleček, které staví právě na příběhu, jako například Spec Ops: The Line či Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty, kdy je námět a jeho podání v zásadě jasné, Bioshock pokládá nepříjemné morální otázky - politika a etika sdílí tu samou bezvýchodnost jako ta nejsložitější politická debata, ať už se bavíme o existenci svobodné vůle, užitku čistého kapitalismu či legitimnosti altruismu. Snaha o jasnou odpověď na tyto otázky vyvolává ty samé napjaté pocity při hraní této hry, kdy nás Bioshock dostává do stavu vnitřní krize.

Otázky správnosti a nesprávnosti vyvstávají na povrch jak při setkání s jednotlivými postavami a jejich motivy, tak při setkání s různými politickými postaveními. Nevyhnutelné nebezpečí nekontrolované lidské ambice se nalévá do našich myslí a dusí naše smysly, stejně jako voda, která prosakuje všude stěnami Rapture.
+16 +17 −1
  • PS5 85
Kluci z RetroNation mě navnadili znovu si zahrát BioShock, vzpomínky mám na hru mlhavé a navíc po třicítce mi hra dá určitě více než když mi bylo 16. Hra je navíc v PS katalogu, takže super vstupní hra do roku 2023... no a byl jsem mile překvapen!

BioShock se stále skvěle hraje, zní a vlastně i vypadá dost k světu. Na to jak je to stará hra, tak onboarding je naprosto plynulý čemuž pomáhá i Art Deco a celkové zasazení hry. Začátek je hodně pozvolný a vlastně až do setkání s prvním Big Daddy i hodně jednoduchý - paralyzovat a bouchnout do hlavy. Postupem času jak začnou přibývat nové zbraně a možnosti, tak i nepřátele budou trochu více "tuzí" - to ale neznamená, že je hra težká, vlastně mě překvapilo jak hrou jde na střední obtížnost projít jen s pár škobrtnutíma.

Gameplay je i na ovladači úplně v pohodě (až na skákání), střílení přesné a pohyb plynulý. Hra je dost plynulá a nenutí k oběvování, ale pokud člověk chce, tak díky audiologům se může o Rapture dozvědět dost věcí nad rámec příběhu, což mi vyhovovalo. Mechanismy hra představuje postupně a bohůžel některé jsou dost rušivé - hlavně minutové alarmy - a postupem času nudné - opakujícíci se hackovaní.

Z příběhu jsem byl nakonec dost rozčarován, nedokázali mi prodat myšlenku toho kdo je a jak je starý hlavní hrdina, to mi bránilo proniknout do příběhu a cítit jeho váhu. Mnohem více zajimavé mi příšlo prostředí Art Deco a celková historie Rapture, ADAM a jiných důležitých postav. Objevování pozadí dodalo hře hloubku. Jinak jako dost nepovedené mi přišlo intro a outro, které ale vůbec nezapadaly do designu hry.

Pro: Art Deco, premisa hry (Rapture incident), přimočará gameplay

Proti: alert system, opakující se hackování, intro/outro

+16
  • PC 90
Tak další zářez na pažbě a hned se podělím o dojmy.

Grafika se povedla, opravdu jsem se přistihl při tom, že si některé věci jenom tak prohlížím a prodlužuju herní dobu + efekty vody jsou parádní. Průchody tekoucí vodou, šplíchance na obrazovce, všechno velice pozitivně ovlivňuje hraní. Celkový kabátek art-deca 30-tých let minulého století se povedl. Aspoň zase něco jiného a neokoukaného. Jde vidět, že si tvůrci dost vyhráli a zabývali se i detaily, které s hraním nemají nic společného.

Hratelnost...nenudí. Ikdyž se Rapture tváří jako free pro pohyb, tak opak je pravdou a Bioshock je totální koridorovka. Ale nádherně zaonačená a tak Vám ani nepříjde, že se motáte v chodbách. Navíc je možné kdykoli kouknout do mapy nebo si dokonce zapnout směrovou šipku. Nelze zabloudit.

