Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Barbarian

Psygnosis Limited •  Icon Design (AmstCPC, C64, Spectrum, MSX) •  Elite Systems (iOS)
1989
23.04.2011
71
30 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Barbarian je akční plošinovka od známých tvůrců Psygnosis Limited. Hra se inspirovala dobře známými filmy s Barbarem Conanem z 80. let.

Zhostíte se postavy udatného barbara, který má za úkol projít dlouhou řadu dungeonů a kobek a porazit hlavního čaroděje Necrona, který na něj čeká na konci. Barbarovi protivníci jsou různorodí. Na cestě potkáte klasické lidské protivníky, ale i různé démony, další zvláštní bytosti a dokonce i velikého draka. Dungeony jsou také různorodé a mění se i pozadí, aby nevypadalo pořád jednotvárně. Budete překonávat i nastražené pasti, kterých je ve hře rozeseto nespočet.

V roli vašeho barbara můžete chodit, běhat, skákat, šermovat a tak dále. Co se týče dostupného vybavení, již od začátku jste vybaveni velikým mečem, který budete používat většinu hry. Později ale najdete i luk, do kterého budete cestou sbírat šípy a v neposlední řadě musíte najít i štít. Vaši postavu můžete ovládat více způsoby. Můžete použít joystick, ale například i klávesnici, na které se hra ovládá pomocí funkčních kláves (F1-F12).

Hra byla na svou dobu dosti kladně hodnocena za velmi povedenou grafickou stránku, ale byla jí vytýkána obtížnost a absence ukládacího systému, což vedlo k častému opakování počátečních úrovní.


Poslední diskuzní příspěvek

@pajmič (22.01.2017 17:32): Jasný, vždyť já souhlasím. Teda krom toho Wolfa :). Pamatuji, jak lidi třeba hráli Wolfa 3D, jelikož v tomhle žánru nic jiného nebylo, nebo to aspoň zkoušeli, protože už tenkrát to několik lidí moc nebavilo a když pak vyšel Doom, tak si na Wolfa ani nikdo nevzpomněl. Takový Doom se hraje i dnes, zatímco na Wolfa už se tenkrát prakticky zapomnělo. Proto někdy nechápu u těchto titulů nesmyslně vysoká hodnocení.
Osobně mám v letech 1982-1992 hodnoceno 53 her, ale jen 4 se dostali do zelených čísel (North & South, Ski or Die, Another World, Dune II). Naopak třeba z takového roku 1997, což je dobrých 20 let zpět mám 6 zelených hodnocení.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Hohoho! Pro pamětníky a fajnšmekry dozajista jedna z prvních hraných her vůbec. Plošinkovka povětšinou dungeon charakteru má za cíl pouze jediné, dostat se do konce a tam zdolat finálního záporáka.

Hra je poměrně jednoduchá na možnosti, mínusem jest poměrně dost složité a komplikované ovládání (a to sakra komplikované), odměnou na druhou stranu může být zdolání každé další části, za kterou se nachází nové a vesměs originální prostředí. Proti Vám stojí různí vesměs humanoidní nepřátelé s různými zbraněmi (meče, sekery, sekáčky), zpestřením může být i velká prehistorická potvora, kterou já dodnes nazývám dinosaurus, která fluše takové ty zajímavé svítící kosočtverce. Co hru dělá záživnou jsou skryté pasti a různá nepovinná místa, kam se můžete odebrat například za účelem nasbírání šípů a luku. Hra je vůbec skoro celá napěchovaná originálními (a i vtipnými momenty), které se vyskytují za celé hraní pouze jednou, o to spíš ale hráč má motivaci hru dohrát a tudíž se pouze slepě neopakují jinak postavené plošinky.

I když se to na první pohled nemusí zdát, hra určitě nepatří mezi ty jednoduché co do obtížnosti (kterou si nelze zvolit). Nicméně, při troše vytrvalosti a cviku se dá solidně pokračovat až do finální části hry, kde se hráč setká se závěrečným bossem.

Barbarian je silně pamětnický zážitek, který by si určitě zasloužil nějaký ten retro letsplay. V době, kdy lepší hry v podstatě neexistovaly, i tohle býval typ hry, kterou člověk zabíjel čas. Dodnes když někde uslyším slovo Barbarian, tak hned vidím toho červeného panáčka s dlouhými blond vlasy a tím zuřivým pohledem ve tváři.

Pro: Originalita a propracovanost, pasti, motivační prvky hrát dál

Proti: Ovládání

+14
  • PC 90
Byla to jedna z prvních her, kterou jsme měli s kamarádem na velkých disketách. Nevím, kdo je ještě pamatujete, ale vždycky jsem se bál, abch je nezlomil. Byly velké, dost ohebné, mechanika je musela zavírat páčkou a dost se kazily. S Barbariánem se mi pojí hned několik vzpomínek.

