Zatím mám hru pouze rozehranou a má zajímavý příběh. Je to trochu něco jiného, než co jsem doposud hral. Konečně něco, kde se furt jen nestřílí, ale i zkoumá. Je to, jako bych tam opravdu byl. Líbí se mi možnost ovlivňovat příběh i v dialozích. S tím jsem se zatím setkal jen u Star Trek: Elite force 2. První 3 díly Mass Efect jsem nehrál, tak nemohu posoudit, jak se hra liší od nich. Mimozemšťani jsou pěkně propracovaní, graficky je to namakané, že jsem měl strach, jestli to můj stroj rozjede. Jen škoda, že k tomu ještě nevyšly titulky. Angličtině nerozumím tak dokonale, něco ano, ale ty detaily mi tak unikají. Hlavně, když se musím rozhodnout, jak v dialozích odpovím. Někdy zkrátka střílím naslepo, protože nevím o čem je řeč :-D
Až ta čeština vyjde, slibuju, že si to sjedu ještě jednou :-D

Po prvním spuštění hry jsem byl unešen propracováním detailů, dynamika počasí mne tak uchvátila, že si hru často pouštím jen tak kvůli virtuální procházce přírodou. K dokonalosti už chybí snad jen vůně lesa nebo pocit chladu při větru a dešti.
Z mého osobního pohledu se mi některé mise zdají být dost náročné, zvlášť, když je úkolem mise ulovit nějaké zvíře, dojde munice a nelze do inventáře přidat další. Možná něco dělám špatně, ale i tak se mi hra velice líbí jak po grafické stránce, tak i z pohledu detailního propracování prostředí.

Nebudu tu zozepisovat to, co je již dávno sepsáno předchozími příspěvky. Soustředím se u této hry pouze na pro a proti.

Musím říct, že scénař v této hře byl z mého pohledu úchvatný. Schopnost vetřelce se množit a šířit jako mor byl dokonale popsán v posledních kapitolách příběhu, když jsem si po návratu z vesmíru (poté, co jsem natočil anténu) všiml, jak se jeden z vetřelců snaží najít si cestu do komunikačního oddělení z venku, bylo mi jasné, že nebude trvat dlouho a zamoří celou stanici. Série úkolů a postup příběhem měly za následek, že jedna činnost, byť s dobrým úmyslem způsobila jeden průšvih (pokus o zničení hnízda=vypuštění Džina z láhve) který pak kaskádově způsobil sérii dalších průšvihů (reset APOLA=vysvobození kapitána Anesidory=zničení Anesidory=poškození orbitálních stabilizátorů=přístup vetřelců do všech částí stanice+samotné shoření stanice v atmosféře)
Samotní vetřelci byly skvěle naprogramováni i když často jejich oběvení bylo napevno napsávo ve scénáři, poté se již vetřelci chovali individuálně. Jednou mě dostal téměř okamžitě, podruhé jsem na něj skoro nenarazil. Mise v hnízdě byla kupříkladu děsivá, ale na mé poměry velice snadná, protože nebylo těžké si zapamatovat v každé části mise, kde a kdy se nalézá nějaký ten facehugger, kdy vetřelec seskočí z šachty. Kdyby se načetla mapa celé stanice a všechny životní hormy se aktivovaly hned najednou, tak s jejich umělou inteligenci by bylo každé opakování mise originálním zážitkem.

Původně jsem myslel, že hra bude přímo navazovat na film Aliens, nicméně bych toto dílo zařadil spíš do alternativní časové linie, když kolonie na LV-426 byla po nukleárním výbuchu celkem neporušená a stále se na planetě hemžilo plno vetřelců, nebo přítomnost živého desátníka Hikse, která měl být mrtvý po nouzovém přistání záchranného modulu na trestanecké planetě Fiorina 161 anebo neshodující se počet nábojů v automatickém strážném kulometu, kde ve filmu jich zbylo 10 a v této hře jich bylo v zásobníku pouze tři.