Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Atlantis: The Lost Tales


Komentáře

< >
  • PC 85
Audiovizuálně naprosto skvostná hra. Dodnes si pamatuju, jak jsem si jako pětiletý furt dokola zpíval onu základní znělku, respektive jsem běhal po babiččině zahradě a prozpěvoval: ,,Hane Haeá hene Háá é háá"! A dodnes ten track mám ve výběru. Byť to zní jako laciná indiánská popina, má to svoje kouzlo.

Atlantis byla jedna z prvních adventur mého života, přičemž musím říct, že to mým adventurním začátkům prospělo. Překrásná grafika, atmosféra a zajímavý příběh, to všechno tu je, taktéž i chytré a leckdy zábavné puzzly, které často nejsou kdo ví jak jednoduché, nicméně zároveň se rozhodně nepohybují na hraně nemožna. Mimo to má hra i dost dobře zvládnuté určité nebezpečné dramatické situace, při kterých mi nejednou začal v krvi pumpovat adrenalin, což je na adventuru už sakra něco! Hlavní hrdina Seth je navíc svérázný a sympatický mladík, což je jedině dobře, protože na sympatiích hl. hrdiny v adventurách záleží snad úplně nejvíc. V hlavě dobře utkví i postavy. Jako capart jsem se vždy bál onoho plešouna s býčím tetováním na čele, stěžoval jsem si, že akoyltka v chrámu nemá pupík, plus princ Cleon byl jeden z největších záporáků mých brzkých herních let.
Hudba je zde však totálně nadčasová. Atlantis je pro mě dodnes adventura s jedním z nejlepších soundtracků, co jsem doposud slyšel. Tohle je třeba tak úchvatná mystická dokonalost, až z toho vždycky dostanu husinu. (Z nějakého důvodu mám ten track spojený s Yennefer se Zaklínače. Inu, jako "theme" by to nebylo špatné.)
Jistě, má to i svoje problémy. Upřímně mi toho vlastně přijde i docela málo, plus někdy to ovládání (chození) je na zabití. Ale příliš velkou vadu na kráse hry to naštěstí nezanechává.

Moc pěkná hra. A rozhodně nejlepší díl z trilogie. Snad i taky protože se jedná o jediný díl, který dostojí svému názvu.

Pro: Hudba, příběh, atmosféra, puzzly, postavy

Proti: vcelku krátké, ovládání jde ztuha

+23
  • PC 90
Atlantis, legendární adventura, která předběhla konkurenci v roce 1997 o parník a nechala je koukat z uctivé vzdálenosti na svoje záda. Přesně takhle bych hodnotil před léty a dal 100%, jenže dneska to není vůbec tak snadný.

Částečně to platí i dnes a proto než začnu kritizovat, začnu tím lepším. Tím hlavním, čím Atlantis v roce 1997 zválcovala konkurenci byla bezpochyby grafika. Majestátní, nádherné obrazy prastaré civilizace, ve kterých se pohybujete v plynulém 3D pohybu, které si můžete bez problémů prohlížet a které kouzlí jednu úchvatnou scenérii za druhou. Vznešená Atlantida, noční eskymácká vesnička, tropická domorodá pláž. A k tomu ty animace!!! Majestátní létající lodě, které Vás nesou vstříc dalším dobrodružstvím, napínavé akční sekvence... přiznávám že mi tehdy před x lety z toho padala čelist. Grafiku sice trošku ohlodal čas v nižším rozlišení, ale i tak strká bez problémů do kapsy nejen většinu adventur, ale i 3D akcí (v té doby většinou buildovky), jiných akcí (Tomb Raider 2) či nedejbože grafické odpudivosti jako Lands of Lore 2 co v roce 1997 vznikly.

A k tomu hudba. Já hudbu miluji, většinou v těch nejpokleslejších žánrech, miluji i filmovou hudbu, ale ve hrách ji většinou nevnímám či rovnou vypínám. Ale tady ne - vybrnkávání v zahradní čtvrti Atlantis evokuje Středomoří, nechybí ambientní plochy a při animacích hraje něco podobného mým devadesátkovým srdcovkám jako byly Enigma či Enya.

