Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Baldur's Gate II: Throne of Bhaal

22.06.2001
84
208 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
rozšíření
Multiplayer
ano

Rozšíření Throne of Bhaal přináší pokračování děje série Baldur's Gate, navazující přímo na události základní hry Baldur's Gate II: Shadows of Amn, zvýšení zkušenostního stropu, které umožní postup až na 40. úroveň, nové, silnější předměty a nepřátele, novou třídu Wild Mage a víceúrovňový dungeon Watcher's Keep, v němž je jako zajatec držen mocný démonický vládce Demogorgon. Hlavní příběhovou zápletkou je válka proti pěti legendárním Bhaalspawnům, jak se přezdívá dětem Bhaala, jež se rozhoří v Tethyru. Na cestě za jejich porážkou hráč navštíví mimo jiné město Saradush, které sužují ohniví obři, pevnost v Underdarku a klášter Amkethran.

Vedle Sarevoka, jenž do série zasáhl naposledy v prvním Baldur's Gate, má hráč hned od začátku zpřístupněny charaktery ze základní hry Shadows of Amn. Novinkou herního systému je ukrytá sféra, jež sdružuje všechny postavy a skrze niž si hráč v boji může měnit sestavu. Stran postav je možný také import, a to z jakékoliv předchozí hry série. Grafický engine Infinity prošel zdokonalením.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Dokončení děje mocného Bhaalova zplozence nabídně přímočarý děj, jehož jedinou podstatnou odbočkou je Strážcova tvrz. Ovšem bez debat jde o odbočku vynikají. Rozhodně se jedná o nejpropracovanější dungeon celé série, kde každé patro má svůj malý příběh.

Bohužel o to větším zklamáním je zbytek hry s miniaturními sídly vašich sourozenců (všimnete si hned u Yaga-Shury) a zároveň konkurentů. Datadisk je tak poměrně krátký.

Naprosto tragická je i devalvace reputace, kterou si můžete prostřednictvím několika laciných questů nahrabat už v (jinak překrásném) Saradushi. Podobně ohromně zklame, že je v podstatě jedno, zda je vaše postava zlá či dobrá. Rozdíly v ději, kdy je trůn Pána Zabíjení na dosah, by určitě měly být více než ojedinělé a kosmetické. Velmi smutné je, že i animace je pro všechny konce stejná a mění se jen její text.

Přesto se mi ale datadisk líbí. Hudba nadále hraje krásně. Sarevok je velmi dobré NPC. A děj v posledku má co nabídnout, byť bohužel nějaká volnost je pohřbena velmi hluboko pod zem. Soubojů je bez debat hodně. Nicméně v této době už de facto není nic, co by vaše skupina udatných reků (/padouchů) do minutky nevyřešila. Improved Haste a Critical Hit na válečníky a kouzelníkům zastav čas, vylepšená hbitost a dračí dechy a strašlivá vadnutí. I tak budete párkrát loadovat (například když Balthazarovým mnichům vyjde útok Roztřesenou dlaní).

Velmi příjemné je vaše útočiště v Abyssu, které obývá i váš malý pomocník Cespenar (asi i největší tvrďák si jej musí zamilovat). Samozřejmě Lawful Evil bůh jen těžko mohl mít své sídlo v chaoticky zlém světě. Ale Bioware bych tohle asi odpustil. Neodpustím ovšem šíleně stručné popisky u vrcholových artefaktů celé série. Napsat těch pár řádků navíc určitě neměl být pro autory problém.

V posledku tedy krátký ale zajímavý datadisk, který představuje očekávané a nutné finále. Určitě nejzdařilejší převedení DnD pravidel pro postavy vysokých úrovní do počítačové hry. Volnost začínající hrdiny však nutně od počátku série upadla.

Pro: Strážcova tvrz, nové NPC, Cespenar, slušný děj

Proti: Místy nedodělané (předměty, rozdíly v ději...), poměrně krátké

+31
  • PC 85
Throne of Bhaal přichází s vyvrcholením a zakončením epického příběhu, který se pomaličku rozvíjí již v prvním díle, na obrátkách však nabírá především v díle druhém. V obou dílech je však spousta odboček a nejrůznějších vedlejších příběhů, hlavně ve dvojce pak také spousta míst k prozkoumání. To v tomto datadisku takřka zcela odpadá a sledujeme tu zde striktně lineární završení děje. A nutno uznat, že dějově je i datadisk opět na špici, ani zde nechybí nejrůznější zvraty a překvapení.

