Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Now this is something else. Při hraní Bastionu jsem měl přibližně stejné pocity, jako při někdejším prvním sledování Stardust. Říkal jsem si "pfft, čarodějnice sem, duchové tam, princ a princezna a království a čárymáry...na to jsem byl moc velkej už když mi ještě teklo mlíko po bradě!", a ono hovno. Na některý věci asi nebudu moc velkej nikdy. Bastion je nádherná hra, byť nejkrásnější je její look, zatímco hluboko uvnitř je to vlastně prachsprostá rubačkostřílečka.

Co mě rajcovalo:
- Celý audiovizuál. Zdejší kreslená grafika patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy z všelijakých čmáranic viděl, a ještě je to podbarveno tak uhrančivým soundtrackem, že (obzvláště) ke konci jsem z toho snad i slzel blahem.
- Zdejší vypravěč. Hlas padne jak prdel na prkno, a je úpřímně zajímavé poslouchat, jak se jeho komenty odvíjí v závislosti na tom, co přesně právě dělám a jak (co zrovna ničím, jakým kvérem, kolik u toho ztrácím zdraví, etc.).
- Kam jsem se podíval, tam jsem se dočetl, že je to hra vskutku lehká. Tak nevím, jestli jsem jenom taková lama, ale vzhledem k brutálně chaotické nátuře soubojů už někdy od půlky hry mi to přišlo jako víc než uspokojující výzva.
- Vylepšování zbraní, spešl koktejly upravující kidovo potenciál na bitevním poli, výpomoc od bohů...no zkrátka všecky ty serepetičky, kvůli kterým to tu je označeno jako RPG. Je to hodně základní a jednoduchý systém, ale rozhodně to hře dodává jakous hloubku a činí ji zajímavější a zábavnější, než jaká by byla bez všech těch srand.

Co mě zchlazovalo:
- Ovládání pohybu bylo v tomhle úhlu divný. I v poslední části hry jsem furt hučel do černa podemnou, protože jsem si na to prostě nezvykl.
- Šel jsem do toho s tou naivní představou, že se dočkám snad i vedlejších postav, se kterými by bylo možné prohodit pár slov. Leč bohužel, postavy s jakoukoliv důležitostí jsou tu dohromady čtyři a s vyjímkou úplného konce hry tu pořád kecá jenom ten vypravěč, třebaže se snažím pokecat s tou roštěnou od vedle.
- Krom dialogů jsem čekal i celkově bohatší herní náplň, která by zadělala na delší herní dobu. Takhle to trvá zhruba 5 hodin, které utečou jak nic. Krom toho je to 5 hodin naprosto bezvýznamného děje, který navíc člověk jen horko těžko sleduje, protože je vyprávěn týpkem v pozadí a to i během těch nejfrenetičtějších bitev, při kterých jsem se fakt nedokázal na ty jeho moudra soustředit. Takže mi toho nejspíš hafo uniklo, ale nezrobím nic, bo až tak vyvinutej multi-tasking zřejmě nemám.
- Proving Grounds jsou leckdy neskutečně frustrující a pár z nich tvoří ty vůbec nejtěžší úseky hry. Bez nadsázky. A já ani nevím, proč jsem se s nima všema tak sral, když bych se beztak bez těch awesome výher obešel. Což mi připomíná...
-...že dohromady třikrát mě hra donutila odhodit mý úžasný, milovaný, vyleštěný, vyupgradovaný shotgun-like dělo a nahradit jej něčím nesčetněkrát slabším. S tím dělem jsem se samozřejmě taky musel rozloučit s tajným skillem, páč byl spojený právě s ním. A vůbec, zbraně tu nejsou moc dobře vybalancovaný, protože to dělo je o tolik dimenzí lepší, než jakákoliv jiná zbraň, že si ani neumím představit, že by se někdo zafixoval na jinou.

