Daedalic mě zatím kromě New Beginning nezklamal a tak jsem zkusil Ednu a Harveyho. A když mě štvalo, že v Next Big Thing byla hlavní hrdinka regulérní blázen, tady je na tom postavená celá hra.
Hrdinkou je Edna, šílená holka neurčitého věku, která celou hrou prochází v nemocniční košili se skoro holým zadkem, ozbrojená dětinským humorem a neutuchající chutí k destrukci. V ruce drží hadrového modrého králíka Harveyho, který není skutečně živý, ale přesto se mu huba nezastaví a s Ednou si vyměňují tisíc a jednu vtipných poznámek. Místo děje? Blázinec s pěti patry a sklepem a spoustou místností.
Na tuhle hru si musíte zvyknout. Už ta grafika vypadá jak ze špatného tripu, na půli cestě mezi profi hrou a freewarovkou, hrdinka je nakreslená jak od pětiletého dítěte a to platí pro všechny postavy. Zvyknout se na to nakonec dá, ale ona je jiná i celková hratelnost.
Probouzíte se v cele a poté co se Vám podaří utéct a zbavit se dvou neschopných stráží, máte na průzkum obrovský liduprázdný blázinec; v druhé půlce potom co se dostanete dál přibydou i další blázni. U kamer sedí strážný, který všechno ignoruje, doktor je pryč a blázni mají pré. Ovládání je mix moderny - zobrazování aktivních míst, dvojklik na opuštění místnosti a tradiční adventury, kde přes levé myšítko máte příkazy - prohlédnout, promluvit, sebrat, použít a použít aktivní předmět. Totéž pak i v inventáři s poněkud krkolomným kombinováním předmětů (jeden musíte označit a na další použít přes podmenu). Přidejte tunu aktivních míst, předměty k ničemu a nelogické kombinace a je jasné, že se metodě "všechno na všechno" nevyhnete.
A vyhnout se ji chtít nebudete, protože je na ní postavená celá hratelnost. Tvůrci pamatovali doslova na každou možnost, vše je okomentováno nějakou vtipnou hláškou, střípkem z minulosti, destrukcí nebo achievementem. Můžete hru zkusit prolétnout s nějakými logickými postupy, popř. návodem, pak ale přijdete o 90% pozadí, rozhovorů a dalších věcí. Muselo to dát naprosto šílenou práci, humor je prostě nepopsatelný od naprostých dětinskostí přes milion slovních hříček a odkazů až po nejčernější humor.
Hra prolamuje čtvrtý rozměr, komentuje autora hry i adventurní postupy, celou hrou provází komix Captain Useless, sbíráte achievementy za největší šílenosti (kupř. zapálení měsíce);, občas se vrátíte ve vzpomínkách v čase, abyste objevili nějakou důležitou schopnost a pak je tu destrukce. Edna postupem času získává neskutečný arzenál (kečup, hořčice, hlína, tři propisky, vidličku, nůžky, nůž) a kam přijde tam to promění doslova v chlívek... obzvlášť kancelář doktora je výživná. Velká část aktivních míst je tu jen proto, aby se dala zdevastovat :)
Tohle všechno má pochopitelné mínus - postup je totiž i na adventuru až mrtvolně pomalý. Hodiny a hodiny se motáte v blázinci, lovíte achievementy a tempo je tak úmorně mrtvolné, až Vás nakonec ty srandičky přestanou bavit i číst, natož zkoušet. Strávil jsem u toho dva dlouhé dny a jsem vyčerpaný jak kdybych běžel maratón. Nejhorší na tom, že podobně nehybný je i příběh, který hra nastřelí na začátku, pak se mu 90% hry nevěnuje aby na konci udeřil s plnou razancí.
Edna není v blázinci jen tak. Kromě sklonů k destrukci a vymyšleného kamaráda má částečnou amnézii a jediné vzpomínky jsou na dětství a na "kamaráda" (kterého spíše terorizovala). Toho měl zabít její otec, za vraždu byl popraven, a kamarádův otec, ředitel blázince ji deset let drží po zámkem a elektrošoky ji zkouší vymazat paměť. Tohle se dovíte na začátku, pak se tomu hra vůbec nevěnuje, řešíte vtipné blázniviny typu strážný kterému se chce na záchod nebo ramínkový výtah... no a najednou utíkáte z blázince s cílem dostat se domů, odhalit co se stalo a roztomilá pohodovka se mění v temný thriller. Potemní lokace, příběh i události (dvě nečekaná úmrtí) a v poslední kapitole ze hry teče deprese a beznaděj takovým proudem, že jsem si mimoděk vzpomněl na dvojici Daedalic her Dark Eye.
Díky spoustě náznaků jsem začal mít neblahé tušení jak to v minulosti bylo, které se na konci potvrdilo. Načež Vám hra nabídne výběr ze dvou konců, přičemž oba jsou špatné - v jednom skončí Edna s vymazanou pamětí jako někdo jiný, v druhý jako čerstvá vražedkyně na útěku asi umírá.
Shrnutí? Na grafiku se dá zvyknout, humor i temné finále jsou super, ale postup hrou a odvíjení příběhu jsou tak pomalé, že jen 70%, ale pro někoho podobně pomalé tempo může být i plus.
