Přes všechny viditelné nedostatky mi původní Neverwinter Nights jednoduše přirostl k srdci a tak jsem se po dlouhé době pustil do jeho pokračování.
• První a velice důležitou stránkou hry jsou dialogy. Oproti nezáživným rozhovorům původního dílu je toto silný odvar. Obsidian se toho ujal opravdu pečlivě. Asi nejvyšším vyvrcholením je pak soud uprostřed hry.
• S tím také souvisí propracovanost charakterů společníků. Občas se připletou do rozhovoru a kupodivu hážou argumenty, každý je docela odlišný a hádky mezi něma jsou někdy vtipné...
• Společníky jde konečně plně ovládat, zadávat jim příkazy, vybavovat věcmi a ovlivňovat jejich vliv k hráči. Což se odráží i na ději.
• Vývoj postavy. Asi největší přednost celé série Neverwinter Nights. Schopností je mnoho, jde je plně využívat a žádné povolání není zanedbané (o jejich praktickém využití níže).
• Obrovské množství kouzel s výbornými animacemi a efekty, viz tady.
• Práce se zvuky a hlasy. Výborně časované, dobře nadabované, bitvy opravdu hlučí.
• Hlavní questy nejsou nijak zvláštní a převratné ale do určité míry pestré. Bonbónkem je pak stavba vlastní citadely (kde ale bohužel záleží víceméně jen na množství financí).
• Závěrečný ,,role playing" a možnosti ovlivnění finálního souboje tady opravdu jsou. A překvapí snad každého.
• Po grafické stránce se značně polepšili. Žádné kostičkové modely a exteriéry jako herní desky.
• Rozhodně u takto HW náročné hry potěší přítomnost hardwarové myši.
∙ Interiéry jsou stereotypní, nulově epické. Ovšem oproti prvnímu dílu mnohem plnější.
∙ Exteriéry jsou v základu stejné. Čtverec, kde je hráč z mapy přesunut na bod A a musí se probojovat k bodu B. Obměňuje se pouze prostředí. Ale najdou si i silné chvilky, třeba souboj s drakem nebo nahánění duchů v dole.
∙ Děj zajímavý je, ale prostředí, ve kterém se odehrává už ani moc ne. Zejména, když se pak ve 2 ze 3 aktů motáte na téměř stejném místě (Letohrad).
∙ Cut scén je velké množství, ale v podstatě jde jen o natočení kamery. Téměř žádné nové animace. Mimika také nic moc.
∙ Interface neboli HUD, ve kterém hráč ovládá celou hru je neskutečně stupidní a necitlivý. Naštěstí to ale řeší modifikace a hru si lze upravit třeba takto.
∙ Truhel s věcmi značně ubylo, ale pořád jich je mnoho a vesměs nic extra zde nenajdete. Obchodníci mají většinou lépe vybavené krámy.
∙ AI. Společníkům sice nějaké volby upravit jdou, ale nejsou příliš dodělané a ne jednou se mi stalo, že někdo z nich jen tak zůstal stát u vchodu do lokace a já ho pak musel individuálně přesouvat za hlavní postavou. Smíchy jsem pak vyprskl, když mi na hlavní postavu během souboje zaútočil paladin ze skupiny. Totiž snažil se vypudit zlo.
∙ Tohle záleží na přístupu hráče, ale nemožnost hrát sólo mi to hodně zjednodušila. Pouze jednu jedinou pasáž mi bylo dovoleno projít sám a v těch chvílích se daly schopnosti postavy opravdu plně využít, dokonce nahrávání bylo nutné.
◦ Opět je tenhle kousek napaden nemocí moderních her. Zjednodušování. Moc dobře si pamatuji, že třeba v Icewind Dale II bylo pro vyvolání mocného démona z nižších sfér (kouzla vysokých úrovní) nutno ochránit se před zlem, nebo si pořádně hlídat negativní účinky některých nepřátel (vysátí úrovně, dovednosti)... Něco podobného tu není třeba řešit a takový klerik je v tomhle směru k ničemu. Stačí si odpočinout nebo vypít lektvar obnovy, kterých se válí všude požehnaně.
◦ Spánek vedle nepřátel (na dohled) není vůbec překážkou. Taktéž na dlažbě ve městech se pohodlně ,,kleká". Další zjednodušenina. V podstatě se dovednosti neobnovují za/na den, ale na souboj.
◦ Zloděj je prakticky k ničemu. Pasti netřeba odstraňovat. Stačí proběhnout a chvíli počkat, postavy jsou nesmrtelné. Veškeré zámky jde rozbít zbraněmi. V truhle se sice objeví rozbitý předmět (BioWare tohle tlačí už od KOTORů), ale z 90% se jedná o zbytečný drahokam.
◦ Nulový ohled povolání na dialogy. Velice komické situace nastaly, když jsem se jak zbožný Kelemvorův klerik dal do řeči s knězem Tyrova chrámu, který mě začal poučovat o božstvech, jako bych byl tupý barbar. V tomhle měl vychytanější náznaky dokonce i NwN1.
◦ Hudba z minulých dílů. Tohle se prostě nesluší.
◦ Optimalizace šílená. HW nároky neúměrně vysoké.
◦ Kamera, ačkoliv plná nastavení, nemožná. Zřejmě největší odrazení pro začátek hraní.
Ovšem základ pro značně vychytanější datadisky Neverwinter Nights 2: Mask of the Betrayer a Neverwinter Nights 2: Storm of Zehir tu je.