První z nich je hned s počátečním logem, při kterém vždy speaker řekl název hry. Dodnes jsme s kamarádem za jedno, že speaker říká "Barbarery". Nevím, jestli je to jen tím, že speakeru není úplně rozumět, ale vždycky se o tom přeme s dalšíma lidma, co hru tenkrát hráli. Slyšíme tam prostě pořád to "y" na konci

Dále si pamatuji, jak se hra ovládala klávesama F1-F12. Jeden z nás mačkal všechny pohyby a druhý jen šermoval. To by počítám dnešní děti zřejmě vůbec nebavilo, ale nám to přinášelo štěstí snad několik let. Tím, že se hra ovládala právě takhle, neuměli jsme tenkrát sejít šikmé schodiště, které se objevilo cca na 8 obrazovce. Naštěstí nám pomohl kámošův táta, jinak bychom se snad nehli dále. Je toho opravdu hodně. Ani už si nepamatuju, kdo tenkrát navrhl, že toho velkého draka, který tam běhal přes 4 obrazovky, prostě jen tak proběhneme, jelikož nám nešel zabít. No a ono to šlo, prostě se dal jen tak proběhnout. Pamatuji si, že jsem na jedné obrazovce, kde kapala krev z trubky, pokaždé říkal "hele krev", ale pokaždé a kámoše už to pak dost žralo :D

Hru jsme tenkrát nemohli dohrát a vlastně ani nikdy nedohráli. Vždy jsme se dostali jen k hlavnímu bossovi a ten nás vždy dostal. Hráli jsme to tak dlouho, až jednou přišel další kámoš s tím, že ve škole slyšel, že se dá vyskočit na kyvadlo, které se tam v jedné místnosti pořád kývalo. Tak jsme to zkokušeli pořád a pořád, ale nikdy se to nepovedlo. Teď už vím, že to ani nešlo.

Těch příběhů se hrou je opravdu hodně a tohle bylo jen pár útržků, na které rád vzpomínám. Možná jsem trochu ovlivněn vzpomínkami z mládí, jelikož v dnešní době už hra nemůže vůbec konkurovat a sotva by si jí někdo zahrál, možná je to jen dobou, kdo ví. Nicméně v době, kdy skoro každá nová hra byla něčím jiná a vyjímečná to byla prostě paráda a to už nikdo nezmění.

Pro: Zábava, grafika, pasti a obrovský dráček.

Proti: Příiš krátká, tenkrát nám to ale nevadilo.

+14
  • PC 70
Barbarian a papírové dískety 5 a 1/4" na mé stařičké 386, ulalala, to je ale vzpomínka :-)

Inspirovaná zřejmě úspěchem filmového svalnatého Arnieho "Černého oráče", tady sice v rudém podání, ale s ukrutně přísným šklebem, který má za úkol samozřejmě vykostit veškerou havěť, vyhnout se rozmanitým pastem a prorubat se k finálnímu bossovi.

Nebyla to hra jednoduchá, vzpomínám na neobvyklé ovládání a často jsem zakysnul, no vlastně si ani nevybavím, jestli jsem toho hlavního smrada dostal, ale co si pamatuju je, že jsem se s bráchou super bavil, takže rozhodně v lepším průměru.

Pro: pastičky, originálnost

Proti: ovládání

+10
  • PC --
Hra Barbarian vyšla po vydání kultovního filmu Barbar Conan, který vycházel z knižní předlohy. Byla to verze z roku 1986 a jmenovala se Barbarian, tedy úplně stejně jako hra z roku 1989. Tak jako ve filmu je i tady hlavní postavou udatný bojovník bojujíce za spravedlnost, odplatu. Verze z roku 1989, o které se budeme nyní rozepisovat byla vydána od firmy Psygnosis. Zde se musí náš Conan probít spletitým dungeonem plným nepřátel a hlavně pastí, které jsou mnohdy důmyslně umístěné a mnohdy nám dá velmi zabrat než je překonáme.

Pasti po odhalení není až tak těžké následně překonat. Obtížnost tkví hlavně v ovládání. To činí hru obtížnější ale zajímavější a zábavnější. Jakmile jsem se adaptoval na tento způsob ovládání ihned jsem se začal neskutečně bavit. Hra se ovládá myší (alternativně i klávesami typu F1) a to klikáním na řadu ikon, které jsou umístěné na dolní liště herní obrazovky. Pojďme si tedy objasnit, co jednotlivá tlačítka znamenají. Z levé strany panelu jsou směrové šipky, které posouvají postavu zleva doprava nebo nahoru a dolů většinou po žebříku. Velký kříž hnedle vedle šipek je stopka, která naši postavu ihned po kliku zastaví. Místy je to zapeklité. Další tlačítko šipky vzhůru, na jejíž špičce se rozdělují další šipky do stran slouží ke skákání přes různé překážky a propasti. Pak následují tlačítka útoku. Za pousmání stojí to úplně poslední v herním panelu, které slouží k úprku a ponechání svých zbraní na místě. Když už jsme u těch zbraní, po herní dobu jsem se dostal k meči, který máme ihned od samotného začátku a také k luku. Při každém setkání s nepřítelem se musí útok načasovat, stejně jako skoky přes propasti, což si ostatně sami osaháte. Myslím, že i dnes se u dvacet let staré hry se zaměřením na Barbara Conana dá uceleně pobavit.

článek s obrázky

Pro: ovládání, grafika (mě se prostě líbí), nápadité pasti, které lezou na nervy díky ovládání

Proti: ovládání, nápadité pasti, které lezou na nervy díky ovládání

+5 +6 −1