Co se týče zbraní a celkového likvidačního potenciálu, tak ten mě potěšil, ikdyž některé kousky jsem nepoužil vůbec a některé až hodně pozdě. Zbraně mají několik druhů munice a i ze špatné zbraně jde vhodou municí a postupným vylepšením v automatech udělat solidní vražedný nástroj. Možnost provádět výzkum fotoaparátem taky potěší a zpříjenmí hraní nebo přidá pár vrásek na čele, podle toho, jak jste obratní ;-) Plasmidy (vlastně nic jiného než instantní magie) mají široké využití, které v prvních chvílích ani nedojde.
Bohužel si tím musíte hlídat jak zdraví, tak množství Evy, kterou na plasmidy vyžíváte. Ono je špatné, když Vám při souboji dojde a musíte si píchnout injekci.
Množství bojových, strojních, fyzických a jiných tonik jenom usnadňují cestu vpřed. Bohužel jsem ze začátku hodně šetřil Adama, látky, kterou si spřístupníte další tonika, sloty na ně nebo zvětšíte množství Evy. Takže ve finále jsem měl moc jak Adama, tak peněz na nákup nábojů, lékarniček atp.
Průchod hrou usnadňují oživovací komnaty, vy kterých se probudíte vždy po smrti. Bohužel bez jakýchkoli penalizací. Takže osobně jsem si raději načetl nějaký starší save.

Nepřátelé jsou podivní, dobře charakterizují zkaženou společnost, obývající podvodní město. Časem se je naučíte likvidovat vcelku snadno a to včetně Big Daddyů. Jediné, co mě opravdu naštvalo, je poslední souboj. Proč, to si zjistěte sami.

Příběh Vás drží až do konce. Cestou sbítáte audio nahrávky jednotlivých lidí. Některé Vás posunou v příběhu dál, jiné jenom ukážou zvrácenost Rapture nebo tajný kód ke skladu. Možnost několika konců, podle toho jak se ve hře chováte, je asi dostatečným důvodem k replayabilitě.

Pro: grafická stráka, možnosti

Proti: koridor a finální boj

+15
  • PC 90
Bioshock – nepřímý následovník, nebo spíše jeden velký odkaz na geniální System Shock 2, pokračuje v jeho bravurním konceptu temné FPS s propracovaným a hraní mohutně proplétajícím příběhem. Od System Shocku však uteklo spoustu vody, na jednu stranu to znamená, že Bioshock oplývá fantastickou, moderní grafikou, jenž hráče občas přinutí se i jen tak zastavit a prohlížet si okolí (zvláště vodní efekty), ale také to znamená, že hra se podřizuje jednoduchosti a konzumnosti doby. Survival prvky jsou omezeny, systém upgradování a práce s itemy jsou jednodušší, což je sice fajn pro běžné FPS hráče, ale trochu to snižuje jejich význam a důležitost pro úspěšné procházení hrou.

Ale to jsou jen pihy na kráse, berme itemy a plasmidy, bez kterých se dá obejít, jako zpestření, či alternativní možnosti, Bioshock i tak samozřejmě zůstává spíše hardcorovou, než primitivní hrou a nakonec ani tak nevadí, že v něm vlastně „nejde“ zemřít, nejdůležitější je totiž samotný pocit z hraní. Atmosféra je natolik silná, hutná, vtahující a navíc i docela depresivní, že se hráč určitě nebude cítit jako neporazitelný Rambo, nýbrž bude stále ke světu Bioshocku spíše vzhlížet jako k něčemu velkému, třeba zrovna jako k monstróznímu podmořskému světu, ve kterém se dějí neuvěřitelné věci...

V případě Bioshocku se skutečně jedná o „něco jiného“, tohle není obyčejná hra, je výjimečná svým zpracováním, smyslem pro detail, jakousi filmovostí, co se týče důrazu na příběh a dění všude okolo, je to také jedna z mála her, u níž není design levelů jen skvělý, ale dohromady tvoří i určitou estetiku. Možná právě takto vzniká umění i v oblasti video her...

