Už dlouho jsem hledal strašidelnou hru u které bych se vážně bál.
koukal jsem všude možně po webu mezitím jsem narazil na amnesiu,penumbru:black plague,nebo posla smrti ale žádná z nich mě svou strašidelností neuspokojila dostatečně.Až jsem narazil na SLENDERA.Když jsem se díval na videorecenze dost jsem o ní pochyboval ale opak byl pravdou.Po spuštění hry jsem se bez jakéhokoliv intra či jakéhokoliv vysvětlení ocitl uprostřed lesa a musel jsem sbírat nějaké stránky.Po chvilce sbírání mi začala hrát do sluchátek nějaká ozvěna a začala mi zrnit obrazovka.to jsem ještě dokázal utéct ale jak jsem ho viděl podruhé ozval se obrovský hluk a já se tak lekl že jsem spadl ze židle.Po dlouhé době mě hra tak vystrašila že jsem ju eště tejden nezapnul.

Jako velitel povedete svou jednotku, Able company, od drastického vylodění v Normandii, až po konečné zlomení německého odporu na západním konci „Pevnosti Evropa“. Děj se tedy v podstatě soustředí jen na velmi krátký úsek Druhé světové války,takže oslavy konečného vítězství budete muset oželet,ale nebojte se, tento fakt naopak atmosféře velice prospívá.
Díky omezenému časovému i prostorovému rozpětí hry si zahrajete jen za dvě strany,které jsou sice tradičně nazvané Allies (spojenci) a Axis (osa),nicméně pod těmito názvy se skrývají pouze dvě armády – Americká a Německá,žádné další zúčastněné národy ve hře nenajdete. Singleplayer lze navíc hrát pouze za američany, nicméně kampaň je dostatečně dlouhá a zábavná na to,aby tento handicap vyvážila.
Atmosféra je naprosto skvělá.Ucelená a propracovaná kampaň, kdy je dojem z tuhých bitev o každý metr mapy ještě umocněn dramatickými předělovými scénami,ve vás neustále zanechává pocit,že teď přece nemůžete odejít od počítače a nechat válku na chvíli plavat,když je před vámi ještě tolik práce.

Eidosu dalo kříšení Lary Croft v oblíbené dobrodružné sérii Tomb Raider skutečně dost práce. Po zpackaném Angel of Darkness bylo třeba začít od nuly, možná dokonce z minusových sympatií hráčů.
Naštěstí se hned další díl od Crystal Dynamics – Legend – povedl vcelku dobře, i když popravdě o žádný zázrak také nešlo. Anniversary pak dalo vzpomenout na to, proč jsem Laru tak dlouho miloval.
Třetí díl po katastrofě tak má být završením návratu. A autoři dopředu hlásali velké plány – snahu udržet tempo a akci z Legend a zároveň navázat na kořeny prvních dílů. Takže méně přestřelek, více tajemných ruin, skákacích pasáží a komplexních hádanek.
Ovšem na první pohled se udrželo i leccos z Legend. Především pak dramatický způsob vyprávění příběhu. Lara už tak není jakousi superhrdinkou bez jakýchkoliv osobních problémů. Je normální lidskou bytostí a autoři se jí docela úspěšně pokusili propůjčit charakterní hloubku.
Značný důraz na příběh dokazuje i to, že si v menu můžete pustit dějový sestřih předešlých událostí v Lařině životě, abyste se, pokud jste v sérii nováčky, necítili v příběhovém klubku příliš zamotáni.

Začátek hry byl celkem dobrý ocitnul jsem se v kanále šli po mě nějací týpci a já musel být nenápadný (a v nějakých případech to bylo hodně těžký) poté jsem postupně musel vyčistit všechny tábory až jsem se dostal přes jeskyně až na nějaké chatrčeTo myslím ty domy na stromech a najednou jsou tam nějací trigeni a díky nim jsem měl zhnusenej celej zbytek hry.

Je to nádherná hra se skvělým příběhem.
Až na zastaralou grafiku této hře nemám co vytknout a myslím si že by si ji měl každý správný hráč zahrát.