V některých ohledech výjimečná hra, která zapříčinila, že jsem se v nějakých patnácti přestal věnovat blbinám typu fotbal na škváře (jsem astmatik :)) nebo chov housenek Babočky pavího oka a rozhodl se u rodičů (neúspěšně) somrovat o kompl. Ať je "opravdová hodnota" této hry jakákoliv, já beru alieny jako fenomén.

Myslím, že pro AvP příznačná, a nosná, je kampaň za aliena, která je zde hodně jiná, a hustší/lepší, než v kampani Aliens versus Predator 2, kde podle mě naopak dominuje mariňák, který byl v AvP1 sice taky dobrý, ale ne tak souvisle strašidelný, a hlavně příběh je v AvP1 jen taková blbá šmouha. Až v Alien: Isolation se dá sice mluvit o filmu rovnocenném strachu, relativně realistickém provedení a o příběhu (bodejť, když se do mnoha předchozích her zaběhli predátoři), statut dobohého zjevení AvP1 nikdo a nic už neodpáře. Druhý (nebo vlastně první) převlečený Isolation léta páně '99 možná ani nešel ještě udělat, hrám vládla přímočarost, svižnost a přehnaný movement, což bylo vzhledem k jeho charakteru a konstituci ušité na míru právě pro mise z pohledu aliena. K tomu se přidal širokoúhlý pohled pro aliena a dva různé režimy vidění (lépe zpracované, než v mnoha ZNAČNĚ novějších hrách po něm) v originálně pojaté a dodnes svým způsobem hezké grafice, podle mě zdaleka nejlepší ve svém krátkém období slávy, a hratelnost jak hovado je na světě.

Hra např. obsahovala značné aztécké nebo mayské prvky, nevím sice kde to kluci vyhrabali, zato však vím, že dnes by se o nich velmi plamenně diskutovalo, ale ve hře to paradoxně vypadalo hodně originálně a dobře.