No, a jinak bych si asi na nic nestěžoval. Zároveň bych ale nad ničím jiným moc nejásal. Bastion je opravdu nádherná hra, ale její krása je její největší předností, což nikdy není ideální. Člověk z toho dostane prima rubačku, ale rubaček je všude dost a mnohé z nich jsou v lecčem lepší. V lecčem důležitějším, než jsou eye candy and eargasmic soundtrack.
+31
  • PC 75
Jedna z těch zásadnějších indie her. Pro mnohé znamená nejvíc pouze její soundtrack (již 2,6M zhlédnutí na YT). Je moc fajn, kombinuje spoustu stylů, dá se očividně poslouchat i mimo hru, ale některé skladby mi přišly až kakofonní, ale každý má jiný vkus. Lidé si také zamilovali originální prvek a to sympatického vypravěče, který komentuje každý krok tichého Kida (což je trochu úsměvné, protože kidi většinou tichý nejsou, ha-ha). Graficky mi hra připomínala chtě nechtě starší Braid, ale mnohem rozeklanější a schizofrenní. Všechna dějiště hry skvěle zobrazují následky surreální katastrofy, která svět roztrhala na kousky, které se vám budou skládat pod nohama, jakoby měly rozum.

Hratelnostně je to inteligentnější, izometrické, rubací/akční RPG, kde nestačí jenom klikat, ale musí se různě uskakovat a bránit štítem. Hra není skoro vůbec těžká, dokud nepřijde na řadu vzývání desíti bohů, což zvýší XP a fragmenty (goldy), ale dodá nepřátelům zvláštní schopnosti, jako třeba schopnost odražení útoku nebo zanechání granátu po smrti. Třešničkou na dortu jsou pak free DLC arény s 20ti vlnami nepřátel a s nimi spjaté jednoprocentní achievementy pro masochisty.

Vyprávění příběhu je sice podáno originálním komentátorem, ale hlavně ke konci ho již možná nebudete moc vnímat, protože příběh je takový vskutku prapodivný. Spousta informací, které vám předá, jsou jednorázovky, popis prostředí nebo specifického předmětu, které na jednoduchou zápletku nemají vliv. Emoce na konci se nedostavily.

Celkově na mě hra zapůsobila pozitivně, ale nevím, jestli se k ní někdy v budoucnu vrátím.

22.7 hrs last two weeks / 27 hrs on record, 24 of 24 (100%) achievements earned, Review na Steamu (anj)

Pro: OST, Vypravěč, Grafika

Proti: Slabší děj

+21
  • Switch 80
Po fantastickém Hadesovi jsem se rozhodl, že se v rámci výzvy podívám na zub starším hrám Supergiant Games a jako první mi pod ruku přišel Bastion, který se mi i přes všechny možné výhrady líbil a ukazuje, že už ve svých počátcích toto studio ukazovalo velký talent.
Hře nelze upřít úžasnou vizuální stránku, která nadchne na první pohled a vydrží až do závěrečných titulků. Celé to je velice pěkné i po zvukové stránce. Příběh není zrovna něco, kvůli čemu bych hledal čelist někde na zemi, ale dokáže zaujmout a udržet pozornost, což spoustu her nedokáže. Způsob vyprávění skrze jednoho jediného vypravěče sice malinko upozorňuje na nízký rozpočet, ale bereme-li to z čistě narativního hlediska, tak svůj úkol plní dostatečně.
Soubojový systém je jednoduchý, ale zábavný, problém je leckdy s vyvážeností. Některé úrovně jsou vcelku zívačka, zatímco třeba proving grounds jsou obtížností o mnoho levelů výše. Nové zbraně získáváte uprostřed úrovní, což ukazuje další problém s vyvážeností. Hra vám totiž uprostřed arény sebere vaši oblíbenou zbraň a nahradí jí nějakou mnohem slabší a hůře ovladatelnou. Zbraně tu jsou tak 50/50, některé jsou zábavné a silné, jiné nejsou ani jedno.
Hra není příliš dlouhá, což mi osobně nevadilo, ale pro někoho to může být mínus. Ještě musím zmínit onen izometrický pohled, ten mi jako takový zas tak nevadí, problém je, že vzhledem ke stylu hry není často poznat, kde je ještě zem a kde už padáte do hlubiny, v některých úrovních mě to dokázalo velice frustrovat.
Vzhledem k výše zmíněnému musím konstatovat, že Bastion je příjemná jednohubka, která dokáže zaujmout a zabavit, i když má pár vad na kráse.