Pro: Příběh, příběh (ano, raději hned dvakrát), grafika, design, atmosféra, snad i herní doba

Proti: Řada předmětů a plasmidů je nepotřebná, slabší survival horror prvky, lehký závěrečný boss

+15 +17 −2
  • PC 80
Hádám, že vše zásadní již bylo ke hře řečeno, ale Herní výzva 2017 mi přikazuje napsat komentář. Pokusím se to ale omezit na několik málo postřehů.

- Hrál jsem Remastered edici hry. Prý to spoustě lidí nefunguje a dělá to kdovíco, u mě ale všechno dobrý. Asi štěstí.
- Součástí Remastered edice jsou Steam kartičky. Poprvé jsem viděl, že bych po hodině hraní dostal kartičku s masivním spoilerem. Kartička s Atlasem ukazuje jeho pravou podobu. Kdo to měl na starosti by zasloužil vyliskat.
- Na začátku hry vám Atlas řekne že Adam je surovina, bez které se nedá přežít. Ve skutečnosti z toho máte akorát upgrady... wtf?
- Hlavní hrdina přijde k první upgradovací stanici a bez momentu k zamyšlení si mrdne obrovskou injekci divné tekutiny do ruky. Za mě dement roku. Jsem ale ochoten přistoupit na vysvětlení, že byl k tomu předprogramován.
- Morální volba záchrany/zabití mrňavých holčiček je nadějný, ale totálně zabitý koncept. Za záchranu dostáváte sice míň Adamu, ale občas dostanete kompenzační "dárky", takže ten rozdíl je ve výsledku minimální. Jelikož jsem chtěl kladný konec a všechny jsem zachraňoval, měl jsem být postižen menším množstvím Adamu. I tak jsem ho měl ale výrazný nadbytek a ke konci jsem kupobal jen další sloty a hovadiny, které jsem nepotřeboval.
- Rád bych upozornil na lokaci Waterfall Grotto, která mě vyloženě rozčílila (asi víc než by měla). Level design celkově ve hře kolísá od dobrého ke špatnému ale toto je vrchol špatnosti. Pár screenů: nesmyslná kola u stropu, prolínají se objekty, a tady znovu. Já vím, možná jsem puntičkář, ale takové věci mě ve hrách občas naserou :(

Omlouvám se, že moje komentáře sklouznou vždy jen k výčtu negativ, ale co už. Na závěr tedy jen řeknu, že mě to i přes chyby dost bavilo, po stránce herní i příběhové. Můžu doporučit :)

Pro: příběh, akce, speciální schopnosti, atmosféra <3

Proti: nějaké nedostatky jsou vypsány výše

+15 +16 −1
  • XboxX/S 80
K opětovnému dohrání tohoto titulu mě v zásadě „donutila“ Herní výzva roku 2020. Jak potom vyplývá z předchozí věty, Bioshock 1 jsem již jednou dohrál, a vzhledem ke stáří hry, a to i při zohlednění remastrované edice všech tří dílů, přiznávám, že bych se do jejího opětovného hraní sám do sebe patrně již nepustil. Z předestřeného důvodu k tomu nicméně došlo a bylo tak pro mě zajímavé porovnat své původní dojmy s těmi nynějšími.

Z hlediska kladů mohu s potěšením poznamenat, že i po řadě let Bioshock nadále exceluje v tom, co z této hry v době jejího vydání, alespoň podle mého názoru, udělalo takový hit, totiž v atmosféře, která z podvodního světa a „mikropříběhů“ jeho obyvatel jen sálá. Je to nepochybně tím, že na tento parametr neměl zub času prakticky žádný vliv. Jiná věc samozřejmě je, že danou atmosféru již nedokresluje krásná grafika, kterou čas naopak ovlivnil měrou nemalou. To je přirozeně zcela pochopitelné a hodí se k tomu dodate, že na uvedeném nic nemění ani vydání zmíněné remastrované edice. Grafika již prostě a jednoduše zestárla. Co se dále, tentokrát však v negativním smyslu, stejně jako atmosféra hry rovněž nezměnilo je pocit ze střelby, respektive některé herní mechanismy. Bioshock v době svého původního vydání, a tedy logicky ani nyní, nebyl a podle mého názoru ani nikdy neměl být čistokrevnou střílečkou, což je znát. Nejedná se o žádnou tragédii, avšak rozhodně nečekejte, že si budete střelbu z jednotlivých zbraní výrazněji vychutnávat. Dále podle mého mínění jsou již některé herní mechanismy využívaného tímto titulkem v roce 2020 jednoduše přežité. Typicky se podle mého jedná o nutnost absolvovat minihru v případě jakéhokoliv pokusu o hackování, tedy s výjimkou případů, kdy obětujete tzv. „hacking tool“ na to, aby Váš pokus byl automaticky úspěšný.

