Hohoho! Pro pamětníky a fajnšmekry dozajista jedna z prvních hraných her vůbec. Plošinkovka povětšinou dungeon charakteru má za cíl pouze jediné, dostat se do konce a tam zdolat finálního záporáka.

Hra je poměrně jednoduchá na možnosti, mínusem jest poměrně dost složité a komplikované ovládání (a to sakra komplikované), odměnou na druhou stranu může být zdolání každé další části, za kterou se nachází nové a vesměs originální prostředí. Proti Vám stojí různí vesměs humanoidní nepřátelé s různými zbraněmi (meče, sekery, sekáčky), zpestřením může být i velká prehistorická potvora, kterou já dodnes nazývám dinosaurus, která fluše takové ty zajímavé svítící kosočtverce. Co hru dělá záživnou jsou skryté pasti a různá nepovinná místa, kam se můžete odebrat například za účelem nasbírání šípů a luku. Hra je vůbec skoro celá napěchovaná originálními (a i vtipnými momenty), které se vyskytují za celé hraní pouze jednou, o to spíš ale hráč má motivaci hru dohrát a tudíž se pouze slepě neopakují jinak postavené plošinky.

I když se to na první pohled nemusí zdát, hra určitě nepatří mezi ty jednoduché co do obtížnosti (kterou si nelze zvolit). Nicméně, při troše vytrvalosti a cviku se dá solidně pokračovat až do finální části hry, kde se hráč setká se závěrečným bossem.

Barbarian je silně pamětnický zážitek, který by si určitě zasloužil nějaký ten retro letsplay. V době, kdy lepší hry v podstatě neexistovaly, i tohle býval typ hry, kterou člověk zabíjel čas. Dodnes když někde uslyším slovo Barbarian, tak hned vidím toho červeného panáčka s dlouhými blond vlasy a tím zuřivým pohledem ve tváři.