Pro: vizuální styl, příběh, jednoduchost

Proti: nevyváženost úrovní a zbraní, někde problémy s pohybem po světě

+21
  • PC 75
Keď sa na Bastion pozrieme dnes, tak si uvedomíme, že je to vlastne taký "proto-Hades ". V izometrickom akčnom RPG postupne odomykáme zbrane s alternatívnymi palebnými módmi a schopnosťami, snažíme sa vyhýbať nepriateľom a ich projektilom. Do toho nám hrá originálna energetická hudba od Darrena Korba s niekoľkými skvelými dojemnými momentami a skladbami. Všetko do seba zapadá a minimalistický príbeh na konci dáva zmysel a vie vyvolať aj nejaké emócie, hoci nie tak silno, ako sa to podarilo neskorším titulom od Supergiant Games.

Aj keď tento herný debut do sveta dieru neurobil, určite sa podaril a svojim originálnym settingom vzdušného sveta s veľmi príjemným audiovizuálom a skvelým hlasom rozprávača, ktorý vás bude sprevádzať aj v ďalších hrách od tohto štúdia (napr. sudca v Pyre alebo rozprávač a Hades v rovnomennej hre). Je jasné, že hrateľnosť nie je tak vybrúsená ako napríklad pri viackrát spomínanom Hades, ale vzhľadom na to, že nie je ani extrémne dlhá nestihne omrzieť, ale zabaviť dokáže a určite stojí za zahranie aj dnes, vyše 11 rokov od vydania.

Pro: audiovizuál, setting, chytľavá hrateľnosť, rozprávač

Proti: krátkosť, neveľké množstvo možností a druhov nepriateľov

+20
  • PC 85
  • Vita 75
Někde se začít musí. Dnes již takřka legendární indie vývojáři Supergiant Games navíc začali zatraceně silným představením. Bastion je vlastně poměrně krátká a principiálně i dost jednoduchá hra, ze které jsou však již cítit základy pro imho jednu z nejlepších her všech dob Hades.

Bastion jsem dohrál všehovšudy už třikrát... tedy ne, že by to byl nějaký převratný výkon, jeden průchod hrou i s vedlejšími aktivitami zabere do deseti hodin. Dva z průchodů proběhly v rámci posledního cca měsíce ve verzi na PS Vita, ke které se ostatně vztahuje celý tento komentář. Hra je dost koncipována na to, abyste hned po odehrání pustili NG+. Při prvním průchodu je prakticky nemožné využít veškeré možnosti hry.

Paradoxní je, že jedna z nejopěvovanějších devíz hry – vypravěč a styl prezentace příběhu – mi osobně na hře nikdy příliš neseděl. Poetické vyprávění, kde je třeba číst mezi řádky obecně příliš nemusím, v Bastion je navíc trochu problém, že vyprávěč vykládá i během akčních pasáží a já ho absolutně nestíhal vnímat. Příběh samotný je přitom fajn, opět se však vracíme k tomu, že je ideální hru projet dvakrát, k jeho dostatečnému pochopení.

Hratelnost samotná je především o boji s různorodou paletou pestrobarevných nepřátel. Bastion skvěle dávkuje stále nové možnosti a zbraní je obstojné množství. Každá má něco do sebe, byť úplně vyvážené nejsou. Souboje samotné jsem v jádru poměrně jednoduché, ale výborně návykové, svižné a akční. Zejména zpočátku jsem měl však na PS Vita problém s ovládáním. Pravým analogem se totiž blokuje v určeném směru, ovládání je však velmi citlivé a při každém zavadění prstem o páčku Kid vytahoval nesmyslně štít. Časem si na to začnete dávat přirozeně pozor, nic to však nemění na tom, že se hra hraje pohodlněji na PC či velké konzoli.