Při srovnání původního a nynějšího herního zážitku pro mě bylo dále zajímavé, že jsem si jednotlivé úrovně pamatoval jako velmi rozsáhlé, což mi nynější projití hry celkem rychle vyvrátilo. Ačkoliv jsem totiž dané úrovně procházel celkem svědomitě, i tak jsem hru dohrál odhadem za „pouhých“ 15 hodin. I když ono „pouhých“ je možná do značné míry ovlivněno tím, že je dnes moderní vydávat velké open-worldy, vedle nichž každá lineárně vyprávěná hra působí jako celkem krátká.

Měl-li bych na závěr učinit určité resumé, pak mohu říct, že chcete-li si v dnešní době odškrtnou Bioshock 1 ze seznamu svých herních restů a nevadí-li Vám přitom zastaralejší grafika, přičemž naopak atmosféry hry má pro Vás mnohem větší cenu, pak s chutí do toho. Současně však počítejte s tím, co jsem uvedl výše, tedy, že nejde o čistokrevnou střílečku a bylo by tedy nefér od hry očekávat dokonalý pocit ze střelby. Jste-li naopak hráč co si potrpí na nejnovější grafiku a moderní herní mechanismy, kdy sledování dílčích herních příběhů není Vaše gusto, pak doporučuji raději sáhnout po některém z novějších titulů daného či případně jiného :) žánru, protože byste jinak mohli být jednou z herních legend, mezi které Bioshock 1 bez diskuze patří, nepříjemně překvapeni.

Pro: nádherná atmosféra podvodního města; zajímavé „minipříběhy“ obyvatel daného města

Proti: bohužel již zastaralejší grafika i některé z herních mechanismů; hráč nemůže očekávat dokonalý pocit ze střelby

+15
  • PC 95
Na Boishock jsem se těšil od prvního obrázku co se objevil na netu.Musím říct že čekání se vyplatilo a byl jsem ze hry nadšen.Rapture je svět sám pro sebe a já se do něj plně ponořil.Úpadek a dekadence na vás dýchá na každém kroku.Zašlá sláva a velikost moderního města.Pološílení obyvatelé,kteří byli mimochodem neuvěřitelně ukecaní,dodávali perfektní atmosféru.Celkově styl Art Deco byl perfektní volba,smekám před level designéry.Ve hře je tisíc maličkostí,které nakonec dávají jeden krásný celek.Hned v úvodu mi spadla čelist po vynoření se na hladinu po dopadu letadla.Takový efekt vody jsem vživotě neviděl.Pak po schodech a do kapsle a hurá na cestu.Všudypřítomné reklamy na plasmidy jsou skvěle udělané,vůbec dolaďvání postavy díky plasmidům výborně fungovalo.Little sister a big daddy jsou nezapomenutelné postavy z Bioshocku.A co hodnotím velice kladně,je konec hry,kdy Ryan donutí hráče,aby vzal golfovou hůl a ........Však víte.Kdo nehrál,ať se nechá překvapit.Celkově umělecky pojatá hra,výborná hudba-všechno to spolu krásně ladí.System Schock jsem nehrál,takže nejsem jeden z těch sklamaných,kteří očekávali mnohem více.Hra,která se jen tak nevidí,vyjímá se svým stylem,celkovým pojetím.Svět sám pro sebe.Těším se na pokračování.

