Druhou dohranou hrou v rámci Disney Afternoon Collection je její nejstarší část DuckTales. Na Kačeří příběhy jsem koukal moc rád a v té době měl na počítači hru Duck Tales pro DOS. Tohle je ale jiná záležitost a i navzdory pěkným vzpomínkám musím uznat, že lepší. Obě hry dobře zachycují atmosféru seriálu, ale zde nejsou žádné nepovedené letecké části. DuckTales je čistá plošinovka s několika jednoduchými pravidly a chytlavou hratelností. Jako strýček Skrblík musíte projít pět lokací, nashromáždit peníze a především poklady. Pět lokací není mnoho a ani nejsou moc dlouhé, ale dostat každou do ruky chvíli trvá. Obtížnost se zdá lehčí než u Chip a Dale, ale možná si už zvykám na nastavené tempo. V úrovních jsou také ukrytá různá tajemství, takže rozhodně stojí za to nikam nespěchat. Hra sice obsahuje časový limit, ale není moc přísný a obvykle je stejně třeba jeden zkušební průchod - kvůli základní orientaci a otestování nepřátel. Hledání má navíc i jiné východy. Sice jsou některé skryté části obtížněji dostupné, ale permanentní zvýšení životů nebo kompletní vyléčení za to stojí. V druhé polovině je díky životům navíc hra ještě o něco přístupnější.

Nechci zase tvrdit, že jde o nějakou pohodičku. Uložení na začátku každé lokace jsem praktikoval stejně a asi u tří čtyř zákeřnějších částí jsem dokonce využil přetočení času. Potěší také drobné propojení jednotlivých oblastí, do Transylvánie se dvakrát vrátíte, a částečně nelineární postup. Každá část je také naprosto specifická, ať už prostředím, překážkami nebo protivníky. Abych jen nechválil, tak ovládání není zrovna příjemné. Jedinou zbraní a zároveň nástrojem je hůlka, ale její použití pro skákání není zrovna intuitivní a celkem často jsem ztratil život právě kvůli chybě v použití. Čekal jsem, že hra bude dobrá, ale stejně dokázala příjemně překvapit. Hraní tak rozhodně doporučuji a díky ní dám šanci i remasteru, který jsem kdysi pouze vyzkoušel.