Hrdinkou je Edna, šílená holka neurčitého věku, která celou hrou prochází v nemocniční košili se skoro holým zadkem, ozbrojená dětinským humorem a neutuchající chutí k destrukci. V ruce drží hadrového modrého králíka Harveyho, který není skutečně živý, ale přesto se mu huba nezastaví a s Ednou si vyměňují tisíc a jednu vtipných poznámek. Místo děje? Blázinec s pěti patry a sklepem a spoustou místností.
Na tuhle hru si musíte zvyknout. Už ta grafika vypadá jak ze špatného tripu, na půli cestě mezi profi hrou a freewarovkou, hrdinka je nakreslená jak od pětiletého dítěte a to platí pro všechny postavy. Zvyknout se na to nakonec dá, ale ona je jiná i celková hratelnost.
Probouzíte se v cele a poté co se Vám podaří utéct a zbavit se dvou neschopných stráží, máte na průzkum obrovský liduprázdný blázinec; v druhé půlce potom co se dostanete dál přibydou i další blázni. U kamer sedí strážný, který všechno ignoruje, doktor je pryč a blázni mají pré. Ovládání je mix moderny - zobrazování aktivních míst, dvojklik na opuštění místnosti a tradiční adventury, kde přes levé myšítko máte příkazy - prohlédnout, promluvit, sebrat, použít a použít aktivní předmět. Totéž pak i v inventáři s poněkud krkolomným kombinováním předmětů (jeden musíte označit a na další použít přes podmenu). Přidejte tunu aktivních míst, předměty k ničemu a nelogické kombinace a je jasné, že se metodě "všechno na všechno" nevyhnete.
A vyhnout se ji chtít nebudete, protože je na ní postavená celá hratelnost. Tvůrci pamatovali doslova na každou možnost, vše je okomentováno nějakou vtipnou hláškou, střípkem z minulosti, destrukcí nebo achievementem. Můžete hru zkusit prolétnout s nějakými logickými postupy, popř. návodem, pak ale přijdete o 90% pozadí, rozhovorů a dalších věcí. Muselo to dát naprosto šílenou práci, humor je prostě nepopsatelný od naprostých dětinskostí přes milion slovních hříček a odkazů až po nejčernější humor.
Hra prolamuje čtvrtý rozměr, komentuje autora hry i adventurní postupy, celou hrou provází komix Captain Useless, sbíráte achievementy za největší šílenosti (kupř. zapálení měsíce);, občas se vrátíte ve vzpomínkách v čase, abyste objevili nějakou důležitou schopnost a pak je tu destrukce. Edna postupem času získává neskutečný arzenál (kečup, hořčice, hlína, tři propisky, vidličku, nůžky, nůž) a kam přijde tam to promění doslova v chlívek... obzvlášť kancelář doktora je výživná. Velká část aktivních míst je tu jen proto, aby se dala zdevastovat :)
Tohle všechno má pochopitelné mínus - postup je totiž i na adventuru až mrtvolně pomalý. Hodiny a hodiny se motáte v blázinci, lovíte achievementy a tempo je tak úmorně mrtvolné, až Vás nakonec ty srandičky přestanou bavit i číst, natož zkoušet. Strávil jsem u toho dva dlouhé dny a jsem vyčerpaný jak kdybych běžel maratón. Nejhorší na tom, že podobně nehybný je i příběh, který hra nastřelí na začátku, pak se mu 90% hry nevěnuje aby na konci udeřil s plnou razancí.
Edna není v blázinci jen tak. Kromě sklonů k destrukci a vymyšleného kamaráda má částečnou amnézii a jediné vzpomínky jsou na dětství a na "kamaráda" (kterého spíše terorizovala). Toho měl zabít její otec, za vraždu byl popraven, a kamarádův otec, ředitel blázince ji deset let drží po zámkem a elektrošoky ji zkouší vymazat paměť. Tohle se dovíte na začátku, pak se tomu hra vůbec nevěnuje, řešíte vtipné blázniviny typu strážný kterému se chce na záchod nebo ramínkový výtah... no a najednou utíkáte z blázince s cílem dostat se domů, odhalit co se stalo a roztomilá pohodovka se mění v temný thriller. Potemní lokace, příběh i události (dvě nečekaná úmrtí) a v poslední kapitole ze hry teče deprese a beznaděj takovým proudem, že jsem si mimoděk vzpomněl na dvojici Daedalic her Dark Eye.
Díky spoustě náznaků jsem začal mít neblahé tušení jak to v minulosti bylo, které se na konci potvrdilo. Načež Vám hra nabídne výběr ze dvou konců, přičemž oba jsou špatné - v jednom skončí Edna s vymazanou pamětí jako někdo jiný, v druhý jako čerstvá vražedkyně na útěku asi umírá.
Shrnutí? Na grafiku se dá zvyknout, humor i temné finále jsou super, ale postup hrou a odvíjení příběhu jsou tak pomalé, že jen 70%, ale pro někoho podobně pomalé tempo může být i plus.
Rise of the Triad: Dark War