Striktně lineární kampaň doplňují nepovinné výlety do "Who Knows Where", kde v arénovém módu čelíte vlnám nepřátel, mezi kterými se dozvíte zase něco navíc z příběhu hry. Jde o sekci, která defacto představuje ultimátí výzvu hry. Pro sesbírání všech trofejí/achievementů totiž poměrně dlouhé sekce musíte absolvovat se všemi zapnutými Idoly (zdejší forma handicapů ne nepodobná "Heat levelu" ze hry Hades). Mód umí být slušně frustrující a Stranger's Dream jsem nakonec vzdal. Přeci jen, procházet poměrně mechanicky 29 vln nepřátel bez větších problémů a poté opakovaně chcípnout na samém konci není zrovna zábava.

Hra je stará již neuvěřitelných dvanáct (!) let, díky nadčasové grafice by přitom nebylo nevědomého hráče problém přesvědčit o tom, že vyšela klidně letos. Velmi zapamatovatelný je i hudební podkres, což ostatně platí i pro ostatní kousky Supergiant Games.

Bastion je přesně taková ta "malá-velká" hra, která vám utkví i roky po odehrání (první průchod se datuje již někam do roku 2014). Není bezchybná, ale má svoje kouzlo. Její zasloužený úspěch postavil základ pro další skvělé a originální kousky, které (zatím) vyvrcholili v diamantu jménem Hades. A za to patří Bastion upřímný dík.

Hodnocení na DH v době dohrání PS Vita verze: 77 %; 150. hodnotící; digitální verze PSN

Pro: Grafické zpracování a soundtrack; zábavné zbraně a vylepšení; příběh a zasazení

Proti: Do jisté míry způsob vyprávění; relativně krátké; problematické ovládání na PS Vita; poslední vlna Stranger's Dream se všemi zapnutými Idoly

+19
  • PC 70
Říkám si: jsem milovník Hack and Slash "diablovek", tak proč nezkusit Bastion? Zejména, když byl na Steamu v češtině za krásných 100,- Kč a hodnocení na hru jsou kladná. A i když se hra netrefila do mého vkusu, stovky nelituji. V žádném případě se nejedná o ultimátní hru na hrdiny na jakou jsem zvyklý. Ale to jsem zde ani nečekal.

Bastion je po všech stránkách krásně barevně zpracované dílo s perfektním hudebním doprovodem. Sympatickým hlasem vypravěče jsme provázení jinak lineární hrou. Musím přiznat, že jsem si při hraní odpočinul a i když byly momenty, např. "ještě jednou spadnu, tak rozbiji klávesnici", hru mohu hodnotit kladně. Celkově vzato, se však jedná o hru typu "dohraji a odinstaluji"

Pro: zpracování a ozvučení , oddechovka , čeština

Proti: lineárnost, délka hry

+18
  • PC 90
Na první pohled standardní izometrická mlátička ve vizuálně lehce netradičním postapokalyptickém světě plném veselých barviček. Pod kapotou se však skrývá vše, jenom ne běžná diablovka.

Narozdíl od diablovek zde totiž nehraje hlavní roli triviální klikací gameplay, nýbrž originální a skvěle vyprávěný emotivní příběh, jaký se ve videohrách příliš často nevidí. Bastion více než cokoli jiného dokazuje, že soudit věci podle obalu se nevyplácí. Rozhodně jedna z nejlepších her minulého roku.

Pár bonusových odkazů:
http://www.youtube.com/watch?v=t8cELTdtw6U
http://www.youtube.com/watch?v=YlfUcnSbKDA
http://www.youtube.com/watch?v=6-aexLJKwME
+17
  • PC 70
Hlavná postava Kid sa objaví v zničenom svete Bastion a jeho úlohou je Bastion znovu opraviť.
Herne ide o čistokrvnú izometrickú hack'n'slashovinu.

Zaujímavosťou je, že svet a cesta sa vytvárajú postupne kam kráčam, takže nikdy som dopredu nevedel, či tam cesta je alebo nie. Nakoniec som si na to zvykol a nebol problém ani s tým, že by som často vypadával z mapy. Celé je to zaobalené do veľmi milej a farebnej grafiky.