Pro: Art Deco,hudba,šílení a ukecaní obyvatelé,plasmidy,úvodní a finální scéna,level design,myšlenka Ráje na zemi,voda

Proti: slabší AI

+12
  • PC 80
Mě se Bioshock velmi líbil, akorát mi přišel moc jednoduchý. Hráč kromě bojů s Big Daddyk nemá vůbec motivaci používat zbraně. Zbytečně plýtvají náboje a s pár Tonicama bylo mnohem efektivnější používat páčidlo. Zabil jsem s tím naprosto kohokoliv a velmi rychle jsem měl maximum úplně všeho. Mít pořád maximum lékárniček, EVE, peněz a všech nábojů je velmi nudné. Samozřejmě jsem celou hru hrál na nejvyšší obtížnost.
+12 +14 −2
  • PC 85
BioShock je skvělá hra s úžasnou atmosférou a poutavým příběhem. Hra mě vtáhla do světa Rapture a bavilo mě odhalovat tajemství tohoto dystopického světa. Avšak, gunplay mi přišla poměrně neuspokojivá, v podstatě jsem hru prošel převážně pomocí páčidla. V pozdějších levelech jsem začal pociťovat určitou repetitivnost a závěrečný boss byl příliš jednoduchý - možná to bylo mým vymazleným hasákem :). Celkově bych řekl, že BioShock je skvělá hra pro milovníky příběhu a atmosféry, ale pro hráče, kteří dávají přednost akci, může být lehkým zklamáním.

Pro: atmosféra, příběh, zvuk hasáku dopadajícího na lebku slicerů :)

Proti: gunpay, repetitivnost, obtížnost

+12 +14 −2
  • PC 85
Graficky krásná hra s úžasně mrazivou atmosférou a geniálními momenty. Procházení se po troskách podmořského města Rapture je úžasný zážitek, zamrzí snad jen přílišná linearita prostředí a stále stejná hackovací minihra. Výtky bych mohl mít i k systému oživení po smrti, který místy narušuje hratelnost. Neuškodilo by ani mít více možností ovlivnění konce hry nebo nějaké ty rpg prvky, když už má jít o nástupce System Shocku, ale celkově vzato jsou tohle spíš prkotiny a zážitku z rapture to příliš neubírá.

Pro: nádherné lokace, atmosféra, široké možnosti destrukce, pamětihodné momenty

Proti: linearita, mohlo být o něco komplexnější

+11 +13 −2
  • PC 100
Na první pohled trochu přeplácané prostředí.... na to se dá ale rychle zvyknout a později je to spíš lahoda. Hraní jsem si užíval, přepínal jsem mezi během a chůzí abych mohl vztřebat všechny detaily nejen visuální, ale i skvělé zvuky plasmidů, splicerů, prostředí. Je to hodně zvláštní hra, najdete zde věci, které jste určitě nikde neviděli. Není to však směska nesmyslů zkombinovaná dohromady. Všechno má své vysvětlení a zapadá to do příběhu.
Kdo jste to ještě nehráli, hodí se vypnout si šipku, víc si hru užijete.
+11 +12 −1
  • Switch 60
Hned ze začátku musím přiznat, že jsem docela zklamaný. Spousta lidí mluví o prvním Bioshocku jako o kultovní hře. No čekal jsem, že mě to bude bavit více. Gun play je poměrné slabý. V jednotlivých levelech se často blbě orientuje i přesto to, že hodně času (ale ne vždy) vám šipka ukazuje zhruba směr kde máte jít. Musím pochválit atmosféru a podmořské město Rapture, akorát level design by mohl být lepší. Po určité době mi gameplay přišel docela repetitivní. Otravovaly mě alarmy, které po spuštění volají chvilku létající bojové roboty. Kdyby to tam nebylo bylo by to lepší. Zajímavý a skvělý prvek jsou speciální schopnosti, které působí originálně. Příběh jako takový není špatný, ale jeho vyprávění, je dost nudné. Vyprávění prostřednictvím volané hlasové komunikace je nezáživné. Radši bych byl za klasické cutscény. Celkově to byl takový slabě nadprůměrný zážitek. Snad budou pro mě další díly lepší.