Vzhledem k tomu, že moje družina získala až na pár drobností to nejlepší dostupné vybavení již v druhém díle a Watcher´s keep, neměl jsem zde žádnou motivaci něco sbírat, jenom minimum předmětů bylo lepších než těch, které už jsem měl.

S dobře připravenou družinou je v této fázi už většina soubojů hračkou, najdou se tu však i velmi nepříjemné potyčky. Pro mě osobně byl prvním oříškem Draconis, na kterém jsem zakysnul na pár hodin. Přesto se mi ho podařilo zdolat, řekl bych férově, i bez pastí a nejrůznějších exploitů, kterými hráči radí na různých forech.

Jenže pak přišel závěrečný souboj, který mi přišel dost nefér v tom, že je rozdělen do několika fází, ve kterých se hlavní nepřítel postupně vždy zregeneruje a bojuje od znova, to ale hráči není umožněno a musí tak v podstatě ten stejný souboj opakovat 4x s jednou sadou kouzel a schopností, bez možnosti odpočinku. Zde jsem musel snížit obtížnost a pak už se po několika pokusech zadařilo.

Datadisk sice pochopitelně není tak úžasně rozsáhlým a propracovaným dílem, jako je Shadows of Amn. Přesto právě na SoA skvěle navazuje a zakončuje legendární příběh Bhaalova zplozence a už jen z toho důvodu si zaslouží pozornost.

Herní výzva 2022 - kategorie č. 9 - Vzkaz ze záhrobí - Normal

Pro: epické vyvrcholení příběhu, hudba, společníci, svět

Proti: striktně lineární, minimum vedlejších odboček, zbytečný loot, závěrečný souboj

+29
  • PC 90
The time of the prophecy has come... and shit just got serious. Je nanejvýš jasné, že datadisky většinou nedokážou přesáhnout kvalitu samotné hry, nicméně můžou se jí dorovnat. V případě Bhaalova trůnu tomu tak opravdu je. A bodejť by ne, vždyť je to přeci Baldurs Gate 2, na kterým opět makají jeho dva tátové z Kanady a Černého ostrova! Jak by to mohlo skončit špatně?! (A ne, nyní se nejedná o žádnou ironii, tohle je zcela čirá pravda.)

To, co je na datadisku fantastické je především onen hráčův pocit, že veškeré dobrodružství, veškeré vaše kroky, vaše rozhodnutí a činy vedly právě k tomuto vyvrcholení, tedy k uzavření té věci s tím vaším mrtvým fotrem, o kterém slýcháte už od svých zelenáčských let, kdy jste se toulali divočinou kolem Baldurovy brány. Není to žádný nenavazující datadisk, který pouze přidá pár maličkostí, plus nějakou tu bonusovou příběhovou kampaň. Ne. Tohle je opravdu velkolepé uzavření celé vaší cesty Mečovým pobřežím, stejně tak uzavření osudů vašich parťáků, bez kterých byste to asi nezvládli. (Leda byste byli sólo maniaci.)

Příběh je epic. To se prostě lépe vystihnout nedá. Pryč jsou časy, kdy jste se připravovali na nějakého "vyššího" trolla na venkovské tvrzi. Pryč jsou časy, kdy jste se mlátili v uličkách s otravnými bandity. Pryč jsou časy, kdy to bylo všední. Teď vás čekají souboje s draky, které jsou již zcela běžnou věcí, vymlácení drowských pevností a sólo fighty vašich válečníků se strašnými ohnivými obry. V průběhu vašeho hraní si budete taktéž uvědomovat, jak neuvěřitelně mocní a silní jste. Dokazovat vám to bude kniha kouzel vašich čarodějů, ve které už nejde dále postupovat, a tak si budete vybírat ze zvláštních schopností, které tu vaší knížečku ještě krapet vylepší. Souboje, jak už je jasně vidno, jsou nadále skvělé a záživné. V tomhle případě mnohem častěji velkolepé, neboť přeci jenom už se budete potýkat s nejmocnějšími bratry a sestrami, kteří na vás rozhodně nebudou nepřipravení. Některé z nich jsou navíc velice (ne)příjemně těžké. Pro mě byl vždy největší voříšek Draconis, ten šmejd to ze všech těch draků prostě uměl nejvíc. A samozřejmě finále je natolik epické, jak by správná sága měla být.

