Moc Adventur v poslední době nehraju, naposled Broken Sword Reforged, který podle mě funguje hlavně díky nostalgii a dohrál jsem ho tak nějak z povinnosti. Přesto tu a tam nějakou point&click hitovku zařadím do Steam knihovny s tagem 'chci hrát' a doufám, že si ji zahraju dříve, než zapomenu, že vůbec existuje.

U The Drifter to bylo jiné. Po shlédnutí traileru mě okouzlila krásná grafika. Nemyslím tím, že by mě ohromil jakýkoliv screenshot ze hry. Pixelartová grafika je fakt pěkná a zdánlivě to může vypadat, že s trochu nižším rozlišením by byla k nerozeznání od The Darkside Detective. Ale v pohybu je to úplně něco jiného. Ve hře pořád něco svítí, bliká, voda teče nebo prší a všechno to dává takový ten pocit z dokonale vybroušené hry.

U grafiky, konkrétně animace postav, bych se ještě pozastavil. Další parádní práce a potěcha pro oči. Během rozhovorů postavy vyjadřují emoce. Když nad něčím dumají, tak se poškrábou na hlavě, sem tam vás odbudou jen tak na půl pusy nebo si pohrávají s cigaretou, ze které si občas popotáhnou. Když vám k tomu dojde, že třeba poslední dvě věci jsou animované zhruba pěti pixely, tak se vám to prostě musí líbit. Občas, teda hlavně při používání předmětů, které vyžadují složitější nebo delší animaci, obrazovka zčerná a voiceover hlavního hrdiny popíše, co dělá. Nijak to ale nevytrhává z atmosféry, za mě fajn kompromis.

Ještě než se dostanu k samotné hře, chci zmínit hudbu a zvuky. Hned v menu hraje parádní muzika silně připomínající mého oblíbeného Kavinskyho a tento devadesátkový feel prostupuje celou hrou. Dabing postav je zvolený a provedený lépe, než je u mnoha AA+ her. Zvuky jen doplňují celkový zážitek a řekl bych, že takový průchod hrou bez záseků bude fungovat jako fajn pixelový film. Pokud nemáte v plánu hrát, zkuste třeba nějaký walkthrough. Alespoň úvod.

Hned v úvodu totiž hra nabere tempo a dějí se věci, které vás chtějí do příběhu uvrtat. Nejde o žádný komplikovaný thriller s pomalým rozjezdem. Hra vás chce od začátku bavit, proto akce střídá akci a stejně tak lokace jak na běžícím pásu. O zvraty není nouze, z nepřátel se stávají kamarádi a naopak ti hodní vás najednou chtějí zabít. Což se častokrát podaří, protože v této hře budete umírat. Nemyslím to tak, že kvůli smrti budete načítat uloženou pozici, umírání je totiž součástí hry. Více ale nebudu prozrazovat, většinu toho si stejně užijete už v první hodině hry.

Nechci moc protahovat komentář povídáním o příběhu. Ne, že by nebyl dobrý, je to takové akční béčko, které slouží hlavně k tomu, aby se vyřádil animátor. Taky to ale drží pohromadě a nevšiml jsem si žádné nelogičnosti. Což platí i pro hádanky. Často máte pár předmětů a málokdy se mi stalo, že jsem používal osvědčenou metodu "všeho na všechno". Všechno mi jakžtakž dávalo smysl, až na pár udělátek, které jsem buďto neznal, nebo mi nějak na začátku uniklo, k čemu vlastně slouží. Možná bych měl malou výtku k tomu, že přestože jsou předměty různých tvarů a barev, tak v UI si hra drží takový zelenošedý styl. Což na jednu stranu chápu, vypadá to hezky, ale předměty jsou občas od sebe k nerozeznání.