Čo mi na hre vadilo najviac, bol rozprávač. Rozprávač trkoce prakticky stále, lebo komentuje každú blbosť (aj to čo robíte alebo nerobíte) a to je super, lebo komentuje veľmi vtipne a hlavne trefne. Menej fajn je, keď začne niečo hovoriť k príbehu a človek je v strede mely. Ja som nepochytil celý príbeh len kvôli tomu, že polovicu vecí rozprávač vykecal počas súboja (ktorých je veľa, veď je to akčné rpg), kedy som nemal čas na počúvanie jeho kecov. To je u mňa najzásadnejší problém, pretože príbeh pôsobil zaujímavo.

Herne je to fajn, killovanie je plynulé, zbraní je dosť, príšeriek tiež. Trošičku vadila sila zbraní. Najmä záverečná zbraň, ktorá zabila každého na 1 ranu bola zbytočne silná. Obtiažnosť je nízka, ale ... kto chce, ten si môže v chráme nastaviť idoly, ktoré zvyšujú atribúty nepriateľov. Zaujímavé to začína byť od 6 idolov a viac.

Bolo to pekné, dobre sa to aj hralo, ale chcelo by to viac obsahu - hlavne väčšie mapy a povedať rozprávačovi, kedy má byť ticho. Takto to bolo zbytočne bezduché aj keď zábavné. A s veľmi peknou hudbou.

Herná doba: cca 6 hodín

Pro: hudba, rozprávačove trefné komentovanie celého diania okolo, súboje

Proti: rozprávačove odhaľovanie príbehu aj počas veľkej mely, mohlo to byť dlhšie

+16
  • PC 75
Bastion je hra s krásnou grafikou a ucházejícím příběhem. Celé mé hraní provázela myšlenka kdy se to konečně rozjede. Nestalo se. Možná je to způsobené grafickým ztvárněním světa který se rozpadl a mezi jeho zbytky zeje prázdnota a člověk neustále čeká až se něčím vyplní. Možná je to příběhem který je vyprávěn pomocí vypravěče, dobrý prvek kdyby ty nejzajímavější věci neříkal ve chvíli kdy bojujete a nemáte tedy moc čas vnímat jeho slova.

Graficky tedy nelze nic vyčítat, příběh docela jde, co hratelnost? Ta je naštěstí výborná. V průběhu hry člověk objeví několik druhů zbraní s různým způsobem boje. Navíc hráč může zbraně za nasbírané střípky padající z nepřítel různě vylepšit. Na každou úroveň vylepšení jsou dvě možnosti podle toho jaký styl hraní osobně preferujte, dá se tak hra dost zjednodušit když si člověk chvilku vyhraje s výběrem. I proto je do hry zakomponována možnost si ji různě ztížit. Teda ono stačí pro pořádný hardcore zážitek hrát na klávesnici. Z jednoho prostého důvodu. Hra je izometrická a tudíž pohyb diagonální, což opravdu na klávesnici dáte horkotěžko.

Příjemná hra na pár hodin s krásnou grafikou doprovázenou příjemným hlasem vypravěče který kromě vyprávění příběhu také komentuje to co co se právě odehrává na obrazovce. A to někdy pěkně vtipně, decentně. Za sebe mohu doporučit.
+15
  • PC 70
Tak si to, herdek, představte. Ležíte si takhlenc na pláži a kolem vás si to štráduje pořádně …ehm, …obdařená, řekl bych, blondýna. Koukáte na ni, po bradě vám z toho teče slina a tak vůbec, prostě a jednoduše jste z toho celý vodvařený. No, ale ta blondýna, na první pohled bez chybičky, najednou přijde blíže, něco řekne …a…a je to všechno v pytli, přátelé!

Já vím, je to klišé nad klišé, ale v tomto případě prostě sedí jak ta prdel na hrnec.

