Chápu, že Němci této hře hodně odpustí, a to kvůli světu Dark Eye, který je u nich slavný asi jako Dungeons & Dragons v Americe. Pro hráče, který se ve světě Dark Eye neorientuje (jako třeba já), jde o podprůměrnou adventuru.

Příběh mě od začátku nijak zvlášť nezaujal a bohužel se to časem moc nezlepšovalo. Hra na mě působila nudně, nebylo v ní moc vtipu a na druhou stranu mi nepřišla ani tak vážná, jak asi chtěla být. Dialogy mi přijdou psané na sílu, jen aby příběh odsípal. Žádná inovace a trapný dabing už tu byl zmiňovaný.

Co se mi líbí, je atmosféra, která vás do hry vtáhne. Celé je to pěkně kreslené, jako ostatní hry od Daedalicu, spousta lokací vypadá jinak, ve hře procházíte několik světů. Kdyby autoři vyladili animace a grafiku postav, určitě by šlo hře více věcí odpustit. Hádanky mi přijdou docela fajn a většina z nich jde logicky odůvodnit, i když ke konci už se spíše opakovaly. Díky kolečku na myši to jde i lépe ovládat a nemusíte se pokaždé prohrabávat celým inventářem.

I když mě hra až tak moc nebavila, dohrál jsem ji a rád si zahraju i druhý díl Memoria, který je prý daleko lepší. Rozhodnutí, jestli tato adventura stojí za zahrání, nechám na vás, mé hodnocení však vidíte. Pokud ale znáte svět The Dark Eye (zejména hru Drakensang: The Dark Eye), tak si k hodnocení přičtěte nějakou tu desítku.