• První a velice důležitou stránkou hry jsou dialogy. Oproti nezáživným rozhovorům původního dílu je toto silný odvar. Obsidian se toho ujal opravdu pečlivě. Asi nejvyšším vyvrcholením je pak soud uprostřed hry.
• S tím také souvisí propracovanost charakterů společníků. Občas se připletou do rozhovoru a kupodivu hážou argumenty, každý je docela odlišný a hádky mezi něma jsou někdy vtipné...
• Společníky jde konečně plně ovládat, zadávat jim příkazy, vybavovat věcmi a ovlivňovat jejich vliv k hráči. Což se odráží i na ději.
• Vývoj postavy. Asi největší přednost celé série Neverwinter Nights. Schopností je mnoho, jde je plně využívat a žádné povolání není zanedbané (o jejich praktickém využití níže).
• Obrovské množství kouzel s výbornými animacemi a efekty, viz tady.
• Práce se zvuky a hlasy. Výborně časované, dobře nadabované, bitvy opravdu hlučí.
• Hlavní questy nejsou nijak zvláštní a převratné ale do určité míry pestré. Bonbónkem je pak stavba vlastní citadely (kde ale bohužel záleží víceméně jen na množství financí).
• Závěrečný ,,role playing" a možnosti ovlivnění finálního souboje tady opravdu jsou. A překvapí snad každého.
• Po grafické stránce se značně polepšili. Žádné kostičkové modely a exteriéry jako herní desky.
• Rozhodně u takto HW náročné hry potěší přítomnost hardwarové myši.
∙ Interiéry jsou stereotypní, nulově epické. Ovšem oproti prvnímu dílu mnohem plnější.
∙ Exteriéry jsou v základu stejné. Čtverec, kde je hráč z mapy přesunut na bod A a musí se probojovat k bodu B. Obměňuje se pouze prostředí. Ale najdou si i silné chvilky, třeba souboj s drakem nebo nahánění duchů v dole.
∙ Děj zajímavý je, ale prostředí, ve kterém se odehrává už ani moc ne. Zejména, když se pak ve 2 ze 3 aktů motáte na téměř stejném místě (Letohrad).
∙ Cut scén je velké množství, ale v podstatě jde jen o natočení kamery. Téměř žádné nové animace. Mimika také nic moc.
∙ Interface neboli HUD, ve kterém hráč ovládá celou hru je neskutečně stupidní a necitlivý. Naštěstí to ale řeší modifikace a hru si lze upravit třeba takto.
∙ Truhel s věcmi značně ubylo, ale pořád jich je mnoho a vesměs nic extra zde nenajdete. Obchodníci mají většinou lépe vybavené krámy.
∙ AI. Společníkům sice nějaké volby upravit jdou, ale nejsou příliš dodělané a ne jednou se mi stalo, že někdo z nich jen tak zůstal stát u vchodu do lokace a já ho pak musel individuálně přesouvat za hlavní postavou. Smíchy jsem pak vyprskl, když mi na hlavní postavu během souboje zaútočil paladin ze skupiny. Totiž snažil se vypudit zlo.
∙ Tohle záleží na přístupu hráče, ale nemožnost hrát sólo mi to hodně zjednodušila. Pouze jednu jedinou pasáž mi bylo dovoleno projít sám a v těch chvílích se daly schopnosti postavy opravdu plně využít, dokonce nahrávání bylo nutné.
◦ Opět je tenhle kousek napaden nemocí moderních her. Zjednodušování. Moc dobře si pamatuji, že třeba v Icewind Dale II bylo pro vyvolání mocného démona z nižších sfér (kouzla vysokých úrovní) nutno ochránit se před zlem, nebo si pořádně hlídat negativní účinky některých nepřátel (vysátí úrovně, dovednosti)... Něco podobného tu není třeba řešit a takový klerik je v tomhle směru k ničemu. Stačí si odpočinout nebo vypít lektvar obnovy, kterých se válí všude požehnaně.
◦ Spánek vedle nepřátel (na dohled) není vůbec překážkou. Taktéž na dlažbě ve městech se pohodlně ,,kleká". Další zjednodušenina. V podstatě se dovednosti neobnovují za/na den, ale na souboj.
◦ Zloděj je prakticky k ničemu. Pasti netřeba odstraňovat. Stačí proběhnout a chvíli počkat, postavy jsou nesmrtelné. Veškeré zámky jde rozbít zbraněmi. V truhle se sice objeví rozbitý předmět (BioWare tohle tlačí už od KOTORů), ale z 90% se jedná o zbytečný drahokam.
◦ Nulový ohled povolání na dialogy. Velice komické situace nastaly, když jsem se jak zbožný Kelemvorův klerik dal do řeči s knězem Tyrova chrámu, který mě začal poučovat o božstvech, jako bych byl tupý barbar. V tomhle měl vychytanější náznaky dokonce i NwN1.
◦ Hudba z minulých dílů. Tohle se prostě nesluší.
◦ Optimalizace šílená. HW nároky neúměrně vysoké.
◦ Kamera, ačkoliv plná nastavení, nemožná. Zřejmě největší odrazení pro začátek hraní.
Ovšem základ pro značně vychytanější datadisky Neverwinter Nights 2: Mask of the Betrayer a Neverwinter Nights 2: Storm of Zehir tu je.
Pro: Dialogy | Argumentující společníci | Vývoj postavy
Proti: Špatná optimalizace | Zjednodušování pravidel D&D | Nechutné UI hry