Pro: Design zbrání, atmosféra, město Rapture, cool speciální schopnosti

Proti: Gun play, často problematická orientace, repetitivní hratelnost, otravné alarmy, styl vyprávění příběhu

+11
  • PC 75
Po tříměsíčním martýriu, kdy bylo střídavě zábavno, střídavě nudavo a zase naopak, jsem pokořil tento psychedelický výtvor a mám z něj dojem jediný. Ulítlost. Ulítlý prostředí. Ulítlej příběh, který by býval byl možná i napínavej, kdyby nebyl toliko rozplizlej v "přines 4 toho a 3 tohohle a tím sestavíš támhleto a zaneseš to tam". Ulítlej hrdina, jenž je prostředkem pro otevřenou polemiku s prázdnými herními slogany na téma "svobodná volba hráče". Je něčeho takového jakákoliv hra vůbec schopna? Není ona to jen prázdná fráze k dosažení prodejních výšin? Bioshock je pro mě ulítlým hábitem na těle prachobyčejné koridorové střílečky.
+10 +16 −6
  • PC 80
Hmm.Těšil jsem se na tuto hru vychvalovanou skoro do nebes.Nainstaloval a začal s nadšením hrát.Grafika parádní,hudba taktéž.Atmosféra mě po vstoupení do města nadchla,ale postupem času mé nadšení opadalo.Pořád jsem si říkal další část města bude lepší.Lepší nepřátelé.Jenže při průchodu městem \vodní scenérie jsou excelentní \ a plnění úkolů mě něco pořád vadilo.Hru jsem dohrál silou vůle.Sám nevím proč,ale pro mě není tahle hra NEJ.
+9 +10 −1
  • PC 50
Bioshock neni hra pro každého, i když skoro všude hru hodnotí kladně, musím s nima nesouhlasit.Když sem se poprvé ponořil do světa Rapture, dýchla na mě neuvěřitelná atmosféra a bombastickej začátek. Doufal sem že si hra toto tempo udrží, jenže po pár hraní sem se začal nudit. Abych pořád chodil na ty stejná místa a pořád vybíjel neustále se respawnující nepřátele, děkuji nechci.Na co sem se také těšil , byly souboje s bigdaddym které mě nakonec také zklamali. Big Daddy má IQ houpacího koně a jediný co umí ,je být otočený pořád na vás a útočit.

Co musim však pochválit je grafika a atmosféra.Atmosféra podvodního města je neuvěřitelně krásná a skoro nic se tomu nemůže vyrovnat. I když mi na grafice něco nesedělo, musim i tak autory pochválit za zpracování.

Pro: Unikátní lokace , atmosféra, grafika

Proti: Nepřátelé, hratelnost , zbraně, plasmidy , souboje s big daddym

+9 +15 −6
  • PC 60
Relativně zábavná arkádová střílečka ve vizuálně poměrně hezkém prostředí. Byť z onoho mocně vyzdvihovaného Art deca mnoho nezbylo, většina prostředí jsou úplně standartní nudné ruiny něčeho, co kdysi mohlo vypadat zajímavě.

Ničím víc než arkádou přitom Bioshock není, úrovně jsou silně samoúčelné a prostředí hry i přes svou pompéznost a příběhový background vůbec nefunguje - jen mrtvé chodby plné nemrtvých nepřátel, hra je zkrátka striktně přímočará (možnosti nelinearity jsou zcela iluzorní a omezují se na "zmáčkni A nebo B pro volbu outra") a navíc její obtížnost díky naprosté nesmrtelnosti hlavní postavy nulová. Což silně negativně ovlivňuje celou její hratelnost - zejména snahu vzbudit zájem hráče na vylepšování zbraní, efektivnímu využívání Plasmidů, shánění munice etc. Jistě, to všechno tu je, ale k čemu? Když budete chtít, bohatě stačí všechno umlátit s obyčejným páčidlem, ani lékárničky netřeba, když umřete, objevíte se o metr zpátky živí a zdraví.