Bastion je totiž právě taková imaginární blondýna. Poprvé zaslechnete prďáckej hlas chlápka, co celej příběh vypráví a člověk aby si z toho málem nadělal do kalhot, jakej to je zážitek. Trochu se s pajďulákem pohnete a narazíte na další originální věc, terén se začne objevovat, teprve až se pohybujete. No co si budeme povídat, vypadá to suprově. Vypadá. To je to slovo, kterým moje nadšení z této hry začalo, ale posléze taky skončilo. Po nějaké době ten prvotní „look“, kterým je Bastion zahalen, pomalu zevšední a člověk nahlédne taky trochu pod sukni té krasavice, aby zjistil, že je to tam stejný jako všude jinde. Chodíte, mlátíte, sbíráte, nepřemýšlíte, zběsile klikáte, občas něco vylepšíte a to je tak všechno.

U příběhu se opakuje zase ta stejná písnička. Skrze krásné obrázky a vypravěčův hlasový projev je celá „story“ pěkně podaná, ale stejně je to jenom jakási zamotaná konina, kterou se mi po dohrání ani nechtělo rozmotávat.

Na odreagování Bastion jistě zabaví, navíc to prostě pěkně vypadá. Soundtrack se taky povedl. Rýmu, nebo tak něco, chlápek s prďáckým hlasem za celou dobu hry nedostane, takže se ještě navíc můžete rochnit v jeho hláškách. Takže na poslech taky dobrý. Ale ta hratelnost, vždyť to je pořád to stejný: „buch, prásk, buch, prásk, buch, prásk“. To pak u mě ani povedená a osobitá grafika s hudbou nevyžehlí.
+12 +13 −1
  • PC 85
Bastion je veľmi lákavá a sympatická hra už na prvý pohľad. Iné hry, ktoré sa snažia nadobudnúť takýto image dosť často dopadnú veľmi zle. Bastionu sa to však podarilo na vysokej úrovni. Hru sa dá síce dohrať za 4 až 5 hodín, no po skončení budete mať dobrý pocit, že to za to stálo. Systém hry je v podstate "diablovský", no spôsob, akým sa Vám prezentuje je malebnejší, no za to zásadovejší. Táto hra vyslovene vie, čo chce.

Pro: - úžasne krasne prostredie, dobré súboje a celý ten minimalistický RPG systém

Proti: - mne v hre nič zásadne nevadilo

+12
  • PC 85
O Bastionu by se dalo napsat, že je to pohádkové RPG ale byla by to lež. Tato rádoby pohádka je dost ponurá až se mi to nechtělo věřit. Hlavní věc která to mu hodně přispívá je hlas vyprávěče děje. Který je hrubý jak struhadlo a hodně temný... Samozřejmě i daný děj pomáhá odskočit pryč od šťastné pohádky.
Grafické zpracování je hodně barevné a velmi pěkně nápadité, které by právě sedělo pohádce ale tady to vůbec nevadí.
Hratelnost je dobrá a obtížnost se dá říct, že si jí určujete sami. Zapínáním Idolů ve svatyni, čím zdokonalujete protivníky.
Jinak je zde několik zbraní a výzev. Zatím jsem splnil pouze dvě a musím říct, že jsem měl co dělat.
Mé hodnocení je 85%. Jelikož mne absolutně okouzlil hlas vypravěče! Ostatní si mohou tak odečíst 10% ale i tak je to pořád nadprůměrná hra, která má co říct.

Pro: hratelnost, vizuální pojetí, hlas vypravěče.

Proti: občasná nepřehlednost v bojích.

+11
  • PS5 65
Bastion jako prvotina Supergiant games jednoznačně určila jakým směrem se bude tohle studio ubírat. Hodně výrazná stylizace, jednoduchá a návyková herní loop a zajímavý herní svět.
U hry jde poznat její věk a i menší vývojový tým. Jedná se o kratší jednohubku, která trpí chaotickým pohybem, nevyvážeností zbraní a repetetivní hudbou. Na druhou stranu má v sobě strhující kouzlo (hlavně díky vypravěči) a hodně příjemnou stylizaci.

Pro: vypravěč, stylizace

Proti: opakující se hudba, ovládání

+10