Diskuze

@Charllize (13.05.2018 21:07): Tak japonská RPG jsou kapitola sama o sobě :). Ty mnohdy na otravném grindu přímo stojí, na druhou stranu se mi na nich líbí, že je to mnohdy nepovinná část hry a mnoha soubojům se dá i třebas naprosto vyhnout.

Zrovna když jsi psal o těch nepovinných boss fightech, vzpomněl jsem si na takový Final Fantasy VIII s jeho Ultima a Omega Weapon apod.:).
Na druhou stranu, v tomhle případě to zase není tak špatně. K maxování statů tě prostě něco vede, ale není to na druhou stranu povinné a pokud chce hráč jít pouze po hlavní dějové linii, nemusí grindit v podstatě skoro vůbec (nebo jen "minimálně") a celkově hra nabízí spoustu ukázkové volnosti. Byť bych tedy rozhodně ocenil obtížnější náhodné souboje, které tak tudíž opravdu (a FF 9 není vyjímkou) slouží jen k tomu grindu, ale překážku jako takovou často nepředstavují.

@Richmond (13.05.2018 20:54): Ale jo, to je něco jiného, radost z každého nového level upu, bodíku etc. by asi správné RPG podněcovat mělo, už třebas díky vyšší obtížnosti či třebas díky systému vývoje postavy a jeho komplexním možnostem. Ale já mluvím vyloženě o tom power gamingu, kdy konkrétně honím všechny statistiky, abych je měl na maximum za každou cenu, abych si sestavil tu nutně nejsilnější partu, hodiny nahazuji nejlepší staty a hodiny grinduji někde na opakujících se nudných soubojích... to imo herní zážitek (alespoň v mém případě) spíše kazí a v posledku to maxování ani k ničemu kloudně není.
Naopak jsem si mnohem více užil opakovaně RPG se slabšími postavami, netradičními povoláními a netradičně sestavenými partami, které nabízely jednak vyšší výzvu a onačejší postupy a často i mnohem zajímavější RP zážitek.
Jako mladší jsem však měl také nutkání všechny staty maxovat a v podstatě až o několik let později jsem si uvědomil, jak bláhové to bylo.

@Charllize (13.05.2018 12:32): Je pravdou, že někdy působí pitomě (a zvláště v RPG s level scalingem či RPG, které mají staty nepřátel nastaveny a postupně zvyšovány tak, že to jako level scaling působí), když v podstatě absolutně necítíš, že se tvá postava někam posouvá. Na druhou stranu za finálního bosse bych asi raději nějakého pořádného tvrďáka, už tak nějak z principu. Ale v těch předbossáckých běžných soubojích by asi mělo jít trochu cítit, že už máš pořádně nadupanou partu.
Ideální mi přijdou RPG, které v tomhle ohledu nabízí určitou volnost, tj. místa, secrety etc., díky kterým si můžeš postavy solidně zesílit, avšak neměla by to hra hráči předkládat na stříbrném podnose (tj. třebas formou těch hardcore nepovinných bossů/míst, jak říkáš, to je imo docela fajn varianta). Jinak řečeno, člověk si ty silné postavy musí prostě pořádně vydřít a pokud tu solidní výbavu/či ty obtížné nepovinné souboje nevybojuje/nezíská, nebude mít ani silné postavy a hlavní linii tak bude mít mnohem náročnější (platí to i pro ony dungeony, které byly převážně různých skrytých předmětů plné a i ty dokázaly ulehčit následné hraní, třebaže jejich získání mnohdy nebyl žádný med a nebo se daly slušně minout).

Ale každopádně by imo asi cílem kvalitního RPG zážitku nemělo být nutně munchkinování a maxování všech statů za každou cenu, resp. já jsem z toho již dávno vyrostl a užívám si tak většinu RPGček mnohem více než kdy dřív, byť to jest samozřejmě každého volba... Ale imo tohle honění čísílek za každou cenu je dobré tak pro Diablisty a MMORPGčka (a ostatně u většiny ostatních RPG je to vážně k ničemu).

Přesně tak, to je pomalu jako cheatování, kdysi když jsem hrál EoB poprvé, tak jsem si ty staty taky maxoval a bylo to o ničem, v takových Ravenloftech už jsem podobnou chybu neudělal a hned to bylo o poznání veselejší:).

Ale obecně jsem postupně dospěl k tomu, že onen "power gaming" je v RPG mnohdy dost naprd a mnohem zajímavější jsou v RPG třebas party tvořené netradičními povoláními či se slabšími staty. I v takových Baldurech už se dávno nesnažím nahazovat hodiny ty nejlepší staty, ale prostě po pár hodech nechám to, co je. Jednak to ušetří čas a druhak je gameplay pak mnohem zajímavější:).
Úplně největší fail to pak byl u Ultimy Underworld 1, kde jsem si taky naházel zbytečně vysoké staty a souboje si tím v podstatě úplně zkazil, protože to bylo až přespříliš jednoduché (a i od té doby jsem se zapřísahal, že se už prostě o nahazování příliš silné postavy v RPG snažit nebudu, ba možná občas přímo naopak:)).

EoB série na GoGu, cool. Mimo jiné DnD kousky tedy...

@Phoenix (07.12.2014 17:41): Heh, drsné.

Ale jak vlastně docílil toho, že ten Beholder vlezl sám do té pasti? Když jsem to onehdá zkoušel (asi jsem také musel shlédnout podobné video), tak tam jen létal okolo, ale za boha se mi jej tam nepodařilo vlákat.