Přesto, používání zbraní a plasmidů (=kouzel) je vcelku zábavné, a je jich dost velké množství. Škoda jen že všichni nepřátelé které ve hře potkáte jsou jen tupá zvířata, jejichž vrchol inteligence představuje snaha se vyléčit při vážném zranění. Souboje samotné tedy žádné terno, tím spíš že se nepřátelé neustále respawnují z ničeho (sic!) a jsou tedy místy dosti otravní. To samé platí i o Big Daddys, kteří mě osobně velmi zklamali - jsou to jen obyčejní "tužší" nepřátelé, nic zajímavého, co by mohlo dostát jejich pověsti, a ani nehrají naprosto žádnou roli v příběhu.
Nicméně ono by stejně asi nebylo moc o co stát, příběh samotný má sice své kvality v tom v jakém prostředí se odehrává, ale samotný děj během hry je totálně nudný, průhledný, a stokrát viděný. Přitom potenciál ideového sváru meziválečného velkokapitalismu s populistickým komunismem zde nastíněný je tak velký... ale bohužel zoufale nevyužitý.

Pro: vizuální styl, množství zbraní a kouzel, prostředí

Proti: konzolová arkáda svou primitivností likvidující jakýkoli silnější dojem ze hry a světa, ve kterém se odehrává

+9 +20 −11
  • PC 75
Bioshock jsem dohrál teprve nedávno. Hru jsem si sice nainstaloval už dříve, ale nějak jsem nebyl schopen začít hrát: To, že v menu nebylo nastavení tlačítko na walk mě zamrzelo, avšak tempo pohybu ze začátku nedosahovalo nějak závratných hodnot. Vše se změnilo, když jsem poprvé sebral zbraň – hasák. Pak náš hlavní hrdina sprintuje tak rychle, že sem se nikdy nedonutil pokračovat, pomalu mi činilo potíže trefit se do dveří, prostředí kolem mě jsem si ani nemoch při pohybu ani pořádně prohlídnout. Nedávno jsem však náhodou objevil patch, kterej možnost chůze přidává – teprve potom jsem uznal hru vhodnou k zahrání. (asi si říkáte, že jsem blbec, ale já to takhle prostě mám - uvádím v profilu, schovívavost!)

Začátek je výbornej, atmosférickej. Říkal jsem si, že to bude něco pro mě: Zajímavá scifi zápletka, Rapture, tísnivá hororová atmosféra. Naneštěstí je vše jinak: Příběh nakonec hodnotím jako naprosto dementní a "zvrat" v něm mi hru dokonce natolik znechutil, že jsem se musel do pokračování vyloženě nutit. Tupě plníme úkoly jakéhosi kohosi, místo aby člověk myslel na logickou otázku jak se dostat ven atp.
Nepřátel je všude jako stromů v lese a strach z nich bohužel nemáte vůbec. Hororová atmosféra, která je přítomna v začátcích tak hodně rychle vyprchá. Vždyť monstra, co chrání sestřičky, jsou prostě k smíchu a sejmout je není vůbec problém, poněvadž oni po vás nejdou do chvíle, když se do nich sami pustíte a tak se náležitě připravíte (nebo je to tím, že jsem milosrdně nezabíjel sestřičky?). Systém ukládání (ty komory) jsem si samozřejmě vypnul, stejně jako debilní šipečku kam jít (takhle si kazit hru?) Nicméně design Rapture se rychle okouká a ke konci mi přišel už nerealisticky trapnej a neustále se opakující (furt stejný obchůdky, melodie, hlášky).
Plazmidy jsou podle mě kravina, co hru kazí a patří spíš do Fantasy RPGčka a to pouze za povování „kouzelník“. Snažil jsem se je nevyužívat vůbec, naštěstí to celkem šlo – nábojů bylo až na konkrétní okamžiky dost. Zaměřovací kříž bohužel nešel vypnout, tak se na přibližovací/zamíření režim v divokých face to face přestřelkách nedostávalo – hra očividně s bláznem, co hraje bez kříže nepočítala – škoda mohlo to bejt o poznání tužší.

