Kojima to se svým pátým Metal Gear Solidem neměl vůbec jednoduché hned ve dvou rovinách. Zaprvé finální produkt vlastně vůbec nedokončil a příběh musel osekat. A potom je tady prequel nebo demo v podobě Ground Zeroes, které lidi sejmuli kvůli jeho plné ceně 40 dolarů za jednu misi (a pak několik variací na téže mapě).

Titul jako takový vyšel rok a půl před plnohodnotným The Phantom Pain, kdy slouží jako taková úvodní kapitola a překlenovací mostek s PSPčkovým Peace Walkerem. Fanoušci si tak mohli po letech konečně znovu zahrát za Big Bosse a v osekané formě ozkoušet mechaniky, které na ně čekají. A jako ona mapa není zpracovaná špatně... jenže za takovou cenu je to fakt málo a i v dnešní době se titul samostatně prodává pořád za 19 éček (když si ho nekoupíte jako součást balíčku s TPP).

Příběhová složka vám tedy nastíní, kam se bude hlavní hra ubírat a jinak jde o klasickou extrakční misi, kdy zachraňujete pár zajatců (známých právě z Peace Walkera). Vedle ní jsou tu ještě vedlejší mise. Ty se odehrávají, jak už jsem zmínil na stejné mapě, ale třeba v jiné denní době a za úkol máte třeba něco zničit, někoho zabít apod. V tom mi to lehce připomnělo novou trilogii Hitmana, akorát ten je sandboxový s milionem možností a má tak vysokou znovuhratelnost. A tu u Ground Zeroes nehledejte, i když se vás u hry pokouší tvůrci udržet tím, že zachraňováním dalších zajatců, hledáním předmětů a plněním misí na nejvyšší hodnocení si odemykáte věci do TPP.

Ground Zeroes tak vzniklo jen proto, že megaloman Kojima potřeboval více času na dokončení hry (kterou stejně nedokončil) a studio potřebovalo už nějaké peníze. Dá se to ospravedlnit? Vlastně ani ne. Prodávat podobný typ her na části je celkem špatně a i zmíněnému Hitmanovi se to trochu vymstilo. Jako úvodní kapitola to bylo solidní. Jako samostatná hra to už ale žádná sláva není.