Ruku v ruce s technickou dokonalostí jde příběh. Seth je mladý strážný/společník, který přijíždí na Atlantis, aby byl k dispozici královně Rhei. Jenže Rhea je unesena veleknězem Creonem, všude hlídkují strážní, polovina společníků jsou zrádci a místo sluneční bohyně Ammu začínají lidé uctívat měsíčního boha Sa´rata. Celý příběh má mysteriozní pozadí, sahá do pradávné historie, představí nám i "barbarské" civilizace okolo a především se vyvíjí a končí úplně jinak než by člověk čekal... vlastně přesně podle toho, jak dopadla bájná Atlantis.

Potud by to bylo na 100% a bez debat, jenže je tu ještě kámen úrazu a tím je samotná hratelnost. Začnu tím lepším - celá hra je posetá spoustou parádně vymyšlených puzzlů, které nejsou lehké, ale dají se vyřešit a člověk si nad nimi rád poláme hlavu.

Samotný pohyb je řešený ve 3D přechody mezi pevnými body. Na těch se můžete zastavit a zkoumat okolí. Problém číslo 1 - občas nepoznáte kam se dá jít a je tu zákys (podklouznutí pod nohami, příchod k medvědovi z boku), protože kurzor pohybu se nemění. Problém číslo 2 - na zkoumání kurzor nemáte, hra se zaměřuje na to, co je v prostředku obrazovky a tak pohybujete obrazem a hledáte a občas je to kumšt (kousky skládačky v sochách). Ale na tohle by se dalo zvyknout.

Hratelnost kazí i další drobnosti - neustále vracení se do stejných lokací (OK Atlantis je malá ale stejně) spojené s opakováním puzlů (slunce/země/měsíc jsem nastavoval 3*) a občas i nechutné bloudění (Carbonek). Ale i to by nebylo tak strašné.

Obrovským průserem je ale kombinace adrenalinových pasáží s nemožností ukládat a samotným systémem ovládání. Hra se sice ukládá sama, ale většinou se dostanete do situace, kde Vás něco ohrožuje, Vy nevíte jak dál, umřete a jede znovu nějaká sekvence/dialog. Naštěstí se dá odklikávat, ale je to hodně natahování herní doby. Navíc ony adrenalinové pasáže jsou přetěžké, zkusíte to 10* a pak to vzdáte, kouknete do návodu a zjistíte, že nešlo nějakou logickou věc, ale rychlou reakci ala kozel v Broken Swordu. Podklouznout pod nohami, na poslední chvíli uskočit atd... Doslova peklem je pak trefování se do něčeho (květináč, lov kance).

Zkrátka hratelnost není ideální, půlku hry budete buď bloudit, nebo beznadějně přemýšlet jako se dostat z nějaké smrtící situace. Přiznávám, že mě tyhle situace "a co mám jako sakra dělat?" deptaly tak, že jsem hru dohrával asi na 5*. Atlantis táhne opravdu spíše vizuální stránka a příběh a tak dávám 90% opravdu se zavřením obou očí. Proč? Protože v roce 1997 to byla opravdu revoluční hra a protože při dávném hraní jsem byl absolutně nadšený.

Pro: Na rok vzniku revoluční grafika, nádherná hudba, parádní příběh z dávné Atlantidy s nečekanými zvraty

Proti: Nedoladěné ovládání (chybí kurzor), backtracking a bloudění, nutnost opakování akčních sekvencí s nemožností ukládat

+21
  • PC 100
Jedna z mně nejbližších her, adventurní láska, graficky revoluční počin a umělecké dílo, proti kterému mám jen málo výhrad, snad jen, že systém hry poškodilo mnoho následných většinou, objektivně vzato, nezdařilých plagiátů.

První díl Atlantisu je silný v tom, že se skutečně odehrává přímo v Atlantidě, ukazuje nám jí tak, jak bychom si asi nepředstavovali; jako velmi malou civilizaci, ve které jsou skoro všichni muži zrádní :-). Příběh je neskutečně napínavý a má skvělé vyvrcholení. Charaktery postav jsou výborně napsané.

Samostatnou kapitolu tvoří hudba, která, co se týče preciznosti, snese srovnání s grafickou stránkou hry. Spolupráce francouzských skladatelů Stéphane Picqa a Pierra Esteve vytvořila několik hitových počinů, mnoho ambietních ploch a několik experimentálních až ujetých záležitostí, což je rozdíl oproti druhému dílu, jehož hudba je celkově mnohem líbivější. U obou dílů se však můžeme zaposlouchat do krásných barev exotičtějších nástrojů z různých koutů světa.