Dialogy jsou formou klikání na témata místo vybírání konkrétních vět, což není nic nového. Překvapilo mě ale, že rozhovory se asi tak v 90% neopakují. Prostě se zeptáte, dostanete odpověď a dále už se ptát nemůžete. Při najetí na téma dostanete nějaký souhrn toho, co jste se dozvěděli, a to je celé. Jak už jsem psal na začátku, v poslední době adventur moc odehraných nemám, takže nevím, jak častý tento systém dialogů ve hrách je. Já sám to hodnotím spíše pozitivně, někomu to možná může vadit, že nestihl nebo uklikl větu, kterou už podruhé neuvidí. Stejně tak to funguje u interaktivních míst/předmětů. Prohledáte, a když už tam nic není, místo přestane být aktivní, Prostě moderní adventura se vším všudy.

Asi i kvůli výše zmíněným modernizacím hra docela rychle odsípá a ani mi nepřišlo, že jsem v ní strávil celkem něco přes 8 hodin. Záseky jsem ve hře prakticky neměl, dvakrát jsem se podíval do návodu, spíše z lenosti, než že by to bylo náročné. Pokud bych měl o hře říct něco negativního, tak to chvilkové pomalejší tempo někde v půlce hry, kdy se také přestane tolik proměňovat prostředí. Samozřejmě to z pohledu příběhu dává smysl a hra vás pak odmění akčním závěrem.

Chápu, že Němci této hře hodně odpustí, a to kvůli světu Dark Eye, který je u nich slavný asi jako Dungeons & Dragons v Americe. Pro hráče, který se ve světě Dark Eye neorientuje (jako třeba já), jde o podprůměrnou adventuru.

Příběh mě od začátku nijak zvlášť nezaujal a bohužel se to časem moc nezlepšovalo. Hra na mě působila nudně, nebylo v ní moc vtipu a na druhou stranu mi nepřišla ani tak vážná, jak asi chtěla být. Dialogy mi přijdou psané na sílu, jen aby příběh odsípal. Žádná inovace a trapný dabing už tu byl zmiňovaný.

Co se mi líbí, je atmosféra, která vás do hry vtáhne. Celé je to pěkně kreslené, jako ostatní hry od Daedalicu, spousta lokací vypadá jinak, ve hře procházíte několik světů. Kdyby autoři vyladili animace a grafiku postav, určitě by šlo hře více věcí odpustit. Hádanky mi přijdou docela fajn a většina z nich jde logicky odůvodnit, i když ke konci už se spíše opakovaly. Díky kolečku na myši to jde i lépe ovládat a nemusíte se pokaždé prohrabávat celým inventářem.

I když mě hra až tak moc nebavila, dohrál jsem ji a rád si zahraju i druhý díl Memoria, který je prý daleko lepší. Rozhodnutí, jestli tato adventura stojí za zahrání, nechám na vás, mé hodnocení však vidíte. Pokud ale znáte svět The Dark Eye (zejména hru Drakensang: The Dark Eye), tak si k hodnocení přičtěte nějakou tu desítku.

Hra mě dostala svým jednoduchým ovládáním a skvělým designem úrovní, což z ní dělá hodně těžkou side-scrollovku. Narozdíl od Meat Boye jsem zde nenarazil na brutální záseky, na kterých bych se seknul několik desítek minut. Vše postupuje plynule a hru je možné dohrát za pár hodin (rekord je asi 30 minut).

Hraní této hry jsem pořád odkládal. To proto, abych si atmosféru "uměleckého díla" pořádně vychutnal. Když už jsem k tomu v brzkých ranních hodinách usedl, čekal jsem nějaký zážitek, případně relax.