Závěrem tedy shrnuju tento počin jako naprosto přeplácanou mozaiku různejch nápadů a motivů, kterej první hodinu hry (která otevírá skvělý možnosti) otupuje v hloupou 3d běhačku, kde jenom kosíte tuny směšnejch nepřátel. Uvedené zachraňuje hudba, občas i povedená atmosféra nicméně megatrapnýho příběhu.
Napoprvé se to dalo zahrát. Podruhé už nikdy více. 75%

Pro: atmosféra, zezačátku prostředí

Proti: příběh, žádnej strach, opakující se prostředí, plazmidy, dost jednoduchý, celková přeplácanost

+7 +12 −5
  • PC 65
Při prvním seznámení zaujme Bioshock neokoukanou estetikou, padnoucí hudbou a především formálními podobnostmi se sérií System Shock. I když jsem jisté podobnosti čekal, opravdu mě zpočátku překvapilo, jak moc hra působí jako její vesmírní bratranci.

Pozitivní dojmy však nevydržely dlouho, neboť se dost brzo začalo ukazovat, jak je Bioshock v mnoha ohledech okleštěn. Nejsem proti zjednodušování herních mechanismů, ale zde to bylo podle mě spíše na škodu, neboť při soustředění na základní střílečkovou hratelnost o to víc vyniká stereotypní level design a veskrze nevelká kvalita četných střetů s nepřáteli.

Nejvíc mi ovšem lezlo na nervy, jak se hra snažila tvářit děsně chytře, přitom její politický komentář byl dost povrchní. Z přítomné nepřehlédnutelné kritiky klasického liberalismu/libertarianismu mi přišlo, jako kdyby autoři čerpali svoje znalosti politických ideologií z Britských listů či Krugmanových sloupků v New York Times...

Pro: Dobré technické zpracování, originální setting, podobnosti se SS

Proti: Stereotyp, tváří se chytřejší než to je

+7 +14 −7
  • PC 80
Graficky hezky zpracované, stylizované a dobře zasazené do svého prostředí, kde musím zmínit i perfektní zasazení dobové. Prvky scifi daly hře správný nádech. Občasná temná atmosféra byla taky kouzelná a to nemluvím o výběru zbraní, RPG prvcích, skillech, atd.
Typů nepřátel tu taky nemáme zrovna málo a tudíž se občas hodí trochu zapřemýšlet, koho odklidíme jako prvního, zda je v okolí něco, co se dá využít ve svůj prospěch (např. vylitý benzín k zapálení, voda, která dokáže při pomoci elektrického proudu také potrápit, apod.).
Celkem strašidelné malé holčičky, na kterých je ale krásně vidět zajímavá stylizace, uměly občas i rozesmát. No rozhodně se mi líbilo ozvučení hry, grafické zpracování, dokonalá hratelnost a takový ten nádech starších her, kdy šlo jen o nepřetržité likvidování nepřátel. To miluji.
Jediné mínus může být snad jen konec, který mě zklamal.
+7
  • PC 85
Na rovinu z hlediska hratelnostti jde o lehce nadprůměrnou střílečku, která díky nadprůměrnému příběhu a výtvarné superoriginalitě se vyškrábala na vysoký piedestal....nicméně také je pravda, že je hra nabyta desítkami památných momentů a to zejména lekacích..mám k vodě velmi neegativní vztah, takže ze samotného podvodního města mám husí kůži----a možná je lepší se utopit, než bojovat po desetitici litry vody s odpornými zombie mutanty.....no bál jsem se víc nez u FEAR. Stereotyp, originalita a Big Daddy nominován na charakter roku:)
Největší zklamání: Pád letadla v úvodním intru byl velmi odbytý...škoda
Památný moment: chlapík se zaječí maskou schází po duhových schodech za zvuku hudby

Pro: grafika, art deco výtvarno, děsivá podvodní atmosféra, mnoho památných momentů, schopnosti, dobrý a zlý konec, Big Daddy

Proti: úvodní intro, vyvražďovačka, druhá polovina stereotypní, příběh (pro mě)

+6 +7 −1