Tento díl je velice rozporuplný. Někdo hovoří o nejlepším dílu série, jiní, že je to moc nebavilo hrát. Já se přidám k té druhé skupině. V nadšení z hraní Tomb Raider 3 jsem ihned nainstaloval a spustil The Last Revelation, abych ho po dohrání prvních dvou tréninkových levelů uložil k ledu. Ke hře jsem se vrátil loni 30.12. a dnes 28.2. jsem hru po nijak usilovné pařbě dotáhl do konce. První dojmy po dohrání "hm, nic moc".
Tomb Raider 4 je ten díl, ve kterém Lara Croft zemře, což byla informace zveřejněná v prvním preview, ale dnes to je spoiler. Proto vám nesdělím, proč po tomto dílu už nikdy žádný Tomb Raider nevznikl. Kromě této poměrně originální zápletky se vracíme zpět do Egypta, tedy tam, kde se odehrával první díl. Ta tam je tedy dobrodružství s cestováním po celém světě. V srpnu 1999 vyšel film Mumie. Tato hra vyšla v listopadu 1999 a inspirace Muminky, pardon, Mumií je víc než zřetelná. Místo realistického adventuření tak dostáváme postapo svět se Sethem utrženým z řetězu.
Zatímco předchozí díly si byly dost podobné, čtyřka se pokoušela některé věci dělat jinak. Neříkám lépe, neříkám hůře, prostě jinak. Levely nyní nejsou oddělené jednotky, ale jsou sloučené do několika hubů á la Hexen, kdy se můžeme a často také musíme vracet do předchozích levelů. Opět vzrostl počet nepřátel, které nemůžeme zabít, pro mne na neúnosnou míru. Všechny ty roje masožravých kobylek (ty byly tuším i v bibli), skarabů (ty byli jen v Mumii a za mě je to totální kravina), mumií a zejména všech mýtických oblud nejsou určené k odprásknutí, ale hráč okolo nich musí proběhnout, většinou několikrát a to za zuřivého ožužlávání Lary výše zmíněným. Ani finální bossfight se nedá nazvat bojem, ale... Jasně, v Mumii také hrdinové stále před něčím zdrhali, ale mně jako hráči tento typ her nevyhovuje. Raději postupuji metodou čištění chodeb. Což mi připomíná ještě jeden "skvělý" nápad, kdy mrtvoly po odstřelu zmizí. Potěší zejména u netopýrů, kdy nevíme, zda prostě stačily mrtvoly již zmizet, nebo se mi je nepodařilo odstřelit.
Kapitolou sama pro sebe je kamera, která je naprosto hovadská. Od prvního dílu mi přijde, že se kamera zhoršuje. Tam byly prakticky jen dva pohledy - Lařiny záda a v případě přiblížení ke stěně pohled do Lařina ksichtu. Ve druhém díle přibyly dynamické střihy. Pamatuji, jak jsem zdrhal před ohněm, lávou, nebo tak něco a najednou střih a vidím Laru zboku. Což samozřejmě mělo za následek dezorientaci a smrt. Čím víc se autoři snaží dodat kameře na filmovosti, tím hůře se hra ovládá. Ve čtvrtém díle přibyla v některých místech fixní kamera, která nejde přebít ani přepnutím na pohled z vlastních očí. Fakt pecka. V takových místnostech se Lara pohybuje jako opilá a baví se narážením do sloupů. Hra byla v době vydání značně zabugovaná a některé bugy zůstaly dodnes. Nejhorší to bylo v předposledním levelu, kde při loadu bylo nutné s Larou poskočit, jinak Lara ztuhla a nešla ovládat. Dále jsem v témže levelu jednou propadl texturami o patro níž. Nepotěší ani nový interface a bez předchozí znalosti jen zjistit, jak se hra vypíná, je prakticky nemožné (menu obsahující exit se otevře až po zapauzování hry klávesou P).
Nyní by měla pokračovat část "přesto přese všechno mě hraní celkem bavilo", ale ouha. Po počátečním poměrně zábavném Údolí Králů, Karnaku a skvělé jízdě ve vlaku přichází vychvalovaná Alexandrie, která mě kvůli neustálému backtrackingu přestala brzy bavit. A lepší není ani postapo Káhira, i když tam se ke konci křivka zábavy opět zvedala. Pak už zbývá jen nudná Gíza s šíleně nudným levelem Mastabas a hra končí nijakým bossfightem a ani konec není uspokojivý. Přijde mi, že autoři potřebovali hru rychle vydat, a tak za sebe nakopírovali stejné úseky několikrát za sebou. Ano, ty obligátní dva netopýry jsem zabil asi 20x, občas byli doplnění jedním nebo dvěma šakaly. Také opakování hádanek nepotěšilo - mnohonásobná střelba do drahokamů, třikrát stejná hádanka s vážením vody,...
Přesto je TR4 stále aspoň průměrná hra a není to takový průšvih, jak by z mého textu vyplývalo. Jen mne to tentokrát vůbec nebavilo hrát, a to je po skvělém třetím dílu studená sprcha. Jelikož Chronicles jsou obecně považovány za nejslabší díl první šestice, asi nastal čas se sérií seknout a jít zkusit něco úplně jiného.