Interakce se společníky je i nadále skvělá. Stále mají co říkat, stále dávají najevo své názory či připomínky a stále se na vás mohou velice hezky nasrat. Bohužel i nadále není přidaná možnost si s nimi promluvit kdykoliv budete chtít, což považuji za jeden z největších mínusů už původní hry a přijde mi škoda, že ani zde to nebylo přidané. Romance krásně pokračují a na samotném konci taktéž vyvrcholí, což přivodí úsměv (možná i slzu) leckterým romántickým hráčům. Plus do hry přijde nový parťák, kterého nebrat by bylo hotové šílenství, neboť příběhově a HLAVNĚ schopnostně je absolutní number one! Bráška můj jeden milej... však já si říkal, že se od sebe jen tak neodloučíme.

A hudba parádní. Inon Zur je zde ve své nejlepší formě, protože tady se opravdu vyřádil. Už jen počáteční intro znělka vám natolik utkví v hlavě, až si říkáte, že Tohle je základní znělka Baldurs Gate dvojky. Ne ta, co hraje v Shadows of Amn. A track, který hraje pokaždé, když bojujete s někým z "Pětky", považuji za jeden z nejlepších a nejepičtějších bojových tracků, jaké jsem kdy slyšel. A věru, bylo jich hodně.

Throne of Bhaal je zářným příkladem toho, jak by správný datadisk měl vypadat. A já vždycky pocítím onu vlnu smutku nejen kvůli tomu, že už můj chaoticky neutrální čaroděj opustí cestu mé všemocné myši, ale taktéž protože zde končí i samotný Baldurs Gate. Spolu se všemi jeho postavami a místy. Ale pak se vždycky pateticky uchlácholím. ,,Však já se tam zas vrátím. Budu chaoticky zlej zloděj a nechám Keldrona zhebnout u mozkořroutů!" A do té doby se přeci můžu vydat na Planinu ledové větru. Tak je prej taky fajn.

Pro: Silný a velkolepý příběh, návaznost na původní hru, opět úžasné souboje

Proti: vlastně to samé, co v původní hře (viz koment Baldurs Gate 2 Shadows of Amn)

+24 +25 −1
  • PC 60
Při hraní datadisku Baldur's Gate II mi na mysli vytanula jedna otázka: "Toto je ten všude vychvalovaný datadisk, podle mnohých i nejlepšího hra koncipovaná jako rozšíření?".

Throne of Bhaal jsem rozehrál znovu všehovšudy po dlouhých šesti letech od jeho prvního vyzkoušení, kdy se mi postupem času ztratily savy a tak jsem se nikdy nedostal dále než do Saradushe a blízkého okolí na zdejší relativně malé mapce. Dobrá zpráva je, že Infinity engine je stále tím nejlepším pro převedení pen and paper pravidel, hudba je možná i o fous lepší než v druhém Balduru a hratelnost je bezproblémová a zábavná. Horší je to však se zdejšími lokacemi a náplní v nich. Vždy jsem měl za to, že první místo hry mimo astrální sféru, obléhaná Saradusha, je tak malá protože slouží k seznámením se spletitým dějem. Další lokace jsou však ale snad ještě menší a co je horší, drtivou většinu času v nich strávíte bojem (i když ty jsou správně obtížně, někdy až moc, a dají vyniknout většině schopností a kouzel). Což i zapříčinilo, že ToB asi znovu nedohraji do konce, jelikož rutinní opakování nahození rychlosti, vyvolání příšerek a enormní spotřeba lečivých lektvarů není to, co v RPG hrách hledám, minimálně dnes.

K dobru ale musím příčist rozsáhlou Watcher´s Keep, kterou jsem dokončil již v základní verzi hry, a co si pamatuji, tak mě bavila více než příběh hlavní části datadisku. Čekal jsem dle ohlasu rozhodně více, ale hra jako taková působí v záplavě Neverwinterů s příšernou kamerou nebo plytkých Mass Effectů stále dobře, což ale není zásluhou dialogů, příběhu ani rozsahu, ale funkčního ovládání a předně audiovizuální slasti kterou může dodat jen spojení Black Isle/BioWare s Infinity enginem.

Pro: technické provedení, hudba

Proti: akčnější zaměření, minimum dialogů a questů obecně

+19 +20 −1
  • PC 75
Throne of Bhaal se ke mně dostal krátce po vydání (jak moc krátce, to už si ale nepamatuji) a přinesl mi jen samé problémy. Nejprve mi jej nebyl můj starý počítač schopen přehrát (tuším Celeron 233 MHZ, 32 MB RAM, 8 GB HDD;). Když jsem si pořídil počítač nový, pro změnu jsem se nedostal ze Saradushe (tj. první město). Při dalším rozehrání jsem se už dostal do Amkethranu (druhé a poslední město) a do Abazigalova doupěte. Proč jsem nepokračoval? Nepamatuju se. Při předposledním pokusu o dohrání jsem šel s nabušenou postavou z jedničky včetně Tales of the Sword Coast) a dostal jsem se pro změnu zase jen do Amkethranu.