Těžko byste v Atlantis hledali nějaké výrazné nelogičnosti, za to logických hádanek si užijete hodně a většinou jsou velmi nápadité. Hru oživují i akční scény, které mnohdy nemají daleko k thrilleru.

Abych to tu zbytečně neroztahoval, Atlantis - The Lost Tales je pro mě naprosto zásadní hra, kterou jsem, zvláště na adventuru, dohrál opravdu mockrát...a vždycky jsem si u toho bezvadně zažongloval s cédéčky.

Pro: grafika, hudba, příběh, umělecký dojem, hratelnost, poutavost, k zamyšlení

Proti: snad jen, je-li to vůbec hra :-)

+16
  • PC 90
První setkání s touto adventurou proběhlo v mém dětství a ačkoli jsem byl příznivce spíše akčních stříleček, byl jsem uchvácen audiovizuálním zážitkem. Samozřejmě, v oné době jsem byl jen divákem, na pokoření této záležitosti jsem jistě neměl.

S odstupem času jsem ale pocítil nutkání navrátit se do tohoto světa a konečně celé dobrodružství absolvovat.

Ruku na srdce, Atlantis nepatří k dlouhým hrám. Často spíše než hádanky, natahuje herní dobu nelogický postup. Zde opravdu platí nutnost neustálého zkoušení, neustálého vyptavaní, které konečně vede k posunu. Nezřídka se objeví jako jediná možnost absolutně nepředstavitelný paskvil. Hrdina Seth hodí po vojákovi vázou, kterýžto ji chytá a nemůže bojovat. Což často působí vtipně. Výborné jsou autosavy s nápovědou, která hráče navádí.

Jak už jsem zmínil, audiovizuální stránka hry je stále dechberoucí, bohužel ale v některých místech postrádá jasnější kontury, které by hráče navedly. Typický Carbonek, absolutně nenápadná studánka, která vede do jeskyní A tak je to někdy spíše o nahodilém kmitání kurzorem, čekání kde se objeví další cesta.

Z celkového hlediska je to ale super. Zajímavý děj, logické hádanky, které jsou stále výzvou. Z mého pohledu je Atlantis atraktivní záležitostí i pro hráče, kteří žánru adventur neholdují.
+12
  • PC 85
Když jsme poprvé spustili tuto hru, nevěřícně jsem s bratry zírala na monitor. Jaká je to krása. Tahle hra opravdu byla pastvou pro oči (i pro duši). Hlavní gardista Seth má za úkol najít unesenou královnu. Pamatuju si do teďka, jak jsem se s bratry nasmála v jednom levelu. Když už jste našli královnu. Musí se převléknout, aby byla nenápadná. Náš hrdina se má otočit, ale jak to tak bývá, chlapy (bratři) to nevydrželi, zvědavost byla silnější, a otočili se. Následovalo to, co by udělala každá ženská (já) a jednu našemu milému hrdinovi, vyčinila :).
Hra je opravdu úchvatná, ale bohužel, při samotném hraní vám to zdlouhavé běhání po ostrově začne trochu lézt krkem a tak za chvíli místo kochání se krajinou, klikáte rychle myší, jen aby jste byly z jednoho obrazu venku. Hádanky byli propracované a některé i zábavné, hlavně když musíte ulovit v lese kance.

Pro: úchvatná grafika, hádanky

Proti: zdlouhavé běhání

+8
  • PC 90
Nádherná grafika k tomu velmi zajmavý příběh a skvělá hudba. Když jsem dostal první počítač z cdromem byla tato hra kterou jsem měl na CD. Přiznám se, že některé ty hádanky jsem dělal s návodem, protože když už to děláte po desáté a furt vám to nejde tak prostě neodoláte. Ale napoříklad tu první, kterou si ještě dens pamatuju, s planetou a měsícem, který musíte nastavit tak aby se vám otevřel vchod do tajné chodby jsem udělal bez návodu. Prostě jsem to zkoušle až se mi dveře otevřeli a když už jsem to hrál třeba podruhé tak už jsem si tu pozici pamatoval.
Pamatuju si hádanku z hady, kterou se dělá na ostrově, kde máte zachránit královnu nebo na labyrint s minotaurem, případně krabí závod na ostrově, kde toho kdo prohrál hodili ze skály. Ale co je nezapomenutelného je skvělá hudba a letající lodě :)

Pro: hudba, příběh

+5 +7 −2