Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 75
Inspirace Samorosty je v Axel & Pixel patrná asi jako v Toby: The Secret Mine inspirace Limbem. To ale vůbec nevadí, protože všechny díly známější herní série mám vcelku rád, a tak titul ve stejném duchu vřele vítám.

Hraje se to velmi jednoduše, a nedochází tak k téměř žádným zásekům, což je příjemná změna oproti některým jiným adventurám, i když někdy si také rád zapřemýšlím. Sesbíral jsem všech dvacet kostí pro mého mazlíka a nezapomněl jsem ani na tuby s barvou a skici (díky kterým jsem dokončil mistrovské dílo).

Hodně mě zaujal odkaz na Shadow of the Colossus ve formě obra, na kterého je potřeba vylézt, aby šel porazit, jako je tomu v původní hře. Dokonce tady byl i prvek, na nějž jsem v trochu jiné podobě poprvé narazil ve třetím Samorostu (rozeznění kostí ve správném pořadí), tak by mě zajímalo, jestli se v Amanita Design inspirovali právě zde, nebo se tato záležitost vyskytovala i někde jinde.

Hudební složka je zde opravdu dobrá, což se dá říci i o zvucích celkově. Škoda, že konec přišel tak brzy, protože bych rád ještě v roli sympatického malíře pokračoval.

Pro: jednoduché, zábavné, odkaz na Shadow of the Colossus, hudba, ozvučení

Proti: krátké

+11
  • PC 75
Hrála jsem za zapáleného malíře, který žije v horách. Vzbudila jsem se ve světě, kde mi opravdu ošklivá obří krysa vzala klíč od mé reality, takže jsem se za ní musela vydat spolu se svým věrným pejskem, který se nejspíše jmenuje Pixel, ale ve hře na něj volám Aido ;o).

Hra je na motivy Samorosta od Amanita Design, a ta podobnost je opravdu veliká. Ovládání je v kombinaci myši a klávesnice. Dle mého soudu snadné i pro malé děti. Hádanky jsou vcelku logické, měla jsem problémy jen asi u čtyř obrazovek, ale když jsem trochu potrápila mozek, přišla jsem na to.

Při hraní jsem se několikrát zasmála, buď kvůli vtipnému volání postavičky Axela, nebo jeho a Pixelovu chování, které je většinou humorně zpracováno. Nepřátelé jsou opravdová strašidla, být mi deset let, tak se mi o nich určitě pár nocí zdá. Naštěstí je jde přemoci. Nejvíce mě potrápil level, kde jedu v terénním autě, to jsem dělala na několikrát.

Za zmínku stojí i hudba, která do jednotlivých levelů opravdu pěkně sedne. Jedná se o milou nenáročnou hru na jeden večer, ke které se možná za čas vrátím, abych poctivě posbírala všechny kostičky pro mého pejska a všechny tuby s barvou, a mohla tak dokončit své závěrečné mistrovské dílo.

Pro: Hezké prostředí, příjemná hudba, logické hádanky

Proti: Krátké

+11
  • PC 50
Vcelku povedená hra od slovenských vývojářů, která se nikterak nesnaží zamaskovat zjevnou inspiraci v Samorostovi - hraje se to dosti podobně a přítomen je i roztomilý psík. Zpočátku to nevypadá slavně, grafika působí trochu nesourodě a první level se podle mě moc nepovedl, postupem času si to ale sedne a některé levely jsou velmi pěkné. Hratelnost je dosti primitivní, stačí jen klikat na aktivní místa na obrazovce ve správném pořadí, i věci z inventáře se používají automaticky a v podstatě je nemožné se zaseknout (pokud se tak stane, je tu systém nápovědy, který jsem ale za celou hru nepoužil, protože můj nejdelší výtuh byl tak minutový). Osvěžením jsou jednoduché minihry (let balónem), puzzle a "akční" pasáže, kdy je nutné mačkat šipky tak, jak se objevují na obrazovce, jinak musíte opakovat (tady potěšila pasáž která připomněla Indiana Jonese).

Na uhlazené a vymazlené Machinarium to nemá, ale jako casual hříčka na jedno odpoledne pro mladšího sourozence/sestru nebo prostě jako odpočinkový kousek po komerčních AAA titulech je to ideální.

Pro: velmi jednoduché, roztomilé, vtipné, osvěžující minihry

Proti: velmi jednoduché, poměrně krátké, bug u jednoho puzzle

+9