Bohužel ani jedno z toho nenastalo. Hra je totiž tak trošku blbá. A nudná. Jako freeware by to možná byla zajímavá pětiminutovka, chtít za toto peníze ale beru jako krádež. A přitom by hra nemusela být tak špatná. Během hraní jsem se dost nudil, a tak mě napadlo pár bodů, jak ten zážitek vylepšit:

- Trochu motivace. Honění se za hopsajícím králíkem (nebo tak něco), který navíc ani po 10 skoku nevybouchne, přestane brzy bavit. Když jsem poprvé spatřil opuštěnou chaloupku, měl jsem radost. Opustila mě však hned, když jsem zjistil, že bude opravdu opuštěná. Nic se tam totiž neděje! Stačilo by pár easter eggů. Třeba nějakou jeskyni, kde když naženete slepice, dostanete za odměnu vejce, ze kterého se vylíhne kuře a to bude růst postupně s měnícím se obdobím. Třeba.

- Zvětšit ostrov nebo zkrátit herní dobu. Jde o to, že celej ostrov projdete za pár minut ještě v prvním ročním období. Potom pořád zbývá dost času, než se počasí změní. A ono jen tak stát a čekat, než začne padat sníh mě moc nebaví.

- Více interaktivity. Většinu hry jsem strávil lákáním těch pitomých králíků/klokanů do moře. To jediné tam jde dělat. Kdyby to aspoň plavalo zdechlé na hladině... ale ono si to prostě zmizí a basta. Zase to nemusí být nic velkého. Třeba jen házení oříšků veverkám a následné sledování, jak si jej odnáší na strom.

- Tlačítko pro skok :-). Nevím jak ostatní, ale když mě hra přestává bavit, začnu skákat a zkoušet, kam až to jde vyskočit a hra mi vydrží ještě o pár minut déle. Ještě lepší by mohl být nějaký cheat pro létání/jetpack. Možnost vidět ostrov z ptačí perspektivy by mohlo zážitek ze hry zase o kousek posunout.

Nejspíš to ale má svůj důvod a proto je hra taková, jaká je. Jen mě (a jak se dívám i většině hráčů z DH) nesedla... Trochu delší komentář. Tak už snad jen, že hra má i světlé stránky. I tak hnusná grafika může někdy, hlavně v noci, příjemně překvapit. Někdy je i pohled z většího kopce hezký. Horší to je v pohybu. Jo a topit takhle zvířátka v realitě taky moc nejde (nejsou tak blbá).

Jedna z prvních adventur, co jsem kdy hrál a strávil u ní opravdu hodně času. V těchto dobách jsem si užíval každý postup hrou. Co na tom, že byl třeba jen jedenkrát za dva dny. Krásný příklad toho, jak se kdysi hrálo, si můžete přečíst na jednom známém sk webu:

...Až som prišiel asi ku najtvrdšiemu zaseku, s ktorým som si celý vikend nevedel rady...Ked ste sa potopili do jazera, jasne ste videli na dne kotvu.klikal som na nu ako sialeny, ale nic. Mlíčnak to mal na haku, preplaval nad nou, kotva nebude. Po dvoch dnoch skoro nonstop bludenia a skusania vsetko na vsetko som sa odhodlal ku jedinemu rieseniu ktore ma napadlo. Otvoril som časopis Riki a medzi inzeratmi som nasiel niekoho, kto Agenta mlíčnaka mal ako originalku a predával ju. Bol som z KE, on z BA (a vtedy sa tusim medzimesto uctovalo vyssie) no aj tak som mu zavolal. Vysvetlil som mu, že som našiel jeho inzerat v časaku a aj keď bohuzial nemam zaujem hru od neho kupit, z toho ze ju mal som usudil, ze ju aj hral. A teda ze by si nevedel spomenut ako sakra tu kotvu z dna dostal.Viete si predstavit nieco take dnes?? Mozno tak by ste mu poslali spravu na fb :). Ale co bol uplne neuveritelne, po chvilke uvazovania mi povedal ze kotvu zoberie ak sa na nu klikne HNED po tom co sa obrazovka prepne na podvodny pohlad a mlicnak je uplne na zaciatku obrazovky... Myslite že to fungovalo? Jasne že ano. Takze do pošty pre teba ho síce nepozvem, ale aspon tuna slusne dakujem aj ked netusim vlastne komu :). A sakra...bola to krajšia doba, howgh