Již při prvím spuštění mi bylo jasné, že bych neměl čekat nějak epické souboje mágů. Tato hra je založena čistě na zábavě. Je v ní plno náznaků a dialogy jsou též úsměvné.
Nejvíc mě zaujal styl kouzlení. Hráč je již v první kapitole stejně silný jako v poslední, ale jak se postupem času učí nová kouzla jeho schopnosti se zlepšují.
Největší potíže jsou však právě s čarováním. Už ani nevím kolikrát jsem se uzkratoval k smrti a kolikrát jsem začal léčit skoro dodělané soupeře.
Celkový dojem ze hry je ale pozitivní je to zábava a minimálně pár hodin udrží každého.

Hned na začátku jsem si všiml příjemné grafiky, která byla podobná té filmové. Hra trochu připomíná prostorovou skákačku, kde musíte najít určité body k otevření dalšího levelu. V roli veverky Scrata zbíráte žaludy, perete se s nepřáteli a snažíte se získat zpět svůj milovaný žalud. Postupně se dostanete ze zamrzlé krajiny do kvetoucího lesa nebo podzemních jeskyní ba dokonce i do žaludku prehistorické ryby.
Hra je okořeněna také slušným množstvím miniher. Jako například slalom se Sidem a nebo kuželky s tučnáky.

Hned ze začátku na mě hra působila zvláštním dojmem. Jako první jsem si všiml úvodní scény, kde vezou vězně na popravu, a jelikož nešla vypnout byl jsem nucet přečíst si dialogy. Příběh mi přišel jakoby vycucaný z prstu, ale po 10 minutách, když jsem konečně dokončil tvorbu postavy se objevil drak a můj pohled na hru se razantně změnil. Začal jsem doufat, že Skyrim bude opravdu unikát. Musím říct, že jsem nebyl zklamán. Bezhlavý úprk před drakem a následný útěk podzemím mě mile překvapili svojí akcí.
A pak jsem vyšel do otevřené krajiny a nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Nádherný otevřený svět, kde na mě dýchal severský nádech, plný hor a lesů mi vyrazil dech. Pokud má člověk grafiku na plný výkon je okolní prostředí opravdu úžasné, snad jen nedbale vytvořený vodní povrch kazil celkový dojem, ale to je jen malý detail. Hráč je na volné noze a může se sám rozhodnout, co bude dělat.
První důležité místo, které člověk navštíví je Bílý průsmyk. Město, které trochu připomíná Edoras z Pána prstenů. Zde už se naskytuje první možnost připojit se k nějaké skupině. Zde se jedná o Družiníky, skupinu válečníků. Když se člověk rozhodne přidat, postupem času zjistí, že jsou vlkodlaci a lze se k nim připojit. Ve hře jsou, ale ještě jiné skupiny například Cech zlodějů, kouzelnická akademie na severu a také temné bratrstvo.
Po pár rychlých úkolech je hráč vyslán jarlem města na průzkum věže na kterou zaútočil drak.
První bitva s drakem. Povedlo se mi ji chytit v noci, a poté, co drak klesl k zemi jsem se cítil jako opravdový drakobijec. Když byl drak bezpečně mrtev, tak má postava tak nějak vcucla dračí duši a já se dozvěděl, že jsem drakorozený a jsem tedy určen k boji s draky.
Od této chvíle si hráč může začít dělat, co chce. Procestovat mapu a čistit podzemí, navštívit města, kterých je poměrně dost a hlavně začít likvidovat draky.
Otravné je ale přemištování na neprozkoumaná místa, člověku neustále zastupují cestu lupiči a otravní vlci, při troše štěstí člověk narazí i na velkého pavouka nebo medvěda.
Může se sice zakoupit (nebo ukrást) koňe, ale to je spíš na obtíž není to o moc rychlejší a člověk musí pořád slézat aby zabil to co vybaflo z křoví. Během souboje kůň obvykle někam zaběhne a pak zabere dost času ho někde najít.
Po nějaké době hráč také zjistí, že se může přidat i k upírům (teda spíš se od nich nechat nakazit) to jsem, ale osobně nezkoušel, protože dávám přednost vlčí podobě.
Skoro v každém podzemí na hráče číhá také závěrečný boss, kdy člověk zjistí, jak děsně se pletou společníci. Není nic lepšího než po urputném souboji oddělat mocným útokem mumifikovaného černokněžníka, aby následně Lydie vběhla pod ránu mečem a chcípla.
Velmi mě potěšila možnost kupovat si domy a jejich vybavení, a také možnost svatby. Lze vlastnit i psa, ale to nedoporučuji ze stejného důvodu jaký jsem zmiňoval výše.
Jednu zásadní věc musím ale hře vytknout a to opakování guestů. Když jsem šel snad po dvacáté do podzemní krypty s úkolem vyčistit, najít. Začal jsem se poměrně nudit.
Ale ve všech ohledech mě hra velmi potěšila a musím říct, že tentokrát se Bethesda opravdu překonala a vytvořila hru na kterou může být hrdá. Skyrim si zaslouží titul hry roku nebo dokonce desetiletí. Dávám 100% a myslím, že jsou skutečně zasloužené.