Tomb Raider 4 je ten díl, ve kterém Lara Croft zemře, což byla informace zveřejněná v prvním preview, ale dnes to je spoiler. Proto vám nesdělím, proč po tomto dílu už nikdy žádný Tomb Raider nevznikl. Kromě této poměrně originální zápletky se vracíme zpět do Egypta, tedy tam, kde se odehrával první díl. Ta tam je tedy dobrodružství s cestováním po celém světě. V srpnu 1999 vyšel film Mumie. Tato hra vyšla v listopadu 1999 a inspirace Muminky, pardon, Mumií je víc než zřetelná. Místo realistického adventuření tak dostáváme postapo svět se Sethem utrženým z řetězu.
Zatímco předchozí díly si byly dost podobné, čtyřka se pokoušela některé věci dělat jinak. Neříkám lépe, neříkám hůře, prostě jinak. Levely nyní nejsou oddělené jednotky, ale jsou sloučené do několika hubů á la Hexen, kdy se můžeme a často také musíme vracet do předchozích levelů. Opět vzrostl počet nepřátel, které nemůžeme zabít, pro mne na neúnosnou míru. Všechny ty roje masožravých kobylek (ty byly tuším i v bibli), skarabů (ty byli jen v Mumii a za mě je to totální kravina), mumií a zejména všech mýtických oblud nejsou určené k odprásknutí, ale hráč okolo nich musí proběhnout, většinou několikrát a to za zuřivého ožužlávání Lary výše zmíněným. Ani finální bossfight se nedá nazvat bojem, ale... Jasně, v Mumii také hrdinové stále před něčím zdrhali, ale mně jako hráči tento typ her nevyhovuje. Raději postupuji metodou čištění chodeb. Což mi připomíná ještě jeden "skvělý" nápad, kdy mrtvoly po odstřelu zmizí. Potěší zejména u netopýrů, kdy nevíme, zda prostě stačily mrtvoly již zmizet, nebo se mi je nepodařilo odstřelit.
Kapitolou sama pro sebe je kamera, která je naprosto hovadská. Od prvního dílu mi přijde, že se kamera zhoršuje. Tam byly prakticky jen dva pohledy - Lařiny záda a v případě přiblížení ke stěně pohled do Lařina ksichtu. Ve druhém díle přibyly dynamické střihy. Pamatuji, jak jsem zdrhal před ohněm, lávou, nebo tak něco a najednou střih a vidím Laru zboku. Což samozřejmě mělo za následek dezorientaci a smrt. Čím víc se autoři snaží dodat kameře na filmovosti, tím hůře se hra ovládá. Ve čtvrtém díle přibyla v některých místech fixní kamera, která nejde přebít ani přepnutím na pohled z vlastních očí. Fakt pecka. V takových místnostech se Lara pohybuje jako opilá a baví se narážením do sloupů. Hra byla v době vydání značně zabugovaná a některé bugy zůstaly dodnes. Nejhorší to bylo v předposledním levelu, kde při loadu bylo nutné s Larou poskočit, jinak Lara ztuhla a nešla ovládat. Dále jsem v témže levelu jednou propadl texturami o patro níž. Nepotěší ani nový interface a bez předchozí znalosti jen zjistit, jak se hra vypíná, je prakticky nemožné (menu obsahující exit se otevře až po zapauzování hry klávesou P).
Nyní by měla pokračovat část "přesto přese všechno mě hraní celkem bavilo", ale ouha. Po počátečním poměrně zábavném Údolí Králů, Karnaku a skvělé jízdě ve vlaku přichází vychvalovaná Alexandrie, která mě kvůli neustálému backtrackingu přestala brzy bavit. A lepší není ani postapo Káhira, i když tam se ke konci křivka zábavy opět zvedala. Pak už zbývá jen nudná Gíza s šíleně nudným levelem Mastabas a hra končí nijakým bossfightem a ani konec není uspokojivý. Přijde mi, že autoři potřebovali hru rychle vydat, a tak za sebe nakopírovali stejné úseky několikrát za sebou. Ano, ty obligátní dva netopýry jsem zabil asi 20x, občas byli doplnění jedním nebo dvěma šakaly. Také opakování hádanek nepotěšilo - mnohonásobná střelba do drahokamů, třikrát stejná hádanka s vážením vody,...
Přesto je TR4 stále aspoň průměrná hra a není to takový průšvih, jak by z mého textu vyplývalo. Jen mne to tentokrát vůbec nebavilo hrát, a to je po skvělém třetím dílu studená sprcha. Jelikož Chronicles jsou obecně považovány za nejslabší díl první šestice, asi nastal čas se sérií seknout a jít zkusit něco úplně jiného.
Pro: Mírný pokus o inovace. Dlouhá hra (i když kratší než trojka - dohráno za 21:40).
Proti: Množství nesmrtelných nepřátel, hovadská kamera, bugy, vlastně mě to nebavilo hrát.