Diskuze

@Drolin (23.10.2018 18:08): Jak říkám - Thiefa neposoudím, to je hra, kterou jsou dojela v záchvatu zuřivosti a já to na toho Mastera dám, kdybych měla chcípnout - jestli tam byl nějaký design, tak jsem si ho přes ten zpíčený stealth a rudo před očima vůbec nevšimla. A Zeldu jsem nehrála ani jedinou.
Co se týče hodnocení, tak velmi vysoko jsou často hodnoceny věci, o které bych si neopřela ani tu debilní zelenou koloběžku, pro mě to není moc ukazatel čehokoli. Bulířovu recenzi si fakt nepamatuju a to jsem ji asi in ilo tempore četla.

Hm, Arcanum, to je zajímavé - já se tam nepotkala s moc technickými problémy (rozhodně s mnohem méně než u Bloodlines), v našich luzích a hájích mám nadto dojem, že velkou část z nich tvořila čeština, kterou jsem spatřila jednou a pak se jí důsledně vyhýbala. Ale ta hra mě nikdy neudržela moc dlouho a to mám steampunk ráda, ale trochu jiný - víc gothic, grimdark, penny dreadful, říkat by se tomu dalo asi různě. Arcanum má zajímavý příběh, docela hezky (i teď) vypadá, bojový systém ujde, ale nějak mě zatím nikdy moc nevtáhlo. Bloodlines mě sežraly, neb je to v jistém smyslu skvělá destilace toho, co mám na World of Darkness dost ráda.

A co se týče Troiky jako takové - tuším sedmibestie před lety trefně podotkl, že o Troice se tak moc říká, že věci vydávala pod tlakem, že ta firma pravděpodobně strávila celou svoji existenci pod parním bucharem. Co měli v mých očích neoddiskutovatelně výtečné byli scénaristé a obecně nápady. Všechno ostatní (včetně faktické implementace výše zmíněného) je v různé míře diskutabilní.

@Drolin (23.10.2018 15:51): Ehm. Ty mícháš subjektivní kategorii v mnoha ohledech stojí Bloodlines technicky za vyliž, ale ta hra mě prostě něčím chytila, která je naprosto v pořádku a já s ním plně souzním se zoufalou snahou její kvality radikálně objektivizovat. To už nefunguje. U komplexního díla jako je hra je tohle problematické obecně, Bloodlines je navíc záležitost, která dokáže chytit paradoxně, sama sobě navzdory - to není perla herního designu, to je WTF. Ano, zázrak - ale úplně jinak, než jsi to myslel. Tebou postovaný kus diskuse říká v podstatě She's a bitch, but I love her. Jakákoli snaha o zpětnou racionalizaci a vytváření teorií o inteligentním designu je v nejlepším případě směšná.

@Drolin (22.10.2018 13:01): Deus Ex a spol. bych sem vůbec netahala (konkrétně Deus Ex je pro mě naprostá mrdka), nicméně co se týče game designu, tak Bloodlines dost selhává např. v gradaci main storyline a celkovém 'držení pohromadě'. Má výbornou expozici, dokáže táhnout napětí a zájem v dílčích questech a oblastech, ale metaplot je trochu rozpačitý - se znalostí prostředí WoD, pravda, zas tolik ne, ale hodnotím-li Bloodlines jako něco, co by mělo fungovat samo o sobě, tak v tomhle směru rozhodně žádná perla není.

@90210 (22.10.2018 20:27): Inu... o existenci pudingu se také přesvědčíte až tím, že ho sníte, ergo se nedivím, že to hraješ, spíš začínám být zvědavá, kdy to zahodíš. Bloodlines exceluje zejména v tom stylu a settingu, všechno ostatní je místy i velmi dobré, místy pouze dobré, místy akceptovatelné, místy rozpačité a místy na přesdržku. Pokud tě nebere goth vampire setting, bude to pro tebe časem pravděpodobně jenom horší.

@Drolin (22.10.2018 12:26): Píču a šišky.
Bloodlines vyniká v něčem úplně jiném než je level design a propagovat ji jako designový skvost nutně povede ke zklamání hráčů. Ta hra žije ze svého kultovního postavení, založeného právě na atmosféře a RP zážitku v roli WoD upíra, ne z toho, že by měla nějaký ultra geniální design - nemá, je nevyrovnaný, místy vyloženě špatný, se stim smiř.

@90210 (18.10.2018 20:39): Na řeči lahůdkách herního designu se vykvákni - tím Bloodlines fakt nevyniká, naopak level design stojí často za vyliž - viz předřečníci zmiňující stealth v místech pro stealth extrémně nevhodných nebo katakomby, které díky své zdlouhavosti postupně přišly o horror feeling, protože jsem byla čím dál tím víc naštvanější, že pořád ještě není konec.

Bloodlines chytá na atmosféru World of Darkness, na feeling starých horrorů, na tajemně a místy rozervaně působící hudbu; ta hra je gothic as fuck (v tom nejlepším slova smyslu). Já třeba strávila spoustu času jen procházením po LA, protože se mi prostě líbilo běhat po nočním městě jako upír. Přísně technicky vzato V:tMB nabízí velmi dobře zpracované některé questy, NPC a lokace - a některé z těchto věcí (snad až na ta NPC, nevybavím si, že bych tu potkala někoho, kdo by na mě působil WTF) má zpracováno naprosto příšerně, main storyline je poněkud diskutabilní.

TL;DR je to především hra pro lidi, kteří se občas rádi (alespoň v duchu) vyfiknou do latexových hadrů a síťovaných punčoch a hrají si na upíry. Pokud mezi ně nepatříš, asi tě to prostě nechytí, neb ta přidaná hodnota v atmosféře tě dalece mine.