Tohle je jedna z výjimek, které jsem odehrál na své stařičké PS3, kterou vlastním z jediného důvodu a tím je Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. Už jsem tenkrát v roce 2021 nechtěl čekat na PC port. Tenkrát mě bavily strašně moc ty scenérie, jen tak se projíždět po krajině, sledovat západ slunce, poslouchat ržání mého věrného koně, slyšet ptáky cvrlikat a v dálce si všimnout kouře z přijíždějícího vlaku. Ale to bych nebyl já, aby mě nebetyčně nesralo ovládání na gamepadu, malé rozlišení, špatná plynulost v 30 FPS s častými propady ještě níže. Říkal jsem si tenkrát, že by to byla paráda si zahrát ve 4K na 120 Hz. Vyslintal jsem si nad tou představou všechny žlázy.

No a pak v roce 2024 se začaly objevovat zvěsti o plánovaném vydání na PC a v říjnu se to stalo. Trochu jsem si zadoprdeloval nad cenou takhle staré hry, která byla v podstatě jenom portována a nijak zvlášť neupdatována graficky, ale jako fanoušek to byla jasná koupě. Teď už jenom najít čas si to odehrát. Ten nastal, když se Garret zasnil právě nad těmi moderními možnostmi. Hned jsem se také ujal své žlázy a za pomoci druhé volné ruky klikl na tlačítko INSTALL.

A ten pocit z PS3 tam byl zase. Zase jsem trávil hromadu času kocháním se těmi výhledy, které jsem si vysnil. Zase jsem sledoval západ slunce, poslouchal zurčení řeky utíkaje před medvědem, hrál si na kovboje. Užil jsem si znovu i příběh, který má sice pomalejší rozjezd (ty hloupé krávy, co se vrhají z útesu, se mi úplně vykouřily z hlavy), ale po pár misích nabere na obrátkách a já jsem se smál jak tele při plnění úkolů pro Setha a Nigela, trhal si doslova bránici s Irishem, nenáviděl de Santu a obdivoval Rickettse. Téměř jsem nepoužíval fast travel, až ke konci hry, když plním poslední achievementy. Raději jsem jezdil tou nádhernou krajinou.

Některé věci mě ale i dnes štvaly. Především to bylo to, že jak J. Marston neumí plavat (upřímně bych čekal, že když jsi největší frajer ve hře a umíš i zabít medvěda nožem, že to dokážeš, ale OK), ale i jeho KŮŇ se utopí. To jako vážně? Vyzkoušel jsem jich víc a žádný se to nenaučil. Hra je strašně jednoduchá. Zařval jsem jenom na to utonutí a párkrát na to, že mám cameo koně debila z Garretova komentáře ke Skyrimu. Občas si sám skočil ze stráně. Když jsem na něj písknul, běžel šťastně ke mně a já k němu. Metr přede mnou zabočil úplně mimo a utíkal pryč. To dělal pokaždé, protože mám koně debila. Musel jsem za ním běhat dokud se laskavě nezastavil a nepočkal na mě. Za trest jsem s ním trénoval plavání. Bavila mě minihra Liar's Dice a taky poker, to je klasika. Naopak házení podkovou byla nuda.

Celkově jsem byl moc rád, že jsem si příběh RDR mohl zopakovat a už teď se těším na RDR 2. Proložím to nějakou rychlovkou. Kolega z práce mi jako výplňovku doporučil Hades. Hades, jo? A kolik tam máš hodin? Osmdesát. Aha, dobrá výplňovka, díky.