Throne of Bhaal je rána pod pás všem, kteří se raději než bojování věnují plnění questů, banterům mezi postavami a prozkoumávání světa. Boje s některými nepřáteli probíhají na fáze - s draky bojujete nejprve v lidské a poté v jejich pravé podobě; drowka Sendai má šest klonů s různými schopnostmi do kterých se postupně přesunuje; (A)melissan se při ubrání 4/5 životů teleportuje pryč, opakujte třikrát).

Proč zde prakticky absentují questy? Protože <CHARNAME> je teď už takový bouchač, že pomáhat jednotlivcům je pod jeho úroveň, jak ostatně v rámci jednoho z questů můžete v kůži vašeho avatara pronést jedním z nejzábavnějších momentů celého datadisku je získání beholderova oka - místo aby se protagonista vydal do doupěte beholderů, raději si zahraje sám na quest givera, odkamení tři amatéry a pošle je do jámy lvové. Po mnoha dnech se dobrodruzi vrátí s okem, nejprve na protagonistu zaútočí, ten se promění ve slayera a všechny zabije. Dobrodruzi "loadnou" a poté poslušně oko předají. Kromě questů nezbytných pro postup je tu těch nepovinných jen pár, přičemž některé se ani nezapíšou do questlogu Saradush: Oživení otce zabitého kanonádou, pomoc elfům, nalezení knihy kouzel, záchrana hraběnčina syna. Amkethran: záchrana kněze od žoldáků, záchrana starostovy dcery od žoldáků, lich.
A pak samozřejmě Strážcova tvrz. Jinak nová monstra, nové kouzelné zbraně, nová hudba - ta je místy lepší než v základní hře, to je pravda. Dále tu máme odstranění zkušenostního stropu až do levelu 40 (s pomocí tweaků 50) a místo trpaslíka Cromwella je tu imp (jaký skřet zase) Cespenar, opět se tedy můžeme věnovat sestavování mocných artefaktů.

Pro hráče, který začíná novou hru v rámci datadisku, se toho opravdu moc jiného nenabízí. Pokud ovšem pokračujete plynule ze dvojky a máte dokončené romance, některé z nich pokračují vcelku zajímavým způsobem a můžou tak představovat výzvy jiného typu než jen tupé sekání - namátkou oplodnění Aerie, která po určité době porodí a dítě tahá v batohu. Viconii je možné odklonit ze zla do neutrálu, to se ostatně dá udělat i se Sarevokem.

A závěr? Poté, co jste porazili pět nejmocnějších sourozenců a uzurpátorku trůnu, stanete se bohem, nebo smrtelníkem bez Bhaalovy poskvrny?. Jinak nevím, komu se to zdá dlouhé - nebýt těch všudypřítomných bojů místy s desítkami nepřátel najednou, bylo by to směšně krátké...

EDIT: V ToB se završuje příběh zlatých kalhot z BG1 - pokud si přenesete do dvojky kalhoty, které vám dá na vyčištění šlechtic ve Friendly Arm Inn, vyberete výkupné na mostě a získáte stříbrné kalhoty a od tří odkamenělých noobů dostanete bronzové spodky, v Amkethranu vám kovář vybuduje energozbroj s tyčovými zbraněmi.

Ještě bych rád nakousl mody. Ve srovnání se Shadows of Amn jich pro ToB existuje jen mizivé množství - kromě Tactics modu ztěžujícího už tak nechutně těžké boje bych rád zmínil Ascension od Davida Gaidera, jednoho z autorů originální hry, který dodává do hry materiál vysekaný kvůli nedostatku času i více možností během závěru. Tento mod po dialogové stránce z části rozšiřují i The Wheels of Prophecy. No a to je asi tak vše (pokud pominu věci typu The Longer Road - ve stylu Sarevoka se k vám může přidat i Irenicus - či Redemption, opět Irenicus, ale ne jako hratelná postava. A co takhle romance se Sarevokem?) Osobně mám chuť po dnešním dohrání vanilla verze zkusit si to brzy znovu, minimálně s Ascension a The Wheels of Prophecy.
+19 +20 −1